Moc naučný a pěkný článek. Je mnoho menších obcích kde je vodovod a od vstupu obce do svazku se tam vyměnilo je nějaký šoupě nebo prasklé potrubí. Tyto obce doplácí na rekonstrukce a rozvoj větších měst.
Jak si stojí zástupci našeho mšsta v statutárech a dozorčích radách?
Život ve stínu monopolu
01.03.2014 00:54Málokdo přesně ví, jak jsou spravovány a provozovány naše vodovody a kanalizace. Proto se v tomto článku pokusím nastínit základní principy a aktéry. A samozřejmě se dotknu i vděčného tématu cen vodného a stočného.
SVK
Základním aktérem je Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko (SVK), což je dobrovolný svazek 80 obcí zřízený podle zákona o obcích. Jeho úkolem je pečovat o vodárenskou infrastrukturu – čistírny odpadních vod, úpravny vody, kanalizační a vodovodní sítě. SVK majetek s nímž hospodaří jednak vlastní sám, jednak byl do svazku vložen členskými obcemi. Pokud se jedná o majetek, který může sloužit jen jedné obci, podílí se obec u rekonstrukcí na investičních nákladech minimálně z 30% (zbytek platí SVK), u novostaveb hradí investiční náklady obec celé. Po dokončení je dílo bezúplatně předáno do majetku SVK. V případě majetku, který se „společný“, slouží tedy více než jedné obci, všechny náklady na výstavbu i rekonstrukce jdou na vrub SVK. Ve všech případech ale SVK vystupuje jako investor, což znamená, že stavby zajišťuje po projektové stránce, vybírá zhotovitele a realizaci kontroluje. Podrobnosti k zakázkám jsou zde na profilu zadavatele.
Nejvyšším orgánem SVK je valná hromada tvořená delegáty všech členských obcí. Schází se jednou ročně a především schvaluje rozpočet a závěrečný účet. Také volí desetičlenné předsednictvo jako řídící orgán svazku. Jelikož se jemu nadřízená valná hromada schází jen jednou za rok, má předsednictvo značné rozhodovací kompetence, včetně provádění rozpočtových opatření v řádu desítek milionů korun. Na hospodaření SVK dohlíží tříčlenná kontrolní komise.
SVK hospodaří především s nájemným za majetek, který pronajímá provozovateli vodovodů a kanalizací. Dále s přijatými dotacemi na rekonstrukce a rozvoj infrastruktury a s příspěvky obcí na totéž. Provozní náklady administrativy kryje členský příspěvek obcí ve výši 100 Kč za jednoho obyvatele ročně, celkem 8,8 mil. Kč. V roce 2012 měl SVK příjmy 645,6 mil. Kč, výdaje 612,1 mil. Kč a zisk 33,5 mil. Kč. A nebo byl rozpočet vyrovnaný s příjmy a výdaji 443,3 mil. Kč. Každý si může vybrat, kterým číslům ze závěrečného účtu 2012 bude věřit a jak si je nakombinuje, protože v tom aby se čert vyznal. Každopádně zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ukládá členským obcím, aby na úředních deskách zveřejnily návrhy rozpočtu a závěrečného účtu, a každému občanovi dává právo se k těmto dokumentům vyjádřit buď písemně nebo osobně na žďárském zasedání valné hromady, které je veřejné.
Ať už jsou správná jakákoliv čísla, SVK je obratem významná ekonomická jednotka, která za minulé roky naakumulovala zisk přes 100 mil. Kč a majetek v řádu jednotek miliard.
VAS
Druhým aktérem ve vodovodech a kanalizacích je VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. (VAS). Zatímco SVK je správcem vodohospodářské infrastruktury, VAS je jejím provozovatelem na základě provozních a nájemních smluv uzavřených se svazky. Firma zajišťuje výrobu a distribuci pitné vody, odvádění a čištění odpadní vody a související služby pro svazky na území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. U investic do infrastruktury spolupracuje se svazky na tvorbě projektové dokumentace.
Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada tvořená akcionáři (o nich více níže), která volí osmnáctičlennou (!!!) dozorčí radu, jejíž složení si můžete dohledat po zadání jména společnosti do formuláře zde (pod odkazem Výpis platných). Pokud vám přijdou některá jména povědomá, nemýlíte se, všechno jsou to politici. Dozorčí rada volí šestičlenné představenstvo, které firmu řídí.
V roce 2012 zaznamenala VAS příjmy 1,59 mld. Kč a vykázala čistý zisk 41 mil. Kč. Po jeho započtení ležel ve VAS začátkem roku 2013 nerozdělený zisk z předchozích období ve výši 259 mil. Kč.
Svaz VKMO
Od VAS se dostáváme ke třetímu aktérovi, jímž je Svaz VKMO s.r.o. (SVKMO), firma stoprocentně vlastněná svazky obcí, v níž má náš SVK podíl 19,2%. Společnost vznikla v roce 1999 s cílem sdružit akciové podíly ve VAS, roztříštěné mezi obce, tak aby obce získaly ve VAS převahu nad tehdejším hlavním akcionářem SUEZ ENVIRONNEMENT SAS. To se podařilo už v roce 2000, kdy podíl SVKMO ve VAS přesáhnul 50%. Přestože od té doby čisté zisky VAS rostly, obce blokovaly jejich výplatu akcionářům, což ve spojení se skutečností, že menšinový akcionář nemohl proti SVKMO cokoliv prosadit, vedlo k tomu, že SUEZ v roce 2011 prodal SVKMO svůj 33,35% podíl ve VAS za 121 mil. Kč. Po přistoupení dalších svazků do SVKMO se v roce 2012 jeho podíl ve VAS zvednul na 98%, a už stačilo jen zamést s malými akcionáři s využitím nuceného odkupu akcií (tzv. vytěsnění). Jak probíhalo a kdo se na něm podílel, si můžete přečíst po zadání jména VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST zde (ve Sbírce listin dokument s číslem B 1181/SL 100). Hlavním důvodem pro nízkou odkupní cenu 1867 Kč/akcii bylo tvrzení, že VAS sice má velké nerozdělené zisky (začátkem roku 2013 to bylo 1167 Kč/akcii), ale nemůže je akcionářům vyplácet, protože to zakazují dotační pravidla, a proto se tyto peníze v odkupní ceně budou ignorovat. Není to pravda, nevyplácení dividendy bylo taktické rozhodnutí, jehož cílem bylo vyhnat SUEZ a další akcionáře. Důkazem je, že už v září 2013, tedy rok po vytěsnění, jediný akcionář schválil novou strategii společnosti, která počítá s vyplácením akumulovaného zisku (viz časopis Voda a lidé 03/2013, s. 2-3 zde).
Dnes SVKMO drží 100% akcií VAS a je to jediný majetek firmy. Proto tvoří s VAS prakticky jeden celek.
Nejvyšším orgánem SVKMO je valná hromada tvořená zástupci členských svazků, tedy 15 lidmi. Ta volí osmičlennou dozorčí radu. Obchodní vedení společnosti a provádění podnikatelské činnosti je svěřeno šesti jednatelům jmenovaným valnou hromadou (složení orgánů lze dohledat ve Výpisu platných po zadání jména firmy zde). Tato šestice je klíčová. Zatímco v běžné akciové společnosti tvoří valnou hromadu desítky až tisíce akcionářů, u VAS sestává nejvyšší orgán, valná hromada, jen z těchto šesti mužů, kteří tak ovládají firmu s více než 1000 zaměstnanci a obratem 1,59 mld. Kč. A nad touto šesticí je jen 15 lidí – delegátů svazků.
SVKMO si „vydělává“ tím, že poskytuje poradenství VAS, za což v roce 2012 utržil 8,16 mil. Kč. Jelikož však např. šest jednatelů dostalo odměny ve výši 1,44 mil. Kč, prokurista bral za rok 1,17 mil. a zbývající 4 zaměstnanci 2,5 mil. Kč, náklady převýšily příjmy a SVKMO skončil ve ztrátě 118 tis. Kč. Kdybychom byli v soukromé sféře, řešení by spočívalo v osekání nákladů, ale jelikož jsme mezi politiky, řešením jsou dotace – členské svazky se zavázaly přispívat na provoz ročně 15 Kč za každý hlas, kterým disponují, což je celkem přes 4,2 mil. Kč.
SVKMO tedy stojí mezi svazky obcí na jedné straně a VAS na druhé straně, přičemž všechny tři subjekty ovládají obce, tedy veřejný sektor. Pro zákazníka by byl optimální stav, v němž svazky obcí kontrolují infrastrukturu, kterou na základě otevřené soutěže pronajmou vítězi - soukromému provozovateli. Mezi provozovateli by probíhala konkurence a obce by na ně mohly tlačit, protože by je neřídili jejich kamarádi z politiky. Jednalo by se o podobný princip jako známe z trhu elektřinou a plynem – jeden subjekt (třeba E.ON) sice vlastní rozvodné sítě, ale přístup do nich mají všichni distributoři, kteří tak soutěží o zákazníka cenami. Na jedné straně je zajištěna údržba a rozvoj sítě a na straně druhé konkurence stlačuje cenu.
Pokud však máme ve vodárenství monolitický a k tomu ještě monopolní subjekt, jak bude zajištěna efektivita jeho fungování a kontrola nákladů? Je-li odstraněna konkurence, cenu musí určovat nějaká forma regulace. Aby fungovala, vyžaduje od těch, kdo ji mají vykonávat, jednak vysokou odbornost, druhak ty nejlepší úmysly a poctivost. V našem případě cenu určuje SVK po dohodě s VAS: tedy domlouvají se politici z SVK s politiky z VAS, přičemž na obou stranách jsou to ti samí! Jsou to natolik zdatní odborníci, aby posoudili účetnictví VAS, zda jsou vykazované náklady přiměřené? Protože pokud ne a je vyloučena konkurence, budou ceny nezadržitelně růst.
Výše zmíněná strategie rozvoje VAS z roku 2013 zamýšlí vyloučení konkurence rozšířit i do oblasti veřejných zakázek. Chce po svazcích a obcích, aby jí bez soutěže zadávaly stavební zakázky v oblasti vodohospodářské infrastruktury. Dosud probíhalo klasické zadávací řízení, které stlačovalo cenu klidně o 40%. Nově by VAS získávalo zakázky napřímo, a lze očekávat že za cenu podle projektu, maximálně s nějakou symbolickou slevou. VAS samozřejmě nedisponuje kapacitami k samostatnému provádění rozsáhlých stavebních prací, takže by si na ně vybírala subdodavatele. Opět mimo režim zákona o veřejných zakázkách. Výsledkem nemůže být nic jiného než drahé stavební práce, zisky pro spřátelené stavební firmy a pro zákazníka vysoké vodné a stočné, protože do něj se investiční náklady promítají.
Cena vodného a stočného
Tím jsme se dostali k ceně vodného a stočného. Nebudu se věnovat všem položkám, z nichž se cena tvoří, už tak je článek příliš dlouhý. Složkou ceny, která v poslední době nejvíce roste, je nájemné placené VAS svazkům za využívání infrastruktury, které svazky užívají k udržování a rozvoji infrastruktury. Celková zaplacená částka stoupla z 338,8 mil. Kč v roce 2010 na (zatím nepotvrzených) 454 mil. Kč v roce 2013. Konkrétně SVK takto v roce 2012 získal 67,1 mil. Kč. Z roku 2012 na 2013 se zvedlo o 16% a dosáhlo průměrně 22,48 Kč za 1 m3. V případě SVK činí pro rok 2014 nájemné 23,31 Kč/m3, tedy více než 26% z ceny pro zákazníka. Několik dalších informací k ceně na Žďársku je zde a zde, nicméně ani v těchto dokumentech nejsou údaje, podle nichž by se dalo zjistit, zda jsou vykazované náklady přiměřené.
Příčinou růstu nájemného jsou rozsáhlé investice do infrastruktury financované z dotačních zdrojů EU. Ta si naprosto správně jako podmínku přidělení dotace stanovila, že příjemce (svazek) musí na nájemném za tento nový dotovaný majetek dostávat aspoň tolik, aby to pokrylo opotřebení. Smyslem je získat během provozování dostatečné zdroje na průběžnou údržbu a budoucí rekonstrukci tak, aby se na ně nemusely vynakládat další dotační peníze, ale aby si je hradil zákazník v ceně (blíže časopis Voda a lidé 01/2013, s. 3-4 zde). Tímto mimochodem padá jeden mýtus o „evropských“ dotacích, a sice že dostáváme něco zadarmo. V praxi si všechny náklady zaplatíme, jen ne naráz, ale rozdělené do několika let. Lze na to pohlížet jako na daň za rozšiřování kanalizace do menších sídel a za čistší životní prostředí.
Dalším významným vlivem na cenu vodného a stočného je klesající spotřeba, která znamená, že se fixní náklady (především na rozvoj a provoz infrastruktury) dělí mezi méně a méně kubíků, čímž jednotková cena za kubík roste. Pokud se běžný zákazník podívá na vyúčtování vodného a stočného, vidí že je celé založeno na jediném údaji – stavu vodoměru. Od vykázané spotřeby vody se odvíjí i fakturované množství odpadní vody. Stačí se tedy napojit na vlastní studnu a vedle vody klesne i fakturované množství splašků. Což samozřejmě neznamená, že jich bude produkováno méně, jen za ně zaplatí někdo jiný tím, že se tyto náklady rozpočítají do vyšší ceny za m3. Důsledky racionálního rozhodnutí využívat vlastní studnu se tím přenášejí na ostatní zákazníky. Čímž toto chování neodsuzuji, jen konstatuji, že má určité nezamýšlené konsekvence a bylo by možná vhodné přehodnotit způsob fakturace splašků.
Závěr
Bez větší pozornosti občanů a zákazníků vznikl během posledních dvou let v oblasti vodárenství monopolní, vertikálně provázaný subjekt, ovládaný skupinou zhruba 20 politiků, jejichž jména vycházejí ze svazků obcí a procházejí SVKMO a VAS. Pokud si tohoto uskupení veřejnost nadále nebude všímat, absence kontroly bude ve spojení se značnými ambicemi subjektu představovat hrozbu pro cenu vodného a stočného. Život ve stínu monopolu bude drahý.
———
ZpětDiskusní téma: Život ve stínu monopolu
———
Už jsem psal, že náš místostarosta Vojta je členem představenstva VAS a.s.
Viz: https://www.vodarenska.cz/organy-spolecnosti
Co se týče dalších jmen sedmičlenného představenstva, jsou tam např. dva místostarosté Blanska, jeden poslanec a zároveň starosta Moravských Budějovic, starosta Telče, starosta Znojma, další poslanec a zároveň starosta města Šlapanice. Takže další velká jména, mezi kterými se náš Pepík neztratí.
V dozorčí radě máme místostarostu Velkého Meziříčí, starostu obce Dobronín (u Jihlavy), další bývalý poslanec a radní Boskovic, starostku Suchohrdel u Miroslavi, starostu Ostrovačic, jednoho veterináře a starostu Třebíče, starostu Žabčic, starostku Žďáru n.S., a další... je jich celkem 12.
Zajímavé, že řada jmen z VAS se shoduje i se SVK... a to jen potvrzuje Jardovy závěry v článku, jak jsou obě vodovodní společnosti propojené, a důkaz jak obecní, městská i státní politika prorůstá do společností, kontrolující a inkasující poplatky za vodu.
Viz: https://www.svkmo.cz/spolecnost.php
———
To je těžké říct, jak někdo na někoho doplácí. SVK se stará o celou síť a občas je potřeba opravit tadyhle, za pár let zase jinde. A jednou bude potřeba zásadní modernizace i v té menší obci. Ve velkých městech se zase vybere řádově více pěnez než v malé obci, která by si z pateb jen vlastních občanů třeba nemohla péči o infrastrukturu dovolit.
Takže myšlenka sdružování obcí jakožto majitelů infrastruktury do svazků asi není úplně špatná. Hlavní je, jak ty svazky bojují za své občany ve vztahu k VAS, aby byly ceny nízké a infrastruktura se rozvíjela.
Odpověď je výše v Mirkově příspěvku.
———
Pokud je cena vodného a stočného stejná jak v městech, tak ve vesnicích, nemůže nikdo na nikoho doplácet. Havárie může pravděpodobnostně stejně potkat roury jak ve vesnici, tak i ve městě. Opticky vypadá, že se města rozvíjí rychleji, než vesnice, ale to je daný velikostí rozpočtu a lobujícími představenými vyvolenými zastupiteli, z nichž někteří mohou právě sedět v dozorčích radách VAS nebo SVK a tím i ovlivňovat, kde a kam se bude investovat do modernizace sítí nebo rozšiřování ČOV atd. Stačí si otevřít územní plán BnP a okolních obcí a hned z mapy je vidět, které obce mají výhodu rozvoje a které nemají. V našem aktuálním případě toto "štěstí" potkalo řešení kanalizace v Domaníně, který je ideálně na gravitačním spádu k Bystřici. Ale takové např. Pivonice, Lesoňovice, Kozlov, Vrtěžíř, Lískovec, Kovářová - tyto obce mají holt smůlu buď kvůli velikosti a nebo spíš ke špatné lokalizaci.
———
Díky za příspěvek, který se částečně dotýká moji práce a odbornosti. Můžeme polemizovat nad užitým prapodivným slovem"druhak", jestli je lingvisticky v češtině správné a jeho podoba gramaticky odůvodnitelná (jedna-dvě-tři...první-druhý-třetí...jednak-druhak?-třeťak?...) ale toto nechám na někom jazyka znalejším.
Mohu nabídnout alternativu, kdy život ve stínu těchto organizací, v nichž sedí lidi, co defakto kontrolují sami sebe s posvěcením svým, sami sobě machinují s akciemi, což otevírá široké spektrum korupčního jednání atd. může být levný... ale co dnes máme levného, že. Návratnost prostředků vlastní vrtané studny se při vytížení standardní rodinkou (4 osoby) vrací už po cca 5-10 letech (návratnost kolísá dle ceny studny dle hloubky a průměru výstroje, resp. kvality a tloušťky obsypu, kvality užitých materiálů, kvality perforace a samotného bentonitového zajílování, atd.). Za odebíranou podzemní vodu tudíž neplatíte ani halíř, nesmíte akorát překročit zákonnou podmínku měsíčního odběru nad 500 kubíků a ročního nad 6.000 kubíků, což platí tak akorát pro nějaké větší firmy a kravíny apod. Ale případná úprava kvality dle hygienických norem je drahá, stejně jako i elektřina, napájející čerpadlo (pokud to nebude studna s ruční pumpou). Za přečištěnou odpadní vodu, kterou vypouštíte skrz domovní čističku (chemo-/bio-/aero-/kořenovou - typů je mraky) buď vsakem do povrchové vodoteče (s posvěcením správce povodí) a nebo vsakem do podmoku (s posvěcením hydrogeologa), také nic na stočném neplatíte a návratnost se počítá podobně jako u studny dle počátečních investic do ČOV a splaškové kanalizace do potoka nebo vsakovacího objektu. Takže stačí jen trochu přemýšlet, a můžete se cenovým dopadům těchto vodních monopolů elegantně vyhnout. Zákazník tímto ušetří. A já budu taky rád, neb budu mít práci ;-)
———
Obávám se, že tyto cesty větší samostatnosti na VAS jsou dostupné jen pro menšinu - vyloučeni jsou všichni obyvatelé bytových domů a ani u všech rodinných domů nejsou podmínky pro vlastní studnu, natož ČOV. Takže většina obyvatel je a bude závislá na SVK a VAS, a proto by se o jejich hospodaření měla zajímat.
———
U menších vesniček s tímto nesouhlasím, můžou tam být z většiny jen rodinné domky a žádné bytovky nebo paneláky a tak. Navíc, pár vesnic není dosud napojených na vírskou vodu a vodu berou z jednoho nebo víc podzemních zdrojů pro hromadné zásobování (na ně se vztahují iuž ochranná pásma hygienické ochrany). Provozovateli vodovodu platí podstatně méně než 80 Kč/m3, někde jsem dokonce zaregistroval částky i okolo dnes těžko uvěřitelných 16 Kč/m3, tedy téměř pětkrát méně. Viz https://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/zdarsti-plati-za-vodu-77-70-ve-vecove-jen-sestnact-korun-20120510.html
Týká se to dost vesniček v ZR vrších, např. v okolí Samotína, Lísku, Věcova, Míchova apod. Obce rovněž nemají obecní ČOV a kanalizaci, takže obyvatelstvo je závislé samo na sobě, na obecním zdroji vody a nebo se můžou spolehnout na svoji studnu, u odpadů můžou mít septik, ČOV nebo žumpu na vývoz. Pak jsou absolutně nezávislí na těchto různých SVK a VAS.
———
Já to myslel obecně, že většina obyvatel na území SVK alternativu nemá.
Těch 16 Kč/m3 je jen vodné, ale v článku jsou zmíněny i ceny kolem 30 Kč/m3 včetně stočného, a byť jsou to ceny 2 roky staré, potvrzuje to obavy ze závislosti na VAS vyjádřené v článku.
Žumpy a septiky jsou překonaná věc, protože víme, jak je to s jejich čištěním...
———
Ti, u kterých je dána nutnost napojení sítí SVK (VAS), což se vyčte třebas z toho ÚP jinoou alternativu nemají, protože obec logicky stavbu vlastní studny a čističky nepovolí (proč by si měli tímto snižovat zisky že jo).
V článku v úvodním odstavci u fotografie čtu: "Kubík pitné vody je vyjde jen na šestnáct korun – deset je vodné, šest stočné." Takže je to cena i se stočným. a pokud do těchto obcí vtrhne SVK/VAS a zavedou vírskou vodu, což v budoucnu nemůžeme nikdy vyloučit, tak budou mít po téhle levné vodě.
S odpady je to překoonané jak kde. Jsou vesnice, jako třeba Pivonice, kde na ČOV nemají. A pak se diví, že tam mají z trativodů a septiků zamořenou podzemní vodu bakteriemi a musí ji upravovat, protože na pití tam vírská voda taky ještě v 21.století nedoputovala. A takových malých vesniček tu najdeme spousty.
———
Při splnění zákonných podmínek je na povolení studny právní nárok, tak jaképak nepovolí?!
Aha, asi bych neměl přeskakovat tučné úvody. Ale to už musí být buď omyl autora, nebo to obec dotuje z rozpočtu a cena nepokrývá náklady. Vyčistit m3 za 6 Kč není možné.
Však právě - lidí je moc a příroda si s takovým množstvím splašků neporadí. Septiky jsou sice laciné, ale žít v takovém prostředí?
———
Datum 03.03.2014
Vložil Miroslav Veselý
Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Voda, watter, H2O...
OdpovědětTo sice máš pravdu, ale v jednom případě nechtěla obec studnu povolit s tím, že tam již má vodní síť hotovou, tudíž nutila do vybudování přípojky a nakonec se do toho musel vložit i soudní znalec, aby prokázal, že právní nárok investora na studnu existuje a nemá žádnou povinnost být napojen na sítě VAK (VAS), atd. Některé obce si ale tyto podmínky mohou klást.
Ono vyčistit 1m3 i za 15 korun není možné... a to dokonce ještě píšou, že těm přespolním, a firmám, účtují pouze 12 Kč/m3.
V Pivonicích jsme to tehdy řešili, že vodohospodářský odbor v BnP kašle na to, aby zjišťoval jak to kdo v sousedství má (žumpy a nebo i načerno udělané trativody), investor se těšil z levné podzemní vody, ale když zjistil, že ji musí upravovat a dezinfikovat kvůli bakteriím, z nichž ty nejhorší fekálního typu Escherischia coli překračovaly limity hned několikrát, už ho to počáteční nadšení díky vyšším nákladům za dezinfekční prostředky, které musí aplikovat pravidelně, aby byly účinné, rychle přešlo.
———
Datum 03.03.2014
Vložil Jaroslav Švestka
Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Voda, watter, H2O...
OdpovědětNěkteré obce se o to třeba mohou pokusit, ale pro takové případy tu máme odvolací orgán - krajský úřad.
Jak říkám, žumpy a septiky už v 21. století nesplňují požadavky na ochranu životního prostředí (ve smyslu prostředí, v němž žijeme). I malé obce by měly uvažovat o kanalizaci zakončené nějakou malou ČOV. Nemusí být vše nutně napojené na bystřickou. Moderní technologie jistě umožní zvolit přiměřeně nákladné zařízení s minimálními nároky na obsluhu.
———
Datum 03.03.2014
Vložil Miroslav Veselý
Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Voda, watter, H2O...
OdpovědětZapoměl jsi ještě na střety zájmů a nadřazené veřejné zájmy státu, které jsou prioritnější a proti kterým investorovi nepomůže ani svěcená voda. A tak je např. zakázáno vrtat v ochranných pásmech vodního díla Vír (dokument o stanovování rozsahu ochrany jsem ti posílal e-mailem), což spadá do kompetence Povodí Moravy s.p., problémy s povolováním jsou rovněž i v poddolovaných územích - např. územní řízení na vrtané studny v Dolní Rožínce musí být posvěceny souhlasným stanoviskem GEAM o.z. DIAMO s.p. Někde je priorita ochrana přírody jako ve vnitřních zónách CHKO a NP. Ale i všude se dá jednat o výjímky z umístění stavby. Vsakování odpadních vod v ČOV také nemůže být povoleno všude, kde se žádá - je-li záměr v místě, kde jsou ochranná pásma pitné vody (ve vypouštěné vodě jsou pořád znečisťující látky, jako dusičnany a fosfor), nebo zvýšená hladina podzemní vody (nesmí se vsakovat přímo do podzemních vod, hloubka vsaku musí být v nezámrzné hloubce min. 1 m pod terénem a zároveň min. 1 m nad maximální hladinou podzemní vody, která bývá nejvyšší v době tání sněhu na jaře), a rovněž i nevhodné podmínky pro vsakování - např. jílovité podloží, riziko sesuvů, podmáčení terénů - ovlivnění základů ostatních staveb, pak povolí jedině žumpy na vývoz - už jsem se s tím několikrát setkal, zejména v horských oblastech - Jeseníky, Orlické Hory, CHKO Bílé Karpaty.
———
Datum 04.03.2014
Vložil Jaroslav Švestka
Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Voda, watter, H2O...
OdpovědětTohle jsem zmínil jako "Při splnění zákonných podmínek je na povolení...právní nárok". Takže je jasné, že omezení jsou, ale pro všechny stejná, daná zákony a prováděcími předpisy.
Např. požadavek § 24a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, aby studna byla až 30m od veřejné komunikace, u dnešních malých pozemků v řadě případů vylučuje její zbudování.
———
Datum 04.03.2014
Vložil Miroslav Veselý
Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Voda, watter, H2O...
OdpovědětMin. vzdálenost 30 m platí pro vysoce propustné prostředí (tedy např. náplavové štěrkopísky). U jílů a spraší platí min. vzdálenost 12 metrů...
Ve většině případů, ale nikdo nemá tak velikou parcelu, nebo jsou komunikace z obou stran a nebo při splnění limitů se přiblíží k dalším studním, což taky je špatně kvůli vzájemným ovlivňováním atd... ale i na tyto případy je pamatováno. V souladu s vyhláškou č. 22/2010 Sb., kterou se mění výše uvedená vyhláška č. 501/2006 Sb., lze z ustanovení §24a zažádat o udělení (povolení) výjimky – dle §26 vyhlášky 501/2006 Sb. Dále nově vydanou vyhláškou č. 20/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, byly závazné minimální odstupy studní a jejich dopady na projektování a realizaci vodních staveb zmírněny. S účinností od 15.3.2011 lze požádat místní stavební úřad, příslušný k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, o udělení výjimky podle §169 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Navíc - tento požadavek vzdáleností platí jenom pro studny s plánovaným využitím na pitnou vodu, neplatí to u studní na užitkovou vodu, např. na zálivku zahrady atd...