V zájmu lepší dostupnosti cementu

V roce 2010 se naše město dostalo do pozornosti maloobchodního řetězce Tesco, který pojal záměr zbudovat na místě zrušené čerpací stanice pohonných hmot u silnice I/19 hypermarket. Návrh prošel dlouhým a složitým administrativním procesem, který nakonec zahrnoval mimo jiné dvě posuzování vlivu stavby na životní prostředí a dvě řízení o umístění stavby. Po téměř dvou letech byly nakonec snahy developera, který pro Tesco projekt připravoval, završeny kladným územním rozhodnutím, na které mohlo navázat stavební povolení a zahájení realizace. Jenže mezitím nadnárodní společnost pod tlakem světové finanční krize, odstartované v roce 2008, přehodnotila svou globální strategii, odklonila se od budování velkých prodejen na okrajích měst k otevírání menších obchodů v centrech, a o Bystřici ztratila zájem. Ukázalo se, že zdlouhavá schvalovací procedura Tesco paradoxně uchránila před vyhozením desítek milionů za stavbu, která by v okamžiku dokončení už nezapadala do změněné obchodní strategie.    

Dlouhá doba posuzování záměru byla zapříčiněna nejenom problematickými aspekty samotného projektu, ale i zvolené lokality bývalé benzínky, kde již za provozu docházelo k úniku ropných látek do podloží. Díky aktivitě hrstky místních se podařilo prosadit aspoň (částečnou) sanaci staré ekologické zátěže odtěžením cca 50 tun zeminy v nejznečištěnějším místě. A především povinnost vybudovat nový monitorovací systém podzemních vod (kontrolní vrty), který by umožnil sledovat případné uvolňování ropných látek ohrožujících studny u rodinných domů na druhé straně silnice I/19. Bohužel tato podmínka byla spojena s konkrétním územním rozhodnutím a není závazná pro žádného dalšího stavebníka na předmětných pozemcích.

A tím stavebníkem nyní bude zřejmě investiční fond DEKINVEST, který zde vybuduje prodejnu stavebnin DEK. Po nějakých sedmi letech od opuštění původního záměru totiž v březnu letošního roku bystřický stavební úřad v tichosti vydal stavební povolení na prodejní centrum potřeb pro dům a zahradu. Areál má tvořit administrativní budova na ploše 363 m2 s nejvyšší výškou 5 metrů nad terénem, skladovací hala na ploše 516 m2 vysoká 9,5 metrů, nakládací hala s plochou 345 m2 vysoká 8 metrů, skladové plochy na 3052 m2 a vozovky a parkoviště o výměře 1477 m2. Ve srovnání s původně plánovanou modrobílou krabicí Teska mají navržené budovy sice podstatně menší zastavěnou plochu (1224 m2 oproti 3200 m2), zato je nejvyšší budova o polovinu vyšší (9,5 metru oproti 6,6 metru).

Dimenze staveb a jejich dopad na krajinný ráz by nepochybně byly předmětem námitek v rámci posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA), k němuž ovšem v tomto případě nedošlo. Zákon totiž ukládá povinnost provést zjednodušené EIA u nákupních středisek se zastavěnou plochou nad 6000 m2, jenže DEKINVEST předložil projekt se zastavěnou plochou „jen“ 5753 m2, čímž se dostal 4,2% pod limit. Tak nepatrný rozdíl nelze vnímat jinak než jako účelový, a je na stavebním úřadu, aby ohlídal, že nedojde k rozšíření některých stavebních objektů a k překročení povolených dimenzí. Přitom deklarovaných 5753 m2 nezahrnuje rozsáhlé úpravy silnice I/19, která má být oboustranně rozšířena, aby mohl vzniknout ve směru od současné benzínky odbočovací a napojovací pás a ve směru na Štěpánov uprostřed odbočovací pruh. Mimoto má investor na pozemcích ve správě Ředitelství silnic a dálnic a města vybudovat podél I/19 nový chodník směrem k Penny Marketu, který v nočních hodinách zajistí vyšší bezpečnost žíznivých pěších návštěvníků čerpací stanice. Jestli to přispěje ke klidu v dané lokalitě, ať si každý posoudí sám.

Rozšiřování silnice I/19 a zřízení nového sjezdu padnou za oběť vzrostlé lípy tvořící součást stromořadí, ovšem stavební povolení neuvádí které ani celkový počet. Majitelé v okolí stojících domů byli z povolování záměru rozhodnutím stavebního úřadu vyřazení, takže stanoviska mohly uplatňovat vlastně jen zákonem pověřené instituce. Většina jejich vyjádření požadovala pouze kosmetické úpravy, mírnou výjimku v tomto směru představuje odbor životního prostředí městského úřadu, který si vymohl aspoň zrušení podsvícené reklamy ve směru na rozvodnu a na Černý vršek a vysázení krycí zeleně ve stejných směrech. Na druhou stranu povolil osvětlení areálu rušivým světlem bílé barvy ze sloupů vysokých 10 metrů. Kontroverzní Tesko přitom počítalo se sloupy vysokými „jen“ 8 metrů. Kombinace výšky a barvy světla pravděpodobně povede ke vzniku významného světelného znečistění a nepochybně je v rozporu s memorandem O zachování tmavé noční oblohy na Bystřicku. Jenže to je už asi jen dávno zapomenutý slib města reprezentovaného starostou Pačiskou.     

Platnost stavebního povolení vymezil stavební úřad na dva roky, ale současně jako jednu z podmínek stanovil dokončení stavby do jednoho roku od právní moci rozhodnutí, tedy do 5. května 2021. Investor se zahájením stavby příliš nespěchal a nejsem si jistý, zda ji lze, včetně rozsáhlých úprav silnice I/19, dokončit do května příštího roku. Těžko ze stavebního povolení zjistit, proč se do něj dřívější termín dostal, ale jeho prodloužení, pokud má být vypořádáno v souladu se zákonem, nebude pouhá formalita. Předpokládá opětovné oslovení všech účastníků řízení a posouzení důvodů prodloužení stavebním úřadem.

Postup stavebního úřadu v řízení vykazuje vedle vstřícnosti k žadateli i znaky účelového jednání. Zatímco v případě prodejny stavebnin doručoval oznámení účastníkům řízení do vlastních rukou poštou, aby se obyvatelé širšího okolí o projektu nedozvěděli, třeba u rekonstrukce ulice Rud. Vaška doručoval naopak veřejnou vyhláškou na úřední desce, aby dokumenty unikly pozornosti obyvatel ulice, kteří jsou převážně v seniorském věku a s internetem si nerozumí. Prodejna stavebnin je tak dalším příkladem, jak bystřický stavební úřad systematicky vytlačuje občany z účasti na rozhodování o významných stavbách.  

Pocit, že občan není partner ale protivník, který by jen oddaloval zahájení projektu, se zjevně z kanceláří politiků rozšířil po celém úřadě. Přitom právě občan bude stavbu užívat nebo vedle ní desítky let žít a nejlépe zná situaci v místě a své potřeby, a proto může přispět k tomu, aby dílo dobře sloužilo či nebylo rušivým sousedem. Kategorické odmítání jakékoliv diskuse a nulová ochota k ústupkům nutně musí vzbuzovat podezření, že se pro část osazenstva radnice stala ústředním bodem existence ochrana vlastního obrazu.