Dole bažina, shora déšť

Členové kontrolního výboru zastupitelstva zaměřili v poslední době svoji pozornost na plnění povinností města při uveřejňování kontraktů v Registru smluv. V něm si pracovníci městského úřadu zvykli dokumenty vyvěšovat v nekompletní podobě, bez příloh, které ovšem vymezují předmět plnění v potřebných podrobnostech. Týká se to především zakázek na stavební práce, u nichž až na výjimky absentuje soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr a cenami. Na rozdíl od těchto stránek, které na nedostatky marně upozorňují už roky, se však kontrolní výbor těší větší vážnosti a dokázal vcelku rychle zjednat nápravu. V tuto chvíli, a doufejme že už natrvalo, jsou tak k nově uveřejňovaným smlouvám připojovány i klíčové přílohy. Díky tomu je možné vrátit se k zakázce na výstavbu fotbalových kabin ve svahu pod fotbalovým stadionem, která byla tématem předchozího článku, podívat se blíže na příčiny překročení sjednané ceny a vyvodit z nich poučení pro budoucí zakázky.       

V průběhu realizace stavby postupně odsouhlasili reprezentanti města vícepráce, které cenu díla zvýšily z 33 mil. Kč s DPH na 36,3 mil. Kč s DPH. Tak výrazného posunu nelze dosáhnout pouhým zvýšením počtu klozetů, změnou dlažby či obdobnými kosmetickými úpravami, ale je nutné sáhnout do samotných základů projektu. V tomto případě doslova.

Kdo si vzpomene na předchozí článek a zvýšení ceny rekonstrukce ulice K Domanínku už tuší: stavební firma zjistila, že podloží má oproti hodnotám předpokládaným projektovou dokumentací podstatně nižší únosnost. Projektant sice výslovně uvedl, že způsob založení stavby se může ještě změnit po otevření základové spáry, ale nelze jednoduše říct, že by geologické poměry podcenil, neboť hloubku základů stanovil na 1,2 metru a pod základovou desku předepsal štěrkové lože vysoké 20 cm. Přesto to nestačilo.  

Pod základovou desku bylo nakonec firmou STAREDO vykázáno uložení vedle původně plánovaných 78 m3 ještě dalších téměř 170 m3 kameniva, což dává jeho průměrnou mocnost 0,5 metru. Pod stavbou by se mělo nacházet také přes 500 tun štěrkopísku, který měl zlepšovat únosnost podloží původně a nebyl odečten jako méněpráce. Tloušťka samotné základové desky byla navýšena o jednu třetinu a přibyla do ní další vrstva ocelové armatury. Objem betonu do základových pásů se téměř zdvojnásobil na více než 400 m3. Na váhu je to přes 800 tun a objem 60 standardních domíchávačů. Jen na základové pásy. Další náklady vyplývaly z potřeby uvolnit prostor pro dodatečný materiál odstraněním nadprojektového množství zeminy.  

Přestože by bylo na místě předpokládat, že po desítkách let byla navážka tvořící svah již řádně sesednutá a její odtěžení odkryje standardně únosné podloží pro tento typ stavby, podle enormního množství použitého materiálu se terén musel podobat spíše bažině. Hodnota víceprací odůvodněných geologickými poměry se v součtu přiblížila 2,7 mil. Kč s DPH, a tvořila tak dominantní část zvýšených nákladů. Po zakázce na rekonstrukci ulice K Domanínku jsou fotbalové kabiny další případ, který potvrzuje, že průzkum podloží a základových poměrů je u investičních akcí města slabinou projektových dokumentací, která dodavatelům otevírá prostor přes vícepráce navyšovat vysoutěženou cenu.         

Vedle prací iniciovaných dodavatelem však změnu některých položek vyžadovalo i město. Není obecně známo, že tenisový areál i venkovní koupaliště nejsou napojeny na gravitační kanalizaci, ale splaškové vody jsou čerpadlem vytláčeny do šachty v bývalé školní zahradě. Projekt fotbalových kabin původně předpokládal svedení splaškové kanalizace do stávající přečerpávací jímky u tenisových šaten, ale v průběhu stavby bylo rozhodnuto o zřízení samostatné jímky s čerpadly. Nákladově je nové řešení srovnatelné s původně navrženým a nezpůsobilo tedy zvýšení ceny, ale má stále stejnou slabinu: místo gravitace, která zatím funguje bezúdržbově a vcelku bez poruch, má odsun splašků na starosti technické zařízení, které vyžaduje údržbu a je závislé na dodávkách elektřiny.

Jiné řešení bylo zvoleno i v případě napojení stavby na elektrickou síť. Připojovací kabel byl nakonec veden ne od rozvaděče u mostu přes potok, ale ze sportovního areálu. Použití standardního kabelu 4x16 mm2 umožnilo vypustit původně projektovaný gigantický vysokokapacitní vodič 4x95 mm2 se sedminásobnou cenou. Důvody pro jeho použití v projektové dokumentaci uvedeny nejsou.

To ovšem nebyla poslední významná změna na poli elektromontáží. Tentokrát negativní dopady na konečnou cenu mělo navýšení délky kabelů instalovaných ve zdech o více než 700 metrů. Přitom tyto dodatečné kabely zdánlivě nikam nevedou, protože počet elektrospotřebičů, zásuvek i vypínačů zůstal beze změny. Elektroinstalační vícepráce jsou odůvodněny novými požadavky budoucího provozovatele zařízení, tzn. fotbalového klubu SK Bystřice. Z toho lze dovodit dva možné závěry.

Buď jsou fotbalisté diletanti, kteří nemají představu o tom, co potřebují ve svém zázemí a k provozu hospody. Nebo představu mají, ale nikdo se jich při tvorbě projektové dokumentace neptal a nyní už mohou napravovat jen nejhorší nedostatky. V obou případech ovšem odpovědnost za vícepráce padá na hlavu představitelů města, kteří měli v rámci projektové přípravy zástupce SK přimět k jasným odpovědím, případně jim ve spolupráci s architektem pomoci k nim dospět.

Bohužel na městském úřadě je zavedena kultura plánování investičních akcí, která participaci budoucích uživatelů, včetně majitelů okolních nemovitostí, považuje za nežádoucí. Ať už se jedná o rekonstrukce uličních prostorů, modernizace bytů či stavby sportovních zařízení, probíhá projektování v úzké skupině „odborníků“, úředníků, techniků a architektů, kteří předpokládají, že potřeby uživatelů znají stejně dobře jako oni samotní, ne-li lépe. A pokud by se s jejich potřebami nestřetli, tak co by lidé chtěli, dostávají přece stavbu zadarmo a nakonec si zvyknou.  

Ve skutečnosti samozřejmě občané nic zadarmo nedostávají, protože veškeré investice jsou financovány z jejich daní a z jejich majetku. Jestliže tedy celou legraci platí, neměli by být přezíravě považováni za pasivní objekty cizích plánů, ale za svéprávné zákazníky, kteří mají jak zkušenost s tím, co jim vyhovuje a co nikoliv, tak představu, jak by měla stavba vypadat, aby jim činila život příjemnějším. Starosta Horák má možná pravdu, když říká, že dát sportovcům volnou ruku, jejich vize by byly neufinacovatelné. Jenže to je spíše bonmot než platný argument, protože zaplatit všechno všem skutečně není role města. Úlohou jeho představitelů je shromáždit požadavky budoucích uživatelů a ty z nich, které mají přijatelný poměr mezi náklady a obecným prospěchem, předat k zapracování projektantovi.      

Pohled na dokončované fotbalové kabiny vzbuzuje podezření, že byly navrženy v rozporu s těmito principy, protože z jejich podoby nelze seznat, jak by měly prakticky fungovat. Tedy uživatelsky přívětivě fungovat. V nové budově sice bude rychlé občerstvení s výdejním okénkem a přesune se sem ze Sporthotelu i hospoda, ale kryté sezení zůstane na protilehlé tribuně. Jaké chování očekává investor od návštěvníků? Že na toaletu a pro pivo a párek budou pendlovat mezi tribunou a kabinami? Nebo budou při sledování zápasu postávat v okolí kabin? A v dešti?