A není to málo?

Na rozdíl od zemědělských pozemků v majetku Bystřice nad Pernštejnem, k nimž pozornost přitáhl především pochybný proces jejich pronájmu společně s Centrem Eden, pozemky lesní zůstávají dlouhodobě mimo zájem veřejnosti. Přitom naše město počátkem 90. let zrestituovalo historický lesní majetek o výměře 263 ha, nabytý v roce 1931 a dočasně ztracený v roce 1959. Dalších 480 ha restituovalo za obec Karasín, která na rozdíl od První republiky již není samostatná, ale „integrovaná“ jako jedna z místních částí Bystřice. Spolu s Dalečínem a Písečným je také spoluvlastníkem dalšího lesního celku o výměře 108 ha.

V roce 1995 se Bystřice spojila s Dalečínem a obcemi Ždánice, Vír, Chlum-Korouhvice a Sulkovec a společně založili firmu Lesní společenství obcí s.r.o. (LSO), jejímž posláním bylo o restituované lesy pečovat. Přestože pozemky má korporace pouze pronajaté, v průběhu času získala i nezanedbatelný vlastní nemovitý majetek. Vedle „Hájenky“ v Karasíně, kde sídlí, to byla především celá pravobřežní komunikace u vodní nádrže Vír od hráze směrem k Dalečínu. Hlavní příčinu toto, že zájem veřejnosti o fungování LSO je mizivý, přestože spravuje významný majetek, lze spatřovat v tom, že přes společnost dlouhou dobu protékaly relativně nízké částky. To se ovšem změnilo s kůrovcovou kalamitou, která v revíru začala v roce 2018 a do hospodaření LSO se začala viditelně promítat o rok později. Od té doby společnost zaznamenala skokový růst výnosů, jejichž dominantní část tvoří tržby za prodej dřevní hmoty. Nezanedbatelnou složku výnosů však představují i dotace na obnovu cest poničených těžbou a na obnovu lesů po holosečích.

O vývoji hospodaření LSO v posledních letech podal na červnovém zasedání zastupitelstva zprávu jednatel firmy Petr Juračka. Před začátkem kůrovcové kalamity firma v obecních lesích těžila kolem 9 000 m3 a celkem obchodovala do 15 000 m3 dřeva ročně. V roce 2019 však vytěžila již 22 100 m3, v roce 2020 přes 60 000 m3 a v roce 2021 téměř 80 000 m3. Obrat rostoucího trendu se dostavil až v roce 2022, kdy se objem těžby snížil na stále vysoce nadstandardních 47 000 m3. Jenom v lesích, které jsou zcela či částečně v majetku Bystřice nad Pernštejnem, tak LSO v souvislosti s řáděním lýkožrouta vytěžilo 210 000 m3 dřeva za vzniku přibližně 135 ha holin. Útlum kůrovce ovšem neznamená konec neplánované těžby, neboť nyní se LSO potýká s usychajícími přestárlými listnáči.

Přestože se počet zaměstnanců zvýšil z devíti v roce 2020 na jedenáct o rok později, tak enormní množství práce nemohla společnost vykonat pouze s interními zdroji a dokonce ani s pomocí externích dřevorubců. Začala proto nakupovat služby těžké mechanizace, především harvestorů. To se odrazilo v celkových výdajích na nákup služeb, které se zvýšily z 5,4 mil. Kč v roce 2018 na 59,2 mil. Kč v roce 2021. Ovšem zatímco útraty za služby vzrostly na jedenáctinásobek, následující graf dokládá, že dynamika tržeb s růstem na necelý šestiapůlnásobek za nimi notně zaostávala:

Graf 1: Lesní společenství obcí s.r.o.: tržby, náklady na služby a na zaměstnance (údaje v mil. Kč; zdroj dat: účetní závěrky).

Ne celý nárůst položky „Služby“ lze však vysvětlit platbami za cizí mechanizaci. O více peněz si řekly i obce za pronajaté lesy. LSO totiž není vedeno k vytváření co nejvyššího čistého zisku, který by si společníci rozdělili ve formě dividendy, ale volný kapitál je z firmy vyváděn přes zvyšování nájemného, které je sjednáváno na začátku roku zpětně za rok předchozí. Jak dokládá následující graf, je vykazovaný čistý zisk ve srovnání s tržbami z předchozího grafu trvale na neobvykle nízké úrovni:    

Graf 2: Lesní společenství obcí s.r.o.: čistý zisk a částka převedená do rezerv (údaje v mil. Kč; zdroj dat: účetní závěrky)

Ze závěrečných účtů města vyplývá, že v roce 2016 město na nájemném z lesů inkasovalo 1,32 mil. Kč, v roce 2017 694 tis. Kč, v roce 2018 411 tis. Kč, v roce 2019 653 tis. Kč a v roce 2020 nula Kč. V roce 2021, kdy byly rozdělovány vysoké tržby roku 2020, sice částka vyskočila na 7,77 mil. Kč, ale o rok později i přes tržby atakující hranici 100 mil. Kč už zase klesla na 1,98 mil. Kč. Hlavní příčinou nízkých odvodů vlastníkům je tvorba rezerv jednak na zalesnění holin, jednak na sanaci škod způsobených těžkou mechanizací. Vedle zavážení vyježděných kolejí a obnovy příkopů podél cest jsou opravovány i páteřní komunikace. V letošním roce by měla být z dotačních peněz obnovena cesta Šenkýřka-Maděrka od Karasína k přehradě. Na pravobřežní komunikaci podél přehrady zatím probíhají pouze činnosti k udržení základních funkcí, ale plnohodnotná rekonstrukce je odkládána jednak kvůli stále probíhající těžbě, jednak kvůli tomu, že nebylo rozhodnuto o metodě a rozsahu oprav, od nichž se odvíjí možnosti čerpání dotací. 

Důsledkem politiky minimalizace čistého zisku je, že LSO se v průběhu existence nepodařilo akumulovat významnější finanční kapitál, takže jen obtížně dokáže z vlastních zdrojů financovat jakoukoliv odchylku od běžného fungování, způsobenou nepředpokládanými vnějšími vlivy. V roce 2018, kdy nadbytek kůrovcového dřeva zkomplikoval odbyt a snížil výkupní ceny, a současně firma čekala na proplacení dotace na nově zřízenou lesní školku, musela odvracet hrozící platební neschopnost návratnou finanční výpomocí od města ve výši 1,5 mil. Kč. Probíhající obnovu lesů a cest je zatím schopna financovat vytvářením rezerv z aktuálních výnosů. Ekonomické výsledky firmy za loňský rok zatím nebyly uveřejněny ve Sbírce listin, ovšem s ohledem na mimořádně vysoké výkupní ceny lze i přes pokles těžby předpokládat, že byla schopna opětovně do rezerv převést desítky miliónů.  

V letech následujících budou mít na hospodaření LSO vliv tři faktory. Prvním je rychle klesající objem těžby, který ale bude znamenat i menší náklady na nákup služeb. Druhým jsou nižší výkupní ceny suroviny, které se ale stále nachází nad úrovní roku 2021. Třetím a nejdůležitějším faktorem je momentálně nízká poptávka zpracovatelů po dřevě, která bude nutit LSO hmotu skladovat a prodávat později, čímž dojde i k odkladu tržeb.

Ekonomické výsledky LSO za kůrovcové kalamity, resp. výnosy města z vlastnictví stovek hektarů lesů, by měly volené zástupce motivovat k úvaze, co od tohoto majetku očekávají. Pokud bylo v letech 2019-2021 vytěženo přes 162 tis. m3 dřeva, je výnos města necelých 10 mil. Kč, tedy 61 Kč za kubík, přiměřený? Vrátí se korporace v budoucnu k roční těžbě pod 10 000 m3? Jaká roční těžba je nutná k pokrytí fixních nákladů a o kolik by se zvýšily výnosy pro obce, pokud by byla třeba na dvojnásobku minima? Není v souvislosti s útlumem těžby uhlí vhodné posílit produkční kapacity a rozšířit sortimenty palivového dřeva, včetně např. dopravy koncovým zákazníkům? Nevyplatilo by se zpracovávat surovinu na vlastní pile, protože přímo v Bystřici by asi momentálně byla jedna k mání? Jakými jinými způsoby lze zvýšit výnosy a snížit náklady?   

Je samozřejmě dobrou vizitkou hospodáře, pokud jsou jím spravované lesy mimo období kalamity upravené, hezké na pohled a dobře zadržují vodu, ale nelze zapomínat, že se jedná o lesy hospodářské, které mají vytvářet i profit. Ekonomická kritéria mohou politici zastupující obce v orgánech LSO promítnout do podoby lesních hospodářských plánů, které schvalují.