Natoč to!

Spadla klec! Na červnovém zasedání Zastupitelstva starosta informoval přítomné, že na základě záznamu z jedné z kamer instalovaných u vybraných kontejnerových stání byla udělena pokuta. Do detailu nezabíhal, takže nezmínil, zda byla i zaplacena, případně následovalo odvolání a jestli v něm rozhodnutí obstálo. Nejasné, patrně záměrně, zůstalo i to, jakým způsobem provinilce identifikovali. Starosta k tomu řekl, že se jim namátkou podařilo odchytit některé spoluobčany, kteří nekonají, jak by měli, a věc předali jako podnět odboru životního prostředí.

Jako první na jeho slovech zaujme, že se nejedná o standardizovaný proces, který by přistupoval ke každému podezřelému stejně, ale že sankce dopadá jen na někoho. Dále je tu zmíněná otázka identifikace, která, pokud probíhá jen sledováním kamerového záznamu, se musí omezit pouze na osoby, které sledující zná. Ztotožnění by napomohlo, kdyby nepořádník přijel vozidlem, jehož vlastníka by bylo možné dohledat podle registrační značky v databázi, do níž má přístup odbor dopravy. Ten, jakožto orgán státní správy podléhající Ministerstvu dopravy, má však povinnost citlivé údaje chránit a nemůže je předávat třetím osobám, ať už je to starosta nebo odbor životního prostředí. Využívat by je mohla při zjišťování totožnosti podezřelého ze spáchání přestupku obecní policie, kterou ovšem v Bystřici nemáme. Přístup do Registru vozidel má samozřejmě i bystřické obvodní oddělení Policie ČR, na jejíž služebně se nachází dohledové centrum městského kamerového a dohledového systému (MKDS).

Tři kamery u sběrných míst odpadu však vznikly impulzivně na základě nápadu jednoho člena rady, projekt modernizace MKDS s nimi nepočítal a není proto jisté, zda jsou do systému MKDS zapojeny, nebo existují k němu paralelně. V takovém případě by pořízené záznamy o sledování veřejného prostoru a aktivit soukromých osob nezpracovávala Policie ČR, která k tomu má obecné oprávnění, ale kdovíkdo. Takto pořízená data by nemohla posloužit jako důkaz, protože by nebylo možné mít ani minimální důvěru v jejich autenticitu, která je (zatím) předpokládána u dat spravovaných Policií ČR. Jistota, že to, co je předkládáno jako důkaz, je skutečně tím, co bylo kamerou zaznamenáno, bez jakékoliv úpravy např. jasu či rozlišení, nebo dokonce manipulace, která mění obsah obrazu, přitom rychle roste na důležitosti v souvislosti se skokovým zvýšením dostupnosti a kvality nástrojů pro editaci fotografií a videa, podporovaných umělou inteligencí. Pokud mají kamerové záznamy pořízené orgány veřejné správy obstát proti obhajobě podezřelých, že na obrazu nejsou oni a že byl pozměněn, musí být jejich autenticita naprosto bez vad, a to od bezchybnosti kamer, přes zabezpečení přenosu, skladování na nenapadnutelném serveru až po vyjmutí důkazní pasáže z nepřerušovaného záznamu. V opačném případě mohou pořízená data sloužit maximálně jako stopy napomáhající vyhledání podezřelého a, pokud se nerozhodne podezřelý přiznat, opravdových důkazů. Stále zde ovšem zůstává pochybnost, zda jsou data z bystřických kamer zabezpečena proti přístupu nepovolaných osob, kterou posiluje zavádějící způsob informování o MKDS.

V březnovém Bystřicku vyšel na straně 9 článek, v němž vedoucího odboru správy majetku popsal způsob fungování MKDS. Text věnuje značný prostor webovým kamerám, čímž by mohl čtenář nabýt dojmu, že je v Bystřici monitorováno 21 míst, jejichž seznam nalezne na webových stránkách města. Ve skutečnosti je vedle kamer umožňujících nahlížení veřejnosti provozováno dalších 10 výhradně pro účely Policie ČR a tři další mají sledovat kontejnerová stání. Jejich výčet je uveden v jednom z předchozích článků, přičemž od jeho publikování přibyl kamerový bod na budově Vysočanu vybavený dosud nejpokročilejší technologií s rozhledem do všech stran a s funkcemi zoomování a detekce obličeje. Přestože vedoucí majetkového odboru ujišťoval, že kamery sledují pouze veřejný prostor, v případě zařízení na Vysočanu je téměř jisté, že je schopné sledovat i dění za okny bytů a vstupovat soukromého prostoru. A vzhledem k tomu, že na webu města nejsou dostupné náhledy na všechna monitorovaná místa, ani u dalších 12 kamer si veřejnost nemůže učinit představu, co snímají a kdy člověk nachází v jejich záběru.

I tvrzení, že se záznamy z MKDS může pracovat jen Policie ČR, je zavádějící, protože policie na žádost uložená data vydává zaměstnancům města, pokud je potřebují pro výkon svých pracovních povinností, např. jako důkazní prostředek v přestupkovém řízení. Pokud tedy článek končí přáním rozptýlit obavy některých občanů z bezdůvodného sledování, potom v případě těch informovanějších patrně zůstane nenaplněno.

Ještě horší zprávou je, že někteří zastupitelé začali považovat plošné monitorování aktivit občanů skrytými kamerami za téměř zázračný prostředek nápravy všemožných nešvarů. Na červnovém zasedání zastupitelstva se rozvinula dlouhá diskuse nad tehdy aktuálním tématem nepořádku na cyklotrase od letiště k Domanínskému rybníku. Na tu odlétává bahno a kamení z paralelně vedené polní cesty užívané vedle návštěvníků střelnice převážně jen zemědělskou technikou, které její špatný stav nevadí. Kvůli tehdejší uzavírce silnice I/19 si však tudy zkracovali cestu řidiči, kterým se nechtělo zajíždět až do Rozsoch, což v kombinaci s neobvykle deštivým počasím rozsah problému značně zvětšilo. Pokus obnovit komfort a bezpečnost cyklistů zametením povrchu, který provedly technické služby, přinesl jen krátkodobou úlevu. Mimo znečištění byly zastupitelům tlumočeny i stížnosti občanů na jezdce na elektrických mopedech bezohledně se pohybující nepřiměřenou rychlostí. Tito se prý rekrutují především z řad rybářů.                               

Snad povzbuzen prvním lapeným odpadovým hříšníkem, přišel zastupitel za ANO Boháč, patřící do stejného politického týmu jako iniciátor sledování kontejnerových stání Rudoš, s návrhem…instalovat kamery. Nezákonné či aspoň bezohledné chování na cyklostezce sice patrně má často svědky, kteří by mohli použít fotoaparát v telefonu, ale pokud prohřešky zdokumentuje kamera, občané nebudou muset sami nikoho „udávat“. Město to jednoduše zařídí. Prý bude stačit udělit pokutu několika jedincům, mezi lidmi se zpráva o tom rozšíří, všichni začnou respektovat pravidla a bude po problému. No nebude…

Především příčinou nepořádku na cyklostezce je špatný stav paralelní polní cesty, zesílený dočasnou kombinací uzavřené silnice I/19 a častých dešťů, a po jejich odeznění se patrně vrátí k normálu. Dlouhodobým řešením by byla jen oprava polní cesty, kterou ovšem komplikuje skutečnost, že spadá do katastru obce Rozsochy. To sice není překážka, kterou by nebylo možné jednáním a např. finanční participací našeho města překonat, je to však cesta komplikovanější než instalovat kameru.       

Co se týká bezohledných motorizovaných uživatelů jednostopých vozidel, u nich k nápadu skeptický starosta trefně poznamenal, že pokud použijí helmu a jejich přibližovadla nebudou mít registrační značku, je možnost postihu prakticky nulová. V nejlepším případě budou jezdit jinde.        

Diskuse nad cyklostezkou je jistě jen nepatrná epizoda v běhu všech věcí, ale naznačuje určitý obecný trend odklonu od občanství s jeho angažovaností ke stále silnějšímu spoléhání na „stát“ který, vybaven nejpodrobnějšími pravidly a nejvyspělejší dehumanizovanou technologií, vyřeší za nás každou nepříjemnost. Vedlejším produktem takového myšlení je, že se lidé přestávají ptát, co je dobré a co špatné, protože přijatelné je pro ně vše, u čeho je nechytí.