Proč sledovat úřední desku: příklad z praxe

Předpokládám správně, že ty jako spoluvlastník přípojky vody do vašeho RD jsi uplatnil v 15-ti denní lhůtě námitky, pokud se ti nelíbilo něco, o čemž stavební úřad rozhodoval? Pokud ano, jaké a s jakým výsledkem (jak se k tomu stavební odbor vyjádřil), pokud to není tajné?

Proč do vlastních rukou vlastníků přípojek není v rámci územního řízení a rozhodování o umístění stavby vodovodu doručováno oznámení o záměru s případnou "manipulací" této přípojky, tedy např. zkracování, prodlužování, překládání? Jediné vysvětlení je to, že jediným vlastníkem vodovodní sítě, včetně těch částí přípojek, které jsou pod městskými parcelami, je SVK? Roury přece při výkopech hradí SVK, nikoliv ten, ko,u je voda přiváděna... Pokud připustíme, že by vlastníkem této přípojky měla být soukromá osoba, proč toto není uvedeno v katastru nemovitostí dané parcely, pod kterou se tyto podzemní vodovodní sítě nacházejí, jako věcné břemeno (užívání), které musí vlastník pozemku strpět?

Námitky jsme uplatnili, zatím žádnou reakci nemáme.

Podle § 3 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastníkem přípojky vlastník připojené nemovitosti. Takže SVK platí jen rekonstrukce hlavní stoky/řadu. Proč není na pozemcích města zřízena služebnost (dříve věcné břemeno), nevím. Možná je to pozůstatek v článku zmíněného přístupu minulého režimu k (ne)rozlišování soukromého a státního majetku, a město zatím nestihlo zapracovat zákon o vodovodech a kanlizacích z roku 2001, který vlastnictví jednoznačně určil.

Úřad má na námitku a její posouzení, je-li předmětná nebo bezpředmětná, účelová či neúčelová, snad také nějakou vymezenou dobu. Nímitku mohou akceptovat a nebo zamítnout. Vše musí řádně odůvodnit proč.

Toto "zapracování" neleží na bedrech města, ale spíše katastrálního úřadu, který má dělat k příslušným parcelám zápisy o tom, jestli pod ní v zemi leží stavba odlišná s vlastníkem parcely. A je smutné, že se 14 let, kdy se zákon o VAK a prováděcí vyhlášky už několikrát měnily (např. 120/2011, VYHLÁŠKA ze dne 29. dubna 2011, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
ve znění pozdějších předpisů), nic v tomto neudálo. A to ani po vydání NOZ, který upravuje vlastnické občansko-firemní záležitosti a tedy i ty, které se týkají jakýchkoliv inženýrských sítí v zemi a jejich "přípojek"... a ten už je taky nějaký ten pátek venku.

Námitka je jedním z podkladů při rozhodování o žádosti SVK o územní rozhodnutí, proto se zde uplatňuje lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti.

Katastrální úřad je v první řadě orgánem, který vede evidence (především katastr nemovitostí). Není úkolem evidenčního orgánu zajišťovat, aby vlastníci nemovitostí udržovali záznamy o svém majetku aktuální. Navíc v tomto případě chybějící služebnost není podstatný problém - město ví, že tam ty přípojky jsou, a z poklopů musí být i každému pozorovateli jasné, že tam nějaká kanalizace a vodovod vedou.

Takže se opět dostáváne k laxnímu přístupu města, který to evidenčnímu orgánu neoznamuje a neohlašuje a co hlavní, neaktualizuje. Hlavně že se vytahuje jakýmsi draze zaplaceným Geoportálem, který tyto inženýrské sítě stejně nezahrnuje. Daleko prospěšnější by bylo provést digitalizaci dat sítí a nemusí být k tomu přizvání geodeti, dneska si už každý může koupit místo trigonometru satelitní GPS s přesností na jednotky cm a tyto dekly přípojek a nebo odvětrávacích šachet kanalizací si zaměřovat. Pan magistr Svoboda by pak v tomto odvětví GIS dostal možná nějakou práci a nemusel by se angažovat tak, kde nemá vůbec žádnou praxi a zkušenosti. No uvidíme, kam to dotáhnou...

A proč sem taháte pana Svobodu? Vždyť on s tím přece nemá nic společného ne? On Vám něco provedl? Ten chlap narozdíl od Vás, pane magistře Veselý, něco dokázal, a ještě dokáže. A prosím nezačněte se ohánět Vašimi stovkami posudků v nějakém geofondu...

Když už byla smazána moje reakce, tak snažně prosím administrátora p.Švestku o výmaz tohoto nevěcného příspěvku, otírajícího se o moji osobu a vytahujícího se cizím peřím p.Svobody. Nevidím jakýkoliv přínos tohoto invektivního příspěvku do diskuze. Díky!!!

Otázka položená Pepíkem Černým je vcelku logická reakce na tvůj příspěvek z 24.2. Intenzita "otření se" o tvoji osobu je srovnatelná s "otřením se" o Svobodu. Pokud jsem tedy nesmazal příspěvek z 24.2., těžko mohu smazat navazující.

Fajn. Za prvé, nechápu, proč někdo jedná za někoho, o koho se otírám, to mě prostě vadí. Chubení cizím peřím...

A za druhé, v mém příspěvku toho bylo více věcného, než nevěcného. Kdežto "příspěvek" p. Černého je čistě nevěcný, vlastně všechny jeho příspěvky se naváží do mé osoby, aniž by mě tento člověk vůbec znal. Proč uráží moji práci? Já se taky nezajímám, co dělá, pokud něco dělá, možná je to jedem z mnoha nezaměstnaných, kteří se tímto způsobem nudí a zabíjí čas.

U pana Svobody jsem se jen pozastavil nad tím, že nepracuje v oboru, který pracně vystudoval... a mohl bych to tvrdit i o více lidech zde na diskuzi, vlastně to nevím ani u tebe. GIS je obor, ve kterém se mohl angažovat. Bohužel nemohu za to, že město nevyvíjí zakázky tímto směrem, a tedy že p.Svoboda v tomto nemá práci.

Dá se na to dívat i z druhé strany, že by mělo být hlavně starostí vlastníka přípojky, aby si u nemovitosti někoho jiného, po níž vede, zajistil právo tam přípojku mít.

Což o to, ono to ani není u nemovitosti, jako přímo pod ní (pod pozemkem) v případě, pokud část přípojky v hlavnímu řadu probíhá pod obecní parcelou.

Stručně rečeno - základní dokumentaci stavby by měl mít stavebník - tedy SVK, resp. VAK ZR, který to dá na stavební odbor do BnP a tito by měli udělat oznámení katastru, který uvede k dané parcele příslušné zápisy práva spoluužívání (dříve jak jsi napsal se to jmenovalo věcné břemeno).

Právo přípojky je hlavně právem užívání, platí to nejen pro vodu, ale taky třeba pro elektřinu a plyn. Elektřinu a vodu mají všichni, plyn jen někdo, třeba jáho nemám. Kdybych ho chtěl mít, musel bych zažádat na plynaře, aby mi udělali přípojku, kterou bych si z logiky věci musel zaplatit celou já sám. Plynaři se ale musí zeptat města, jestli smí rozkopat jejich parcelu a provést stavební zásah.

A já, pokud poctivě platím vodné a stočné, tak určitě je mojí věcí se starat o tyto přípojky a jejich technické stavy, ale už to neplatí pro hlavní řad.

Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem (§ 506 občanského zákoníku).

Jmenuje se to služebnost inženýrské sítě (§ 1267 a 1268 OZ). Oznamování u nových staveb katastrálnímu úřadu bude asi na majiteli nemovitosti, protože těžko může někdo vkládat práva k cizímu majetku, pokud nejde o exekuci. U starých staveb je oznamování otázkou, a vzhledem k tomu, že už došlo k jejímu nabytí vydržením, vlastně ani zápis v katastru není nutný.

Jinak u toho plynu by ses musel dohodnout s městem ty jako investor a budoucí vlastník přípojky.

Součástí pozemku může být kde co, jak třeba nemovité stromy, tak třeba i movité (vytěžitelné) ložisko nerostných surovin, které může nárokovat stát v případě výhradnosti. Dále třeba i studny, ale mnohé takové ani v katastru nejsou zanesené proškrtnutým kolečkem, pak je nepořádek ve vodoprávních evidencích vodohospodářských děl. Stejně tak se do katastru neuvádí další drobné nemovité stavby, jako třeba zapuštěné bazény, podzemní akumulační nádrže, čističky, septiky a žumpy. Jsou to i drenážní šachty, sloupy nízkého vedení na polích a loukách. Přitom sloupy vysokého napětí tam kupodivu zanesené mají. Takže opět různý metr na tu samou věc, lišící se jen ve velikostí základů.

Žádný plyn nechci, topím přímotopem, ani Satt a.s., toho jsem se na sídlišti nabažil ažaž. Dnes je navíc moderní wifi a bezdrát, než drát. Internet mám wifi. A TV mám satelitní se směšným poplatkem ve srovnání se základní nabídkou Satt a.s., a mám dokonce i více programů. Nepotřebuji tedy k ničemu žádné optické a jiné kabely, k něčemu zavazující a dodavateli za pronájem platící.