Článek Víta mladšího, nějaké menší objasnění, jak to s tímto projektem je a proč se 11 let spí na vavřínech, nezodpovězené otázky a pár vykřičníků
cituji:
"Otázka se panu hejtmanovi očividně nehodila, zpočátku se vymlouval, že jižní část dostala pro začátek přednost, stát prý také posílá málo peněz, problémy jsou s výkupy pozemků, ale
nemáme se prý bát, na severní části se nadále pracuje! S přítomnými kolegy jsme se shodli, že se zmíněné silnice, která by zatraktivnila Bystřicko, od současného vedení kraje nedočkáme.
Už na jaře 2005 (!) byla přitom na program bystřického zastupitelstva zařazena ke schválení výhodná koupě pozemků na překlenutí údolí nad
Strážkem. Bylo domluveno, že je město přechodně pro Kraj Vysočinu vykoupí, aby se mohlo začít v roce 2006 stavět. Současné vedení našeho města ale tehdy upřednostnilo své
mocenské zájmy a tento bod navždy vyřadilo z programu!
Co pro náš region v kraji udělali naši dlouholetí krajští zastupitelé Karel Pačiska, Bohumil Kotlán a Jan Slámečka? Proč kvalitní napojení na D1 neprosadili, když to byl hlavní argument pro setrvání Bystřicka v Kraji Vysočina."
Na kraji máme 3 zastupitele, bohužel rudo-oranžové, a podle toho to s prosazováním tohoto záměru taky vypadá. Místo této občanům a firmám potřebné stavby SJ propojení se staví stamiliónové "Potěmkinovy vesnice" typu CZV, které občanům nic nepřinesou, možná jen dluhy a ostudu městu, které tento záměr prolobovala a dotlačila k realizaci. Smutné.
Severojižní propojení? Tůdle!
20.07.2016 00:50V souvislosti se zaměstnaností na Bystřicku se čas od času objeví téma Severojižního propojení, kterým se rozumí modernizace, zkapacitnění a částečné přesměrování silnic mezi rakouským Raabs an der Thaya a Poličkou s cílem propojit Dolní Rakousko, Jihočeský kraj, Kraj Vysočina a Pardubický kraj. Rámcovou představu o projektu najdeme v dokumentu zde. Z něj je patrné, že čím severněji od rakouských hranic, tím méně jsou jednotlivé části dokončeny nebo i jen připraveny k realizaci.
V rámci Kraje Vysočina byla trasa Severojižního propojení zařazena do páteřní silniční sítě kraje, jak ji zobrazuje tato mapa. Nás v Bystřici přirozeně nejvíce zajímá úsek od Velkého Meziříčí na sever, který má zajistit kvalitní napojení našeho města na dálnici D1. Třemi neproblematičtějšími místy úseku jsou plánované obchvaty Strážku a Rodkova a silnice třetí třídy III/3853 mezi Strážkem a křižovatkou Horní Rožínka-Dolní Rožínka-Rozsochy za Rodkovem. Zatímco obchvaty by měly být připraveny aspoň projektově, nevyhovující šířka zmiňované silnice třetí třídy, především mezi Dolní Rožínkou a Strážkem, je problém, který do této chvíle není řešen ani stavební dokumentací. Zatím existuje pouze usnesení rady kraje (viz mapu), podle něhož mají být do roku 2040 silnice Severojižního propojení v úseku od hranic s Rakouskem po Velké Meziříčí rozšířeny na 9,5 metru a v úseku od Velkého Meziříčí přes Bystřici dále na sever na 7,5 metru.
Do toho nyní přichází Kraj Vysočina, jakožto vlastník silnice, k bystřickému stavebnímu úřadu s žádostí o stavební povolení na rekonstrukci komunikace mezi Strážkem a Dolní Rožínkou, a to ve stávající trase a stávající šířce 6 metrů. Konstrukční vrstvy vozovky mají být dimenzovány na třídu dopravního zatížení V, což znamená předpokládaný průjezd méně než 100 nákladních vozidel v obou směrech denně. Oprava má zahrnovat vyfrézování starého asfaltu a zřízení nové ložné a obrusné vrstvy.
Z parametrů předložených stavebníkem vyplývá, že Kraj Vysočina v případě této rekonstrukce nerespektuje vlastní požadavky na šířkové uspořádání silnic Severojižního propojení, a že úsek mezi Strážkem a Dolní Rožínkou zůstane úzkým hrdlem, které bude i nadále bránit využití trasy mezi Bystřicí a Meziříčím pro kapacitní napojení nákladní dopravy na dálnici. Ve skutečnosti by i silniční kategorie S 7,5 byla sotva dostatečná pro rychlou nákladní dopravu, neboť šířka 7,5 metru zahrnuje i 0,25 metru nezpevněné krajnice (recyklát) a 0,25 metru zeleného pásu k patníku na obou stranách, takže na každý jízdní pruh zbývají už jen 3 metry.
Dosavadní „pokrok“ severní části Severojižního propojení vystavuje nelichotivé vysvědčení bystřické politické reprezentaci. Vždy před komunálními volbami si jej dá nejméně jedna strana do programu, byť s ubíhajícím časem je formulace slibu volby od voleb vágnější. Nakonec se zdá, že aktivně napojení na dálnici už neprosazuje z komunálních politiků nikdo a čeká se, jestli někoho na kraji náhodnou nenapadne některou jeho část zařadit do investic. Výsledek máme nyní před sebou: obchvaty jen na papíře a rozšíření vozovky a posílení konstrukce pro intenzivnější dopravu žádné.
Ještě povážlivější než politiků komunálních je selhání krajských zastupitelů z našeho města, kteří před krajskými volbami slibují hájit v Jihlavě zájmy Bystřicka. Přestože Karel Pačiska, reprezentant ČSSD, i Jan Slámečka z KSČM jsou součástí vládnoucí koalice, s napojením Bystřice na dálnici nepohnuli. A nenapadá mě ani jiný příklad, kdy by jejich působení v orgánech kraje znamenalo pro Bystřici nějaké pozitivum (převedení školního statku na město a jeho transformaci na Centrum zelených vědomostí raději vůbec nezmiňuji). Nepotvrzuje se tak teze Karla Pačisky z předvolebního Bystřicka IX/2012, že voliči by se při volbách do zastupitelstva kraje měli v zájmu rozvoje regionu rozhodovat podle bydliště kandidátů a odhlédnout od jejich ideového zakotvení (strany). Férové je naopak přiznat, že možnosti řadových zastupitelů, byť členů koalice, ovlivňovat krajskou politiku ve prospěch konkrétní oblasti jsou blízké nule. Není proto důvod, aby se v krajských volbách letos na podzim voliči neřídili podle stran a jejich programů a místo toho upřednostňovali místní kandidáty.
Co se týká aktuálního stavebního řízení na rekonstrukci silnice Strážek-Dolní Rožínka, v této fázi už jsou možnosti bystřických politiků prosazovat zájmy našeho města omezené. Jen obtížně by se mohla Bystřice stát účastníkem řízení a prosadit u stavebního úřadu rozšíření komunikace. Nadále však existuje možnost obrátit se na radu kraje s upozorněním, že parametry zamýšlené rekonstrukce jsou v rozporu s jejími usneseními ve věci Severojižního propojení, a s požadavkem na uvedení projektu do souladu se schválenou koncepcí. Vzhledem k tomu, že zastupitelstvo města se sejde asi až v září, veškerá odpovědnost nyní spočívá na radě města. Pokusí se hájit zájmy Bystřicka, nebo bez protestu akceptují rekonstrukci? Protože pokud k ní dojde, nejméně deset následujících let bude vyloučeno rozbourání a rozšíření opravené silnice. A dokud bude existovat na trase tento úzký špunt, nebude důvod a vůle investovat ani do dalších částí severní části Severojižního propojení, především obchvatů Strážku a Rodkova. Severní část Severojižního propojení tak bude účinně uvedena do hibernace, byť by naopak měla být v souvislosti s ukončením těžby uranu na Dolní Rožínce krajskou prioritou.
———
ZpětDiskusní téma: Severojižní napojení? Tůdle!
———
Pane Veselý, čtěte laskavě spíše starší těsně povolební Bystřicko ze října roku 2014. Tuto prioritu tam mají napsanou. Takže si z nás všech jen dělají šprťouchlata. Jsme skoro v půlce současného volebního období. Vtip je, že to není priorita vedení města, natož potažmo nějakých třech našich krajských papalášů, ale údajně celého bystřického zastupitelstva. Komunista Slámečka navíc ani není bystřickým zastupitelem, pouze tím krajským, narozdíl od toho dalšího komunisty a sociálního demokrata, který se však jako demokrat nechová. Takže každý zvolený zastupitel by si měl šáhnout do svědomí, co v této věci udělal a vykonal, nebo spíše neudělal a nevykonal :-DD
"Programové priority Zastupitelstva města
Bystřice nad Pernštejnem pro roky 2014 – 2018
Doprava a dopravní obslužnost:
- severojižní propojení – obnovit jednání s Krajem Vysočina" !!!
Co bylo v jednání obnoveno? Podle článku Novotného zřejmě vůbec nic. Sám Novotný je ale čerstvý zastupitel (pokud mě paměť nešálí, do funkce nastoupil po podivné rošádě s Ing.Miroslavem Trnkou PhD.). Co udělal pro to konkrétně on sám? Proč ale jsou tito neschopní voleni? Činy dělají člověka, ne kecy a nesplněné volební sliby. V příštích zastupitelských volbách v roce 2018 je už snad nebudou ti rozumní volit...
———
Souhlasím se vším, co jste uvedl, také já nabývám pocitu, že kandidování do voleb a následné sliby jsou jen prostředkem pro to, se dostat k moci a penězům, osobnímu profitu a dalším výhodám. Pro sebe, to jo. Ale že by skutečně tito dělali něco smysluplného pro ostatní lidi, tak toto postrádám. Ano, dali práci některým firmám, kteří se na těchto ROP dotačních projektech napakovali, ale tím to hasne. Napakoval se i Ing.Burian a jeho slavná firma ECEAT, s jídlem rostla chuť, ikdyž bral královský plat, tak a podle jeho zhrzených řečiček po odstoupení město a jeho nalité vemeno podojil pořád málo. A to ještě není jasné, jak to bude s tou propagační a dosud nevrácenou částkou. Skutečných plusů této stavby je méně, než minusů. Mělo by se hlasitěji ozvat a případně i s nespokojeností odstoupit více zastupitelů, jen jeden to je fakt málo a jen ukazuje, jak se všichni ostatní těchto křesel drží zuby nehty.
———
Tak především, vidno z té mapy, hlavní páteř S-J propojení z Rakouska, přes Hatě, Znojmo, Moravské Budějovice, Jihlavu, Havlíčkův Brod a dále na Gočův Jeníkov, Čáslav a Kolín je jasná. Kdo tudy jel, viděl, že se tu peníze cpou horem dolem, komunikace je dostatečně široká (někde i dvouproudá třeba mezi JI-HB a dále mezi HB-KO) už jenom obchvaty Golčova Jeíkova, Čáslavi a nově i Kolína musely stát šílené miliardy. Takže zabývat se nějakými "vedlejšími" cestami, jako přes Bystřici, je celkem zbytečné, a právě díky ukončení těžby uranu tato priorita spíše upadá. Ani posilující bystřická průmyslová zóna toto nezlomí. Existují totiž další horší a komplikované úseky, zejména dále na sever mezi BnP a Jimramovem v údolí Svratky, třebas u Dalečína nebo u Unčína. Kdo tudy jel, ví, že třeba před Jimramovem je silnice tak úzká, že se tam těžko vyhnou i dva osobáky, natož autobusy či kamiony. Navíc naši politici mají na kraj slabé páky, protože konečné rozhodnutí leží právě na kraji, případně na ŘSD, které jako státní podnik a hlavní správce těch větších silnic taky do toho kecá. Komplikace navíc mohou způsobit potíže při vyvlastňování pozemků, protože zrovna třeba v Rodkově je proti obchvatu dost místních zemědělců, přes jejichž pozemky by měl obchvat vést, což komplikuje jejich přístupnost pro zemědělskou techniku. Pokud vlastníci tyto klíčové pozemky neprodají, nebo nesmění, může to skončit průtahy jako v případě té neodbytné farmářky u Hradce Králové, co na cca 15 let stopla jednu strategickou dálnici.
———
To je sice hezké, že I/38 modernizují, ale tato komunikace Bystřici nepomůže. Navíc silnice I. třídy jsou v režii státu (ŘSD), krajské peníze směřují jinam.
Věřím že s každým majitelem pozemku se nakonec dá domluvit. Záleží jen na férovém jednání a odpovídající (cenové) nabídce. Samozřejmě čím déle se bude stavba odkládat, tím budou pozemky dražší. Dnes už průměrná cena hektaru pole přesáhla 200 tis. Kč a stále roste.
———
200 tisíc za hektar (10.000 m2) zemědělské půdy je pro stát pakatel. Jen si spočítej, kolik kilometrů silnice o šířce 7,5 m se do této rozlohy vleze, více než kilometr. U hypotetické šířky 10 m, ať se to dobře počítá, je to přesně celý 1 kilometr komunikce. Takže za 1 milion mají takových kilometrů pět a do toho se vleze obchvat Rodkově nebo Strážku. Pro stát to jsou vzhledem k celkové ceně stavby drobné, desetiny procent. Peníze na to má stejně vybrané od daňových poplatníků, takže stavbu silnic i jejich následnou údržbu (třeba sypání solí v zimě) platíme všichni z daní, částečně se to pokrývá z mýtného a poplatků za známky (na dálnicích), u ostatních silnic i ze silniční daně, kterou musí odvádět každý podnikatelský subjekt, zabývající se autodopravou a je celkem jedno, jestli to provozovatelsky spadá pod kraj nebo stát, protože stát kraje dotuje a jsou to spojené nádoby. Je jen na hejtmanech a dalších zastupitelích krajů, kolik prostředků na silnice ve svém kraji od státu vylobují a velkou vahou je nutná potřebnost nebo posílení stávající nedostatečné kapacity. Pokud se srovná počet vozidel na té hlavní páteřní silnici Vídeň-Znojmo-Jihlava-Kolín a této vedlejší, dejme tomu Třebíč-Velké Meziříčí-BnP-Polička, jsou to obrovské rozdíly, hlavně v kamionové dopravě, ale i osobní.
A navíc, další páteřní S-J propojení mezi kraji JHM a Pardubickým vede kousek východně od nás ve směru Brno-Černá Hora-Letovice-Svitavy. A není to propojení jen silniční, ale i železniční, vede tudy hlavní větev z Brna na Mor.Třebovou a dále na Kolín (kupodivu není tak důležitou větví železniční spojení Brno-Žďár nad Sázavou-Praha).
———
Přestože při výkupu pozemků pod silnice je třeba nabídnout více než za prostou ornou půdu, lze souhlasit s tím, že náklady na pozemky jsou jen zlomkem konečné ceny stavby. Limitující je v tomto směru spíše schopnost úředníků se s majiteli domluvit na oboustranně přijatelném kompromisu.
Kraje mají podíl na celostátně vybíraných daních, stejně jako obce. Peněz na silnice by tedy bylo dost i bez lobbování za extra dotace. Potíž je v tom, že se spousta peněz z krajských rozpočtů rozkutálí: tuhle do neefektivních nemocnic, támhle do dotací na zmrzlinový stroj pro rodinu krajského radního.
Silnice na Svitavy severně od odbočky na Kuřim je přetížená katastrofa. Té by naopak Severojižní propojení mohlo trochu odlevit.
———
Žádná schopnost se dosud neprokázala, nezačala jednání s vlastníky o výkupech pozemků... takže tento limit je spekulativní. Zároveň není jasné, v agendě jakých úředníků (krajských nebo těch samosprávných - obecních či městských) tato vyjednávání budou,, a jestli si to zase nebudou navzájem přehazovat jako horký brambor.
Nejvíce krajských peněz spadá na krajská města. Pokud narážíš na Joukla a jeho dotační cukrárnu v Přibyslavi, může to být možným korupčním chováním. Vadit by to spíše mělo stranickým kolegům dotčeného socana, nejen oranžovému hejtmanovi, ale i starostům daších oranžových měst, včetně ZR a BnP, jakožto krajským zastupitelů.. Ale ti loajálně z lásky své straně mlčí, vrána k vráně sedá, aneb kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.
SY-BRNO je hlavní tah z Brna na sever. Předpokládám, že hlavní S-J propojení probíhá z Vídně na Znojmo a krajskou Jihlavu a proč tedy jet přes jinak přetížené Brno, které ani nemá pořádný obchvat?
———
Severojižní propojení je vize kraje, takže vyjednávat by o něm měli krajští politici a úředníci v samosprávné působnosti.
Přihrávání dotací příbuzným by mělo vadit hlavně voličům. No a pokud nevadí, tak je to zřejmě v pořádku...
———
Z odkazu na https://www.dacice.info/index.php?page=3p286p0p0p0p0p0p0p0 je patrné, že o tomto projektu se už diskutuje od roku 2005 sáhodlouhých 11 let. Mezitím došlo k modernizaci silnice z TR do VM, postaveny obchvaty tří obcí, Oslavičky, Rudíkova a Trnavy.
Viz: https://www.kr-vysocina.cz/severojizni-propojeni-kraje-vysocina/d-4018301
Tedy zjednodušeně řečeno, nejvíce financí se vrazilo do tohoto úseku od Třebíče po dálnici D1. Dál na sever se nepostavilo absolutně nic. Také není jasné, jaké varianty obchvatů Rodkova nebo Strážku jsou na papíře (SZ nebo JV?) a jak budou řešeno obchvaty dalších obcí, zejména v úseku BnP-Polička a je jich tam přímo po trase požehnaně. Např. Písečné, Dalečín, Unčín, Strachujov, Jimramov. Zejména u posledních čtyř díky poloze v hluboce zařízlém údolí Svratky není kam uhnout a kde tyto obce obchvatit. A bůhví, jestli nejsou nějaké další problémy, právě ohledně pozemků. Pokud nebudou obchvaty těchto obcí možné, jako že asi jo, tak přímo v obcích zřejmě také nebude možné silnici rozšířit kvůli zástavbě - jestli nic nezbourají a samozřejmě, starousedlíkům to vadit bude.
Cituji z výše uvedeného odkazu: "„Severojižní propojení kraje Vysočina“ (Interreg IIIA) partneři: Dolní Rakousko, Jihočeský kraj, Raabs an der Thaya, IIZ Gross-Siegharts, Strážek, Martinice, Velké Meziříčí, Jemnice, Menhartice, Dešná." Rodkov a další výše zmíněné obce mezi partnery rovnou chybí... pročpak asi?
———