Sledovat úřední desku se stává nutností

S počátkem roku 2013 vstoupila v platnost významná novela stavebního zákona. V návaznosti na ni začaly stavební úřady masově uplatňovat veřejnoprávní smlouvu jako náhradu klasického územního a stavebního řízení. Nejinak je tomu i v Bystřici.  

Institut veřejnoprávní smlouvy stojí na předpokladu, že kde je žadatel schopen samostatně se domluvit se sousedy, není nutné provádět standardní zdlouhavé řízení podle stavebního zákona. Autoritativní rozhodnutí úřadu je nahrazeno veřejnoprávní smlouvou, kterou úřad  přijme, nebo odmítne. 

Jak to probíhá?

Pro začátek musíme rozlišit mezi územním rozhodováním, které řeší především to, zda je na konkrétním pozemku možné umístit navrhovaný záměr, a stavebním řízením, v němž se přezkoumává, zda už konkrétní projektová dokumentace provedení stavby odpovídá technickým a dalším požadavkům na výstavbu.

V případě veřejnoprávní smlouvy, která má nahradit územní rozhodnutí, žadatel předkládá stavebnímu úřadu především návrh smlouvy, seznam osob, které by byly účastníky územního řízení, souhlasy dotčených orgánů (např. odbor životního prostředí) a také dokumentaci ve stejném rozsahu jako pro územní rozhodnutí. Stavební úřad zveřejní na úřední desce informaci o podaném návrhu po dobu 8 dnů. Od okamžiku podání má úřad 30 dnů, aby posoudil, zda je návrh smlouvy v souladu s územním plánem a zákony, nemá negativní vliv na hodnoty území (např. krajinný ráz) ani na zájmy a majetky osob apod. Během této lhůty musí žadatel zajistit a předložit souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení, kdyby probíhalo. Pakliže úřad žádný nedostatek neodhalí, návrh smlouvy schválí. Na úřední desce pak po dobu 15 dnů zveřejní oznámení o uzavření smlouvy.

Po územním rozhodnutí následuje stavební řízení. Je třeba zdůraznit, že značná část staveb vůbec nevyžaduje stavební povolení, např. i pro rodinný dům do 150m2 zastavěné plochy postačuje tzv. ohlášení. Ale u staveb, které stavební povolení vyžadují, je opět možnost nahradit jej veřejnoprávní smlouvou.

Územní rozhodnutí lze nahradit veřejnoprávní smlouvou u všech staveb s výjimkou těch, které kvůli svým potenciálním dopadům na životní prostředí podléhají posuzování vlivu záměru na životní prostředí (EIA), což jsou například papírny, jaderné elektrárny, ropné rafinerie apod. Nahradit veřejnoprávní smlouvou stavební povolení je však možné bez omezení, tedy i u těchto rozsáhlých staveb. 

Postup v územním rozhodování lze u většiny záměrů spojit se stavebním povolením, takže celý proces se odehraje najednou během 30 dnů.    

Co je špatně?

První problém spočívá ve vymezení účastníků řízení. Přestože existují judikáty Nejvyššího správního soudu, podle kterých není možné za osoby dotčené záměrem mechanicky považovat pouze vlastníky pozemků, které mají společnou hranici s pozemkem, na němž je plánován záměr, praxe českých stavebních úřadů je právě taková. Méně účastníků řízení znamená méně komplikací, a to má většina úředníků ráda. Proto okruh účastníků sami vymezují minimalisticky, a osoby, které se považují za dotčené záměrem, ale do této množiny podle úřadu nespadají, se musí svých práv aktivně domáhat.

Zde narážíme na druhý problém, a tím je velmi krátká, pouze osmidenní, lhůta, po kterou je informace o návrhu veřejnoprávní smlouvy zveřejněna na úřední desce. Každý, kdo tedy chce aktivně chránit svůj nemovitý majetek před znehodnocením nějakým nevhodným záměrem v okolí, musí každodenně sledovat úřední desku, aby se mohl včas prohlásit za účastníka. Z tohoto pohledu se týdenní dovolená bez připojení k internetu stává hazardem.

Předpokládejme, že jste majitel domu, moc nesledujete úřední desku, přes ulici se začalo stavět a vy o ničem nevíte. Obrátíte se na stavební úřad s žádostí o informace a dozvíte se, že stavba probíhá podle veřejnoprávní smlouvy. Nebyl jste označen za možného účastníka řízení, protože váš pozemek je přes silnici, nemá společnou hranici se záměrem a proto žadatel nepotřeboval váš souhlas. Vy se přesto záměrem dotčen cítíte. Co můžete dělat?

Už nic moc. Veřejnoprávní smlouvu může přezkoumat z moci úřední nadřízený správní úřad (v tomto případě krajský úřad). Vtip je v tom, že se nejedná o odvolání účastníka řízení, ale o řízení z moci úřední, ke kterému můžete dát podnět, jenže úřad mu nemusí vyhovět a nemusí řízení zahájit. Pak už zbývá jen soud. Navíc nesmíte otálet, protože přezkumné řízení musí být zahájeno nejpozději do jednoho roku od účinnosti smlouvy.

Pozitivní zprávou, i když asi ne pro žadatele, je, že podnět k přezkumu může dát kdokoliv, aniž by se záměr nutně musel dotýkat jeho majetku, práv nebo zájmů[1].

O něco lepší pozici budete mít, pokud se vám podaří zareagovat včas, tedy v osmidenní lhůtě, po kterou je zveřejněna informace o návrhu smlouvy na úřední desce. Jestliže se prohlásíte za účastníka, a současně odmítnete dát souhlas se smlouvou, není možné ji schválit a musí proběhnout klasické řízení. V tom budete mít jako účastník právo předkládat stanoviska, žádat provedení důkazů a nakonec podat odvolání k nadřízenému stavebnímu úřadu. Samozřejmě za předpokladu, že vás stavební úřad jako účastníka řízení uzná, ale to je na samostatný článek.

Za situace, kdy jsou možnosti obrany především krátkou lhůtou značně omezeny, se naprosto zásadní stává transparentnost procesu. Z uveřejněné informace by mělo být jasné, kde má být záměr umístěn a jak bude vypadat (situační výkres na podkladě katastrální mapy), měla by obsahovat výstižný slovní popis a stanoviska dotčených orgánů. A oznámení, které se uveřejňuje po uzavření smlouvy, by mělo jednoduše mít podobu plného znění té smlouvy.

Asi málokoho překvapí, že takto transparentně to v Bystřici neprobíhá. Třeba všechny stavební práce v rámci přesunu základní umělecké školy, mateřské školky a základní školy Nádražní probíhaly na základě veřejnoprávních smluv, aniž by o nich byla zveřejněna na úřední desce jakákoliv informace.

Mírné zlepšení se dostavilo od Nového roku. Jsou zveřejňovány aspoň kusé informace o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy. Stále ale nejsou vyvěšována oznámení, že byla smlouva přijata. Občan tak nemá možnost seznámit se záměry a jen obtížně zjišťuje, zda  se nějaký nedotýká jeho zájmů.

I kdyby se kvalita informací na úřední desce zvýšila, stále zůstává problém s přístupem k nim. Lidé, kteří denně zcela automaticky používají internet, a k nim se řadí i tvůrci zákonů, si mnohdy neuvědomují, že ne všichni k němu mají přístup. To se týká především seniorů. Očekává se od nich, že každý týden nasednou ve své vsi na autobus a vypraví se na obecní úřad studovat papírovou úřední desku? Ti šťastnější senioři se budou muset spolehnout na děti. Těm, kteří děti nemají, nezbude než věřit, že budou mít štěstí…  

Spojení krátké lhůty pro reakci, netransparentnosti a omezených možností obrany nás dostává na samotnou hranici ústavnosti. Podle Listiny základních práv a svobod je např. nucené omezení vlastnického práva možné jen ve veřejném zájmu a za náhradu, každý právo na příznivé životní prostředí a všichni lidé jsou si rovni v právech. Jak může občan tato svoje práva hájit, když jsou omezeny jeho možnosti dozvědět se o aktivitách, které mohou poškozovat jeho zájmy?      

V zemi, v níž jsou stavebníci, majitelé pozemků a developeři ohleduplní k zájmům všech, kterých by se jejich záměr mohl negativně dotknout, by odklon od zdlouhavých úředních řízení k vzájemné domluvě ve veřejnoprávní smlouvě vedl ke zrychlení a zlevnění výstavby. K čemu povede k zemi, kde taková ohleduplnost chybí?