Rekapitulace volebních slibů 2018

Volební období zastupitelstva města 2018-2022 se rychle blíží k závěru a je proto vhodný čas vrátit se ke čtyři roky starým volebním programům a konfrontovat je s dosaženými výsledky. Nejpodrobnější plány tehdy představily volební strany, které však nakonec skončily v opozici a měly omezenou možnost cíle realizovat. Výsledky ANO 2011, Hnutí Otevřená radnice a SNK ED tak nelze objektivně posoudit. Ostatně voliči je budou hodnotit podle jiných věcí, především podle toho, jak aktivně vystupovaly proti kontroverzním koaličním nápadům.  

Vládnoucí většinu v končícím volebním období v Bystřici tvořily ČSSD, Sdružení za rozvoj bystřického regionu (SRBR), KDU-ČSL a KSČM. Nejsnazší hodnocení je u posledně jmenované, neboť komunisté voličům nic neslíbili. Pro představu jak vypadala jejich agitace lze nahlédnout do srpnového Bystřicka, neboť letos použili zcela totožný inzerát jako před čtyřmi léty, jen některá jména se změnila. Absence programu se nezměnila.  

ČSSD, dominantní síla koalice, na první místo postavila slib podporovat výstavbu domů pro seniory. Přestože obdobný cíl si stanovilo i druhé nejsilnější SRBR, dosud žádné takové zařízení zprovozněno nebylo, byť je třeba přiznat, že už se podařilo zajistit závazek kraje financovat v Bystřici několik desítek lůžek tohoto typu, čímž byla naplněna klíčová podmínka soukromého investora domova. ČSSD a SRBR se shodly i na rozvoji sociálních služeb pro občany. Na tomto poli iniciativa tradičně vychází od organizací nabízejících služby a samospráva buď jejich nabídku akceptuje a vytvoří potřebné podmínky, především ve formě finančního příspěvku, nebo nikoliv. Vzhledem k tomu, že spektrum městem podporovaných sociálních služeb se za uplynulé čtyři roky rozšířilo jen nepatrně a ani objem alokovaných zdrojů se podstatně nezvýšil, lze tento příslib považovat za spíše nenaplněný.

Sociální demokraté rovněž avizovali podporovat místní podnikatele a živnostníky, aniž by ovšem specifikovali, co si pod takovou „podporou“ představují, takže dosažení tohoto cíle nelze objektivně zhodnotit. Subjektivně si na tuto otázku může odpovědět každý místní podnikatel a zřejmě dojde k závěru, že výhody nebyly plošné a pro každého, ale selektivní, např. ve formě laciných pozemků v průmyslových zónách. Další cíl – zachovat strukturu středního školství – se ČSSD podařilo splnit, ovšem není jasné, na jak dlouho. Především zemědělské škole stále klesá počet žáků a letos už dokonce ani neotevřela pomaturitní nástavbové studium. Lze tedy očekávat, že zřizovatel středních škol, jímž je Kraj Vysočina, zanedlouho přijde s nějakým projektem racionalizace svých zařízení v Bystřici.

SRBR formulovalo programové priority ještě vágněji než partnerská ČSSD a nad rámec bodů, které kopírovaly teze sociální demokracie, slíbilo ještě např. otevřenou komunikaci mezi úřadem a občany. Přestože se lídr kandidátky a tehdejší místostarosta Josef Vojta nechal krátce po volbách instalovat do pozice tajemníka úřadu, k žádnému zlepšení komunikace nedošlo. Nejenomže radniční zpravodaj stále neslouží k informování občanů o dlouhodobých plánech koalice, ale ani investiční akce města nejsou předem konzultovány s majiteli dotčených nemovitostí. Ti jsou tak odkázáni jen na oficiální procedury podle stavebního zákona, které ovšem neumožňují už hotový projekt přizpůsobit reálným podmínkám v místě a zkušenostem a potřebám uživatelů. Výsledkem je např. to, že po rekonstrukci křižovatky Zahradní-Rud. Vaška při větším dešti proudí voda od garáží na ulici Zahradní až do poloviny Malé branky, protože projektant zapomněl na liniovou vpusť. Obdobnou situaci pod Horou u stacionáře bylo nutné řešit dodatečnými stavebními úpravami.

Také poslední člen vládnoucí koalice, KDU-ČSL, sliboval větší otevřenost veřejné správy. Oproti výše zmiňovaným stranám lidovci představili podrobnější program, z něhož lze nyní snáze určit, co se jim nepodařilo. Například u uveřejněných smluv i nadále chybí položkové rozpočty, a to nejenom u těch zveřejněných na stánkách města, ale dokonce i v Registru smluv, kde to vyžaduje zákon. Rovněž nedokázali prosadit, aby byla veřejnost informována v Bystřicku o chystaných projektech a investicích, takže např. o fotbalových kabinách se mohli občané dozvědět na těchto stránkách, ale ne v radničním zpravodaji. S transparentností úzce souvisel cíl rozbourat klientelistické vazby na radnici. Ani zde však nemohou slavit úspěch, jak prokazuje dění kolem pronájmu Centra Eden a zemědělských pozemků.  

Asi ne zcela podle původních představ se vyvíjí také záměr připravit nové pozemky pro rodinné domy, které přímo v Bystřici vznikly jen ve velmi skromném počtu a v režii soukromých developerů, což se promítlo do jejich dostupnosti pro stavebníky. Co se naopak lidovcům podařilo, bylo zahájení rekonstrukcí interiérů městských bytů. Ostatní koaliční strany slibovaly jen pokračování oprav bytových domů, tedy exteriérů a společných rozvodů, a po většinu volebního období se zdálo, že u toho i skončí. Až koncem loňského roku bylo otevřeno řízení na rekonstrukci dvaceti bytů, které ovšem bylo pro malý zájem dodavatelů zrušeno. Vzápětí vyhlášené druhé řízení rada rovněž zrušila, protože nabídkovou cenu považovala za příliš vysokou. Cesta přes jednu velkou zakázku na desítky bytů se ukázala v daném čase a podmínkách stavebního trhu jako neprůchodná, a proto město začalo zadávat zakázky na rekonstrukci jen dvou bytů, přístupné většímu počtu menších dodavatelů. Kvůli dlouhému otálení v tomto volebním období nakonec nebude dokončeno ani deset interiérů, ale na tom, že je to více než nula, má nepochybnou zásluhu KDU-ČSL. Otázka zní, zda budou lidovečtí voliči tento úspěch považovat za dostatečný.

ČSSD, SRBR a KSČM společně měly v zastupitelstvu dostatečnou většinu, což pro KDU-ČSL znamenalo, že mohla z programu prosazovat jen to, co vyhovovalo i ostatním partnerům. U všeho ostatního lidovcům chyběla síla dávat ultimáta, a proto se zdají výsledky jejich koaličního působení tak málo přesvědčivé. Nezdá se, že by si tuto skutečnost představitelé strany příliš uvědomovali, protože zatím není patrná snaha veřejnosti prezentovat dosažené úspěchy a obhájit spolupráci mimo jiné s komunisty, což je pro lidovce vždy kritické rozhodnutí.

ČSSD, SRBR a KSČM si před čtyřmi lety mohly dovolit minimalistické až nulové volební programy, protože se jim podařilo standardní souboj programů překrýt mobilizací proti těm, kteří se údajně derou k moci, aby mohli všechno zničit (ANO 2011 a především ORA). Po sérii skandálů (nelegálně vyplácené odměny) a neúspěchů (Centrum Eden) totiž tehdejší představitelé ČSSD a SRBR vůbec nevěřili v opětovné vítězství, a proto jako poslední naději zvolili demagogický „boj o všechno“. Volební výsledky ukázaly, že jejich obavy byly zbytečné a plynuly z toho, že vnímali informace jen ze své omezené sociální bubliny. Opozice nevyhrála, protože nedokázala všechny chyby dlouhodobě, po celé volební období, konzistentně komunikovat a silná, leč krátká kampaň těsně před volbami tuto chybějící práci nedokázala nahradit. Přesvědčit veřejnost, že za obstojnou fasádou se skrývá prázdnota a v horším případě i kdejaká hniloba, vyžaduje soustavné a dlouhodobé úsilí. A toto budiž i predikce pravděpodobného výsledku letošních voleb…