Každý, kdo bydlí v městském bytě, je na městě v určitém smyslu závislý i na jeho vedení a to bez ohledu výsledku voleb (prostě na tom, kdo bude zrovna u válu). Někteří zaměstnavatelé mohou podat žádost o mimořádné přidělení bytu, což může být vůči ostatním žadatelům a např. OSVČ a fyziským osobám diskriminační, protože není jasné, jestli i oni musí skládat kauci a nebo mají právo výběru bytu žádané velikosti v různých lokalitách (SI, SII) atd. V zápisu jednání rady města č. 5/2014 dokonce narazíte na projednání dvou takových podaných žádostí, jedna od firmy GEAM o.z. DIAMO sp. a druhá od firmy WERA WERK. Jedna byla zamítnuta z důvodu, že dotyčný zaměstnanec je veden v insolvenčním rejstříku v režimu oddlužení (osobní bankrot), druhá byla přijata. Podmínkou je nutná doba min. 3 roky práce pod žádajícím zaměstnavatelem od přidělení bytu, což nemůže být nikdy zaručeno, což v nedávné minulosti bylo vidět na firmě Rotter Vír, která skončila doslova ze dne na den.
Jinak zmíněna je cena 39 Kč/m2, což nevím, jestli je právě to místně obvyklé nájemné, ale asi ano. Kdo vlastně to nájemné určuje MMR a nebo pronajímatel (město)? Jakým způsobem si do ceny nájmu město započítává to (dejme tomu nějaký koeficient konfortu), jestli v bytě jsou stará zatíkající okna a nebo vyměněná nová plastová? Tyto rozdíly jsem nikde nepostřehnul a byly byty obou typů se stejnými cenami... další důvod, že někteří nájemnící jsou zvýhodňováni před dalšími už jen proto, že rekonstrukce (fasády, zateplení, okna) se zde vlečou víc než 10 let a logicky to nelze provést vše naráz a najednou, ale postupně. Ti co byli na začátku, mají vyhráno, ale co ti, kteří na to ještě čekají? A platí stejně jako ti, co už třeba 5 let bydlí "v lepším"?
Novinky v nájemním bydlení
16.05.2014 01:07Nový občanský zákoník (NOZ), tedy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přinesl několik důležitých změn v oblasti nájmů bytů, které se samozřejmě týkají i bytů vlastněných naším městem. Některé změny přinášejí výhody nájemcům, některé jejich postavení vůči pronajímateli oslabují. V případě Bystřice jsou patrné snahy ignorovat změny ve prospěch nájemců, ale využívat ty, které posilují pronajímatele. Navíc bohužel stále přetrvává praxe popsaná v předchozím článku, kdy o nájmech bytů rozhoduje orgán, který to činit nemůže, čímž je vytvářena právní nejistota.
Jistota
Významnou transformací prošel institut jistoty (dříve kauce), jíž si pronajímatel zajišťuje, že mu nájemce nezůstane dlužen za nájemné. Zatímco dřívější kauce mohla být stanovena maximálně do výše trojnásobku součtu měsíčního nájemného a záloh na služby, současná jistota může být maximálně šestinásobkem nájemného. Jelikož v Bystřici tvoří služby větší část sumy placené nájemci, šestinásobek nájemného je nižší než trojnásobek součtu nájemného a záloh, což je první výhoda pro nájemce. Mimochodem když jsem se dotknul tématu služeb, na webu existují kalkulačky, s nimiž si, s využitím ročního vyúčtování, každý může zjistit, jak si stojí jeho dodavatel energií ve srovnání s konkurenty, a zda neplatí zbytečně moc.
Ale zpět k jistotě. Podle § 2254 odst. 2 NOZ má nájemce právo na úroky ze složené jistoty, což ruší dřívější výhodnost kauce pro pronajímatele, pro kterého se ve většině případů jednalo de facto o bezúročnou půjčku. Ačkoliv bystřická Směrnice č. 1/2011, o pravidlech výběrového řízení na uzavírání smluv o nájmu bytů, říká v čl. 5, že jistota není úročená, může nájemce úrok požadovat. Podle § 2235 odst. 1 NOZ se totiž nepřihlíží ke smluvním ujednáním, která zkracují zákonem zaručená práva nájemce. Sazbu úroku nestanovil NOZ přesně, pouze v § 1802 určil, že má odpovídat obvyklým úrokům za úvěry poskytované bankami. Pokud vyjdeme z těch nejnižších úvěrových sazeb, jimiž jsou hypoteční, lze říct, že město by mělo jistotu úročit sazbou nejméně 5% ročně. A to už jsou zajímavé peníze.
NOZ také vyjmenovává, jaké platby může pronajímatel požadovat: je to měsíční nájemné a platby za služby. Jak tedy nahlížet na situaci, kdy naše město vyžaduje navíc složení předplaceného nájmu ve výši 30 tis. Kč (pro osoby, které nevrací jiný městský byt), resp. 90 tis. Kč (pro osoby, které nemají trvalý pobyt ve městě aspoň 1 rok)? Předplacené nájemné nemůže sloužit k zajištění, že nájemce bude řádně platit, neboť k tomuto účelu je určena jistota. A protože není vyjmenováno ani mezi platbami povolenými NOZ, nemá bystřická praxe oporu v zákonu. Notabene když se jedná o desetitisícové částky, které jsou opět neúročené a fungují jako bezúročná půjčka městu.
Jelikož se podle § 3074 NOZ nájem od Nového roku řídí novým občanským zákoníkem, i když vzniknul před 1.1.2014, všichni nájemci mají právo požadovat úroky z jistiny či kauce, kterou složili, a která dosud nebyla použita k úhradě nájemného. Samozřejmě úroky se počítají za dobu od 1.1.2014. U předplaceného nájemného lze uvažovat o žádosti, aby bylo jednorázově vráceno nájemci jako vynucená, zákonem nepodložená platba.
Omezené zvyšování nájmů
Z pohledu nájemců je jistě pozitivní omezení růstu cen nájemného, který může být nejvýše 20% během tří let, přičemž nová výše nesmí překročit srovnatelné nájemné v místě obvyklé. Výjimkou jsou případy, kdy majitel nemovitosti stavební úpravou zvýšil užitnou hodnotu bytu či domu (např. zateplení). V obou případech je ke zvýšení však třeba souhlasu nájemce. Pokud není dán, rozhodne o zvýšení soud. Zdá se mi, že zde zákonodárce vytvořil určitou past – pokud je nájemné už ve výši v místě obvyklé, nelze jej zvednout. Nakonec se tedy všechny nájmy sjednotí na stejné hranici. Místně obvyklé nájemné může růst jen v případě, že je v některých smlouvách stanoveno každoroční zvyšování. Smlouvy s pravidelným zvyšováním zvedají během času hranici místně obvyklého nájmu, k níž mohou být zvednuty i smlouvy bez každoročního zvyšování. Jelikož město Bystřice vlastní naprostou většinu bytů, je nájemné v nich právě tím místně obvyklým. A toto místně obvyklé nájemné nemůže růst, protože smlouvy s městem neobsahují každoroční zvyšování.
Město v této situaci může jen obtížně zvednout nájemné plošně, musí využívat možnost zvyšovat jej u konkrétního domu po provedení stavebních úprav, které zlepšují užitnou hodnotu domu a bytu.
Ukončení nájmu
NOZ v reakci na potíže vlastníků bytů s neplatiči a jejich vystěhováváním oslabil ochranu nájemců při ukončení nájmu. Především k podání výpovědi již není nutný předchozí souhlas soudu a nájemci se neposkytuje náhradní bydlení. Nájemce má pouze právo do dvou měsíců od doručení výpovědi podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná. V této souvislosti by měli nájemci bystřických městských bytů věnovat velkou pozornost rozhodčí doložce, kterou bude město zavádět do nájemních smluv, a která může omezit jejich práva na přezkoumání výpovědi nájemní smlouvy (viz usnesení rady č. 13/5/2014 v zápisu č. 5/2014). Jelikož řádná výpovědní lhůta je tři měsíce, nájemce má v případě, že se obrátí na soud, naději, že nebude vystěhován před ukončením soudního sporu (pokud soud vydá předběžné opatření), což v případě rozhodčího řízení nemusí platit.
Samotná výpověď nájemní smlouvy může být nájemci dána až poté, co jej pronajímatel vyzve, aby odstranil své závadné chování, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. A tato výzva je také poslední záchranou pro nájemce, který porušuje své povinnosti zvlášť závažným způsobem, což může vést k okamžité výpovědi bez výpovědní doby. Mezi taková porušení patří především tříměsíční nezaplacení nájemného, závažné poškozování bytu nebo způsobování závažných obtíží ostatním obyvatelům.
Nově nemůže pronajímatel vypovědět nájem jen na základě toho, že nájemce má dva a více bytů.
Je celkem překvapující pozorovat, s jakým stoickým klidem nájemci bystřických městských bytů snášejí utahování šroubů. Samozřejmě některé věci jsou dány zákonem a místní politická reprezentace je nemůže ovlivnit, ale z příkladu předplaceného nájemného, neúročené jistoty a rozhodčí doložky je patrné, že nájemci nejsou bráni jako rovnocenní partneři.
Znovu tedy opakuji, že aspoň polovinu městských bytů je třeba zprivatizovat. Ne kvůli penězům, ale proto, aby se omezila závislost značné části bystřických občanů na politicích a úřednících.
———
ZpětNovinky v nájemním bydlení
———
Preferenční přidělování bytů mimo výběrové řízení se stalo podstatnou agendou rady města. Tito lidé samozřejmě předplacené nájemné ani jistotu neskládají. A předpokládám, že si vybírají z aktuálně volných bytů podle své úvahy.
Výši nájemného si ve svých bytech určuje majitel (město), s omezeními popsanými v článku. Podle toho, co vím, je cena až na výjimky prakticky shodná, 39 Kč/m2.
———
No a jsme u toho. Stejným metrem se tu tedy každému neměří. Já ačkoliv jsem byl v r. 2007 také zaměstnancem GEAM o.z. DIAMO s.p., jsem si stejně musel projít klasickým výběrovým řízením obálkovou metodou, být v pořadníku (je hlavní zájemce, co nabídnul nejvíc a poté další "náhradníci") a složit kauci ve výši několika desítek tisíc a k tomu ještě jistinu ve výši trojnásobku nájemného (cca 12 tisíc), oboje jsem musel do 14 dní složit na bankovní účet města. Jistina se zpětně začala vyčerpávat až po 5 letech (na SIPO se mi tři měsíce odečetly jenom energie). Tedy 5 let to leželo na městském účtě. Úroky z mých uložených peněz si samozřejmě město ponechalo (není známá úroková sazba), tudíž je to neférové vůči nájemníkům, jak jsi napsal. Vpodstatě jakýsi parazitismus na nájemnících.
———
Zatímco jistina/kauce jen leží na účtu, předplacené nájemné je pro město mnohem příjemnější, protože se ještě ten rok přelévá do rozpočtu města, kde je utraceno. Pro přesnost - převádí se samozřejmě zisk z bytového hospodářství po odečtení nákladů na údržbu bytového fondu.
Paradoxní je, že většina voličů žije v městských bytech, a proto jsou to jejich hlasy, které tuto závislost na městě udržují. Ale je pravda, že jsem nezaznamenal žádné uskupení, které by mělo privatizaci bytů v programu.
———
Náklady města na údržbu bytů jsou mizivé. Za celých 6 let, co jsem byl v městském bytě, nebylo do ničeho ani do zařízení bytu ze strany města investováno. Jediná věc, která byla učiněna byla výměna vodoměru na studenou vodu, což po dotazu bylo odpovězeno, že tyto výměny dělají pravidelně jednou za každých 5 let. Jako nájemník jsem si musel dokonce zaplatit nové žaluzie do vyměněných střešních oken, protože staré tam nepasovaly. Nejde o to, že jen okna byla zastaralá, ale ony jsou zastaralé i zvonky, světla, dveře a radiátory, mnohé pamatují bolševika a ty nejstarší snad prvopočátky výstavby sídlišť v šedesátých letech (tj. věci mohou klidně být i půlstoletí staré). Pokud si chce nájemník něco z toho renovovat, tak jedině na svoje náklady! To je reálný socialismus jako vyšitý... všechno všem, ale nikomu nic. Ale občane, plať.
Privatizaci bytů nikdo v programu mít nebude, protože tu pro to nebyla nikdy ze žádné politické strany politická vůle a vlastně oni prodávat byty nechtějí, jak nám Pačiska zdůvodňoval, že by o ně nebyl zájem a že by je nikdo nechtěl. Proč by to taky privatizovat měli, když z toho pravidelně rejžují, bez nájemníků by město nemohlo mít 45 mega ročně a ty dál investovat (do údržby, pokud nepočítám fasádu, zateplení a výměnu oken - s dotacemi samozřejmě v rámci akce Zelená úsporám, jde zanedbatelný zlomek).
———
Dokud nebudou ty byty nabídnuty k privatizaci, tak můžeme o zájmu jen spekulovat. Faktem ovšem je, že jinde se privatizovalo a že by obecní byty nemohli udat, tak to se vážně nestávalo.
Je jasné, že spousta lidí u nás žije v dlouhodobém provizoriu, kdy nejsou spokojeni s úrovní svého bydlení, rádi by si jej vylepšili, ale nechtějí dávat peníze do něčeho, co není jejich, aby se pak složitě dohadovali s dalším nájemcem o kompenzaci za stavební úpravy.
———
Právě... jsou to jen Pačiskovy dedukce, ničím nepodložené, protože městské byty nebyly oficiálně nikdy k prodeji nikomu nabídnuty. Ale je fakt, že tu není práce, tudíž ten zájem asi nebude nějak valný. Na Dolní Rožínce se po bytech jenom zaprášilo, ale je nutné napsat, že se taky tamní byty nabízely doslova za hubičku za pár dolních stovek tisíc (100-200 tisíc), pravda, že to taky bylo už více než před 10 lety a kačka měla trošku jinou hodnotu a jiná byla i výše průměrného platu.
Části interiéru, jako dveře, kachličky, vana, WC mísa v koupelně, podlahy (lino, parkety) jsou také města a to by mělo po nějaké době tyto renovovat, ale neděje se to. Ne že by na to neměli peníze, ale prostě mají priority jinde (např. CZV, ZS). Kdo z nájemníků chce na něco z výše uvedeného sáhnout, musí si to zaplatit ze svýho. Jediné, co po půl století vyměnili, byla ta stará okna, nic víc... a to ještě měli podmíněné získanými dotacemi. Pokud by neměli na to dotace, vsadil bych se, že by neměnili ani ty okna. U mého bytu nad balkonem byla více než 15 let stará stříška z vlněného plastu s doslova zažranou špínou. Je by to město vyměnilo je utopie. Takže ten hnus zbyl na dalšího nájemníka.
Jinak výčet změn pravidel a práv nájemníků s nově vydaným NOZ je větší, přikládám odkaz Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí (OSMD), kde se k tomuto tématu dočtete ještě něco více.
https://osmd.cz/novinky/osmd-informuje:-novinky.cz:-najemniky-ceka-pristi-rok-citelne-omezeni-jejich-prav-1404036737.html?page=14
———
WC mísa v koupelně? To ses snad překlepnul, ne?
Většina zateplení nebo výměny oken u bytovek proběhla bez dotací.
Ten článek je starý a týkal se nějaké novely starého OZ, ne nového OZ.
———
Datum 19.05.2014
Vložil Miroslav Veselý
Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Závislost...
OdpovědětNepřeklepnul... já měl WC v koupelně (neoddělené), byl jsem ve střešní nástavbě. U starších bytů to bylo oddělené zdí nebo umakartovou příčkou.
Na výměny oken se zčásti vztahovala Zelená úsporám, tudíž s dotacemi. Bylo mi to i řečeno pracovníky při výměně střešních oken.
To že článek je starý nevadí, novelizované věci OZ byly stejně právě shrnuty komplexně do úplného znění NOZ.
———
Datum 20.05.2014
Vložil Jaroslav Švestka
Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Závislost...
OdpovědětWC v koupelně, to je nechutné...
V závěrečných účtech jsem našel dotaci na bytové domy ze Zelené úsporám jen v roce 2010 ve výši 2,2 mil. Kč. Ale můžeš mě doplnit.
———
Datum 20.05.2014
Vložil Miroslav Veselý
Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Závislost...
OdpovědětNevím, co je na tom zvláštního... mnohdy je WC s koupelnou spojené, tj. jak píšeš WC v koupelně nebo koupelna na WC. Byl jsem sám, takže mě to nevadilo. Jiná situace by byla v případě dvou a více lidí, kde to může být v jistém slova smyslu na obtíž. Teď ve svým mám oboje oddělené a je to lepší.
No a právě v roce 2010 v tom bytě tam ty střešní okna vyměňovaly. Firma na výměnu střešních oken se jmenovala Klouda, ale svislá okna v kuchyni vyměňovala zase firma jiná - VPO? (asi si dělali dvě výběrovky, Bůh ví proč...). Takže to sedí! Asi to nemají každý rok a nebo dotace za rok 2010 použili i na další léta... to je to. Netransparentnost na co dotace přesně byly utraceny.
———
Datum 21.05.2014
Vložil Jaroslav Švestka
Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Závislost...
OdpovědětZvláštní je na tom to, že si lidé dobrovolně rozptylují každým spláchnutím po koupelně fekální bakterie. A pak si klidně vyčistí zuby kartáčkem, položeným metr od mísy... Je vůbec legálně možné mít WC v koupelně?
Už jsem tu psal několikrát, že na zateplování bytových domů se daly čerpat v minulosti jen omezené dotace. Třeba ta Zelená úsporám se na bytovky vztahovala snad rok dva, jinak na ně nebylo možné žádat. Naprostá většina zateplení bytových domů není dotovaná.
———
Datum 21.05.2014
Vložil Miroslav Veselý
Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Závislost...
OdpovědětTa otázka by měla být směřována spíše na hygieniky. Mám ale pocit, že žádný stavební či hygienický předpis striktně oddělené WC od koupelny nenařizuje. Může být max. nějaké doporučení. Nicméně není to nic vyjímečného, s WC v koupelně jsem se mnohokrát setkal i v cizině po hotelích, a byly to hotely několikahvězdičkové a v zemích, jako je Rakousko, Chorvatsko, Řecko, Turecko.
Nepsal jsem o zateplování, ale o výměně dřevěných oken za plastová. V bytě byla relativně nová (10-15 let) dřevěná eurookna, přesto je vymlátili a dali místo nich plastová. Po dotazu dotčené firmě mi bylo řečeno, že údajně na to dostalo město dotaci, jinak by bez nich velmi zachovalá střešní okna nevyměňovali.
———