Přístup k informacím

Je součástí lidské přirozenosti zjednodušovat si práci a vyhýbat se zbytečným komplikacím. U politiků a úředníků se tato složka lidské povahy projevuje neochotou zveřejňovat podrobnosti o jejich činnosti. Protože čím více ví veřejnost o aktivitách a záměrech politiků a úředníků, tím větší riziko, že do nich začne někdo vrtat, že způsobí komplikace.

Dalším významným rysem lidského charakteru je tendence zatajovat chyby a neúspěchy.

Z uvedených prvků lidské přirozenosti můžeme vyvodit, že pokud mají politici a úředníci informovat veřejnost, budou tendovat k poskytování co nejméně informací, přičemž preferovat budou ty pozitivní (myšleno pozitivní o sobě, což může znamenat negativní o druhých). A pokud si tedy chce občan vytvořit objektivní a komplexní obraz skutečnosti, musí sám aktivně informace vyhledávat a vyžadovat. Jakými zdroji se k němu informace mohou dostat?   

Noviny

Asi nepřekvapí, že tisk již dnes jako zdroj informací nepostačuje. Není to jen tím, že stát se příliš rozšířil, zasahuje do všech oblastí života, a proto žádné periodikum není s to tak obsáhlou problematiku pokrýt. Projevuje se i rostoucí zkratkovitost a povrchnost zpráv. Co se týká regionálních příloh deníků, které nás v souvislosti s informovaností v Bystřici budou nejvíce zajímat, jejich odborná úroveň je nevalná. Píší je lidé žijící v místě, které ti, jichž se ptají, významně ovlivňují, což snižuje ochotu klást nepříjemné otázky. Většinou proto článek jen reprodukuje verzi prezentovanou na tiskové konferenci. Pro základní informovanost je však nutné sledovat aspoň Deník a 5plus2.

Bystřicko

Informační hodnota radničního zpravodaje je téměř nulová. Ačkoliv by se mělo jednat o hlavní nástroj komunikace politické reprezentace s nejširším spektrem místních občanů, v tom bystřickém je politika výrazně potlačena. Místo ní se dozvíme o kdejakém školním výletu nebo přednášce. A k nim co nejvíce fotek! Protože fotky jsou laciné a kdyby tam nebyly, někdo by musel přemýšlet a napsat nějaký text. Možná tyhle zprávy ze škol a místních akcí někoho zajímají, ale ospravedlňují takové informace každoroční dotaci v řádu stovek tisíc na vydávání Bystřicka? Neměl by se za tyhle peníze občan dozvědět pořádně něco o politice, o tom, jak město funguje a co plánuje? Neměli by se prostřednictvím radničního zpravodaje obracet jednotliví zastupitelé na občany se svými názory k aktuálním tématům?

Televize

Naše město by měl pokrývat pořad Události v regionech (Brno) České televize. Jenže z Brna je k nám cesta dlouhá a klikatá, takže se z ČT nedozvíte prakticky nic. O ostatních obskurních, ryze internetových „televizích“, jako např. tato, nemá smysl se ani zevrubněji zmiňovat.   

Úřední deska

Internetová úřední deska městského úřadu je místem, které by měl každý dospělý občan pravidelně navštěvovat. Jsou na ní zveřejňovány ty nejdůležitější informace z veřejné správy. O jednom z důvodů, proč sledovat úřední desku, jsem podrobněji psal v předchozím článku.  

Zápisy z rady, zastupitelstva a rozpočet

Na webových stránkách města lze najít také zápisy ze zasedání zastupitelstva a rady. Na jiném místě jsou i rozpočty a závěrečné účty hospodaření. Bohužel tyto dokumenty jsou zveřejňovány nepravidelně a se značnou časovou prodlevou.

Profil zadavatele

Na profilu zadavatele veřejných zakázek jsou uveřejňovány s výjimkou projektové dokumentace všechny dokumenty k jednotlivým zakázkám, jejichž předpokládaná cena překračuje 1 mil. Kč bez DPH (u zakázek na zboží a služby) nebo 3 mil. Kč bez DPH (stavební práce). U zbývajících zakázek, pokud jejich cena překročí 0,5 mil. Kč bez DPH, jsou zveřejňovány aspoň uzavřené smlouvy. Jelikož je však většina dokumentů po nějaké době z profilu stažena, pro zachování možnosti studovat dokumenty i po delší době je nezbytná archivace ve vlastním počítači.

Právo na informace

Pokud člověk v žádném z uvedených zdrojů nenalezne požadované informace, nebo se z nich naopak dozví o něčem, co by chtěl prozkoumat podrobněji, může si podat žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (informační zákon). Základní instrukce včetně vzoru žádosti jsou zde. Podrobnější informace včetně poradny pro veřejnost jsou na stránkách otevřete.cz.

Bystřičtí občané tohoto institutu bohužel využívají minimálně, např. loni bylo podáno jen pět žádostí. Mnohem lépe se naučili s právem na informace pracovat občané velkých měst. Třeba v Brně bylo v roce 2012 podáno 673 žádostí (včetně městských částí). V Praze jen samotný magistrát (bez městských částí) zaevidoval 438 žádostí. Častěji je právo využíváno i ve vztahu ke krajům. Například Kraj Vysočina loni obdržel 51 žádost a Jihomoravský kraj dokonce 211.

Kromě poskytnutí informace žadateli je úřad povinen zveřejnit ji i na svých webových stránkách. Na těchto odkazech se díky tomu můžete podívat, co bylo poskytnuto Magistrátem města Brna, Krajem Vysočina, nebo Jihomoravským krajem.     

Z počtu žádostí a z charakteru požadovaných informací je zřejmé, že postup podle informačního zákona je využíván zcela běžně a nejedná se o něco mimořádného, před čím je třeba mít respekt. 

Bystřická radnice přednedávnem schválila nový ceník za poskytování informací. Už z letmého pohledu na ceny je jasné, že požadované úhrady značně převyšují cenu obvyklou (např. 3 Kč za okopírování strany A4 je o 200% více než požadují na brněnském magistrátu). Zvláště povedený šprým je paušálních 50 Kč za balné (že by platinová obálka?).

Pokud tedy po nějakém žadateli bude bystřický městský úřad požadovat úhradu nákladů podle tohoto ceníku, doporučuji okamžitě podat stížnost na postup při vyřizování žádosti podle §16a informačního zákona.     

Jistě zajímavou skutečností je, že se působnost informačního zákona vztahuje i na městské firmy. Lze sice předpokládat, že se poskytování informací budou bránit, nicméně soudy musí v případných sporech postupovat podle rozsudku Nejvyššího správního soudu 8 As 57/2006 – 67, který obsahuje jasnou argumentaci, proč musí státem kontrolované firmy podléhat informační povinnosti.   

Otevřenost veřejné správy

Z výše uvedeného přehledu informačních zdrojů lze vyvodit, že občan má dostatečné nástroje, aby se dostal k informacím o činnosti veřejné správy. Ovšem ne tak, že bude pasivně čekat, co mu naservírují média. Předpokladem informovanosti je vlastní aktivita: od vyhledávání a pravidelného sledování (úřední deska, profil zadavatele) až po žádosti o konkrétní informace (informační zákon).

A právě tato činorodost na straně občanů je jedinou protiváhou proti lidské přirozenosti, o níž byla řeč na začátku. Jen aktivní občané mohou potlačovat přirozenou tendenci politiků a úředníků k neinformování. Čím více budou občané o informace žádat, tím více jich budou politici a úředníci zveřejňovat dobrovolně, ještě než o ně někdo požádá. Otevřenost veřejné správy nebude nikdy darem, který nám zadarmo spadne shůry. Může být jen důsledkem poptávky ze strany občanů.