Návrh rozpočtu města na rok 2023

09.12.2022 23:59

Letošní komunální volby přinesly Bystřici obměnu na postech nejvyšších představitelů samosprávy a dokonce i ve složení koaliční většiny. Zda bude tato personální změna znamenat i posun politických a investičních priorit, nám může napovědět návrh rozpočtu na příští rok, který byl uveřejněn zde.

V roce 2023 město plánuje příjmy ve výši 253,4 mil. Kč, což je oproti návrhu na rok 2022 nárůst o 17,7 mil. Kč. Při výdajích 329,85 mil. Kč (+72,9 mil. Kč) má vzniknout deficit 76,5 mil. Kč, o 55 mil. Kč hlubší než letos. Ani takto vysoký rozpočtový schodek by ovšem neohrozil finanční zdraví města, které má po bankovních účtech rozstrkáno přes 200 mil. Kč, pro něž politická reprezentace nedokáže najít smysluplné využití. Rozdíl mezi příjmy a výdaji má pokrýt právě čerpání z rezerv minulých let. K využití úspor však nakonec nemusí vůbec dojít, nebo může být v menším rozsahu. I rozpočet na příští rok se totiž drží tradice a na příjmové straně je sestaven mírně pesimisticky, takže pokud očekávaná recese nebude příliš hluboká a domácnosti přestanou hromadit úspory, měl by skončit lepším výsledkem. Určující pro vývoj příjmů města bude výběr přerozdělovaných daní a z nich především daně z přidané hodnoty.

Rozpočet na rok 2023 předpokládá u DPH výnos 65 mil. Kč, oproti návrhu rok 2022 o 7,3 mil. Kč více. Přitom už nyní z DPH za letošní rok město obdrželo 71,2 mil. Kč. I přes stále vysokou inflaci, která skrze vyšší ceny zboží a služeb automaticky zvyšuje výnos DPH, sice nelze meziroční propad u DPH o téměř 20% vyloučit, ale není to ten nejpravděpodobnější scénář. U daně z příjmů fyzických osob návrh rozpočtu pracuje s poklesem výběru z 27,2 mil. Kč na 26 mil. Kč. Zřejmě v reakci na to, že letos u těchto daní skutečnost zatím nepředstihla očekávání. Mírné zlepšení je očekáváno u výběru daně z právnických osob, a to z 24 mil. Kč na 25,7 mil. Kč. Za letošek od právnických osob město sice obdrželo už 28 mil. Kč, nicméně s ohledem na zdražování energií a dalších vstupů se může ekonomická kondice firem zhoršit. 

V roce 2023 by příjmy města mělo zlepšit proplacení dotace na rekonstrukci varovného systému (rozhlasu) ve výši 4,2 mil. Kč, která byla ovšem z převážné části realizována a zaplacena už letos. Na úředníky vykonávající na městském úřadě státní správu by město mělo obdržet ze státního rozpočtu 22,5 mil. Kč, meziročně o 1,3 mil. Kč více. Z hospodářské činnosti, kterou tvoří převážně pronájmy bytů a dalšího majetku města, by si měl rozpočet přilepšit čtyřiceti miliony. Mimo to je opět v plánu vyvést z TS města 1,5 mil. Kč ve formě dividendy.             

Mezi očekávanými příjmy je uvedena i dotace na fotbalové kabiny u stadionu, která ovšem zatím nebyla dotačním orgánem přiznána. Po několika neúspěšných pokusech navíc požadovaná částka klesla z 23,5 mil. Kč na 15 mil. Kč, zatímco předpokládané náklady stále rostou. Stavba byla zahájena již letos, přičemž původní rozpočtové krytí ve výši 32 mil. Kč muselo být kvůli výsledkům výběrového řízení navýšeno na 34 mil. Kč. Návrh rozpočtu na příští rok však pracuje už s 37 mil. Kč, a to přesto, že platná smlouva ocenila hodnotu díla na 33 mil. Kč s DPH. Zbývající 4 mil. Kč jsou příliš vysoká suma, aby se daly vysvětlit např. náklady na technický dozor stavby, takže jejich využití je nejasné. V kapitole Tělovýchova zaujme i razantní valorizace grantů pro sportovní a volnočasové aktivity a na odměny trenérů, a to o rovný milion na 4,5 mil. Kč. Za 1,5 mil. Kč má být provedena rekonstrukce střechy na sportovní hale, aby na ni a na střechu blízkého Sporthotelu mohla být instalována fotovoltaická elektrárna v odhadované ceně 7,5 mil. Kč při předpokládané dotaci 3,5 mil. Kč. Nedaleký skatepark má projít přestavbou a rozšířením za 8 mil. Kč a na přilehlém pozemku po lanovém centru má vzniknout dopravní hřiště za 4,8 mil. Kč. Zde rovněž zvažovaný pumptrack v rozpočtu na příští rok zatím není.       

Z dopravních staveb má být nejvýznamnější rekonstrukce silnice v celé délce ulice K Domanínku v souvislosti s rekonstrukcí vodovodu a kanalizace, kterou tam bude provádět Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko. Povinný příspěvek Svazu by měl město stát 5,9 mil. Kč a stavební práce na površích dalších 8 mil. Kč. V textové části rozpočtu je také zmíněna výstavba chodníku podél silnice v Domaníně, jejíž první etapa měla proběhnout již letos, ale byla odložena. V tabulkové části ovšem akce uvedena není, takže nebude mít rozpočtové krytí. Na letošní rok plánovaná přestavba přechodu u domu s pečovatelskou službou musela být kvůli nesouhlasu policie přeprojektována a odsunuta na rok 2023. Současně se odhadovaná cena zvýšila o 0,2 mil. Kč na 1,2 mil. Kč.

V kapitole Silnice najdeme i částku 6,5 mil. Kč na komunikaci, veřejné osvětlení, optické sítě a dešťovou kanalizaci v ulici Rovinky. Jedná se o náklady na realizaci memoranda o spolupráci s majiteli čtyř pozemků v této ulici, na jejímž základě se město podílí na zasíťování lokality. Memorandum nebylo nikdy uveřejněno, leč z předkládací zprávy a diskuse zastupitelů lze usuzovat, že úkolem stavebníků bylo akci zčásti projekčně připravit a zaplatit výstavbu vodovodu a kanalizace. Město mělo následně za 150 Kč/m2 odkoupit pozemek pod komunikacemi připravený na pokládku asfaltu a na svůj účet provést zbývající práce. Před schválením dokumentu nebyl nikdo schopen zastupitelům podat ani hrubý odhad nákladů, a nyní jej tedy již známe. Nicméně už tehdy zastupitelé věděli, že dvě z nově vzniknuvších parcel jsou určeny ke komerčnímu prodeji, a nyní je k mání za 3000 Kč/m2 i pozemek jednoho z „občanů, kteří se snaží dobrat svého rodinného domu. Jestli lze v této konstrukci shledat spíše deklarovaný „veřejný zájem“, nebo šméčko, jak by řekl Brňák, nechť posoudí každý sám.

V souvislosti se zpomalováním sektoru pozemního stavitelství se představitelé města opět vrátili k myšlence na zadání rekonstrukce většího počtu městských bytů jednomu zhotoviteli. Tyto práce musely být kvůli vytížení kapacit a nezájmu firem zatím zadávány jednotlivě, ale v současnosti již probíhá zadávací řízení na komplexní modernizaci nejméně 20 bytů, přičemž jejich finální počet je omezen vyčleněnou částkou 15 mil. Kč. Vzhledem k celkovému počtu Bystřicí vlastněných činží, který přesahuje 1800, nebude ani úspěšné zadání této zakázky znamenat obrat trendu chátrání městského majetku. Ale o tom, že by se připravovala alternativní cesta, zapojující do rekonstrukcí nájemce, jak slibovala před volbami kupříkladu místostarostova Bystřice naše priorita, zatím nejsou žádné zprávy.               

Jako každý rok má být rekonstruováno dalších 8 bytů v domě s pečovatelskou službou za 3,5 mil. Kč, meziročně o půlmilionu dráž. Úsek městského úřadu pečující o byty se bude příští rok muset vypořádat s o něco nižšími financemi na údržbu, ale i tak by např. na opravy stoupaček mělo jít 6 mil. Kč, na rekonstrukci elektroinstalace na Sídlišti II 6 mil. Kč a na opravy mansardových střech ve třech bytových domech na Sídlišti II milion korun.

Meziroční nárůst výdajů o 73 mil. Kč je částečně vyvolán i akcemi, které byly z nějakých důvodů kompletně přesunuty z letoška, nebo aspoň nebyly dokončeny. Vedle těch, které jsou zmíněny již výše, se jedná například o rekonstrukci podlah tělocvičen dvou základních škol nebo modernizaci veřejného osvětlení v několika lokalitách. Do rozpočtu se však významně propisuje i zvyšování řady provozních výdajů: od odpadového hospodářství (růst o 1,65 mil. Kč na 14,3 mil. Kč), přes údržbu zeleně (+ 0,8 mil. Kč na 7,2 mil. Kč), tištění Bystřicka (+0,4 mil. Kč na 1,1 mil. Kč) až po provoz muzea (+0,9 mil. Kč na 3,9 mil. Kč) nebo městského úřadu (+3,6 mil. Kč na 52,3 mil. Kč). Na radnici má navíc dojít k další dílčí modernizaci informačních technologií, tentokrát za více než 10 mil. Kč (!!!).        

Stručné shrnutí návrhu městského rozpočtu na rok 2023 tedy zatím žádný obrat v politických prioritách obměněného vedení města neodhaluje. A nenaznačuje ani cestu k účelnému využití nadbytečných finančních rezerv, znehodnocovaných inflací.             

Každý občan má právo vznést k návrhu rozpočtu připomínky, a to buď písemně, nebo přímo na zasedání zastupitelstva. Kdy konkrétně se sbor sejde, se nedá najisto říct, protože úřední deska na webu města už několik dní nefunguje.     

Zpět

Diskusní téma: Návrh rozpočtu města na rok 2023

Datum 10.12.2022

Vložil Nemrava

Titulek Rozežírací rozpočet

Odpovědět

Roční provoz MěÚ bude stát 52,3 milionu korun? To je neskutečné. Pokud to přepočítáme na jednu byrokratickou hlavu, kterých tam je dnes přes sto, je to půl mega na hlavu. Pěkně nám to bobtná. Za komunistů, kdy město mělo ještě více obyvatel, než teď, jsme si vystačili se starou radnicí a třetinovým počtem úředníků, než je teď a taky to fungovalo. Možná taky více makali, než si užívali ranní, polední a odpolední siesty při kávě. Při této štědré komunální politice, nejenom měst, ale i okresů, krajů a státu, za chvíli už nebude nikdo, kdo by tuto "rozežranost" (lepší termín mě bohužel nenapadá) uživil. Stále čekám na to zeštíhlování státu, co Fiala sliboval. Rok jsou u moci, ale nějaké propouštění nevidím.

Datum 10.12.2022

Vložil Kolemjdoucí

Titulek Re: Rozežírací rozpočet

Odpovědět

Ne jenom Fiala, ale i Bartoš loni sliboval digitalizaci agend a tím pádem zjednodušení papírování i s tím, že lidé by nemuseli osobně na úřady, ale řešit požadavky např. přes "portál občana". Bohužel ani v tomto případě se žádný pokrok NEKONÁ!

Datum 11.12.2022

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Rozežírací rozpočet

Odpovědět

O počtu úředníků na radnici rozhoduje tajemník, resp. zastupitelstvo, které přiděluje peníze. Ne Fiala v Praze.

Datum 11.12.2022

Vložil Kolemjdoucí

Titulek Re: Re: Rozežírací rozpočet

Odpovědět

Mluvilo se o státních zaměstnancích, kterých je skoro milion, a kam kupodivu patří i zaměstnanci samospráv, protože jsou placeni z vybraného DPH a daní. Takže podle mého názoru NEJDE jen o redukci úředníků na ministerstvech a jiných státních úřadech, ale i na samosprávách. Jinak by ta slavná digitalizace agend asi nedávala hlubší smysl.

https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_zam%C4%9Bstnanci_v_%C4%8Cesku

Volná definice – zaměstnanci veřejného sektoru

V nejširším pojetí lze dojít k závěru, že celkově veřejný sektor zaměstnává téměř milion zaměstnanců tedy pětinu až čtvrtinu všech pracujících. V tomto přístupu jsou ovšem započítáni všichni zaměstnanci, kteří v důsledku (či de facto), tj. nepřímo, mají podíl na platu či mzdě ze státního rozpočtu. Jde například o zaměstnance územních samosprávných celků (obcí a krajů), kteří vykonávají státní správu v přenesené působnosti (část jejich platů je sanována příspěvkem na výkon státní správy, který je součástí státního rozpočtu, a dále příjmy samospráv z rozpočtového určení daní apod. – v tomto druhém případě lze hovořit i o zaměstnancích obcí a krajů vykonávající pouze samostatnou působnost samosprávy), a pak dále zaměstnanci soukromého sektoru, kteří pracují na veřejných zakázkách spolufinancovaných státním rozpočtem. Zahrnutím poslední skupiny vzniká již velmi volné pojetí státního zaměstnance. V této volné definici je tedy státním zaměstnancem každý, jehož mzda je přímo či nepřímo vyplácena z daní vybraných státem (státní rozpočet). Pro oficiální statistiky se ovšem uvádějí jen přímo placení zaměstnanci se smlouvou se státem.

Rozdíl mezi zaměstnancem soukromého sektoru a veřejného sektoru není jen ve faktickém pobírání mzdy proti platu, ale i v mechanismu získávání příjmů zaměstnavatelem. Zatímco mzda soukromého sektoru se řídí pravidly tržní soutěže, platy pracovníků státu a veřejného sektoru jsou určeny politikou státu a jsou pevně stanoveny v nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Výhodou státních platů je určitá jistota příjmu pro konkrétního jedince, co se týče konkrétní tabulkové výše platu. Společnost jako celek ovšem může doplácet na celkové neefektivitě plošného odměňování a na neustálých politických sporech, jak vysoké by měly být platy ve veřejném sektoru. Tabulkový plat státního zaměstnance se stanovuje na základě vykonávané činnosti, ke které je v katalogu prací přiřazena platová třída, kdy s vyšší platovou třídou stoupá plat, ale také nároky na zaměstnance (např. povinně dosažený stupeň vzdělání, skládání úřednických zkoušek nebo jazyková vybavenost), vedle toho jsou dalším kritériem stanovení výše platu odsloužená léta.

V širších definicích státních zaměstnanců nebo zaměstnanců veřejného sektoru, proto musíme započítat pracovníky státem poskytovaných služeb, jako jsou veřejné školství, veřejné zdravotnictví, soudnictví, bezpečnost či hasiči. Ve volném pojetí je možné započítat i zaměstnance různých firem realizujících veřejné zakázky, které jsou najímány externě a vypláceny z obecních nebo státních prostředků. Například pracovníky stavějící pro stát dálnice či železnice a realizující další investiční výdaje z veřejných rozpočtů. Reálné číslo a procento lidí, které přímo či nepřímo zaměstnává stát je tedy v tomto pojetí vyšší než oficiální statistika a velmi těžko se odhaduje.

Datum 12.12.2022

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Rozežírací rozpočet

Odpovědět

Stanovit počet zaměstnaců obce spadá do samostatné působnosti obce. Vláda nemá právo žádné obci nařídit, aby někoho propustila.

Datum 12.12.2022

Vložil Kolemjdoucí

Titulek Re: Re: Re: Re: Rozežírací rozpočet

Odpovědět

Chystaná digitalizace je (snad) k tomu donutí... nelze donekonečna jen bobtnat a zvyšovat počty úředníků.

Datum 13.12.2022

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Rozežírací rozpočet

Odpovědět

Donutit obce ke zmenšení počtu zaměstnanců může jen nedostatek peněz, tzn. pokud by dostávaly menší podíl z přerozdělovaných daní. To se ovšem nestane, protože předseda každé strany je na svých starostech a komunálních politicích závislý. A tak budou mít obce dál přebytek peněz a státní rozpočet přebytek dluhů, místo toho aby se mezi oběma nastolila příjmová rovnováha.

Datum 14.12.2022

Vložil Kolemjdoucí

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozežírací rozpočet

Odpovědět

Jsou i obce, které jsou ve ztrátě. Některé z nich dokonce ani nemají starostu. A tam jistě prostor pro propouštění bude. Jinak by ta digitalizace agend fakt nedávala smysl. Co kdysi obsluhovalo pět referentů nově zvládne jen jeden. Ano, třeba se namaká víc, tak bych mu i na platu přidal, ale i tam se ušetří.

Datum 15.12.2022

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozežírací rozpočet

Odpovědět

Obcí máme přes 6 200, ve finančních problémech je zanedbatelný zlomek. Všechny ostatní mají dost peněz.

Digitalizace agend přece pozvolna probíhá už aspoň 20 let. A počet zaměstnanců veřejné správy stále roste. I kdyby totiž mohl jeden člověk vykonávat díky digitalizaci práci dřívějších pěti, ti čtyři nebudou propuštěni, ale převedeni na novou agendu (která se vymyslí a zatíží občany a firmy). A navíc je k nim třeba zaměstnat nové lidi na tu digitalizaci. Digitalizace je jen šidítko, které žádnou pozitivní změnu nepřinese. Chybí totiž to hlavní: vůle rušit agendy a s nimi i tabulková místa.

Datum 16.12.2022

Vložil Kolemjdoucí

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozežírací rozpočet

Odpovědět

Kdo s tou vůlí musí začít? Premiér? Prezident? Musíme si uvědomit, že státní a veřejní zaměstnanci jsou živení z daní státu, obcí a placeni všemi.

Pokud vůle nebude ani digitalizace nepovede k úsporám, tak se bohužel vydáváme na řeckou cestu a spirálu, na jejímž konci bude těžký náraz do zdi a devalvace měny.

Obce jsou sice přebytkové... no fajn. Ale co náš nabubřelý stát? Ten žije na dluh a Fialova vláda v zadlužování a dárečcích pro voliče (např. 5 tisíc na děcko v rodinách s příjmem 1 mil.) pokračuje stejně jak ta Babišova. Ten dluh nyní činí 2,7 bilionu. Což je 2 700 miliard. Nebo 2 700 000 milionů. Tedy 2 700 000 000 000. Každý Čecháček a Moraváček dluží skoro 300 tisíc. Za 4 roky bude každoroční obsluha gigantického státního dluhu stát 100 mld. a ty peníze jim v rozpočtu budou sakra chybět. Naprostá nezodpovědnost rozežranců, kde neexistuje žádné utahování opasků, ale jen život na dluh.