Ucho jehly

V lokalitě Rovinky, do níž město od 90. let koncentrovalo rozvoj ploch pro bydlení v rodinných domech, vlastnila a dosud vlastní rozsáhlou parcelu skupina dědiců, s nimiž se představitelé obce nebyli dlouhé roky schopni domluvit na odkupu, který by umožnil zokruhovat uliční síť a oblast kompaktně zastavět. S pozvolným zaplňováním volného místa stavbami se však zvyšuje potřeba zbývající zemědělské pozemky získat, a úměrně této potřebě oslabuje vyjednávací pozice města. Ačkoliv čas není na straně Bystřice, postupné smršťování zemědělské půdy snižuje také její atraktivitu pro pěstování plodin, takže nesvědčí ani soukromým vlastníkům. V určitý okamžik by měly obě strany dospět do situace, kdy budou schopné dosáhnout kompromisu, a proto by bystřičtí politici měli iniciovat nová jednání v této věci. Zvláště pokud je jim známo, že skupina soukromých osob se s dědici na odkupu části parcely dokázala domluvit.     

Tito investoři ovšem získali zemědělskou půdu a stáli před problémem, jak z ní učinit stavební pozemky. Pomocnou ruku jim podali zastupitelé, kteří v březnu 2021 schválili uzavření Memoranda o vzájemné spolupráci, v němž si město a investoři mezi sebou rozdělili odpovědnost, a tím i náklady, za jednotlivé části projektu. Dohoda byla původně uzavřena na dva roky, avšak tato lhůta se ukázala jako příliš optimistická, a tak březnové zastupitelstvo na poslední chvíli odsouhlasilo její prodloužení do konce příštího roku. Vzhledem k tomu, že součástí projektu je i prodloužení vodovodu a kanalizace, stal se nepřímo účastníkem konsorcia i Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko (SVK), který je investorem vodohospodářských staveb, jež po dokončení přebírá do správy.

Soukromí investoři se vedle vypracování části projektové dokumentace především zavázali uhradit náklady na vodovodní řad a kanalizační stoku formou daru městu, které totožnou částku přepošle SVK. Obdobný mechanismus financování město použilo již dříve u developerských projektů Forota a K Domanínu. Mimo to je jejich úkolem zafinancovat komunikaci před svými pozemky, ale jen do fáze položení podkladních vrstev z kameniva, přičemž následující etapy, tedy především položení asfaltového koberce, již půjdou na účet města. Zřízení zpevněné komunikace je přitom pro investory klíčový okamžik, neboť tvoří podmínku pro vydání stavebního povolení pro jejich rodinné domy. Uliční prostor o výměře zhruba 700 m2, včetně zárodku budoucí silnice, následně odprodají městu za 150 Kč/m2. 

Protože pod podkladní vrstvy vozovky bude SVK umisťovat vodovod a kanalizaci, město podél nich povede např. optickou síť a veřejné osvětlení a z důvodu překrývání jednotlivých činností nelze základy pro komunikaci oddělit od zbytku projektu, jsou všechny práce předmětem jedné veřejné zakázky. V ní na straně investora vystupují vedle města a SVK i soukromí stavebníci, přičemž každý z těchto tří subjektů bude dodavateli hradit svůj podíl na nákladech.

Stavební akce nakonec půjde nad rámec toho, co je nezbytné pro soukromé stavebníky, neboť představitelé samosprávy do ní zahrnuli i předchozí devadesátimetrový úsek ulice Rovinky, která dosud postrádá zpevněný povrch. Projektová dokumentace, uveřejněná v rámci zadávacího řízení, ovšem obsahuje několik problematických prvků.

Zatímco na začátku má ulice Rovinky vozovku prakticky na celou šířku osmimetrového prostoru mezi ploty a díky tomu umožňuje bezpečný pohyb vozidel i chodců, byť postrádá chodníky, v navržené navazující části má dojít k zúžení silnice na čtyři metry s jedním rozšířením na 5,5 metru a na konci s točnou ve tvaru T. Jelikož prostor zbývající k plotům má být vyplněn zatravněnými pásy a nepočítá se se zřízením chodníků, dokáže silnici zneprůchodnit jedno nerozvážně zastavené vozidlo nebo pomalu se posouvající popelářský vůz. Přitom do tohoto zúženého úseku má být v budoucnu napojena ulice Dolinka. Projekt jako by předpokládal, že se všichni budou přemisťovat už jen autem a možnost chůze z úvah o využití území zcela vyškrtnul. Vedle bezpečnosti pro pěší zůstává otázkou, jak bude probíhat zimní údržba a kolik prostoru pro dopravu zůstane, až bude k oběma stranám vozovky nahrnut sníh. Vyšlapané stezky také naznačují, že občané přes prostor budoucích zahrad prochází k potoku Bystřice. Až jim tuto trasu uzavřou ploty, jako alternativa by mohl sloužit úvoz pod rybníčkem, leč projekt se zprůchodněním prostoru nepočítá. Místo toho sem má ústit přepad vsakovacího systému. Ten byl mimochodem navržen současným místostarostou (tehdy jen radním) na základě hydrologických map, bez provedení kopané sondy, která by přesně určila vsakovací potenciál horninového prostředí a funkčnost řešení přímo v lokalitě.

Důvodem k podivení je také navržená konstrukce vozovky, která má mít výšku jen 40 cm, z čehož 30 cm má tvořit cementem nestmelená štěrkodrť, 5 cm obalované kamenivo a 5 cm obrusná vrstva asfaltového betonu. Navíc polovina štěrkodrti má spadat do nejlacinější a podřadné třídy ŠD B. Lze sice souhlasit s projektantem, že tato komunikace bude zřejmě spadat do kategorie velmi lehké zatížení s průměrným průjezdem nejvýše sedmi těžkých nákladních vozidel denně, nicméně fortelněji provedená konstrukce by se v dlouhodobém horizontu vyplatila delšími intervaly mezi nutnými opravami. Provedení vozovky v navrženém složení je ovšem podmíněno úspěšným provedením zátěžové zkoušky. Pokud by byla zjištěna nižší únosnost podloží, než je předpokládána, má být zvoleno jiné řešení. Vzhledem k tomu, že instalace štěrkodrti spadá do odpovědnosti soukromých investorů, kteří nemají zájem na navýšení nákladů dražší skladbou vozovky, je zásadní, aby vhodnost materiálů pohlídal stavební dozor města, do jehož majetku a péče celý uliční prostor přejde.  

Ve stavební dokumentaci také není nijak osvětleno, k čemu má, krom produkce obtěžujícího hluku, sloužit příčný práh z žulových kostek v místě budoucího napojení ulice Dolinka. Autor projektu nalezl místo i pro kontejnerové stání, které situoval na točnu. Má být sice velkoryse dimenzováno na sedm nádob, ale kvůli umístění na konci světa zřejmě nebude patřit mezi nejoblíbenější. Ke zvážení také je, zda je stále nutné odstiňovat hnízda sběrných nádob od okolí hřbitovními tújemi, a jestli není čas nalézt jinou dřevinu, která by lépe odpovídala krajině Českomoravské vrchoviny.

Prodloužení ulice Rovinky jistě není posledním projektem na zasíťování pozemků pro bytovou výstavbu v Bystřici. Stanovení minimalistických požadavků na podobu uličního prostoru, a to jak po stránce dispozičního řešení, tak i kvantity a kvality materiálů, může městu do budoucna zkomplikovat vyjednávání s developery, kteří mohou oprávněně argumentovat, že je po nich požadováno dražší řešení. Navržená podoba ulice Rovinky by proto měla být považována za výjimku a neměla by stát novou normou, neboť lze mít oprávněné pochybnosti o tom, zda bude funkční, uživatelsky komfortní a snadno udržovatelná.

Ze zadávacího řízení vzešla i jedna pozitivní zpráva, a sice že stavební práce začaly zlevňovat. U zakázky s předpokládanou hodnotou 7,4 mil. Kč bez DPH nabídla nejnižší cenu 3,98 mil. Kč bez DPH místní firma T.M.V. Obdobně dopadlo i zadávací řízení na letošní etapu výstavby optické sítě, v němž se cena snížila z 9,9 mil. Kč bez DPH na 8,2 mil. Kč bez DPH.