Dokud nás zrušení dotací nerozdělí

Při pohledu na vyúčtování dodávek nebo i na zprávy v televizi by člověk mohl získat pocit, že zemní plyn jako zdroj energie nemá perspektivu. Že jej co nevidět v elektroenergetice nahradí solární panely a větrníky, zálohované gigantickými akumulátory, a v teplárenství kdovíco, ale dozajista neemitující žádný sodovkový plyn. Lidé, kteří se pohybují v zákulisí, však tento pohled nesdílí a nadále považují zařízení spalující zemní plyn za lukrativní investici.

V roce 2011 pronajalo město firmě ČEZ Energo prostory v kotelně na Sídlišti II za účelem instalace kogenerační jednotky vyrábějící ze zemního plynu jednak teplo dodávané do systému centrálního zásobování teplem (CZT), jednak elektřinu. Po jedenácti letech provozu se na jaře letošního roku ČEZ Energo obrátilo na město s žádostí o úpravu smlouvy, která byla koncem června radou města akceptována. Pevnou víru korporace ve světlou budoucnost zemního plynu dokládá posunutí konce smlouvy z roku 2026 na konec roku 2033, což dává celkem 21 let provozu jednotky. Po celou dobu kontraktu bude trvat závazek městské společnosti Bystřická tepelná za úplatu odebírat vyrobené teplo. Nakolik tato skutečnost ovlivňuje cenu placenou odběrateli lze jen spekulovat, neboť příslušná smlouva nebyla dosud uveřejněna, přestože její hodnota bezpečně přesahuje limit 50 tis. Kč, od něhož je zveřejnění povinné. Bude Energetický regulační úřad, který dohlíží na kalkulaci ceny tepla pro spotřebitele, platby z neuveřejněné, tedy formálně neplatné smlouvy považovat za uznatelné?  

Že je provozování kogenerace pro ČEZ Energo atraktivní podnikatelský projekt, lze dovodit z toho, že výměnou za prodloužení kontraktu nabídlo zvýšení ročního nájemného ze 150 tis. Kč plus DPH na 500 tis. Kč plus DPH. Rada města tuto nabídku přijala, ale z nepochopitelných důvodů nepožadovala, aby byla během dlouhých deseti let do konce pronájmu částka jakýmkoliv způsobem valorizována, např. inflační doložkou. Polostátní energetické společnosti tak byly přiznány podstatně výhodnější podmínky, než které mají např. nájemci městských bytů, jimž je činže pravidelně zvyšována právě ve vazbě na inflaci. Lze se přitom domnívat, že by na tento požadavek ČEZ Energo přistoupilo, neboť připojení do bystřického systému CZT mu přináší zásadní výhody.  Přes nájemní smlouvu se korporace vklínila do místního monopolu Bystřické tepelné a zajistila si stabilní odběr pro produkované teplo. A díky tomuto odběru může za vyrobenou elektřinu celkově utržit více. Zatímco pro běžného spotřebitele znamenají ceny zemního plynu, vyhnané nahoru přechodem k bezuhlíkové ekonomice, zásadní zásah do rodinného rozpočtu, pro kogenerační byznys nejsou významnou překážkou, neboť zdrojem zisku jsou v něm dotace, placené v posledku oním běžným spotřebitelem, ztrápeným už cenou zemního plynu.

A aby mohl být zisk ještě vyšší, nově se ČEZ Energo s městem dohodlo, že zařízení doplní o akumulační nádrž „sloužící k provozu kogenerační jednotky“. Díky ní bude moci vyrábět i ve chvíli, kdy po teple nebude poptávka, zato ceny elektřiny na spotovém trhu budou vysoké. V zápisu ze schůze rady města č. 09/2023 je sice pořízení akumulační nádrže prezentováno jako nástroj ke zvýšení efektivity městského systému CZT, ale důvodová zpráva nevysvětluje, proč ji tedy bude platit a provozovat ČEZ Energo. Podrobnosti o instalaci nádrže a jejím přechodu do majetku města po ukončení nájemního vztahu má upravovat zvláštní smlouva, která také nebyla uveřejněna.      

Souhlasem se změnou smluvních podmínek radní podpořili efektivitu provozu systému CZT a zajistili dodatečný příjem městskému rozpočtu. Zdánlivé vítězství však při bližším pohledu vykazuje určité trhliny. Především rozpočet Bystřice netrpí nedostatkem příjmů a získaná částka je v jeho celkovém objemu marginální. Místo skoku po kosti, kterou ČEZ Energo sám předhodil, bylo možné využít touhu společnosti po prodloužení kontraktu k vyjednání nižších cen za teplo z kogenerační jednotky, které by se promítly do nižších sazeb pro odběratele zapojené do systému CZT. Zatímco ze zvyšování činží mají občané města prospěch, neboť vybrané prostředky jsou investovány zpět do zvelebování jejich společného majetku, jaký benefit mají z existence kogenerační jednotky? Mizivý, protože zisky ČEZ Energo z města bez užitku odtékají.

Ačkoliv právě ceny tepla jsou po výrazném zvýšení v závěru loňského roku pro odběratele nepochybně otázkou zvláštního významu, představitelé města se k ní vyjadřují jen sporadicky. Ze slov jednatele Bystřické tepelné Tomáše Pištěka na zářiovém zasedání zastupitelstva lze dojít k závěru, že ambicí korporace je udržet sazbu na stávající úrovni 880 Kč/GJ vč. DPH, která je pod úrovní okolních měst. Faktorem, který by se do její výše mohl již v blízké budoucnosti negativně promítnout, je nedostatek štěpky. Ten je způsoben jednak redukcí těžby po konci kůrovcové kalamity, jednak nižším vytížením pil v důsledku útlumu stavebního sektoru. Propad v dřevovýrobě je přitom pro Bystřickou tepelnou významnější, neboť své potřeby pokrývá převážně odpadem z pil, který je čistější a k technologii šetrnější.

Před zahájením topné sezóny má firma podle jednatele zaplněné dostupné skladové kapacity, ale přesto bude v průběhu zimy nucena ještě zhruba 5 000 m³ dokoupit. Společnost nemůže plně využít jednu ze dvou hal v areálu bývalého Čemolenu, protože pozemky v okolní město rozprodalo podnikatelům pro výstavbu výrobních a skladových prostor. Aby zvýšené požární riziko nebylo překážkou kolaudace nejbližší stavby, bude třeba celou ocelokolnu vyklidit. Před opětovným uvedením do provozu bude muset město na své náklady zbudovat oddělovací protipožární zeď, u níž však teprve zahájilo projekční přípravy.   

Naopak v běhu je dlouho odkládaná likvidace kotelny na Sídlišti I, jejíž provoz představuje vysokou tepelnou ztrátu. Ještě před tím je však nezbytné provést opravu protékajícího teplovodu pod koupalištěm, bez které po zrušení horní kotelny není možné Sídliště I bezpečně zásobovat teplem z dolní kotelny. Na příští rok je plánováno napojení městského úřadu na CZT a prodloužení teplovodu pod náměstím a k poliklinice.  

Vedle údržby a rozvoje systému CZT hodlá Bystřická tepelná v nejbližší době rozšířit působnost i do oblasti elektroenergetiky. Zkušebním projektem mají být solární panely na budovách Areálu sportu s předpokládanými náklady 7,5 mil. Kč. Samozřejmě s dotací. V další fázi by měla přijít na řadu střecha nad skladem štěpky vedle kotelny, která ovšem bude vyžadovat statické posílení.

Zákazníků Bystřické tepelné by se měla v roce 2024 dotknout instalace přístrojů pro individuální měření tepla na radiátory v bytech s předpokládanými náklady 5 mil. Kč.