Komunální volby 2022: kampaň a programy

Do otevření volebních místností sice zbývá ještě týden, ale už nyní jsou jasné základní kontury kampaní jednotlivých volebních stran. Ty nás do zahájení hlasování ještě mohou podarovat nějakým letáčkem, ale na změnu celkového pojetí kampaně už není čas, takže doběhne v současné podobě.

V tuto chvíli tak lze předpokládat, že žádná partaj nevyužije nejúčinnější nástroj agitace v komunální politice, jímž je setkávání s voliči. Tím se nemyslí nějaká předem ohlášená diskuse nad sklenkou vína, kam přijdou jen kandidáti a několik skalních příznivců, ale oslovování kolemjdoucích na nějakém frekventovaném místě. Rozbalit stoleček a vnutit se lidem, kteří většinou nemají náladu se vybavovat, vyžaduje určité osobnostní schopnosti a rozhodně je obtížnější než vytvoření sebepůsobivějšího letáčku. Relativní náročnost je však vyvážena potenciálními zisky, neboť umožňuje aktivizovat nevoliče, kterých bylo před čtyřmi léty už 48% (!!!) a představují obrovský rezervoár hlasů. Bez mobilizace kohorty chronických absentérů si přitom lze zásadní změnu politické mapy Bystřice nad Pernštejnem představit jen stěží.   

Je tedy v zájmu dlouhodobě vládnoucí levice (ČSSD, Sdružení pro rozvoj bystřického regionu, KSČM) udržet tuto skupinu nadále v pasivitě a zabránit tomu, aby se kampaň vyostřila, což by ji mohlo přivést k volebním urnám. Pro následující analýzu není podstatný postup komunistů, kteří na propagaci rezignovali, zjevně jen setrvačností dojíždí z kopce a nejraději už by to měli za sebou a užívali důchodu. Parametry současné kampaně se podařilo nastavit dvojjediné straně SRBR a Bystřice naše Priorita (BnP; nástupnice ČSSD).

Už v polovině května, čtyři měsíce před termínem voleb, uveřejnilo SRBR na facebookovém profilu medailonek prvního z kandidátů, k nimž postupně přidávalo další. Sesterská BnP se se zveřejňováním životopisů přidala 20. června. Levicové strany tím provedly odklon kampaně od souboje programů k vyprávění příběhů o lidech. Ostatní partaje na přehození výhybky od věcných témat k osobám nedokázaly reagovat, čímž ideově prázdné levici, neschopné formulovat jakékoliv vize, náramně prospěly. Pokud se ovšem rozhodnete prodávat místo programů lidi, tak i když jim napíšete atraktivní životopis, vystavujete se nebezpečí, že budou občané pohádku o chytrých, čestných a po všech stránkách krásných kandidátech konfrontovat s tím, co o nich ví. Zatímco při souboji programů nejsou jeho nositelé až tak podstatní a mohou mít lidské chyby, v personifikované kampani musí být nabízená osoba zcela dokonalá. Jestliže SRBR nestáhla kandidaturu Hichama Nemraha, jehož děti jsou podezřelé ze závažné trestné činnost, tak nepochopila, jaký druh kampaně zahájila a vede. Na veřejnosti se sice sluší vyjadřovat otci účast, ale o tom, kolik lidí si ve skutečnosti myslí, že se děti potatily a morální profil kandidáta už je pro ně v kampani postavené na osobnostních kvalitách nepřijatelný, bude vypovídat množství hlasů pro H. Nemraha a jeho srovnání s volbami 2018.

Vedle zaměření na osoby jednotlivých kandidátů se dvojstrana SRBR-BnP snaží především komunikovat zprávu „děláme to dobře a chceme v tom pokračovat“. Pokud oběma subjektům nedělá propagaci rovnou tatáž osoba, potom od sebe úsměvně opisují, takže zatímco BnP hlásá „Hlavním cílem našeho sdružení je, aby se v Bystřici i nadále dobře žilo“ lídr SRBR Horák se liší jen tím, že je stručnější: „Tvořit místo, kde se dobře žije“. Takhle opravdu nevystupuje tým s vizí a tahem na bránu, a absence obojího se odráží také v unavených volebních programech. V nich nalezneme jen několik obecných tezí orientovaných především na voliče z řad seniorů. Těm jsou určeny sliby zajistit dostupnost zdravotní péče a sociálních služeb a laciné teplo z městské teplárny. Trochu skeptický musí být člověk k záměru SRBR nastolit otevřenou komunikaci mezi občany a úřadem, když se jim to nepodařilo ani za 17 let, kdy jsou u moci. A i u těch zbývajících slibů přichází na mysl myšlenka, proč už je nerealizovali dávno? V nedostatku peněz to být nemůže.

Že navrhuje věci, které už měla příležitost prosadit, se dá vytknout také KDU-ČSL, neboť i ona byla součástí koalice. Zde je částečnou odpovědí, že levice měla i bez lidovců pohodlnou většinu, takže KDU-ČSL nemohla k prosazení svých cílů užívat např. hrozbu odchodem do opozice. Přesto strana dosáhla určitých úspěchů a je na posouzení voličů, zda tento výkon ocení. Mimo to jí ovšem podíl na moci umožnil nahlédnout do zákulisí bystřické politiky a odhalit kritická místa, což se v aktuálním programu odráží např. v záměru prosazovat „skutečně nezávislá a transparentní výběrová řízení“, „plánování investic s ohledem na jejich budoucí údržbu a provozní výdaje“ nebo klást důraz na „připravenost a kvalitu projektů“. Oproti dosavadnímu chaotickému přístupu chtějí u oprav komunikací a inženýrských sítí vytvořit koncepci a postupně ji realizovat. Lidovecký manifest sestává z desítek bodů, jejichž stručnost ovšem dovoluje různou interpretaci. Pro volební výsledek strany může být hendikepem také chabá komunikace na sociálních sítích. Spoléhají se na svůj věrný elektorát a zanedbali obsah a propagaci facebookového profilu, který by jim mohl pomoci oslovit lidi mimo tradiční bublinu.     

Jejich internetová prezentace je ovšem stále o něco lepší než u ANO 2011, u níž, s ohledem na fenomenální výkony hnutí na celostátní úrovni, chabý marketing trochu překvapuje. Do zářiového Bystřicka se program ANO 2011 nevešel celý, a proto je třeba nahlédnout do letáku distribuovaného do schránek. Materiál je sice přehledně členěn do okruhů, ovšem některé z cílů nejsou rozvedeny do potřebných podrobností, takže čtenář vlastně neví, o co ANO 2011 usiluje ani jak toho chce dosáhnout. Závažnější nedostatek spočívá v překryvu až zaměnitelnosti s programem SRBR-BnP. V důsledku toho není ANO 2011 plnohodnotnou programovou a personální alternativou vládnoucích levicových subjektů, ale jen alternativou personální, která, pakliže chce uspět, musí kampaň postavit na diskreditaci kandidátů SRBR-BnP. K tomu nedošlo, a proto bude volič těžko hledat důvod hlasovat pro ANO 2011.    

Jediný subjekt, který představil volební program hodný tohoto jména, jsou SNK Evropští demokraté. Jenže jej neuveřejnili ani v Bystřicku, ani na letáku, ani na facebookovém profilu, ale skryli do srpnových Novinek. Přitom obsahuje několik zajímavých nápadů, které si zasluhují aspoň krátkou pozornost. Především body zpracované Evou Špatkovou splňují základní požadavky na politický program, jimiž jsou definování problému, návrh řešení a cesta k jeho dosažení. Popsat aspoň rámcově způsob, jakým chce strana získat náhradu za lékaře odcházející do penze, je úplně jiný přístup k voliči než mu předhodit „Kontinuita zdravotní péče s využitím budovy bystřické polikliniky“ a nechat na jeho fantazii, co si pod tím představí. Čím detailnější program strana nabízí, tím většímu riziku se vystavuje, že vyvolá nesouhlas, ale pokud považuje voliče za myslící a svéprávnou bytost, nemůže se spokojit s mnohoznačnými frázemi nebo dokonce jen fotografiemi kandidátů.

Pro podstatnou část bystřických občanů budou ze záměrů SNK ED nejzajímavější ty, které se týkají městských bytů. Vedle kompenzací pro nájemce, kteří provedou rekonstrukci pronajatého městského bytu, jimž se věnoval předchozí článek, je to také návrh, jak zvýhodňovat mladé žadatele, pro něž je současná výše předplaceného nájemného nepřekonatelnou překážkou.             

Na rozdíl od komunálních voleb 2018, kdy se představitelé vládnoucí levice skutečně pod tlakem skandálů spojených s jejich osobami obávali, že budou nahrazeni, nese se letošní kampaň v duchu rezignace. Nepravdy a podlé osobní útoky sice ustoupily, ale souboj vizí jsme místo nich nedostali. Jako by tu o křeslo starosty nikdo ani moc nestál…