Sledovat úřední desku se stává nutností

11.07.2013 02:12

S počátkem roku 2013 vstoupila v platnost významná novela stavebního zákona. V návaznosti na ni začaly stavební úřady masově uplatňovat veřejnoprávní smlouvu jako náhradu klasického územního a stavebního řízení. Nejinak je tomu i v Bystřici.  

 

Institut veřejnoprávní smlouvy stojí na předpokladu, že kde je žadatel schopen samostatně se domluvit se sousedy, není nutné provádět standardní zdlouhavé řízení podle stavebního zákona. Autoritativní rozhodnutí úřadu je nahrazeno veřejnoprávní smlouvou, kterou úřad  přijme, nebo odmítne. 

 

Jak to probíhá?

Pro začátek musíme rozlišit mezi územním rozhodováním, které řeší především to, zda je na konkrétním pozemku možné umístit navrhovaný záměr, a stavebním řízením, v němž se přezkoumává, zda už konkrétní projektová dokumentace provedení stavby odpovídá technickým a dalším požadavkům na výstavbu.

 

V případě veřejnoprávní smlouvy, která má nahradit územní rozhodnutí, žadatel předkládá stavebnímu úřadu především návrh smlouvy, seznam osob, které by byly účastníky územního řízení, souhlasy dotčených orgánů (např. odbor životního prostředí) a také dokumentaci ve stejném rozsahu jako pro územní rozhodnutí. Stavební úřad zveřejní na úřední desce informaci o podaném návrhu po dobu 8 dnů. Od okamžiku podání má úřad 30 dnů, aby posoudil, zda je návrh smlouvy v souladu s územním plánem a zákony, nemá negativní vliv na hodnoty území (např. krajinný ráz) ani na zájmy a majetky osob apod. Během této lhůty musí žadatel zajistit a předložit souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení, kdyby probíhalo. Pakliže úřad žádný nedostatek neodhalí, návrh smlouvy schválí. Na úřední desce pak po dobu 15 dnů zveřejní oznámení o uzavření smlouvy.

 

Po územním rozhodnutí následuje stavební řízení. Je třeba zdůraznit, že značná část staveb vůbec nevyžaduje stavební povolení, např. i pro rodinný dům do 150m2 zastavěné plochy postačuje tzv. ohlášení. Ale u staveb, které stavební povolení vyžadují, je opět možnost nahradit jej veřejnoprávní smlouvou.

 

Územní rozhodnutí lze nahradit veřejnoprávní smlouvou u všech staveb s výjimkou těch, které kvůli svým potenciálním dopadům na životní prostředí podléhají posuzování vlivu záměru na životní prostředí (EIA), což jsou například papírny, jaderné elektrárny, ropné rafinerie apod. Nahradit veřejnoprávní smlouvou stavební povolení je však možné bez omezení, tedy i u těchto rozsáhlých staveb. 

 

Postup v územním rozhodování lze u většiny záměrů spojit se stavebním povolením, takže celý proces se odehraje najednou během 30 dnů.    

 

Co je špatně?

První problém spočívá ve vymezení účastníků řízení. Přestože existují judikáty Nejvyššího správního soudu, podle kterých není možné za osoby dotčené záměrem mechanicky považovat pouze vlastníky pozemků, které mají společnou hranici s pozemkem, na němž je plánován záměr, praxe českých stavebních úřadů je právě taková. Méně účastníků řízení znamená méně komplikací, a to má většina úředníků ráda. Proto okruh účastníků sami vymezují minimalisticky, a osoby, které se považují za dotčené záměrem, ale do této množiny podle úřadu nespadají, se musí svých práv aktivně domáhat.

 

Zde narážíme na druhý problém, a tím je velmi krátká, pouze osmidenní, lhůta, po kterou je informace o návrhu veřejnoprávní smlouvy zveřejněna na úřední desce. Každý, kdo tedy chce aktivně chránit svůj nemovitý majetek před znehodnocením nějakým nevhodným záměrem v okolí, musí každodenně sledovat úřední desku, aby se mohl včas prohlásit za účastníka. Z tohoto pohledu se týdenní dovolená bez připojení k internetu stává hazardem.

 

Předpokládejme, že jste majitel domu, moc nesledujete úřední desku, přes ulici se začalo stavět a vy o ničem nevíte. Obrátíte se na stavební úřad s žádostí o informace a dozvíte se, že stavba probíhá podle veřejnoprávní smlouvy. Nebyl jste označen za možného účastníka řízení, protože váš pozemek je přes silnici, nemá společnou hranici se záměrem a proto žadatel nepotřeboval váš souhlas. Vy se přesto záměrem dotčen cítíte. Co můžete dělat?

 

Už nic moc. Veřejnoprávní smlouvu může přezkoumat z moci úřední nadřízený správní úřad (v tomto případě krajský úřad). Vtip je v tom, že se nejedná o odvolání účastníka řízení, ale o řízení z moci úřední, ke kterému můžete dát podnět, jenže úřad mu nemusí vyhovět a nemusí řízení zahájit. Pak už zbývá jen soud. Navíc nesmíte otálet, protože přezkumné řízení musí být zahájeno nejpozději do jednoho roku od účinnosti smlouvy.

 

Pozitivní zprávou, i když asi ne pro žadatele, je, že podnět k přezkumu může dát kdokoliv, aniž by se záměr nutně musel dotýkat jeho majetku, práv nebo zájmů[1].

 

O něco lepší pozici budete mít, pokud se vám podaří zareagovat včas, tedy v osmidenní lhůtě, po kterou je zveřejněna informace o návrhu smlouvy na úřední desce. Jestliže se prohlásíte za účastníka, a současně odmítnete dát souhlas se smlouvou, není možné ji schválit a musí proběhnout klasické řízení. V tom budete mít jako účastník právo předkládat stanoviska, žádat provedení důkazů a nakonec podat odvolání k nadřízenému stavebnímu úřadu. Samozřejmě za předpokladu, že vás stavební úřad jako účastníka řízení uzná, ale to je na samostatný článek.

 

Za situace, kdy jsou možnosti obrany především krátkou lhůtou značně omezeny, se naprosto zásadní stává transparentnost procesu. Z uveřejněné informace by mělo být jasné, kde má být záměr umístěn a jak bude vypadat (situační výkres na podkladě katastrální mapy), měla by obsahovat výstižný slovní popis a stanoviska dotčených orgánů. A oznámení, které se uveřejňuje po uzavření smlouvy, by mělo jednoduše mít podobu plného znění té smlouvy.

 

Asi málokoho překvapí, že takto transparentně to v Bystřici neprobíhá. Třeba všechny stavební práce v rámci přesunu základní umělecké školy, mateřské školky a základní školy Nádražní probíhaly na základě veřejnoprávních smluv, aniž by o nich byla zveřejněna na úřední desce jakákoliv informace.

 

Mírné zlepšení se dostavilo od Nového roku. Jsou zveřejňovány aspoň kusé informace o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy. Stále ale nejsou vyvěšována oznámení, že byla smlouva přijata. Občan tak nemá možnost seznámit se záměry a jen obtížně zjišťuje, zda  se nějaký nedotýká jeho zájmů.

 

I kdyby se kvalita informací na úřední desce zvýšila, stále zůstává problém s přístupem k nim. Lidé, kteří denně zcela automaticky používají internet, a k nim se řadí i tvůrci zákonů, si mnohdy neuvědomují, že ne všichni k němu mají přístup. To se týká především seniorů. Očekává se od nich, že každý týden nasednou ve své vsi na autobus a vypraví se na obecní úřad studovat papírovou úřední desku? Ti šťastnější senioři se budou muset spolehnout na děti. Těm, kteří děti nemají, nezbude než věřit, že budou mít štěstí…  

 

Spojení krátké lhůty pro reakci, netransparentnosti a omezených možností obrany nás dostává na samotnou hranici ústavnosti. Podle Listiny základních práv a svobod je např. nucené omezení vlastnického práva možné jen ve veřejném zájmu a za náhradu, každý právo na příznivé životní prostředí a všichni lidé jsou si rovni v právech. Jak může občan tato svoje práva hájit, když jsou omezeny jeho možnosti dozvědět se o aktivitách, které mohou poškozovat jeho zájmy?      

 

V zemi, v níž jsou stavebníci, majitelé pozemků a developeři ohleduplní k zájmům všech, kterých by se jejich záměr mohl negativně dotknout, by odklon od zdlouhavých úředních řízení k vzájemné domluvě ve veřejnoprávní smlouvě vedl ke zrychlení a zlevnění výstavby. K čemu povede k zemi, kde taková ohleduplnost chybí? 



[1] Správní řád sice u přezkumu veřejnoprávní smlouvy uvádí, že podnět může dát strana (účastník) smlouvy. Jelikož však tato úprava přezkumu veřejnoprávní smlouvy neřeší situaci, kdy podnět dá osoba, která není stranou smlouvy, domnívám se, že se uplatní obecná úprava přezkumného řízení a podnětu k zahájení řízení z moci úřední. A podle nich může dát podnět kdokoliv. 

 

Zpět

Diskusní téma: Sledovat úřední desku se stává nutností

Datum 11.07.2013

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Veřejná deska

Odpovědět

Ano takové dokumenty jsem také zaregistroval, a tyto jsou na Veřejné desce města nazvány jako "Oznámení"... o návrhu veřejnoprávní smlouvy, pokud ale chce někdo víc informací, musí si to stáhnout, ale i v tomto oznámení žádný návrh smlouvy nenajdete, otázkou je, jestli návrhy veřejnoprávní smlouvy, jak z názvu patrno, podléhají tomuto zveřejnění a nebo spíše leží v šuplících dotčených úředníků a tito zveřejní teprve až schválené znění smlouvy. S velkým podivem je, a už jsme na to upozorňovali několikrát, že třeba jedno oznámení, týkající se "novostavby RD, vč. přípojky el.energie, vodovodní přípojky, splaškové kanalizace a jímky na vyvážení, dešťové kanalizace a vsakovací jímky, zpevněných ploch" vůbec NEOBSAHUJE grafické a alespoň schematické znázornění umístění půdorysu stavby na katastrální mapě. Stačí přece jenom jednoduše oskenovat mapu z technického projektu dokumentace pro stavební povolení, který jistě musí být nedílnou součástí těchto "návrhů veřejnoprávních smluv". Jenomže to je další práce a pro úředníky a referenty je to pohodlnější. Ten, kdo by se o to zajímal, opět musí osobně na úřad... uvítal bych vyhlášku, která by přímo nařizovala stavebnímu úřadu tam takovou přílohu povinně dávat, a je zajímavé, že u veřejných dokumentů "záměrů" např. prodejů či pronájmů pozemků od soukromých osob či společností městu nebo od města soukromým osobám či společnostem toto bez problémů funguje.

Datum 12.07.2013

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Veřejná deska

Odpovědět

Jednou je to označené jako informace, podruhé jako oznámení. Přitom je v tom rozdíl: informace se uveřejňuje u návrhu (tedy před uzavřením), oznámení u už uzavřené smlouvy. Ale to druhé jmenované stejně vůbec nevyvěšují...

U záměrů prodeje a pronájmu je problém třeba v tom, že se někdy týkají nově vyměřených pozemků, které ještě nejsou vneseny do katastru nemovitostí. Proto je podle parcelního čísla uvedeného v záměru nejde dohledat v katastru na satelitní mapě (hlásí, že parcela toho čísla neexistuje). Takže člověk stejně netuší, o které pozemky se jedná. Stačilo by uvádět i parcelní číslo pozemků, z nichž byly odděleny.

Datum 14.07.2013

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Re: Re: Veřejná deska

Odpovědět

Hm, žádnou satelitní katastrální mapu neznám... na vyhledávání parcel používám web www.cuzk.cz. Satelitní ortofotomapu umí zobrazit on-line program GoogleEarth, ale nevím o tom, že by zvládnul i katastry. V případě záměrů dělení nebo scelování pozemků tedy nutno vyčkat až se příslušná změna na mapě objeví, někdy to trvá pár měsíců a někdy věčně, a tam není vůbec jasné, jestli to bylo katastrálnímu úřadu vůbec nahlášeno. A tak ještě stále dnes třeba na katastrální mapě náměstí ještě pořád najdete půdorys šestihranného stánku (p.č. 118/2, odkaz: https://mir.vesely.sweb.cz/Namesti.gif), kde dřív prodávali noviny, cigára a zmrzlinu, ačkoliv tam dávno už pár let není a byl demontován a odstěhován jinam. Upozorňoval jsem na to kdysi před lety v bystřické diskuzi a reakce nebyla žádná. Proč je vlastník, tedy město, takový šlendrián a zvysoka na to kašle? Žádný odbor toto nemá na starosti? Divil bych se, že ne... minimálně odbor územního plánování a stavebního řádu o tom musí vědět. Další otázkou by bylo, jestli tato "stavba" stánku vůbec spadala do nemovitostí, kdy byla defakto movitá a nebyla základy zapuštěna do země. Nu mají v tom mírně řečeno bordel.

Datum 15.07.2013

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Veřejná deska

Odpovědět

Na adrese https://nahlizenidokn.cuzk.cz/ lze zvolit Zobrazení mapy. Po zadání katastrálního území se zobrazí mapa. Po aspoň dvojím přiblížení mapy se po stisknutí tlačítka Katastrální mapa+ortofoto (nahoře v mapě) zobrazí mapa z leteckého snímkování.

Pozemek pod stánkem byl vyčleněn jako samostatný, protože byl pronajímán panu Špačkovi. Takhle to může existovat klidně dál, ničemu to nevadí ;-)

Datum 15.07.2013

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Re: Re: Re: Re: Veřejná deska

Odpovědět

Aha, tak to jsme si popletli pojmy satelitní a letecká ortofotomapa. Ano, ničemu to nevadí, ten pozemek sice není veden jako stavební, ale jde o jakýsi relikt po staré stavbě stánku, který se na to místo už nikdy nevrátí, protože by stejně svým severovýchodním cípem zasahoval do stávající stavby kaskádového rigolu s protékající vírskou vodou. Položme si spíše otázku, je výmaz té parcely 118/2 a její pohlcení do parcely 118/1 tak složité? Proč si město zasekává svoje katastrální území takovými neexistujícími nesmysly? Pak se divíme, že je v tom takový čurbes, protože hranice parcel by měly mít svoji jednoznačnou logiku.Tady takovou logiku po provedené předražené rekonstrukci náměstí absolutně postrádám. Mimochodem, když už jsme u toho našeho slavného Masarykova náměstí, původní rozpočet byl 67 milionů (viz: https://www.jihovychod.cz/tiskove-centrum/napsali-o-nas/monitoring-medii-2009/v-bystrici-zacala-rekonstrukce-namesti-za-67-milionu), pak se částka vyšplhala na 100 milionů, bez dalšího jakéhokoliv zdůvodnění, proč došlo k navýšení? Sousední město Havlíčkův Brod rekonstruovalo náměstí "jen" za 7 milionů a lavičky tam vyšly na 140.000 Kč, za což bylo kritizováno (viz: https://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/179225-rekonstrukci-havlickobrodskeho-namesti-znacne-prodrazil-mobiliar/). Kdyby Bystřice a Pačiska zveřejnil (ztransparentnil) skutečný rozpočet prací a materiálu na rekonstrukci, asi by jsme se hóóódně moc divili. Proč to neudělá? Proč mlčí a mlží? To si můžeme jen domyslet. Slyšel jsem údajně, že každý žulový rantl v pořizovací hodnotě jednotek tisíců po "instalaci" už stál desetitisíce.

Datum 16.07.2013

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Veřejná deska

Odpovědět

Tak hlavně, že se domluvíme ;-)

Změna možná složitá není, avšak stojí peníze. Já si dovedu představit jejich smysluplnější utracení, ale je to věc názoru.

Tady lze doporučit jen žádost o poskytnutí informací (smluv,dodatků a soupisů stavebních prací) podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Bez nich to plave na vodě...

Datum 16.07.2013

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Veřejná deska

Odpovědět

A co má občan furt co pořád žádat? Je to placené z dotací a našich peněz daňových poplatníků, takže by to investor s objednatelem měli zveřejnit každému na svých webovkách, tedy pokud mají čisté svědomí. Bohužel, ale jak jsem napsal, nikdy se toho v BnP nedočkáme, a to ani na takové pokročilejší úrovni zveřejňování jak veřejných zakázek, tak i jejich výsledků a podrobných rozpočtů u větších akcí, jako to poctivě dělají sousední města Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a nebo samotný Žďár nad Sázavou (kupodivu i tam bylo vedení modré - Brychta a nyní je oranžové - Zvěřinová, a přesto to funguje). Tady v BnP snad vstřícnější postoj vůči bystřickému obyvatelstvu dá čekat po obměně vedení v nových volbách, jestli k té změne dojde, jsem skeptický takže tomu už nevěřím. A populistické extrabuřty (tedy vpodstatě nadržování, protekce, která už je jen krůčkem od korupce) se tu budou vesele rozdávat dál...

Datum 17.07.2013

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Veřejná deska

Odpovědět

Na tuto zakázku se ještě nevztahovala loni stanovená povinnost uveřejňovat dokumenty na profilu zadavatele. Takže koho to zajímá, musí si zažádat. Tak to prostě je...

Datum 17.07.2013

Vložil Radek Mazáč

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Veřejná deska

Odpovědět

Proč byl smazán můj příspěvek? Neobvinil jsem nikoho a ani nebyl sprostý?

Datum 17.07.2013

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Veřejná deska

Odpovědět

Tunelování je trestný čin. A smyšlené, nepodložené obvinění z trestného činu je také trestným činem. Stačilo toto tvrzení vynechat, jinak byl myslím příspěvek v pořádku.

Přidat nový příspěvek