Privatizace městských kurtů

V roce 2009 bylo jako součást Atletického stadiónu Tomáše Dvořáka u ZŠ Nádražní uvedeno do provozu víceúčelové hřiště s umělým povrchem, které začali využívat bystřičtí házenkáři místo původního hřiště s asfaltovým povrchem v Lužánkách. O uvolněnou plochu projevil zájem Tenisový klub Bystřice nad Pernštejnem, který zde zamýšlel zbudovat dva nové antukové kurty. TK získal předmětné parcely od města do nájmu a podal žádost o dotaci nejenom na výstavbu dvou kurtů, ale také na zastřešení tréninkového hřiště s umělým povrchem, vše s předpokládanými náklady cca 5 mil. Kč. Úspěšný byl klub až se druhou žádostí, ovšem pouze částečně, neboť výše dotace klesla na 60%.

Jelikož TK nedisponoval dostatečnými prostředky na dofinancování projektu, požádal město, aby mu potřebnou částku darovalo. Zastupitelstvo města usnesením č. 8/4/2011 (v zápisu č. 4/2011 zde) souhlasilo, avšak za podmínky, že po uplynutí 15 let od dokončení projektu bude majetek převeden bezúplatně do vlastnictví města a klubu následně pronajat. Kvůli překročení předpokládaných nákladů se hodnota daru z předpokládaných 2 mil. Kč nakonec vyšplhala na 2,88 mil. Kč. Přestože podmínkou pro proplacení dotace bylo dokončení díla do konce roku 2011, zastupitelstvu byla předložena ke schválení Smlouva o smlouvě budoucí o bezúplatném převodu majetku až začátkem dubna 2013 (usnesení č. 08/14/2013 v zápisu č. 14/2013 zde). Ta ovšem předpokládala převod už po uplynutí doby udržitelnosti projektu, který bývá obvykle 5 let.     

TK také dlouhodobě usiloval o modernizaci šaten a zázemí, které si pronajímal od města. Získat dotaci se mu opět dlouhodobě nedařilo, a tak o ni nakonec zkusilo zažádat město. Ani to však nebylo úspěšné. I přesto byla v roce 2018 uzavřena smlouva o dílo s cenou 2,1 mil. Kč s DPH, která se ovšem rychle zvýšila na 2,6 mil. Kč. Tyto vícepráce v hodnotě 416 tis. Kč byly městu kompenzovány finančním darem od klubu ve stejné výši.

Mezi léty 2011 a 2018 tak město do zázemí pro tenisty investovalo z vlastních zdrojů 5 mil. Kč, přičemž tyto práce sice probíhaly na nemovitostech města, ale vzniklé stavební dílo bylo částečně majetkem klubu. V prosinci loňského roku byl zastupitelstvu předložen ke schválení bezúplatný převod stavby tenisové haly a stavby dvou antukových kurtů z majetku TK do majetku města, čímž měla být naplněna Smlouva o smlouvě budoucí z roku 2013. Podle předkládací zprávy k bodu 21-16-06 (v zápisu č. 16/2021 zde) byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena na dobu určitou do konce roku 2021, a loňské prosincové zastupitelstvo tak bylo posledním možným termínem pro využití práva.

Vzhledem k tomu, že hodnota nabývaného majetku značně přesahuje 50 tis. Kč, vztahuje se na ni povinnost uveřejnění v Registru smluv. Jelikož k tomuto uveřejnění dosud nedošlo, buď nebyla naplněna uveřejňovací povinnost, nebo darovací smlouva dosud nebyla uzavřena. Na převod staveb musí navazovat změna nájemní smlouvy mezi vlastníkem všech pozemků a staveb v areálu tenisových kurtů, jímž je město, a TK, která by do ceny nájemného promítla vyšší hodnotu pronajatých nemovitostí. Ani tato smlouva nebyla uveřejněna, z čehož lze usuzovat, že rovněž nebyla uzavřena a TK tak využívá stavby bez oprávnění. To mu ovšem nebrání kurty pronajímat veřejnosti a inkasovat poplatky. Tato služba je přitom nabízena na recepci Sportovní haly, provozované městskou společností Areál sportu a kultury. Lze se jen dohadovat, jaký podíl z tržby, pokud vůbec nějaký, firmě za zprostředkování zůstává. 

Přestože TK dostává z rozpočtu města každoročně statisícové dotace, jeho účetnictví je naprosto netransparentní. Stejně jako například fotbalisté ze Sportovního klubu Bystřice nad Pernštejnem si tenisté pronajímají nemovitosti města podle letitých smluv, které vznikly dávno před povinností uveřejňovat kontrakty v Registru smluv, takže veřejnost nemá ponětí o výši nájemného. Tu nelze vyčíst ani ze závěrečných účtů města, neboť v něm položky za tato sportoviště chybí. Na rozdíl od SK Bystřice však TK navíc nedbá ani povinnosti uveřejňovat ve Veřejném rejstříku základní údaje o svém hospodaření. Občané tak sice tento spolek mohutně subvencují, ale nemají možnost ani rámcově zjistit za co utrácí, jaké jsou jeho příjmy a zda vůbec nějakou podporu potřebuje. Tenisté však nejsou v ignorování této povinnosti osamoceni. Ze sportovních spolků obdobně zatajují ekonomické výsledky rovněž ASK Bystřice (florbal) a Sport 4U (aerobic).

Skutečnost, že ani neplnění významné povinnosti není překážkou pro přidělování dotací, souvisí s personální provázaností spolků a místní samosprávy: vysocí politici a úředníci působí v orgánech spolků a členové spolků ovládají Komisi mládeže a sportu, která navrhuje výši dotací a kontroluje jejich využití. Učebnicový střet zájmů se v Bystřici stal normálem a žádná politická reprezentace se jej nepokusila zbořit, neboť každá byla jeho součástí. Jedním z jeho důsledků je i laxnost při obhajobě majetkových práv města v případě staveb užívaných TK bez platného právního vztahu.  

Rozhodnutí svěřit tyto nemovitosti automaticky TK a prodloužit nájemní smlouvu ovšem musí být přehodnoceno, a to ve světle závažných informací o tom, že klub přestal plnit veřejněprospěšné poslání. Jestliže spolek svévolně a bez uvedení důvodu vylučuje členy a mládeži je odpírán přístup k tréninkům, nesmí mít klub nadále možnost určovat, komu je v Bystřici dovoleno v areálu vlastněném městem hrát tenis. Privatizace městského majetku vedením TK dosáhla takové míry, že není jiné cesty než nájemní smlouvu vypovědět a předat kurty Areálu sportu a kultury, který je bude bez předsudků a za rovných podmínek pronajímat každému zájemci. Přestože byli představitelé města prokazatelně seznámeni s tím, jak vedení TK zneužívá moc nad svěřeným majetkem, nejenomže nájemní smlouvu okamžitě nezrušili pro flagrantní porušení jejího účelu, ale dokonce spolku dále posílají dotace. Historicky přivlastněná privilegia musí být TK odebrána, a to i když ve vedení spolku působí tajemnice Komise sportu, vedoucí finančního odboru městského úřadu a bývalý jednatel Areálu sportu.