Výsledky voleb do Evropského parlamentu 2024

Ve dnech 7. a 8. června se v naší zemi odehrály volby do Evropského parlamentu. Přestože už známe jejich výsledky, stále si nemůžeme být jisti, jak dopadly. Nejdříve tedy k těm výsledkům.  

Na prvním místě se se ziskem 26,14% umístilo hnutí ANO 2011. Ač by se jej formálně slušelo označit za vítěze, uvnitř hnutí musely být výsledky přijaty s rozpaky. Díky pozici hlavního opozičního uskupení mělo ANO velký prostor využít nespokojenosti občanů s mdlými výkony vládnoucí koalice, což se mu nepodařilo. Co hůře, realizovaný volební zisk, který výrazně zaostal za předvolebními průzkumy, naznačuje, že se hnutí nepodařilo přesvědčit k účasti ve volbách své voličské jádro tvořené seniory, kteří se přitom obecně vyznačují nadprůměrnou disciplinovaností.  

Naopak druhý v pořadí, aliance SPOLU tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, nějakým způsobem dokázala své voliče k účasti přimět, a na to, že se jedná o nejvíce exponovaný subjekt vládní koalice, dosáhla v polovině volebního období překvapivě dobrého výsledku 22,27%. Do značné míry tím ovšem v elektorátu vyčerpala množinu příznivců evropské integrace, kteří pak chyběli zbývajícím koaličním stranám. Daleko za ambicemi tak s 8,7% skončili Starostové, kteří si ke své škodě, ale zcela v souladu s étosem hnutí bez chuti a zápachu, do čela kandidátky postavili Danuši Nerudovou, po Janu Fischerovi a Jiřím Drahošovi dalšího karierního byrokrata, prázdnou nádobu, která může být naplněna jakýmkoliv obsahem v závislosti na momentálních výsledcích marketingových průzkumů. Velký špatný prožili i Piráti s 6,2%, jejichž voliči účast u voleb zasahující do plánů na letní víkend evidentně nemají mezi vrcholnými prioritami. Navíc Pirátům, neochvějně stojícím na straně progresivismu, unikla měnící se nálada ve společnosti, jíž se bystřejší strany přizpůsobily aspoň rétorickým odklonem od fundamentálního pojetí shora dirigované společenské transformace.   

S nabídkou, která reagovala na aktuální skepsi voličů k oktrojovanému pokroku, naopak přišla aliance PŘÍSAHA a MOTORISTÉ a vyneslo jí to 10,26% a třetí místo. O obdobný elektorát, jen spíše z levicových pozic, se ucházela i aliance STAČILO!, která s 9,56% skončila na čtvrtém místě. Jen těsně přes pětiprocentní uzavírací klauzuli se podařilo s 5,73% proklouznout alianci SPD a Trikolóra, která měla přitom být díky délce pobytu ve vrcholné politice pro protestně naladěné voliče první volbou. Nelze vyloučit, že právě dlouhé roky působení ve sněmovně bez hmatatelných výsledků už část voličů Tomia Okamury motivuje k hledání alternativy. Navíc angažování Petra Macha, svého času liberála až libertariána, jehož hodnoty jsou vzdálené hodnotám typického voliče SPD, mohlo do elektorátu SPD vnést zmatek a nepochopení.          

Následující graf nabízí srovnání výsledků volebních stran na celostátní úrovni se zisky ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem, který vedle samotného města zahrnuje i všechny místní části. Zobrazeny jsou pouze subjekty, které získaly aspoň jeden mandát. 

Zisky volebních stran ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 celostátně a v Bystřici nad Pernštejnem. Údaje v procentech. Zdroj dat: https://www.volby.cz/.

Při volební účasti 33,92%, nepatrně nižší než celostátních 36,45%, i ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem zvítězilo hnutí ANO, které zde zaznamenalo dokonce o 4 procentní body lepší výsledek. Naopak aliance SPOLU u nás oproti celostátnímu průměru ztrácí významného 6,5 p.b. Zisky ostatních volebních stran v Bystřici se od celkových výsledků odchylují o méně než 1,5 p.b.     

Pohled o úroveň níže, na volební okrsky, potvrzuje dlouhodobé trendy pozorované v předchozích volbách, především setrvalý nezájem podstatné části obyvatel o politiku, který je tím vyšší, čím více lidí bydlí v dané lokalitě v nájemních bytech. Důsledky neúčasti umírněných voličů jsou v extrému vidět na Sídlišti I, kde až na drobné výjimky všichni příchozí hlasovali pro opoziční a protestní strany.      

V okrsku číslo 2, zahrnujícím část Sídliště I (část ulic Jívová, Višňová, Lipová), dosáhla volební účast tradičně podprůměrné hodnoty 27,96%. S 39,13% zde dominovalo hnutí ANO, zatímco vládní SPOLU se propadlo na až neuvěřitelné 2,89% (6 hlasů). Zbývající strany vládní koalice si však nevedly lépe: Starostové i Piráti získali po 2,41% hlasů. Naopak bodovaly všechny protestní strany: levicové STAČILO se 17,39%, PŘÍSAHA a MOTORISTÉ s 12,56%, SPD s 9,66% i PRO Jindřicha Rajchla s 5,31%.

Ve volebním okrsku č. 4 na Sídlišti II (části ulic Okružní a Hornická) se sice k hlasování dostavilo srovnatelných 28,04% voličů, ale ti byli podstatně méně protestně naladěni. Na první místo opět s 35,8% posunuli ANO, avšak SPOLU zde obdrželo méně zahanbujících 13,97%. Starostové s 8,73% dosáhli úrovně svého celostátního výsledku, stejně jako PŘÍSAHA a MOTORISTÉ s 10,91%, STAČILO s 10,04% i SPD s 5,24%, zatímco Piráti s 3,93% skončili pod ním.    

Volební okrsek č. 3 tvořený převážně starou zástavbou rodinných domů (ulice Pod Kaštany, Kostelní, Ant. Štourače, Voldán…) vykázal mírně nadprůměrnou volební účast 38,09%. Náskok ANO s 25,7% na druhé SPOLU s 21,63% tu byl podstatně nižší a dobrého výsledku dosáhli i Starostové s 10,34%. Piráty podpořilo 4,07% hlasujících. Z protestních stran domkáři upřednostňovali spíše doprava orientované subjekty PŘÍSAHA a MOTORISTÉ s 10,34%, SPD s 8,15% a PRO se 4,7% před STAČILO! s 6,58%.

Tradičně nadprůměrná volební účast 44,19% byla zaznamenána ve volebním okrsku č. 14 zahrnujícím celý Domanín. V této vesnické místní části dosáhlo ANO s 23,89% prakticky totožného výsledku jako SPOLU s 23%. Naopak Starostové s 5,3% a Piráti s 2,65% příliš nezaujali. Mezi protestními stranami voliči více preferovali zavedenou značku SPD s 10,61% před PŘÍSAHOU a MOTORISTY s 8,84%. Na levici získala více hlasů Sociální demokracie se 7,07% než STAČILO! s 6,19%. Shodně po 5,3% voličů podpořilo PRO i Stranu zelených.    

Výše představené výsledky hlasování za naše město i Českou republiku jsou sice známé již déle než měsíc, ale stále není jasné, jak volby do Evropského parlamentu dopadly, které ideové proudy v něm mají jakou váhu. Tato skutečnost vyplývá ze specifického uspořádání EP, v němž se národní strany spojují do frakcí podle blízkosti názorů a cílů a teprve v jejich rámci působí. V tuto chvíli se zdá, že nejvíce zástupců ve sboru o 720 členech by měla mít se 188 křesly Evropská lidová strana, následovaná Progresivní aliancí socialistů a demokratů se 136 poslanci. Lidovci a progresivní socialisté tak patrně budou stejně jako dosud tvořit jádro koalice určující směřování EU v příštích pěti letech. V tomto ohledu nedávné volby žádnou fundamentální změnu nepřinesly. Oproti předchozímu volebnímu období, kdy tandem lidovci-socialisté spolupracoval s „liberály“ z Obnovy Evropy a Zelenými, kteří tlačili na zrychlené přijímání pokrokové agendy, však nyní mohou více spolupracovat s Evropskými konzervativci a reformisty (kam patří ODS), jejichž představa o společenské transformaci je umírněnější, byť spíše jen v tempu než cílech.

Andrej Babiš, jehož ANO dosud patřilo k progresivistické Obnově Evropy, zavelel ke změně politického vyznání a připravuje vznik nové frakce Patrioti pro Evropu, ve které by se měl sejít s národně konzervativními a euroskeptickými stranami z Maďarska, Rakouska, Portugalska, Španělska a Dánska. Česká SPD naopak míří k nové a ještě o něco radikálnější frakci Evropa suverénních národů, která s Patrioty svádí souboj o zatím nezačleněné euroskeptické strany, včetně početných delegací z Itálie (Liga), Francie (Národní sdružení) a Německa (AfD). Přestože odpůrci progresivismu v EP nedávnými volbami posílili, a o kolik přesně bude jasné po ustavujícím zasedání sboru, voliči nevyužili příležitost k nastavení nového kurzu EU. Určitou naději na změnu představuje vnitřní proměna lidovecké frakce, jejíž členové mohou přehodnotit politické cíle pod tlakem domácích poměrů. Vzhledem k dominantnímu postavení německé CDU/CSU bude v tomto ohledu zásadní vývoj v Německu, tedy zda se v reakci na úspěchy AfD vrátí ke konzervativnímu programu a ke svým voličům, jimž se progresivismem odcizila.