Výsledky krajských a senátních voleb v našem městě

I přes zostřování boje proti čínskému viru se nakonec letošní volby do zastupitelstev krajů uskutečnily podle více méně tradičního scénáře, a již známe jejich výsledky. Z globálního pohledu utrpělo vítězství hnutí ANO 2011, které sice získalo nejvíce hlasů i mandátů, ale necelých 22% hlasů je daleko za očekáváními z průzkumů voličských preferencí. A především byl takový výsledek dosažen jen za cenu vyluxování elektorátu ČSSD a KSČM, čímž se ANO připravilo o partnery, s nimiž by mohlo sestavit koalice, takže ve většině regionů zůstane i přes formální vítězství v opozici.  

Je možné, že v Kraji Vysočina ještě dojde k přepočítávání odevzdaných hlasů, protože výsledky voleb byly napadeny několika stížnostmi, o nichž budou rozhodovat soudy. Pokud by přepočítáním získala kandidátní listina vedená TOP 09 několik desítek hlasů, přehoupla by se přes pětiprocentní uzavírací klauzuli a mohlo by dojít k přerozdělení mandátů, čímž by se poměry mezi úspěšnými subjekty mírně změnily. Do té doby jsou však směrodatné oficiální údaje publikované Českým statistickým úřadem, podle nichž i v našem kraji zvítězilo ANO, ovšem s podprůměrnými 18,5%, následované Piráty (13,2%) a s nepatrným odstupem ODS (13,19%). Čtvrtí skončili lidovci s 11,96%, sociální demokraté až pátí s 11,86%. Do zastupitelstva se dostali ještě Starostové pro Vysočinu (10,87%) a těsně KSČM (5,26%).

Následující graf ukazuje výsledky krajských voleb v Bystřici nad Pernštejnem (včetně místních částí) v letech 2016 a 2020:

Zisky volebních stran v krajských volbách ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem v roce 2016 a 2020. Údaje v procentech. Zdroj dat: https://www.volby.cz/.

I přes restrikce zavedené v souvislosti s šířením čínského viru, a částečně jako odraz nesouhlasu s vládní politikou, se celostátní volební účast oproti minulým volbám zvedla z 34,6% na 38%. I ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem se letos dostavilo voličů více, ale s 32,5% nadále zůstala účast podprůměrná. Bohužel bez průzkumů volebního chování lze jen spekulovat, nakolik posuny v podpoře jednotlivých stran souvisí s tím, že určité věkové skupiny se kvůli strachu z nákazy k volbám raději nedostavily, a naopak zda oproti minulým létům nebyla vyšší účast např. mladších ročníků. Přitom právě schopnost zmobilizovat notorické absentéry ze skupiny 25-40 let, bude rozhodovat o tom, zda se opozici příští rok ve volbách do Sněmovny podaří odstavit od moci Andreje Babiše a spol.    

Vedle věku je dalším faktorem silně ovlivňujícím volební výsledky socioekonomické složení obyvatel. Pro získání představy o tom, jak jsou politické preference ovlivňovány ekonomickou situací a prostředím, nabízím srovnání čtyř specifických okrsků. Pod okrsek číslo 2 s volební místností na ZUŠ spadá 566 voličů ze Sídliště I (část ulic Jívová, Višňová, Lipová). Volební okrsek č. 4 má volební místnost v kulturním domě a je určen pro 868 voličů ze Sídliště II (části ulic Okružní a Hornická). Volební okrsek č. 3 s volební místností v mateřské škole na ulici Zahradní (bývalá ZUŠ) je tvořen převážně starou zástavbou rodinných domů (ulice Pod Kaštany, Kostelní, Ant. Štourače, Voldán…) a má 878 voličů. Volební okrsek č. 14, zahrnující celý Domanín s 254 voliči, je příkladem vesnické místní části. Za pozornost stojí, že jediný okrsek, který si aspoň zachoval od komunálních voleb v roce 2018 počet voličů, je ten s číslem 3, zatímco sídliště zaznamenaly pokles o nižší desítky.  

Zde je graf výsledků krajských voleb v roce 2016:

Zisky volebních stran ve vybraných okrscích v obvodu Bystřice nad Pernštejnem v krajských volbách v roce 2016. Zdroj dat: https://www.volby.cz/.

A v roce 2020:

Zisky volebních stran ve vybraných okrscích v obvodu Bystřice nad Pernštejnem v krajských volbách v roce 2020. Zdroj dat: https://www.volby.cz/.

Z grafů je možné vyčíst, že podpora ČSSD se propadla všude, bez ohledu na složení obyvatelstva. Přesto sociální demokracie dokázala jako svoji volební baštu uchránit Sídliště I. K celkovému výsledku v našem městě straně nepochybně pomohlo angažování bystřického starosty, který získal 261 preferenční hlas. Oproti 376 hlasům o čtyři roky dříve je to ovšem citelný úbytek naznačující, že bez restartu se éra sociální demokracie jako nejsilnějšího politického subjektu na místní scéně může chýlit ke konci.

Na Sídlišti II se již podařilo zvítězit ANO, ovšem ani ne tak díky růstu vlastní podpory, jako spíše kvůli úpadku ČSSD. Zajímavé je, že od posledních voleb i přes celkové posílení Babišovo hnutí tratilo na Sídlišti I i na vesnici. Naopak jednoznačným skokanem jsou Piráti, kteří posílili všude, a nejvíce se jim dařilo na vesnici.    

V souběžně pořádaných volbách do Senátu v okrese Žďár nad Sázavou přesvědčivě zvítězil kandidát KDU-ČSL Josef Klement s 59,81% v druhém kole. Ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem dosáhl naopak lepšího výsledku sociální demokrat Michal Šmarda se ziskem 52,51%. Čísla z voleb do Senátu za vybrané okrsky dokreslují obrázek z krajských voleb. 

Zde jsou výsledky v prvním kole:

Zisky kandidátů ve vybraných okrscích v obvodu Bystřice nad Pernštejnem ve volbách do Senátu 2020 v prvním kole. Zdroj dat: https://www.volby.cz/

A v kole druhém:

Zisky kandidátů ve vybraných okrscích v obvodu Bystřice nad Pernštejnem ve volbách do Senátu 2020 v druhém kole. Zdroj dat: https://www.volby.cz/

Na obou sídlištích vidíme jasnou orientaci doleva, kterou na Sídlišti II (okrsek č. 4) doplňuje podpora ANO, zatímco na Sídlišti I (okrsek č. 2) je jasně patrná významná skupina radiálně naladěných voličů, která volila kandidáta Okamurovy SPD. Ti se ve druhém kole rozhodně nepřiklonili na stranu lidovce, a proto zda ve druhém kole dominoval reprezentant umírněné levice. Naopak méně radikalizovaní voliči ze Sídliště II byli ochotnější podpořit zástupce KDU-ČSL. Že se nám tu na prvním sídlišti nenápadně vytvořila skupina velmi nespokojených občanů, je zjištění, které by mělo komunální politiky zneklidnit. Je třeba zjistit příčiny této nespokojenosti a podle možností místní samosprávy odstranit její zdroje.

V našem městě tedy zvítězil Šmarda, a to přesto, že ve druhém kole získal méně hlasů než v prvním. Naopak Klementa volilo v druhém kole lidí více, a to i přes propad volební účasti na méně než polovinu. Lidovec tak nejenom dokázal přesvědčit své voliče, aby přišli podruhé, ale sbíral i hlasy vyřazených kandidátů. Oproti tomu podstatná část voličů sociálního demokrata z prvního kola klidně zůstala doma, a pro voliče vyřazených kandidátů, kteří chtěli jít volit, byl méně přijatelný než lidovec. To jsou pro socialisty hned dvě špatné zprávy najednou.