Nové nákupní centrum a doprava

Bystřice by se zanedlouho měla dočkat mnohými toužebně očekávaného supermarketu třetí nadnárodní společnosti. Vedle Albertu a Penny Marketu by měli zákazníci dostat množnost navštěvovat také Lidl. Před nějakými dvěma měsíci byl dokončen prodej jednoho a čtvrt hektaru pole mezi silnicí I/19 a silnicí na Písečné, vedle zrušené benzínové stanice, a nedávno už se na místě uskutečnily průzkumné práce.

Nyní se tedy záměr nachází ve fázi projektování a schvalování, která je neveřejná, a proto o záměru nejsou dostupné podrobné informace. Nicméně konečná podoba stavby bude téměř jistě výsledkem aplikace jednoho z univerzálních, globálních konceptů. S ohledem na velikost zakoupeného pozemku to z firemních konceptů bude pravděpodobně ten, který označuje jako „Nákupní zóna“. Jeho jádrem je supermarket Lidl, kolem něhož se nachází další menší prodejny, opět až na výjimky velkých řetězců.

Pro automobilovou dopravu má být nákupní zóna přístupná sjezdem z krajské silnice směrem na Písečné, protože ji z několika důvodů nelze uskutečnit ze státní I/19. Především na silnici první třídy by musel být zřízen odbočovací a připojovací pruh, který by se do lokality tak blízko klasické křižovatky obtížně vešel. Roli hraje také skutečnost, že zbudování sjezdu ze silnice I. třídy je administrativně, finančně a časově podstatně náročnější než u komunikace II. třídy. A nakonec, Lidl nezakoupil souvislé území mezi silnicí na Písečné a zrušenou benzínkou, protože zde zůstal obdélníkový výřez ve vlastnictví třetích osob o výměře cca 2 000 metů2, bez něhož je odbočovací pruh těžko představitelný.  

Zatímco o dostupnosti centra pro automobilovou dopravu má investor jasnou představu, stejně jakou u ostatních supermarketů lze očekávat, že jej část zákazníků bude navštěvovat pěšky, a i ti proto musí získat možnost bezpečného přístupu. Tím se z Lidlu stává problém samosprávy, od níž se očekává, že sama zbuduje, nebo zajistí zbudování chodníku. S komunikací pro pěší od Penny Marketu sice už počítá projekt stavebnin DEK, nicméně ta chodce zavede až k přechodu na úrovni zrušené benzínky, odkud by se museli vracet. Dá se proto očekávat tendence přecházet silnici v nejširším místě s třemi jízdními pruhy krátce za křižovatkou.

Bezpečná cesta pro chodce z druhého směru není zajištěna vůbec, přitom asi nelze předpokládat, že obyvatelé např. ulice Zahradní půjdou oklikou až k Černému vršku. Mnohem pravděpodobněji se budou snažit využít okraj silnice I/19, kterou Ředitelství silnic a dálnic před několika lety, za blahosklonného přihlížení osazenstva místní radnice, při rekonstrukci zúžilo a připravilo o zpevněnou krajnici, čímž razantně snížilo bezpečnost chodců.  Pokud nedá ŘSD či město zbudování chodníku od garáží na ulici Zahradní jako podmínku souhlasu s nákupním centrem, což by umožnilo aspoň část nákladů přenést na investora, může se jeho zřízení ukázat jako nutnost již krátce po otevření. Ať už padne rozhodnutí v kterékoliv fázi, bude zbývat otázka, na kterou stranu vozovky jej umístit. Zatímco na straně polí je vysoká mez, jejíž úpravy by ohrozily lipovou alej, na straně zahrad jsou vedle lip ještě vjezdy na pozemky. Nejedná se přitom o žádné černé stavby, které by bylo možné bez dalšího odstranit, ale o platnými smlouvami ošetřená zařízení. Navíc ne všichni by asi byli nadšení představou, že je vedle stávajícího hluku z dopravy začne obtěžovat ještě navíc korzování zástupů světelný smog z osvětlení komunikace. Stejně jako u většiny ostatních investičních záměrů tak reálné dopady na obyvatele a majitele nemovitostí sahají mnohem dále, než by se mohlo při zběžném pohledu zdát.

Zmiňovanou hrozbu přecházení velkého množství lidí od Penny Marketu v nejširším místě za křižovatkou by mohlo eliminovat třeba zúžení vozovky na dva pruhy a zbudování okružní křižovatky. A právě takový nápad, byť ne takto odůvodněný, představil starosta na posledním zasedání zastupitelstva. Samozřejmě zájem zaplatit přestavbu nemá Lidl, ani samospráva, ale ještě je tu ŘSD, které už má asi všechny nebezpečné a zchátralé stavby ve své správě v nejlepším pořádku, takže si může dovolit hradit náklady místo německého řetězce. Jelikož stavebnětechnický stav předmětné křižovatky nevyžaduje bezprostřední investici, uvažovat o ní ŘSD hodlá pouze v případě, že se prokáže její nebezpečnost.

Data o dopravních nehodách nejsou žádným tajemstvím a zde lze snadno vyhledat údaje o všech policií zaznamenaných kolizích od roku 2006. Z nich vyplývá, že za posledních deset let se na křižovatce u Penny Marketu událo šest nehod s žádnými nebo lehkými zraněními kvůli nedání přednosti v jízdě a jedno smrtelné zranění chodkyně. Vzhledem k tomu, že statistika přímo z křižovatky nebude natolik přesvědčivá, aby ospravedlnila drahou přestavbu, není deklarovaným cílem stavebních úprav zvýšení bezpečnosti jen na tomto místě, ale v celém úseku I/19 procházejícím městem. Ten začíná na křižovatce u čistírny odpadních vod, avšak ani čísla odtud nejsou alarmující: za deset let šest kolizí bez, nebo s lehkým zraněním. I zde vedení města prosazuje okružní křižovatku, která má donutit řidiče zpomalit. K tomu by nepochybně došlo, nicméně nelze očekávat, že by krátkodobé zpomalení snížilo rychlost na celém, téměř dvoukilometrovém úseku mezi oběma křižovatkami. Navíc pokud je mezi křižovatkou u čistírny a stavebninami PRO-DOMA povolena sedmdesátka, vytvoření překážky v podobě okružní křižovatky dosud plynulý pohyb v přímém směru změní v náhlé zpomalení a následné zrychlení, které přinesou zvýšení zátěže lokality hlukem a exhalacemi. Obdobné výsledky by se dostavily u Penny Marketu.

Ale jak je to vlastně s tím překračováním rychlosti? Na průtahu městem neprobíhá kontinuální měření, proto se nelze opřít o přesné údaje. Ze subjektivního pozorování lze odhadnout, že v denních hodinách se v úseku s povolenou padesátkou rychlostí do 55 km/h pohybuje zhruba polovina vozidel. Dalších asi 40% se drží mezi 55 a 70 km/h a nějakých 5% chvátá nad 70 km/h. V nočních hodinách nedodržuje padesátku téměř nikdo, ale 90% se vejde do 80 km/h. Najde se však také několik závodníků, kteří se nebojí překročit i dálniční limit. U motocyklů je samozřejmě podíl hříšníků podstatně vyšší.

Ani striktně vzato masivní porušování předpisů však nečiní úsek I/19 v našem městě nadprůměrně nebezpečným, a překračování rychlosti se projevuje především obtěžujícím hlukem. Proto jsou plány na zbudování okružních křižovatek řešením problému, který neexistuje. Jiný problém, s přecházením k Lidlu, teprve vzniknout může, ale s ním by se měl vypořádat investor. Nákupní centrum totiž není veřejně prospěšná stavba ani provoz vytvářející vysokou přidanou hodnotu, a proto není důvod podporovat jeho vznik z veřejných prostředků.   

Navíc před představiteli města stojí v souvislosti se silnicí I/19 závažnější výzvy. Pokud ŘSD projeví ochotu investovat na území Bystřice nad Pernštejnem, měly by úplně nejdříve prostředky směřovat do obchvatu místních částí Rovné a Divišov. A abychom se nevzdalovali tak daleko od centra města, nevyhovující je třeba nepřehledný nájezd na I/19 u garáží na ulici Zahradní. Aktuálně definitivně uschnul už druhý z původně tří topolů situovaných u sjezdu a asi není důvod neskácet s druhým stromem rovnou i třetí, který by stejně brzo přišel na řadu. Tím se místo zpřehlední, bohužel ale asi za cenu toho, že ve stromořadí vznikne dlouhá proluka. Před několika lety, když uschnul první topol, jsem u ŘSD inicioval jeho odstranění a současně vyzval k náhradní výsadbě lip trochu dále od sjezdu. Zatímco suchar zanedlouho zmizel, nové lípy se na místě dosud neobjevily.    

Pro koupěchtivé spoluobčany je asi namístě ještě dodat časový odhad otevření centra. Jelikož kvůli rozsahu nad 6000 m2 zastavěné plochy by měl záměr překročit stanovený limit, mělo by nejdříve proběhnout zjednodušené posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Pokud tedy bude letošní rok vyhrazen povolování, stavební práce by mohly být dokončeny v roce příštím.