Ku dálnici cesta dlouhá

Koncem března předložil Kraj Vysočina k posouzení vlivů na životní prostředí Koncepci rozvoje silniční sítě na území Kraje Vysočina. Cílem Koncepce je navrhnout přeřazení  některých komunikací z II. do III. třídy (nebo opačně) a stanovit investiční priority ve výstavbě a rekonstrukci krajských silnic do roku 2020 s výhledem do 2050. Dokumenty jsou ke stažení zde. V článku se nebudu zabývat dopady Koncepce na životní prostředí, ale zaměřím se na její důsledky na dopravní obslužnost Bystřicka, konkrétně na kapacitní napojení regionu na dálnici D1 prostřednictvím tzv. Severojižního propojení, jemuž jsem se již věnoval např. zde.      

Špatná zpráva, byť těžko překvapivá, je že do střednědobého investičního plánu do roku 2020 se dostala jen jedna jediná část severního úseku Severojižního propojení (od D1 u Velkého Meziříčí do Bystřice), a tou je oprava silnice II. třídy mezi Strážkem a Moravcem. Letos sice dojde také k rekonstrukci silnice mezi Dolní Rožínkou a Strážkem, ale ta i nadále zůstane ve stávající šířce 6 m. Nedojde tedy k naplnění požadavku Koncepce na šířku 7,5 m a oprava dopravní obslužnosti Bystřicka nijak neprospěje.  

Plán investic do silniční sítě vymezuje na území kraje 161 stavebních akcí, jimž určuje prioritu na základě bodového ohodnocení. Investiční plán a celá Koncepce úzce souvisí s aktuálním programovým obdobím pro rozdělování unijních dotací, které končí v roce 2020. Objem prostředků v Integrovaném regionálním operačním programu samozřejmě není neomezený. Kraj počítá se získáním 6 mld. Kč, které by mu měly umožnit realizovat 43 projektů s nejvyšším počtem získaných bodů. Zbývající akce byly přesunuty do dlouhodobého investičního plánu pro roky 2020-2050. Z důvodu, že se dopravní koncepce budou průběžně přizpůsobovat měnícím se potřebám, u těchto odsunutých záměrů nelze spoléhat, že se opravdu někdy uskuteční.     

Vzhledem k tomu, jak důležitou roli u dopravních staveb hraje bodové hodnocení, je namístě jeho kritériím věnovat pozornost. Dá se tak zjistit, v kterých položkách pro Bystřici důležité stavby zaostaly a jak jejich umístění zlepšit. Kritériem které se dá jen obtížně ovlivnit, je intenzita dopravy v daném úseku. Připomíná to bludný kruh, když zkapacitnění komunikace z Bystřice na jih k dálnici D1 je bodově penalizováno, protože trasa není využívána, a přitom využívána není, protože nedošlo k jejímu zkapacitnění.

U plánovaných rekonstrukcí silnic ve stávající poloze si všechny tři úseky (Dolní Rožínka-Strážek, Strážek-Moravec, Moravec-Křižanov) vedly dobře v kritériu dopravního významu, neboť trasa mezi Velkým Meziříčím a Bystřicí je kompletně zařazena do páteřní sítě kraje. Do budoucna je proto nutné zabránit jejímu vyřazení, neboť by to znamenalo ztrátu 10 bodů. Uspěly i v ukazateli sledujícím, zda je v daném úseku vedena nějaká linka veřejné dopravy.

Naopak ani jeden ze čtyř plánovaných obchvatů (Rodkova, Strážku, Moravce a Křižanova) nezískal body za dopravní význam, přestože by po postavení ležely na páteřní síti a jsou z hlediska zkapacitnění trasy klíčové, neboť se vypořádají s kritickými úseky pro kamionovou dopravu (prudké klesání/stoupání v zatáčce). S výjimkou obchvatu Strážku obdržely nula bodů i za chybějící linku veřejné dopravy.        

Hodnocení zohledňuje i počet nehod připadajících na jeden kilometr silnice. Z hlediska bezpečnosti je pozitivní, že zmiňované úseky v tomto ukazateli získaly jen maximálně dva  body z deseti možných, na druhou stranu to jejich pozici v seznamu investic nevylepšilo. 

Kritérium stavebního stavu přiděluje body podle míry poškození vozovky od nula bodů u novostaveb po 10 bodů v případě havarijního stavu. Úsek mezi Dolní Rožínkou a Strážkem si vybojoval 10 bodů, mezi Strážkem a Moravcem 8 bodů, mezi Moravcem a Křižanovem 4 body. I tento ukazatel znevýhodňuje obchvaty, které jakožto novostavby obdržely 0 bodů.

Naopak u kritéria dopravního stavu, které se odvozuje od šířky rozšíření komunikace, získávají novostavby plných 10 bodů. Stejně jsou ohodnoceny rekonstrukce, jež stávající vozovku rozšíří o 1 metr a více. Zde všechny probírané stavební záměry získaly 10 bodů, jen oprava silnice z Dolní Rožínky do Strážku 5.    

Kritérium dopadů na obyvatelstvo sleduje, zda dojde k vytěsnění tranzitní dopravy mimo obec. Body přiděluje podle toho, jak dlouhý úsek silnice v obci má být nahrazen zamýšlenou stavbou. I v tomto případě jsou tak podpořeny přeložky silnic – obchvaty.

Hodnocení sleduje také dopady investice na rozvoj regionu, konkrétně zda díky ní dojde k napojení hospodářsky problematické oblasti na silnice vyšší třídy. V tomto ukazateli zmiňované úseky Severojižního propojení obdržely nejvyšší možný počet 10 bodů, s výjimkou rekonstrukce silnice mezi Moravcem a Křižanovem a obchvatů Křižanova a Moravce, které skončily s 0 body.

Posledním hodnotícím kritériem byla připravenost investice po stránce projektové dokumentace. Pokud měla stavební povolení, získala 10 bodů, za územní rozhodnutí 5 bodů a za technickou studii 0 bodů. Jelikož žádný z předmětných úseků nemá ani uzemní rozhodnutí, bodový zisk zde byl shodně 0.

Aby nebylo hodnocení tak jednoduché, jednotlivá kritéria měla různou váhu, takže bodový zisk u konkrétního kritéria se násobil stanoveným koeficientem. Ten začínal na 0,2 u vedení linky veřejné dopravy, šel přes 0,5 u napojení problematických regionů, 0,8 u počtu nehod, přes 1,0 u intenzity dopravy, dopadů na obyvatelstvo, stavebního a dopravního stavu, k 2,0 u zapojení do páteřní sítě, a končil na 3,0 u připravenosti projektové dokumentace.   

Z toho vyplývá, že největší váha byla při hodnocení přikládána připravenosti projektové dokumentace, na níž bylo možné získat až 30 bodů. Její význam ještě podtrhuje skutečnost, že ve srovnání s ostatními ukazateli se jedná prakticky o jedinou položku, kterou lze ovlivnit.

Krajský plán investic předpokládá do roku 2020 realizaci 43 projektů, přičemž první v pořadí získal 77 bodů a 43. jich obdržel 45. Co se týká trasy z Bystřice k dálnici D1, rekonstrukce úseku mezi Strážkem a Moravcem byla s 47 body zařazena do této etapy, zatímco všechny zbývající akce skončily pod čarou. Rozšíření komunikace mezi Dolní Rožínkou a Strážkem obdrželo 43 bodů, což znamená, že pokud by mělo aspoň územní rozhodnutí, skončilo by mezi podpořenými projekty. To samé platí pro rekonstrukci silnice mezi Moravcem a Křižanovem (40 bodů). K přesunu obchvatu Rodkova (24 bodů), obchvatu Strážku a Křižanova (oba 22 bodů) a obchvatu Moravce (17 bodů) už by byla nutná existence stavebního povolení.       

Přestože se způsob hodnocení stavebních záměrů může zdát jako technicistní, založený na objektivních parametrech, v důsledku váhy kritéria projektové dokumentace je ve skutečnosti jeho výsledek determinován rozhodnutím krajských politiků, neboť právě oni určují, u kterého projektu bude podána žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení. Z toho vyplývá, že pokud chceme kvalitní napojení na dálnici, bystřická politická reprezentace musí přesvědčit krajské politiky, aby zahájili administrativní kroky k realizaci uvedených staveb. Zkušenost předchozích let ukazuje, že pouhé slovní apely nestačí, na řadu musí přijít peníze. Tím nemyslím úplatky, ale závazek, že Bystřice ponese část nákladů na realizaci projektů. Od projektové dokumentace, přes výkupy pozemků až třeba po spolufinancování dotace. Naše město má tolik peněz, že politici musí vymýšlet obskurní projekty typu wellness centra, aby je dokázali utratit. Pro budoucnost Bystřice jsou však důležitější investice, které tu udrží firmy a podnikatele, než lunaparkové atrakce, jež budou jen dál spotřebovávat peníze občanů.