Zklidňování Tyršovy

Nejnákladnější jednotlivou investiční akcí schválenou v rozpočtu města na letošní rok je kompletní rekonstrukce části ulice Tyršova, na jejíž realizaci bylo právě zahájeno zadávací řízení. Jedná se o společnou zakázku města a Svazu vodovodů a kanalizací Žďársko, přičemž jejím iniciátorem byl Svazek a primárním důvodem zchátralost vodárenské infrastruktury, o niž se má starat. Základním zdrojem financí na péči o vodárenskou infrastrukturu je nájemné placené Vodárenskou akciovou společností, která tyto prostředky získává od zákazníků jako součást vodného a stočného. V tomto systému, v našem případě plně ovládaném komunálními politiky, nikoliv tedy oněmi zlopověstnými korporacemi ze Západu, se však buď peníze ztrácí, nebo jich do něj od zákazníků neproudí dost, neboť stav vodárenské infrastruktury je na řadě míst tristní. Týká se to i kanalizační stoky v ulici Tyršova, která se v péči Svazku dostala do situace, kdy už její částí neprojde ani inspekční kamera. Od takto narušené stoky samozřejmě nikdo nemůže očekávat, že zabrání pronikání fekálií do okolí, a měla být rekonstruována již dávno.  

V souvislosti s obnovou stoky by představitelé města měli mít eminentní zájem, aby vlastníci kanalizačních přípojek provedli i jejich výměnu a tím odvrátili nebezpečí, že bude nutné opravené povrchy znovu otevřít. Lze předpokládat, že betonové přípojky jsou stejně staré jako betonová stoka, tudíž také za plánovanou životností a s četnými poruchami. Jelikož je veřejném zájmu zajistit co nejdelší zachování nových povrchů v neporušeném stavu, vhodným nástrojem pro motivování vlastníků k rekonstrukcím přípojek by byl transparentní a nediskriminační dotační program. Ten však bohužel dosud vytvořen nebyl a nic nenasvědčuje ani tomu, že by byla v plánu aspoň ad hoc finanční výpomoc při této konkrétní investiční akci.

Přitom schválený způsob obnovy není pro vlastníky přípojek z dlouhodobého hlediska výhodný. Zatímco dnes je vodovodní řad veden v chodníku u rodinných domů, po jeho přesunutí do vozovky, s čímž počítá projekt, se přípojky prodlouží. Při budoucích poruchách to bude znamenat nejenom nutnost vykopat a opravit delší úsek, ale především provádět práce ve vozovce, které jsou ve srovnání s chodníkem násobně složitější. Nová kanalizační stoka má sice zůstat jako dnes ve vozovce, ale i ona se od rodinných domů odsune. Stávající kanalizace v délce 180 metrů ani nebude odstraněna, jen vyplněna betonem. Stejně tak kanalizační šachty budou jen shora odbourány a ve zbytku zality betonem. Svazek tak s dobrozdáním města v ulici Tyršova pod zemí nechá budoucím stavebníkům pěkné překvapení.    

Vedle Svazku plánuje provádět v ulici zemní práce také E.ON, který konečně v této oblasti, bezprostředně navazující na náměstí, přesune vedení elektrické energie ze sloupů pod zem. Poškození povrchů po všech uvedených zemních pracích bude natolik rozsáhlé, že jediným rozumným následným postupem je kompletní rekonstrukce uličního prostoru, u něhož v této souvislosti dojde i k významným úpravám dispozic a materiálů.

Na začátku úseku, tedy od křižovatky Tyršova-Příční podél přilehlých kurtů až ke konci sokolovny, je v plánu zachovat současné dispoziční řešení a provést přeasfaltování a předláždění povrchů. Zadávací dokumentace předpokládá, že předláždění bude provedeno stávajícím materiálem, a to nejenom u žulových kostek, které se vyznačují mimořádnou trvanlivostí, ale i v případě zámkové dlažby. Dlouhodobě uvažující stavebník by starou betonovou dlažbu využil jako podklad pod vozovku a na chodník použil novou. Nad rámec prosté obnovy má být od křižovatky až po konec sokolovny na vozovce vodorovným značením vyčleněn prostor pro podélné parkování. V důsledku těchto změn dojde ke zúžení silnice na 5,5 metru.   

V navazujícím úseku podél parku před základní školou už dochází k podstatným změnám dispozičního řešení. Stávající vyvýšený chodník bude odstraněn bez náhrady a na jeho místě vznikne 15 šikmých míst pro parkování vozidel. Až na dvě výjimky mají mít všechna šířku 2,5 metru. Přitom dnes již mají běžná vozidla šířku se zrcátky kolem 2,1 metru, takže jim na každé straně z takového parkovacího místa zůstává asi 20 centimetrů. Z praktického hlediska a z dlouhodobého pohledu je tedy navržená šířka stání nedostatečná a neodpovídá dokonce ani normám, které u šikmého stání předpokládají jako minimum 2,6 metru.

I v následujícím úseku od bývalého úřadu práce po bývalou mlékárnu má být chodník po pravé straně bez náhrady zrušen ve prospěch menších travnatých ploch, nového vjezdu k domu a podélných parkovacích stání. Také zde bude šířka vozovky snížena na 5,5 metru.  

Zajímavá je i změna příčného profilu komunikací. Zatímco dnes, nebo spíše původně, před zchátráním, tvořil střed vozovky pomyslný hřeben střechy, od kterého byly srážkové vody sváděny na obě strany k uličním vpustím u chodníků, předložený projekt vpusti po pravé straně (při pohledu od náměstí) kompletně ruší a celý prostor spáduje k chodníku u rodinných domů, přičemž na této straně ani nezvyšuje počet vpustí. Funkčnost takového odvodňovacího systému bude stát a padat s bezchybným vyspádováním zpevněných ploch a pravidelnou údržbou, která zabrání zanesení šachet. Ani jedno z toho není v Bystřici samozřejmostí.          

Nové prostorové uspořádání ulice Tyršova je dalším vítězstvím módního trendu „zklidňování dopravy“, jehož stěžejním nástrojem je snižování šířky vozovek. Ruku v ruce s tím jde redukce nejvyšší povolené rychlosti na 30 km/h, která má zajistit bezpečný provoz v užším, a tedy méně přehledném prostoru. Projektant se nanamáhal v předložené dokumentaci jakkoliv zdůvodnit, v čem je stávající uspořádání nevyhovující a jaké problémy chtěl řešit.

Tyršova ovšem není první příklad ulice, která byla zúžena a následně označena za „Zónu 30“. Stejný osud postihnul např. ulici Rud. Vaška a chystá se v Ant. Štourače, kde se angažuje stejný projektant jako v Tyršově a postupuje podle totožného mustru. Jelikož se nejedná o ojedinělý případ, je zřejmé, že na radnici si bez jakékoliv argumentace a pokoutně osvojili ideologii zklidňování dopravy, kterou hodlají aplikovat na všechny následující dopravní stavby. Uvedenému posunu nepředcházela veřejná diskuse a žádný ze subjektů vládnoucí koalice nekandidoval se slibem postupně přetvořit většinu města na jednu obrovskou „Zónu 30“, a proto k němu žádná politická reprezentace nezískala od voličů mandát.

Jelikož každý uliční prostor může být uspořádán různými způsoby, přičemž zúžení a snížení rychlosti je jen jednou z alternativ, nelze výběr jedné z možností považovat za jakousi „objektivní nutnost“, za čistě odborný krok. To, která ze všech myslitelných variant bude rozpracována a realizována, je ryze politické rozhodnutí. Bez komunikace s občany, bez zohlednění jejich potřeb a představ, se zvolení zástupci vystavují nebezpečí, že alternativu, kterou se jim snaží shora naordinovat, lidé nepřijmou. Bylo by bláhové se domnívat, že značka donutí všechny řidiče zpomalit. Někteří budou vždy jezdit rychle, a to povede k většímu počtu nebezpečných situací, než kdyby vozovka zůstala široká. Vynucování restrikcí, které budou řidiči považovat za bezdůvodné, například snížené rychlosti v místech s minimálním provozem, pak bude možné jen represí, k níž ovšem Bystřici chybí městská policie.