Rychlozměna územního plánu

Po necelých třech letech se blíží do finále příprava další změny územního plánu města (ÚP). Dokumentu, který pro území Bystřice nad Pernštejnem i místních částí určuje, kde je možné stavět, co a za splnění jakých podmínek. Změna ÚP č. 3 probíhá ve zkráceném postupu, který zavedla novela stavebního zákona s cílem umožnit investorům získání potřebných povolení bez čekání na příští pravidelnou změnu ÚP. Podmínkou pro použití zkráceného postupu je souhlas zastupitelstva. I díky tomu se s ním setkáme převážně u nekontroverzních záměrů a hlavně těch, na nichž má zájem politická reprezentace obce. To je i případ bystřické Změny č.3, která má otevřít cestu k realizaci čtyř projektů.

Tím prvním, a současně hlavním důvodem pro provedení celé Změny č.3, je komerční využití Centra Eden, které bude možné po převedení areálu z kategorie občanské vybavení veřejné do občanské vybavení komerční. Změna funkčního využití se však nebude týkat jen zastavěných pozemků, ale i přilehlé louky, na níž se zatím pase dobytek. Vzhledem k tomu, že město má podle nájemní smlouvy jen velmi omezené možnosti ovlivnit jaké služby jsou v areálu Centra Eden nabízeny, po schválení změny ÚP se nájemci odblokuje široká škála možností. Pokud zkušenost nájemce s praktickým provozováním zařízení nezměnila původní plány, je jeho prioritou vestavba ubytovací kapacity do podkroví hlavní budovy, o níž se hovořilo již při přípravě nájemní smlouvy.

Druhý záměr se týká zpustlého pozemku po lanovém centru, na němž zastupitelé zamýšlí nechat postavit dětské dopravní hřiště. Tento prostor byl dosud veden jako rezerva pro rozšíření biomasové kotelny, především pro nový sklad štěpky. Přestože tehdejší starosta Pačiska při projednávání návrhu na prosincovém zastupitelstvu tvrdil, že kotelna tento prostor momentálně nepotřebuje, a pokud ho bude potřebovat v budoucnu, lze dopravní hřiště odstranit, v praxi není takový postup příliš pravděpodobný, neboť by znamenal znehodnocení několikamilionové investice. I nadále tak budou občané odkládat větve na současném v podstatě provizorním a esteticky rušivém stanovišti, které neumožňuje průběžné štěpkování biomasy s ukládáním přímo do skladu. A hlavní zásobní kapacita zůstane daleko od kotelny v areálu bývalého Čemolenu pod dvěma chátrajícími přístřešky, které nyní navíc bude město muset stavebně upravit, neboť okolní pozemky rozprodalo soukromníkům a požárněbezpečnostní předpisy neumožňují skladovat takové množství paliva v blízkosti zranitelných budov.

Přestavbou a rozšířením má projít také na vedle situovaný skatepark, který se v posledku může rozrůst i na parcelu zatím vyhrazenou pro rozšíření kotelny. A nakonec zde současný starosta Horák zvažuje zbudování asfaltového pumptracku, což by byla další stavba a investice, do jejíž likvidace se nikdo nepohrne. Ačkoliv si postupné chátrání zásobní kapacity v Čemolenu v horizontu několika let vyžádá buď její rekonstrukci, nebo zbudování nového skladu, ÚP pro její umístění zatím neposkytuje žádné vodítko. Po schválení Změny č. 3 však už zřejmě nedojde k původně plánované centralizaci veškerých činností spojených s biomasou v bezprostředním okolí kotelny, byť je takové uspořádání z hlediska logistiky i nákladů nejracionálnější.     

Třetí navržená modifikace ÚP je vyvolána nápadem bývalého starosty Pačisky na výstavbu nové základny Hasičského záchranného sboru (HZS) za poliklinikou, v místě po zbouraných garážích a také na městských pozemcích, na nichž dnes zahradničí obyvatelé přilehlých bytových domů. V ideálním případě by zde chtěl vytvořit společnou základnu nejenom pro hasiče, ale i pro zdravotnickou záchrannou službu a policii. Pokud by k realizaci myšlenky došlo, nutně by to vyvolalo nespokojenost desítek lidí nejenom z dotčených bytovek, ale kvůli obtěžování provozem a hlukem i z minidomků v ulici Antonínka a v neposlední řadě také mezi obyvateli chráněného bydlení z Domova Kamélie, kteří klid potřebují asi nejvíce.

Zásadní překážkou pro uskutečnění Pačiskova nápadu je však nesouhlas HZS vyvolaný tím, že navržený prostor je pro jeho účely prý příliš malý a nelze na něm umístit zařízení, která dnes hasiči pro sebe požadují, jako např. běžecký ovál či lezeckou stěnu. Jelikož trénink na udržení fyzické připravenosti profesionální hasiči provádí nikoliv ve volném čase, ale v době, kdy setrvávají na základně v pohotovosti, přesouvá se HZS postupně do rozlehlých základen, které slouží nejenom jako zbrojnice, ale také jako zázemí pro provádění tréninku, aby členové sboru ani při cvičení nemuseli opustit areál a dodržovali výjezdové časy.

Od druhé poloviny 90. let, kdy do čela sboru nastoupil „legendární“ Miroslav Štěpán, si hasiči dokázali vybudovat postavení protežované skupiny, jejímž požadavkům se politici snaží všemožně vycházet vstříc a rozhodně se s ní nechtějí dostat do konfliktu. Díky tomu žijí představitelé hasičů ve vlastním světě, ve kterém se peníze na jejich záměry dříve či později vždycky najdou. Takže ve chvíli, kdy by jiným zaměstnancům stačil běžecký pás, a ještě by byli rádi, generálové HZS žádají běžecký ovál, a otázka, zda se nejedná o neúčelné mrhání prostředky, jim ani nepřijde na mysl. Z jejich pohledu je současné umístění bystřické jednotky ve víceúčelové budově na náměstí, kde nelze naplnit aktuální požadavky na hasičské zázemí, nevyhovující, a skutečně lze v nejbližších letech očekávat snahu HZS přesunout se jinam. Obtížně si lze ale představit, že by souhlasili s lokalitou za poliklinikou, protože tam by si nemohli naplnit sny o výcvikovém zázemí, a zlepšení oproti současné zbrojnici by bylo příliš malé. Přesto se pro ně zastupitelé v územním plánu chystají vyčlenit pozemek, o němž ví, že jej hasiči nechtějí.

I bez hasičů ale možná nakonec pozemek získá nové obyvatele. Kraj Vysočina by sem mohl přesunout základnu zdravotnické záchranné služby, která se momentálně nachází v pronajatých prostorách. Už příští rok mají být zahájeny práce na projektové dokumentaci. A třeba se k záchrance připojí i policie, které může být stávající stanice už malá, protože zde plánuje držet 30 (!) příslušníků, včetně prvosledové jednotky se samopaly, která má čelit teroristům.        

Čtvrtá navržená změna ÚP má bystřické kopané konečně přinést hřiště s umělým povrchem. Ona jsou tu vlastně už dvě, v Domaníně a u Základní školy Nádražní, ale obě přijdou fotbalistům malá, takže pro ně město v prostoru mezi tréninkovým travnatým hřištěm a cyklooválem v Lužánkách plánuje ještě jedno mnohem větší. Nicméně pro tak ambiciózní stavbu je prostor vedle potoka Bystřice příliš úzký, takže bude nutné odtěžit i svah, který získá podobu „přirozené tribuny“. Podle toho, jak to na místě vypadá, lze soudit, že prostor pro hrací plochu bude nutné vyrovnat mohutnou navážkou, což se odrazí nejenom v ceně, ale i ve změněných odtokových poměrech záplavové oblasti. Po tréninkovém hřišti, zimním stadionu a centrálním dětském hřišti se bude jednat o další vyvýšenou stavbou na místě, kde se mohla před vstupem do města povodňová vlna oslabit rozlitím.

Bystřičtí fotbalisté si z městského majetku jen pro sebe doposud obsadili fotbalový stadion a tréninkové hřiště, využívají městské hřiště s umělým povrchem, momentálně pro ně město staví zázemí za více než 30 mil. Kč a současně už projektuje další hřiště s umělým povrchem, které nepotřebují až tak kvůli hře, jako spíše kvůli prestiži. A na veškerou činnost samozřejmě SK Bystřice nad Pernštejnem od města čerpá štědré dotace. Jsou takové náklady adekvátní ve světle skutečnosti, že se jedná o financování koníčka několika desítek lidí, jejichž výsledky v soutěžích jsou, řekněme…nepřesvědčivé?        

Návrh Změny č. 3 je uveřejněn k nahlédnutí zde, veřejně představen bude 12. prosince a kdokoliv se k němu může vyjádřit do 19. prosince.