Odpady se dožadují pozornosti

Dobrý článek, trefujete hřebíček na hlavičku.... a poslední odstavec vytesat do kamene před obecním úřadem......

P.s.: Bioplynová stanice by byl excelentní nápad. Otázka je jestli na to mají v Bystřici "koule".....

Já bych jako ideální model viděl bioplynovou stanici vlastněnou a řízenou soukromníkem. Město by do ní zajišťovalo dlouhodobý a stabilní přísun materiálu za nějakou symbolickou cenu. Politici sami asi do městské bioplynky nebudou chtít jít, když už tu máme kotelnu na biomasu. Nápadu by se tak asi musel ujmout nějaký podnikatel, který dokáže využít produkované teplo, např. ve výrobě, zemědělec apod.

Taky je to možnost, i když pro soukromníka (investora) je tam obrovská vstupní investice (cena elektřiny by ale měla pomoct stejně jako dotace na výstavbu) a otázka jak vhodně využít zbytkové teplo.... Odpadové bioplynky jsou také v lecčems specifické a na provoz náročnější než zemědělské. Nepochybně ale souhlasím, že mohou být zdrojem jak tepla a elektrické energie nebo dočišťovaného biometanu a tím tak z environmentálního pohledu udržitelné.

Základní otázka je, zda lze rentabilně bioplynku "krmit" obsahem nádob na bioodpad, protože u něj bude asi energetická výtěžnost nižší než u gastroodpadu nebo standardní kukuřice. Pokud bude odpověď kladná, potom by soukromíkovi se sháněním finacování měla pomoci smlouva zajišťující stabilní dodávku materiálu za symbolickou cenu (do doby splacení úvěru, tedy na 8-10 let).

Nápad dobrý, ale... má to nějaké drobné háčky.

proč by město mělo měnit něco, co zde již X desítek let již perfektně a levně funguje? Tj. spalovna štěpky v nové kotelně?

Bioplynka z hlediska emisí není jen tak. Nevím, jak by vyšla EIA rozptylová studie, ale spousta sousedů by si mohla stěžovat i na zápach, takže kde by jste ji jako chtěli postavit?

Bioodpad z hnědých popelnic se v kotelně likvidovat nedá.

Problémy se zápachem se týkají hlavně bioplynek zpracovávajících kejdu.

Nemusí stát přímo v Bystřici, zde by ostatně vedle stávající kotelny asi ani nebyl odbyt pro produkované teplo.

Jak který "bioodpad". Třebas listí a ořezy větví z ovocných stromů a různých keřů, které tam nyní na podzim také často nalézám, by se pálit daly. Akorát asi by to taky docela smrdělo a výhřevnost nic moc. Ale pravda, tlející a hnijící tráva se pálit nedá a shnilá jabka se nehodí ani na calvados.

Poslední větou jste mi nahrál na smeč. Pokud byste stavěl bioplynku, dejme tomu třebas v odlehlých Lesoňovicích u JZD pana Hájka, kde a pro co byste hledal odbyt pro produkované teplo, když téměř všechny městské objekty "jedou" na štěpku?

Může zásobovat teplem Voldán, ten na štěpku nejede.

A nebo Černý vršek :-)

Jo, představy jsou to krásné, ale nutno si uvědomit, že stavba takové bioplynky podle velikosti vyjde na nějakých nezanedbatelných 50-75 milionů korun. Tyto stavby podléhají studiím EIA, které mohou povolovací proces natáhnout na několik let. Plus další náklady jako vybudování infrastruktury a rozvodových trubek na místo plynové kotelny, což máme v lepším případě další nižší desítky milionů a opět rozkopané komunikace, kterých bylo letos v BnP kvůli optickému kabelu a internetu celkem dost a ty objíždky jsou otravné.

V případě napojení bioplynky a dodávek biomethanu do sítě zemního plynu pravděpodobně firmy TRANSGAS je sice možné, ale ve finále stejně nic neřeší, protože logicky budete platit tu dražší cenu za zemní plyn, nějaké zlevnění bych nečekal, takže toto řešení žádnou slevu cen nepřinese. Byť jsou tyto ceny u zemního plynu nyní zastropované na 3 Kč/kW vč. DPH, není vyloučeno, že do budoucna opět porostou, až dojdou stávající zásoby ruského plynu v zásobnících a bude se dovážet podstatně dražší zkapalněný LNG plyn, což se ukáže až v příští topné sezoně. Stát to nebude do nekonečna sanovat, takže je velmi pravděpodobné, že to zastropování časem padne a ceny opět porostou, podle mě už jsme dávno v docela rychle rozjeté inflační spirále a blíží se náraz do zdi a dluhová brzda. Stát místo investic bude bohužel sypat prachy na obsluhu gigantických dluhů. Pokud stát nebude digitalizovat, zeštíhlovat byrokracii a propouštět úředníky, který tu je několik stovek tisíc, tak se zřejmě můžeme těšit na zvyšování daní.

V Lesoňovicích momentálně skutečně odbyt pro vyrobené teplo není, ale úplně hypoteticky by mohl vzniknout třeba v podobě skleníků pro zemědělskou výrobu. Nebo, pokud by se podařilo napojit na nedaleký VTL plynovod, mohla by bioplynová stanice produkovat biometan a dodávat jej do sítě jako náhradu zemního plynu. Ale při orientaci na biometan by jistě bylo možné v okolí nalézt i vhodnější lokality, kde by napojení na síť bylo lacinější než v Lesoňovicích.

Ještě snazší by bylo využít stávající systémy centrálního zásobování teplem tam, kde hledají náhradu za drahý zemní plyn. Třeba v Dolní Rožínce nabízela v létě firma SATT ke koupi kotelnu i rozvody tepla po obci za 4 mil. Kč + DPH a obec Dolní Rožínka slibovala kupci darovat 4 mil. Kč, pokud zachová rozumné ceny pro odběratele.

Jaké vhodnější lokality například? S tím, jak hořce dopadl záměr firmy ÚJP Praha čekám, že i vůči bioplynce bude odpor místních obyvatel, kteří si ji za humny postavenou nebudou přát a budou mít strach ze znečištění a zápachu. Klasické bioplynky totiž nejsou na gastroodpad, ale na kravský nebo vepřový hnůj a fekálie. Zase čím dále od BnP bioplynka bude, tím dražší bude rozvodná síť. Do její stavby bez dotací a za přispění financí od města se do tohoto záměru horko těžko někdo pohrne. Byť současná doba předražených energií tomu dosti nahrává...

Na závěr jedny peprné zkušenosti...

https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/lidi-v-ovesne-lhote-obtezuje-zapach-z-bioplynove-stanice-20150731.html

Ovesná Lhota – Je to jako mít prase v obýváku. Smrad, který vás ve tři hodiny ráno udeří do nosu a již neusnete.

Tak popisuje Václav Nevím z Ovesné Lhoty na Světelsku silný zápach, který jeho rodinu obtěžuje ve dne v noci již více než tři roky. Ten vychází z místní zemědělské společnosti Agroprodukt plus, která v areálu provozuje bioplynku.

„Zápach je někdy tak nesnesitelný, že ani nemůžeme vylézt na dvorek. Skoro každou noc se celá moje rodina budí ze spánku. Je to jako mít močůvku v domě, po každé nás to doslova udeří," uvedl Nevím. Ten dodal, že smrad z bioplynové stanice a místního zemědělského podniku obtěžuje skoro celou obec.

„Samozřejmě jsou dny, kdy to není tak hrozné, záleží na tom, jak fouká vítr," vysvětlil Nevím, který má dům se zahradou necelých sto metrů od zemědělského areálu. „V roce 2010 v obci proběhlo dokonce referendum a více než sedmdesát procent lidí, bylo proti výstavbě bioplynové stanice, která i přesto začala fungovat. Opakovaně jsme také volali havarijní službu České inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě, ale nikdy žádné pochybení nezjistili," pokračoval Nevím.

Podobnou zkušenost má i František Kadlec. „Nerozumím tomu, jak zemědělská společnost mohla dostat všechna stavební a hygienická povolení. Podle mého názoru, bioplynová stanice v žádném případě nesplňuje parametry ochranného pásma. Její provoz má zásadní dopad na celou vesnici," konstatoval Kadlec, který byl v minulosti předsedou místního zemědělského družstva.

Například rekultivované pozemky v areálu uranových dolů.

Bioplynová stanice je jednou z možných odpovědí na otázku, jak zpracovávat materiál z nádob na bioodpad, pokud by kompostování nestačilo. Takže zabývat se zápachem z močůvky, kterou by stanice nezpracovávala, je trochu ztráta času.

No hezké, využít posturanový brownfield k tomuto záměru, ale to by muselo DIAMO s.p. nějaké pozemky k tomuto prodat nebo pronajmout, stačí, když už je tam u odkaliště KI vybudován jeden Ježův tunel v podobě solárek, na což přispívají všichni na poplatcích OZE, jen nyní jsou milostivě odpuštěny. Pokud by to táhli odsud do BnP, vedení by bylo dlouhé 6-7 km a na to fakt nemají. Kdyby to šlo do nějaké plynové sítě, jakože určitě tam nějaká je, tak jak jsem napsal, opět by se u odběratelů platily zastropované ceny, jakože už mi došel dopis od EONu a Innogy, že od 1.1.2023 si ty ceny elektřiny a plynu samozřejmě zvednou na ten vysoký strop. Takže jaký profit pro obyvatelstvo by z toho byl? Kromě toho, že by se město elegantně zbavilo kompostovaného bioodpadu, který jim dáváme ZADARMO a ještě jim platíme za vývoz odpadků!

Bioplynka by skutečně byla jen řešením situace s příliš velkým množstvím bioodpadu. Možná by nižší náklady na likvidaci bioodpadu mohly snížit tlak na růst odpadní daně, ale to je vliv na občany jen nepřímý. Přímé pozitivní efekty by asi neměla žádné.

No super otázka, a v rámci této Vaší hypotetické kvantifikace pane Švestko si myslíte, že během roku v zimě BnP vyprodukuje příliš málo, málo, středně, hodně a příliš hodně bioodpadu, vhodného pro "krmení" bioplynky? Protože ne všechen je vhodný? Třeba klacky a větve z ořezů tam asi nemají co dělat. A jaká je tato produkce na jaře? V létě? Na podzim? Během rokuse to asi dosti podstatně liší a vliv na to má vegetační doba. Narozdíl třeba od plastů, skla a papíru, kde je to plus mínus stejné.

Množství vstupů během roku kolísá i u bioplynek zpracovávajících kukuřici a další energetické plodiny. Řeší se to skladovacími kapacitami.

Nepochopil jste mě. Ptal jsem se na množství. Kolik tun bioodpadu, vhodného pro bioplynky, je schopno město vyprodukovat za měsíc a rok. Jen aby to nebylo jen plivnutí do moře. Mělo by to být rentabilní.

Citace: "Z jedné tuny bioodpadu lze vyrobit okolo 125 metrů krychlových bioplynu..."

Zdroj: https://www.enviweb.cz/118050

Již v článku je uvedeno, že TS města vykazují 700 tun sebraného bioodpadu za rok. Při častějších odvozech odhadují zvýšení nejméně na 1000 tun. Pokud by to bylo málo, nabízí se dovážet materiál z okolních měst a obcí, které také mohou mít potíže s plněním odpadních cílů.

Ano, ale to je celkové množství bioodpadu, které většinově obsahuje i větve, trávu a listí, které jsou pro bioplynky naprosto nevhodné... kdykoliv jsem se do takového kontejneru podíval, obsahoval tyto nevhodné materiály. Podle článku z následného odkazu jsou pak takové bioplynky nakonec ztrátové a tedy zbytečné...

https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1526556-z-travy-a-listi-moc-energie-nevznikne-overili-si-ve-vysokem-myte

Z trávy a listí moc energie nevznikne, ověřili si ve Vysokém Mýtě
13. 5. 2015
Vysoké Mýto - Už déle než dva roky se město Vysoké Mýto snaží prodat ztrátovou bioplynovou stanici. Měla vyrábět elektřinu například z vytříděného domovního odpadu. Kvůli nedostatku vlastních surovin ale prodělávala. Původně stála přes 70 milionů a stavěla se z evropských dotací. Jejím pilotním provozem si radnice ověřila, že z posekané trávy nebo spadaného listí žádné významné množství energie nevznikne.

Dobré úmysly vystřídala nenaplněná očekávání a totální krach projektu. Vysokomýtská bioplynová stanice měla likvidovat zbytky z domácností i čistírenské kaly. Odpadu ale bylo málo a město začalo na provoz doplácet. Její provozní ztráta byla 1 až 1,5 milionu korun ročně.

Dotační podmínky městu neumožňovaly prodat bioplynovou stanici dřív než po pěti letech. Najít kupce se pokoušelo už bývalé vedení radnice. V květnu 2014 konstatoval tehdejší starosta Vysokého Mýta Miloslav Soušek (SPO), že reálná hodnota bioplynové stanice je 22 až 25 milionů korun.

Současný starosta Vysokého Mýta František Jiraský (ODS) připomněl, že město se bioplynovou stanici pokoušelo prodat výběrovým řízením, ale neúspěšně. „Poté přišlo několik nabídek na její odkup, ale buď byly za směšnou cenu, nebo byly tak neurčité, že jsme na ty nabídky nemohli přistoupit,“ řekl František Jiraský.