Hlavně si to odškrtnout

Každé volební období by mělo mít jednu prestižní stavební akci, která by voliče utvrdila, že politická reprezentace města nezahálí. Pro právě probíhající čtyřletku bylo pro tyto účely vybráno zázemí pro Sokol a Dům dětí a mládeže, nyní již s oficiálním názvem Nová sokolovna. A protože komunální volby, které se uskuteční příští rok na podzim, se rychle blíží, dosud ležérní tempo přípravy projektu musí zrychlit. Krátce po Novém roce tak bylo zahájeno zadávací řízení zakázky na stavbu Nové sokolovny s předpokládanou cenou 94,3 mil. Kč bez DPH. Přestože projekt doznal určitých úprav, především v něm přibyla fotovoltaická elektrárna na střeše, ve srovnání s architektonickou studií z konce roku 2023, která pracovala s cenou 71,9 mil. Kč bez DPH, se jedná o významné zdražení. Přitom záměr stále neobsahuje řešení volejbalových kurtů.

Teprve výsledky soutěže na zhotovitele, resp. konečný účet po započtení víceprací, ukáží, jaká bude skutečná cena projektu, nicméně tvrzení o cenové výhodnosti novostavby před rekonstrukcí stávající sokolovny nepůsobí v tomto světle věrohodně. Navíc stejně jako v případě Zázemí sportovního areálu, alias fotbalových kabin, zakázka nezahrnuje vybavení, například nábytek nebo prvky do venkovní posilovny. Jejich pořízení bude patrně opět zadáno až dodatečně a bez otevřené soutěže. Mimo soutěženou zakázku město vynaloží ještě i další náklady. Samozřejmě na projektovou přípravu, ale také třeba téměř čtvrt milionu na přeložku elektrického vedení.     

Nová sokolovna vznikne na místě uvolněném demolicí Sokolovny stávající. Přestože se svého času objevila občanská iniciativa usilující o citlivou rekonstrukci architektonicky hodnotné budovy, nedospěla k žádnému hmatatelnému výsledku a nejpozději od roku 2019 směřovali představitelé města výhradně k novostavbě. Při tom se důsledně vyhýbali diskusi s veřejností o podobě plánovaného záměru a z přípravy vyloučili i zastupitele, kterým nechali až v rámci rozpočtu na letošní rok odsouhlasit příslušný investiční výdaj. Pokud v rámci diskuse na zasedání přišel některý zastupitel s návrhem, tento byl ignorován a autor projektu, zcela náhodně vybraný architekt Jiří Vácha, tak měl ponechánu volnou ruku. Bezmezně věřit architektovi, který podrobně nezná a nemůže znát potřeby budoucích uživatelů, je přitom školácká chyba, jejímž výsledkem může být disfunkční stavba.

Jedním z oslyšených návrhů bylo Novou sokolovnu podsklepit a zajistit si tak skladovací kapacity a rezervu pro zatím neznámé budoucí potřeby. Místo toho architekt naplánoval stávající sklepy částečně vybourat a jámu zasypat zrecyklovanou sutí. Takový podklad je staticky velmi problematický, což projekt řeší založením stavby na 65 vrtaných pilotech průměru 0,75 m a délky 4-8 m. Na železobetonových pilotech potom bude umístěna železobetonová základová zeď vysoká 1 m a na ní železobetonová základová deska tloušťky 0,25 m. Vzhledem k ceně tolika železobetonu a tolika pilot, pro jejichž zhotovení je třeba zajistit vrtnou soupravu o hmotnosti kolem 90 tun, lze pochybovat, zda by podsklepení a klasické založení na základových pásech bylo výrazně dražší.    

I Nová sokolovna bude obětí dotačně-fotovoltaické horečky, jež zachvátila představitele města, kteří momentálně obsazují panely každou volnou střechu. Symptomatické je, že pro lepší estetický dojem je architekt na vizualizace stavby nenakreslil. Oprávněné pochybnosti však vzbuzuje jejich technické řešení. Především se jedná o systém s instalovaným výkonem 34,10 kWp, ale bez baterií. U celé budovy se počítá s maximálním odběrem 33,4 kW, který se však s ohledem na charakter provozu (minimální využití dopoledne, těžiště odpoledne a večer) nebude krýt s maximální výrobou. Elektřinu produkovanou v Nové sokolovně tak bude muset město posílat do veřejné sítě, čímž bude přispívat k její nestabilitě. Navíc jak budou městem provozované výrobny přibývat, bude stále náročnější pro „jeho“ elektřinu nalézt v reálném čase upotřebení. Právě kvůli ohrožení stability sítě dochází s cílem omezit přetoky ke zpřísňování grantových podmínek a je otázka, zda město na systém bez baterií vůbec nějakou dotaci získá.  

Nejasný je i způsob instalace panelů. Technická zpráva k elektroinstalaci uvádí, že panely budou upevněny na ocelovou konstrukci se sklonem 10°, umístěnou volně na střeše. Přitom střešní krytinou je guma tloušťky 1,8 mm položená na polystyrenových deskách, a toto vše nese trapézový plech. Aby elektrárnu neodnesl vítr, bude muset mít potřebnou hmotnost, kterou jí obvykle dodávají betonové zátěžové desky. Od gumové krytiny vystavené vysokým teplotám, na níž leží ocelové profily a pod níž je měkký polystyren, patrně nelze očekávat dlouhou životnost. Skepsi v tomto směru podporují praktické zkušenosti s gumovou krytinou, která musela být vyměněna na Sportovní hale a totéž se chystá u zánovního zimního stadionu.  

Porucha může ve střeše nastat i u nosných trapézových plechů. U nich statický výpočet přiložený k projektové dokumentaci předpokládá plošné zatížení, avšak u fotovoltacických elektráren dochází k zatížení lokálnímu a nerovnoměrnému, což může vyústit v jejich deformaci a závažné poškození střešní konstrukce. Vsazení solární elektrárny do projektu působí násilně a nepromyšleně, bez ní by však jen těžko mohl aspirovat na momentálně nejcennější ocenění architektonické kvality, zdaleka přesahující kritéria funkčnosti i estetické hodnoty, na certifikát energetické účinnosti A – mimořádně úsporná budova.    

V projektové dokumentaci jsou k nalezení i další úlitby současným stavebním předpisům, formulovaným podle požadavků klimatické politiky EU. Například pod atrium za budovou bude instalována nádrž na zachytávání srážkových vod. Spodní polovina objektu bude sloužit k akumulaci dešťové vody následně využívané ke splachování WC. Horní polovina – retenční – bude zajišťovat regulované odpouštění do kanalizace, přestože Vodárenská akciová společnost, provozovatel kanalizační soustavy v Bystřici, žádné omezení nátoku nestanovila. Celý zádržný objekt s kapacitou zhruba 70 tis. litrů bude tvořit sestava plastových boxů obalená PVC fólií. Fólie nebude svařována, takže voda z objektu bude moci přecházet do okolí, potenciálně i pod základy budovy a přilehlý svah, na němž je teplovod a hřiště Základní školy T.G.Masaryka. Nová sokolovna bude první městský objekt v Bystřici využívající při provozu WC dešťové vody, z tohoto pohledu se bude jednat o experiment. Ten bude o to větší, že pod tlakem zelené legislativy je sice splachování dešťovkou zaváděno častěji, ale většinou se pro účely akumulace používá prefabrikovaná železobetonová nádrž, která ve srovnání s plastovými boxy obalenými netěsnou fólií poskytuje aspoň určitou ochranu před znečištěním zeminou a naději na efektivní nezbytné čištění.     

Dokumentace pro stavební povolení, uveřejněná v rámci zadávacího řízení, se od architektonické studie z konce roku 2023 liší jen málo. Potvrzuje se tím neochota představitelů města reflektovat výhrady a naopak rozhodnutí projekt v jakékoliv podobě dotáhnout do konce. A rychle. Ačkoliv tedy uchazeči o zakázku v podkladech objevili několik chyb, došlo k prodloužení termínu pro podání přihlášek jen o týden na 12. února. V souladu s projektovou dokumentací byl termín dokončení zařízení stanoven na konec příštího roku, ale podle návrhu smlouvy má město zájem na tom, aby byla hrubá stavba hotová ještě letos. Pokud se to podaří, dodavatel nebude mít důvod protahovat dokončení do konce dalšího roku a k předání stavby by mohlo dojít ještě před volbami. Vládnoucí koalice si pak bude moci odškrtnout formální splnění jednoho slibu, byť kvalita zvoleného řešení vzbuzuje otázky už teď, dlouho před okamžikem, kdy se demoliční bagry poprvé zakousnou do stávající Sokolovny.