Telegraficky z veřejných zakázek

Nic proti. Ale pokud byla podána jen jediná nabídka, město mělo výběrové řízení zrušit! "Vítěz-nevítěz" si tak mohli říct o vyšší sumu, které nemusí být zrovna běžná (obvyklá) a rozdíl opět zaplatí nikdo jiný, než bystřičtí (po)platníci - nájemníci. Pak jsem taky zvědavý, u koho z města či technických služeb se v koupelně objeví vymlácený mramor, pořád je to poměrně lukrativní a drahá podlahovina, která je odolná a málo praská. A po přeleštění může být jako nový.

S tím vsakováním to je zajímavé. Na akci byl zpracován inženýrsko-geologický průzkum firmou ENVIREX Nové Město na Moravě (jednatelem je RNDr. Ladislav Pokorný). Tudíž oni mají výsledky geologického profilu vč. zrnitosti zemin (tj. je známa i propustnost) a pravděpodobně závěry jsou kladné a vsakování je tam možné. Proč tímto obracejí jasně formulované paragrafy vodního či stavebního zákona či podmínek územního plánování, to opět nechápu. Vypouštění dešťových vod do vodoteče také podléhá vyjádření a stanovisku Povodí Moravy s.p. To by jim to mělo správně zamítnout a dohnat k tomu, aby vsakovací systém vybudovali. Samozřejmě, že se nedočkáme žádného rozumného vysvětlení byrokracie, protože zdejší úředníci ze stavebního odboru či odboru ŽP si tyto stránky max. čtou, ale nereagují. Jinak ty výpustě nejsou neobvyklé, jedna roura o průměru cca 0,5 m se nachází v levém břehu Bystřičky kousek od koupaliště směrem k centru města. Radši ani nechci vědět, co vše se tam z kanálů vyplavuje. Bystřička kdysi bývávala plná raků, ale už dávno není...

Tohle je příklad praktických důsledků zvýšení hranice zakázek malého rozsahu z 3 na 6 mil. bez DPH. Dřív by se rekonstrukce chodby a salonku za 3,5 mil. bez DPH musela soutěžit ve zveřejněném řízení, do kterého by se mohl přihlásit každý, což by srazilo cenu. Ale od Nového roku je možné i na tak velkou zakázku někoho sjednat a soutěž jen imitovat.

Mramor by měl skončit na skládce. Nebo jsme za to aspoň zaplatitli.

Tady by se nejednalo o přímé vypouštění do potoka, ale o napojení na jednotnou kanalizaci, která zahrnuje i odlehčovací stoku. Je tedy otázka, zda by se Povodí Moravy při změně stavebního povolení někdo ptal.

Bohužel toto řešení zvýšení limitu zakázky je spíše prokorupční, než protikorupční.. ale co jsme si zaseli, to si taky sklidíme.

Je docela škoda vyhazovat materiál, který se dá znovu upotřebit a zrenovovat, cena mramorového obkladu se pohybuje ve stovkách až tisících za metr čtvereční. Stejně jako že určitě nebyly vyhozeny žulové dlažení kostky a žulové obrubníky z rekonstrukce náměstí v letech 2009 a 2010. S jistotou vím, že odveženy na skládku nebyly a byly prošmeleny dál technickými službami k soukromým účelům. O těchto kšeftech se tady bohužel nemluví, ale všichni o tom ví.

Oni se musí ptát... nyní třeba zpracovávám studii na vsakování přečištěných odpadních vod z domovní ČOV i dešťových vod z budoucího RD ve Ždánicích, a vyjádření povodí Moravy tam místní odbor životního prostředí požaduje i přesto, že to není nutné (stanovisko se vyžaduje jen v případě, kdy se vypouští přímo do povrchových vod, tedy to potoka nebo rybníka, nikoliv likvidaci vod vsakováním).

A předpokládám, že přetok z "odlehčovací stoky" je také nějakým způsobem monitorován, a to jak po kvantitativní stránce (kolik kubíků), tak i kvalitativní (jakost vod). Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění v paragrafu 20 v odstavci c) uvádí, že
c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno
1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování,
2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo
3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.

Tedy oni musí zdůvodnit, že není možné vsakování a ani přímé vypouštění do potoka, ale jen varianta napojení na kanalizaci (ale ta její kapacita je také limitovaná, pokud jsou na ni již napojeny stávající RD)

Hlavní přece je, že se "investuje" (utrácí). Vždyť to je v televizi téměř pořád, že šetření skončilo, teď se bude utrácet a občané z toho mají být nadšení. No a snáze se utrácí podle nových pravidel. Už jen proto, že bez soutěže se za stejnou věc zaplatí víc.

Kostky z náměstí měly být použity na parkoviště pod poliklinikou.

Likvidaci dešťových vod jsi popsal pěkně. Já k tomu mohu jen připomenout, že vsakovací systém může být součástí smlouvy Změna založení a odvodnění, u níž chybí položkový rozpočet, tudíž nelze říct, co obsahuje.

Na tu stejnou kanalizační stoku je napojeno mnohem více než několik RD (třeba Rathgeber a Wera.)

Šetření skončilo proto, že je u moci ČSSD, a to jak v celém státě, tak i na naší komunální úrovni. Současný ministr financí Babiš je kritizován bývalým ministrem financí Kalouskem, že schodek mohl být nyní v době růstu jen 80 miliard, nikoliv navrhovaných 100 miliard. Atd, atd. Prostě se jim šetřit nechce a některým státním úředníkům a zaměstnancům (lékaři, učitelé) ještě chtějí nakonec od Nového roku (i nyní dva měsíce před ním) přidávat. A proto, že nešetří a rozhazují, tak mohou zvyšovat platy, protože mají z čeho, když je schodek vyšší... zvyšuje se i minimální mzda a přidáno dostanou i důchodci. Nu, klasická politika oranžových socanů se rozjíždí a nejsem z toho nadšen. Pačiska, Císár, Ondra a spol. tleskají...

To byla část, cca 1/2 kostek. Rozloha bývalého náměstí s kostkami neodpovídá rozloze parkoviště u polikliniky.

Pokud je vsakovací systém součástí smlouvy a projektu, tak by se měl logicky naplnit a neprojektovat tam jiná řešení. Kdo je zase za tohleto zodpovědný??? Tady v BnP žádný ouřada hlavu na špalek samozřejmě nedá. Je to stejné jako s průšvihem okolo starých nádržéí na PHM, o kterých také nikdo nevěděl, a nebo věděl, ale bál se to říct před tím, než tam do země kopli.

Rathgeber a Wera jsou velké areály a pokud odvodňují i parkoviště, jsou to desítky kubíků za přívalových dešťů. Tím přetokem způsobují zvýšení stavu vody v Bystřičce. Pokud vystoupí z koryta a zaplaví tu některým sklepy, jako např. panu sousedovi Schwarzerovi, měli by být hnáni k zodpovědnosti puřadové ze stavebního odboru a odboru územního plánování za tato přehnaná rozhodnutí... oni musí vsakování upřednostnit v první řadě a až teprve pak pokud není vsak možný, tak hledat náhradní řešení. A nepropustné jíly tam nejsou, takže nevím, proč najednou mění své plány, projekty a rozhodnutí.

Plocha, která byla na náměstí vydlážděna velkými kostkami mi nepřijde menší než plocha parkoviště pod poliklinikou.

Projekt, stavební povolení i smlouva se dají změnit. Jedná se o projekt samosprávy, tudíž rozhodnutí o podobě CZV i jeho změnách činí volení zástupci.

CZV se napojí na stoku, do které je už svedena celá průmyslová zóna za kolejemi a vše od Stavebnin Zeman na jih a západ. Takže přetížit ji nemůže být velký problém.

Jde o plochy, které byly vydlážděny jak velkými, tak i malými kostkami (prostor "středového ostrůvku", prostor před kostelem, veškeré chodníky na náměstí i v okolí knihovny a u amfiteátru, kompletní jednosměrka před Krondráfem, a další prostory např. před poštou, výjezd z ulice Malá Branka a všechny prostory nynějšího parkování). Pokud to sečtu, tak to stejně nesedí.

Ano to se dá změnit, ale musí se to taky adekvátně odůvodnit a podložit.

Těžko říci, jak je to s kapacitou (DN průměr) té větve a jejím nadimenzováním. Pokud ale pořádně zaprší, může to být pěkný hukot. V ˇUP ale může být ustanovení, že pokud v blízkosti nějakého budoucího arelu prochází nějaká větev kanalizace s kapacitními rezervami, dá se na ni připojit. Otázkou je však nedefinovaný termín blízkosti a rezervy. A k přetížení může dojít i v případě vsakovacího systému, pokud by byl nedostatečně nadimenzovaný. Obecně se dá napsat, že pokud spadnou extrémní srážky, třeba 100 mm za pár hodin, tak zcela jistě to kanály nebudou stíhat pojmout a dole bude natlakovaná voda vytíkat skrz poklopy ven a hrozit další záplavy.

Tato větev se u zimního stadionu napojuje na přivaděč od Domaníku, do kterého jsou svedeny celé Rovinky, Černý Vršek, samozřejmě Domanínek a nově i Domanín. Takže "hukot" tam musí být pořádný.

Ale nejde jen o kapacitu trubek, těmi to třeba může projít bez přepadu do odlehčovacích stok, ale na konci je ČOV. A pokud na ni bude sváděno příliš dešťových vod, budou nadkapacitní objemy pouštět nevyčištěné do potoka tudy. Takže regulace množství odpadních vod vsakovacími systémy není banální věc.

Ftip je v tom, že se dešťové vody čistit nemusí (dle legislativy srážkové vody nejsou vodami odpadními, pokud u nich nedojde ke změně kvality např. mytím aut, opláchnutím parkoviště - proto se instalují lapače ropných látek - různé LAPOLY, atd.) a mohou být rovnou vypouštěny bez dalších úprav s posvěcením správce povodí do potoků a řek. Větve dešťové kanalizace a kanalizace splaškové by neměly být sloučené, ale oddělené a ČOV by měla být připravena zpracovávat prioritně vody odpadní a poté případně nějaké dešťové. A navržení vsakovacího systému je v případě dobře propustného prostředí celkem jednoduché a možná i finančně levnější, než budovat další kanalizační "přípojku".

O přímém svedení do vodoteče by bylo možné uvažovat v případě, že by existovala oddílná kanalizace. CZV však bude napojeno do jednotné (dešťová plus splašková), čímž i tato hypotetická možnost padá. Ostatně není mi známo, že by se v našem městě uvažovalo o oddílé kanalizaci, nebo že by někde fungovala, buduje se zde jednotná a dešťové vody jsou řešeny vsakem.

Vsaky jsou paradoxně v tomto městě povolovány vyjímečně, a to jen u odlehlých soukromých areálů vzdálených od kanalizace, ale u městských objektů to pouští do jednotné kanalizace, tím pádem by u přetokových odlehčovacích stok v případě jejich přetoku měli monitorovat kvalitu vypuštěných vod do říčky Bystřice. Píšu že by měli, ale není mi známo, zda-li tak činí a mají-li na to nějaké interní hygienické předpisy. Stejně jako na monitoring kvality vody v koupalištích je i na toto zákon a prováděcí předpisy (např. Nařízení vlády č. 416/2010 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod). Nehledě na to, že určité čisté povrchové vody (někdy označované jako pstruhové) mohou být označeny jako citlivé a zranitelné, kde by limity přípustného znečištění měly být ještě přísnější. Ale to bývají většinou horské oblasti a oblasti CHKO (např. Žďárské vrchy, Železné hory) nebo NP (např. Šumava, Krkonoše).