Hlavy v písku

V květnu loňského roku tyto stránky přinesly informaci o přesunech majetku mezi Tenisovým klubem Bystřice nad Pernštejnem a městem. Na základě smlouvy z roku 2013 tehdy TK do vlastnictví Bystřice nad Pernštejnem bezúplatně převedl stavbu tenisové haly a dva antukové kurty. Dar byl kompenzací za příspěvek, který město kdysi poskytlo spolku na financování stavby těchto sportovišť. Na darovací smlouvu měla obratem navázat nájemní smlouva, aby TK, který již přestal být majitelem, mohl zařízení nadále využívat. S jejím uzavřením však strany příliš nespěchaly, takže tenisté několik měsíců v areálu squatovali.

Změna nastala až koncem loňského srpna, kdy tehdejší místostarosta Horák podepsal dodatek ke smlouvě o nájmu z roku 2012, kterým se seznam pronajatých nemovitostí rozšířil o nové položky. Tomuto kroku předcházelo schválení znění dodatku radou města. Jelikož se jednalo o doplnění již existujícího smluvního vztahu, zůstala zachována většina jeho klíčových parametrů, včetně výše nájemného 1 Kč ročně a trvání nájmu do září 2032. Jedna zásadní věc se ovšem z kontraktu vytratila, a to účel nájmu. Pokud byl TK až do srpna 2022 povinen majetek užívat k provozování sportovních a rekreačních aktivit, dodatek takto vymezený účel nájmu ze smlouvy vymazal a žádným jiným nenahradil. Spolek tak může v zařízení města provádět jakékoliv činnosti a je oprávněn jej dávat dále do podnájmu třetím osobám k provádění čehokoliv, co není v rozporu s „dobrými mravy“.

Zatímco u ostatních nájemních smluv, od lékařských ordinací po drobné parcelky zahrádek, jsou nájemci limitováni jasně stanoveným účelem nájmu, z něhož vyplývá přípustné využití nemovitostí, tenistům radní přiznali unikátní volnost, aniž by svůj krok jakkoliv zdůvodnili. Přitom kvůli absentujícímu účelu nájmu nelze posoudit, zda je majetek města užíván účelně, což je ve vztahu k hospodaření obce jeden z hlavních požadavků zákona o obcích. Současně je evidentní, že TK není pověřen vykonáváním jakékoliv veřejně prospěšné činnosti, která by měla být kompenzována symbolickým nájemným. Není žádný veřejný zájem na tom, aby parta kamarádů provozovala svoje hobby s obecním majetkem v hodnotě milionů korun, platila za to korunu ročně a město ještě navíc neslo náklady na opravy.

Dlouhodobý laxní přístup představitelů města k ochraně zájmů města umožnil, aby si tenisté začali myslet, že mohou o majetku města rozhodovat jako o svém vlastním. Chybějící účel nájmu je symbolickým dovršením tohoto procesu. Pokřivené vnímání pozice klubu přitom má významné negativní důsledky.

V roce 2020 vygradoval spor vedení TK s jedním ze členů TK jeho „vyloučením“ ze spolku. Vyloučením v uvozovkách, protože vylučovací akt postrádal povinné náležitosti, především odůvodnění, a byl vydán orgánem spolku, který k tomu neměl pravomoc. Nicméně na jeho základě byla této osobě odepřena práva člena, v prvé řadě možnost bez předchozího souhlasu vstupovat do areálu. Jelikož tato osoba z výše uvedených důvodů považovala vyloučení za neplatné a zařízení nadále navštěvovala, byl jí následně vysloven i „zákaz vstupu do areálu Tenisového klubu Bystřice nad Pernštejnem z.s.“. Použitá formulace dokládá, že tenisté považují městský tenisový areál, v němž na základě nájemní smlouvy působí, zcela za svůj.  

Snaha představitelů klubu „zákaz“ vymáhat vedla k několika konfliktním situacím, u nichž asistovala i policie. Na základě stupňovaného tlaku přišel postupně (ne)vyloučený člen nejenom o práva člena, ale i o možnost vystoupit do zařízení jako herní partner jiného člena a nakonec kvůli umístění na blacklist rovněž o právo pronajmout si herní plochu za peníze jako jakýkoliv jiný nečlen.     

Tváří v tvář svévoli představitelů TK, obrátil se tento člověk přímo na majitele areálu, tedy město. Nejdříve v květnu 2021 na radu města, která se jednomyslně shodla, že se věc samosprávy netýká, neboť se jedná o spor mezi spolkem a (ne)členem. Když neuspěl, pokusil se opakovaně oslovit zastupitelstvo. Přestože je podle zákona o obcích právem každého občana požadovat projednání určité záležitosti, a orgán obce má povinnost podnět vyřídit, starosta Horák se svévolně rozhodl věc na pořad zasedání zastupitelstva nezařadit a pouze o ní krátce informoval. Naposledy v červnu letošního roku, kdy uvedl, že se jedná stále o to samé a (ne)člen se z orgánů města snaží udělat arbitra ve svém soukromém sporu se spolkem. Zastupitelé s jeho interpretací mlčky souhlasili.

Pokud za postojem zastupitelů nebudeme hledat obyčejnou pohodlnost a snahu neznepřátelit si kamarády-tenisty, potom je nutné přičítat ho nepochopení, že věc má dvě roviny. Tou první je spor mezi TK a jejím (ne)členem, k jehož vyřešení by samospráva z pozice majitele areálu a poskytovatele dotací mohla přispět zprostředkováním dohody, ale není to její povinnost. Rovinou druhou, (ne)členem v žádostech jednoznačně formulovanou, je právo spolku odpírat konkrétní osobě na základě osobních animozit přístup do zařízení.

Je-li tenisový areál majetkem města, pořízeným a udržovaným z veřejných prostředků, potom jeho účel nemůže být soukromý, např. provozování sportu výhradně úzkou skupinou členů TK. Na financování jeho existence musí být veřejný zájem, jímž je umožnit přístup k tenisu co nejširšímu okruhu zájemců. Jako minimum pro naplnění tohoto účelu je nezbytné, aby město z pozice vlastníka do nájemní smlouvy prosadilo požadavky na přístupnost zařízení nečlenům TK, včetně počtu hodin týdně, nejvyšší možné platby za hodinu podnájmu a přiměřených sankcí. Optimální variantou by pak bylo ukončení nájemní smlouvy a převedení tenisového areálu pod Areál sportu, který by všechny žadatele o podnájem kurtu posuzoval nestranně a všem účtoval stejnou částku. Platný kontrakt sice nedává městu prostor nájemní vztah předčasně vypovědět, ale jedna příležitost by se objevit mohla. To pokud by se členové spolku z taktických důvodů rozhodli ukončit existenci stávajícího TK a nahradili jej novým, aby se vyhnuli povinnosti vrátit do svých řad (ne)vyloučeného člena. Věci se totiž pro TK nevyvíjí zcela optimálně.   

Na červnovém zasedání zastupitelstva starosta Horák informoval, že mezi TK a (ne)vyloučeným členem probíhá soudní spor o platnost vyloučení, a že s dalšími kroky vyčká do verdiktu. Vrabci na střeše si cvrlikají, že první instance nedávno vyhlásila rozsudek, v němž vyloučení označila za neplatné a přikázala neúspěšnému TK uhradit náklady řízení. Tenisté mohou samozřejmě s cílem získat čas soudní při posunout k další instanci. Finančních prostředků na to podle účetních závěrek mají dostatek. Oddalování konečného verdiktu však nemůže být pro představitele města relevantní důvod, aby i nadále zůstávali v nečinnosti. Soudní řízení se totiž nezabývá druhou linií věci, tedy přístupem nečlenů TK do sportovního zařízení města, které musí být z výše uvedených důvodů zajištěno bezodkladně.