Život ve stínu monopolu

Moc naučný a pěkný článek. Je mnoho menších obcích kde je vodovod a od vstupu obce do svazku se tam vyměnilo je nějaký šoupě nebo prasklé potrubí. Tyto obce doplácí na rekonstrukce a rozvoj větších měst.
Jak si stojí zástupci našeho mšsta v statutárech a dozorčích radách?

Už jsem psal, že náš místostarosta Vojta je členem představenstva VAS a.s.

Viz: https://www.vodarenska.cz/organy-spolecnosti

Co se týče dalších jmen sedmičlenného představenstva, jsou tam např. dva místostarosté Blanska, jeden poslanec a zároveň starosta Moravských Budějovic, starosta Telče, starosta Znojma, další poslanec a zároveň starosta města Šlapanice. Takže další velká jména, mezi kterými se náš Pepík neztratí.

V dozorčí radě máme místostarostu Velkého Meziříčí, starostu obce Dobronín (u Jihlavy), další bývalý poslanec a radní Boskovic, starostku Suchohrdel u Miroslavi, starostu Ostrovačic, jednoho veterináře a starostu Třebíče, starostu Žabčic, starostku Žďáru n.S., a další... je jich celkem 12.

Zajímavé, že řada jmen z VAS se shoduje i se SVK... a to jen potvrzuje Jardovy závěry v článku, jak jsou obě vodovodní společnosti propojené, a důkaz jak obecní, městská i státní politika prorůstá do společností, kontrolující a inkasující poplatky za vodu.

Viz: https://www.svkmo.cz/spolecnost.php

To je těžké říct, jak někdo na někoho doplácí. SVK se stará o celou síť a občas je potřeba opravit tadyhle, za pár let zase jinde. A jednou bude potřeba zásadní modernizace i v té menší obci. Ve velkých městech se zase vybere řádově více pěnez než v malé obci, která by si z pateb jen vlastních občanů třeba nemohla péči o infrastrukturu dovolit.

Takže myšlenka sdružování obcí jakožto majitelů infrastruktury do svazků asi není úplně špatná. Hlavní je, jak ty svazky bojují za své občany ve vztahu k VAS, aby byly ceny nízké a infrastruktura se rozvíjela.

Odpověď je výše v Mirkově příspěvku.

Pokud je cena vodného a stočného stejná jak v městech, tak ve vesnicích, nemůže nikdo na nikoho doplácet. Havárie může pravděpodobnostně stejně potkat roury jak ve vesnici, tak i ve městě. Opticky vypadá, že se města rozvíjí rychleji, než vesnice, ale to je daný velikostí rozpočtu a lobujícími představenými vyvolenými zastupiteli, z nichž někteří mohou právě sedět v dozorčích radách VAS nebo SVK a tím i ovlivňovat, kde a kam se bude investovat do modernizace sítí nebo rozšiřování ČOV atd. Stačí si otevřít územní plán BnP a okolních obcí a hned z mapy je vidět, které obce mají výhodu rozvoje a které nemají. V našem aktuálním případě toto "štěstí" potkalo řešení kanalizace v Domaníně, který je ideálně na gravitačním spádu k Bystřici. Ale takové např. Pivonice, Lesoňovice, Kozlov, Vrtěžíř, Lískovec, Kovářová - tyto obce mají holt smůlu buď kvůli velikosti a nebo spíš ke špatné lokalizaci.

Díky za příspěvek, který se částečně dotýká moji práce a odbornosti. Můžeme polemizovat nad užitým prapodivným slovem"druhak", jestli je lingvisticky v češtině správné a jeho podoba gramaticky odůvodnitelná (jedna-dvě-tři...první-druhý-třetí...jednak-druhak?-třeťak?...) ale toto nechám na někom jazyka znalejším.

Mohu nabídnout alternativu, kdy život ve stínu těchto organizací, v nichž sedí lidi, co defakto kontrolují sami sebe s posvěcením svým, sami sobě machinují s akciemi, což otevírá široké spektrum korupčního jednání atd. může být levný... ale co dnes máme levného, že. Návratnost prostředků vlastní vrtané studny se při vytížení standardní rodinkou (4 osoby) vrací už po cca 5-10 letech (návratnost kolísá dle ceny studny dle hloubky a průměru výstroje, resp. kvality a tloušťky obsypu, kvality užitých materiálů, kvality perforace a samotného bentonitového zajílování, atd.). Za odebíranou podzemní vodu tudíž neplatíte ani halíř, nesmíte akorát překročit zákonnou podmínku měsíčního odběru nad 500 kubíků a ročního nad 6.000 kubíků, což platí tak akorát pro nějaké větší firmy a kravíny apod. Ale případná úprava kvality dle hygienických norem je drahá, stejně jako i elektřina, napájející čerpadlo (pokud to nebude studna s ruční pumpou). Za přečištěnou odpadní vodu, kterou vypouštíte skrz domovní čističku (chemo-/bio-/aero-/kořenovou - typů je mraky) buď vsakem do povrchové vodoteče (s posvěcením správce povodí) a nebo vsakem do podmoku (s posvěcením hydrogeologa), také nic na stočném neplatíte a návratnost se počítá podobně jako u studny dle počátečních investic do ČOV a splaškové kanalizace do potoka nebo vsakovacího objektu. Takže stačí jen trochu přemýšlet, a můžete se cenovým dopadům těchto vodních monopolů elegantně vyhnout. Zákazník tímto ušetří. A já budu taky rád, neb budu mít práci ;-)

Obávám se, že tyto cesty větší samostatnosti na VAS jsou dostupné jen pro menšinu - vyloučeni jsou všichni obyvatelé bytových domů a ani u všech rodinných domů nejsou podmínky pro vlastní studnu, natož ČOV. Takže většina obyvatel je a bude závislá na SVK a VAS, a proto by se o jejich hospodaření měla zajímat.

U menších vesniček s tímto nesouhlasím, můžou tam být z většiny jen rodinné domky a žádné bytovky nebo paneláky a tak. Navíc, pár vesnic není dosud napojených na vírskou vodu a vodu berou z jednoho nebo víc podzemních zdrojů pro hromadné zásobování (na ně se vztahují iuž ochranná pásma hygienické ochrany). Provozovateli vodovodu platí podstatně méně než 80 Kč/m3, někde jsem dokonce zaregistroval částky i okolo dnes těžko uvěřitelných 16 Kč/m3, tedy téměř pětkrát méně. Viz https://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/zdarsti-plati-za-vodu-77-70-ve-vecove-jen-sestnact-korun-20120510.html

Týká se to dost vesniček v ZR vrších, např. v okolí Samotína, Lísku, Věcova, Míchova apod. Obce rovněž nemají obecní ČOV a kanalizaci, takže obyvatelstvo je závislé samo na sobě, na obecním zdroji vody a nebo se můžou spolehnout na svoji studnu, u odpadů můžou mít septik, ČOV nebo žumpu na vývoz. Pak jsou absolutně nezávislí na těchto různých SVK a VAS.

Já to myslel obecně, že většina obyvatel na území SVK alternativu nemá.

Těch 16 Kč/m3 je jen vodné, ale v článku jsou zmíněny i ceny kolem 30 Kč/m3 včetně stočného, a byť jsou to ceny 2 roky staré, potvrzuje to obavy ze závislosti na VAS vyjádřené v článku.

Žumpy a septiky jsou překonaná věc, protože víme, jak je to s jejich čištěním...

Ti, u kterých je dána nutnost napojení sítí SVK (VAS), což se vyčte třebas z toho ÚP jinoou alternativu nemají, protože obec logicky stavbu vlastní studny a čističky nepovolí (proč by si měli tímto snižovat zisky že jo).

V článku v úvodním odstavci u fotografie čtu: "Kubík pitné vody je vyjde jen na šestnáct korun – deset je vodné, šest stočné." Takže je to cena i se stočným. a pokud do těchto obcí vtrhne SVK/VAS a zavedou vírskou vodu, což v budoucnu nemůžeme nikdy vyloučit, tak budou mít po téhle levné vodě.

S odpady je to překoonané jak kde. Jsou vesnice, jako třeba Pivonice, kde na ČOV nemají. A pak se diví, že tam mají z trativodů a septiků zamořenou podzemní vodu bakteriemi a musí ji upravovat, protože na pití tam vírská voda taky ještě v 21.století nedoputovala. A takových malých vesniček tu najdeme spousty.

Při splnění zákonných podmínek je na povolení studny právní nárok, tak jaképak nepovolí?!

Aha, asi bych neměl přeskakovat tučné úvody. Ale to už musí být buď omyl autora, nebo to obec dotuje z rozpočtu a cena nepokrývá náklady. Vyčistit m3 za 6 Kč není možné.

Však právě - lidí je moc a příroda si s takovým množstvím splašků neporadí. Septiky jsou sice laciné, ale žít v takovém prostředí?

To sice máš pravdu, ale v jednom případě nechtěla obec studnu povolit s tím, že tam již má vodní síť hotovou, tudíž nutila do vybudování přípojky a nakonec se do toho musel vložit i soudní znalec, aby prokázal, že právní nárok investora na studnu existuje a nemá žádnou povinnost být napojen na sítě VAK (VAS), atd. Některé obce si ale tyto podmínky mohou klást.

Ono vyčistit 1m3 i za 15 korun není možné... a to dokonce ještě píšou, že těm přespolním, a firmám, účtují pouze 12 Kč/m3.

V Pivonicích jsme to tehdy řešili, že vodohospodářský odbor v BnP kašle na to, aby zjišťoval jak to kdo v sousedství má (žumpy a nebo i načerno udělané trativody), investor se těšil z levné podzemní vody, ale když zjistil, že ji musí upravovat a dezinfikovat kvůli bakteriím, z nichž ty nejhorší fekálního typu Escherischia coli překračovaly limity hned několikrát, už ho to počáteční nadšení díky vyšším nákladům za dezinfekční prostředky, které musí aplikovat pravidelně, aby byly účinné, rychle přešlo.

Některé obce se o to třeba mohou pokusit, ale pro takové případy tu máme odvolací orgán - krajský úřad.

Jak říkám, žumpy a septiky už v 21. století nesplňují požadavky na ochranu životního prostředí (ve smyslu prostředí, v němž žijeme). I malé obce by měly uvažovat o kanalizaci zakončené nějakou malou ČOV. Nemusí být vše nutně napojené na bystřickou. Moderní technologie jistě umožní zvolit přiměřeně nákladné zařízení s minimálními nároky na obsluhu.

Zapoměl jsi ještě na střety zájmů a nadřazené veřejné zájmy státu, které jsou prioritnější a proti kterým investorovi nepomůže ani svěcená voda. A tak je např. zakázáno vrtat v ochranných pásmech vodního díla Vír (dokument o stanovování rozsahu ochrany jsem ti posílal e-mailem), což spadá do kompetence Povodí Moravy s.p., problémy s povolováním jsou rovněž i v poddolovaných územích - např. územní řízení na vrtané studny v Dolní Rožínce musí být posvěceny souhlasným stanoviskem GEAM o.z. DIAMO s.p. Někde je priorita ochrana přírody jako ve vnitřních zónách CHKO a NP. Ale i všude se dá jednat o výjímky z umístění stavby. Vsakování odpadních vod v ČOV také nemůže být povoleno všude, kde se žádá - je-li záměr v místě, kde jsou ochranná pásma pitné vody (ve vypouštěné vodě jsou pořád znečisťující látky, jako dusičnany a fosfor), nebo zvýšená hladina podzemní vody (nesmí se vsakovat přímo do podzemních vod, hloubka vsaku musí být v nezámrzné hloubce min. 1 m pod terénem a zároveň min. 1 m nad maximální hladinou podzemní vody, která bývá nejvyšší v době tání sněhu na jaře), a rovněž i nevhodné podmínky pro vsakování - např. jílovité podloží, riziko sesuvů, podmáčení terénů - ovlivnění základů ostatních staveb, pak povolí jedině žumpy na vývoz - už jsem se s tím několikrát setkal, zejména v horských oblastech - Jeseníky, Orlické Hory, CHKO Bílé Karpaty.

Tohle jsem zmínil jako "Při splnění zákonných podmínek je na povolení...právní nárok". Takže je jasné, že omezení jsou, ale pro všechny stejná, daná zákony a prováděcími předpisy.

Např. požadavek § 24a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, aby studna byla až 30m od veřejné komunikace, u dnešních malých pozemků v řadě případů vylučuje její zbudování.

Min. vzdálenost 30 m platí pro vysoce propustné prostředí (tedy např. náplavové štěrkopísky). U jílů a spraší platí min. vzdálenost 12 metrů...

Ve většině případů, ale nikdo nemá tak velikou parcelu, nebo jsou komunikace z obou stran a nebo při splnění limitů se přiblíží k dalším studním, což taky je špatně kvůli vzájemným ovlivňováním atd... ale i na tyto případy je pamatováno. V souladu s vyhláškou č. 22/2010 Sb., kterou se mění výše uvedená vyhláška č. 501/2006 Sb., lze z ustanovení §24a zažádat o udělení (povolení) výjimky – dle §26 vyhlášky 501/2006 Sb. Dále nově vydanou vyhláškou č. 20/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, byly závazné minimální odstupy studní a jejich dopady na projektování a realizaci vodních staveb zmírněny. S účinností od 15.3.2011 lze požádat místní stavební úřad, příslušný k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, o udělení výjimky podle §169 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Navíc - tento požadavek vzdáleností platí jenom pro studny s plánovaným využitím na pitnou vodu, neplatí to u studní na užitkovou vodu, např. na zálivku zahrady atd...