Tak nám zrušili územní plán

Krajský úřad Kraje Vysočina 6. května 2013 rozhodl o zrušení Změny č. 1 Územního plánu Bystřice nad Pernštejnem (dále jen Změna č.1). Jak k tomu došlo a co to vlastně znamená? Rozhodnutí najdete v sekci Dokumenty.

Předehra

Územní plán je základní dokument územního plánování. Určuje, za jakých podmínek je možné využívat pozemky, na kterých z nich je možné stavět a co. V případě územního plánu obce (města) je řešeno celé území obce jako jeden celek. Cílem je zajistit vyvážený rozvoj území, sladit zájmy majitelů pozemků a staveb, stavitelů, prosazovat veřejné zájmy (ochrana životního prostředí, výstavba infrastruktury ad.) a zachovat hodnoty území (krajina, památné stavby apod.).  

Z územního plánu se následně vychází v územním řízení, které už se týká konkrétního záměru, o jehož povolení žádá konkrétní investor. Z toho plyne, že každého, kdo vlastní nějaký pozemek, by měla podoba územního plánu velmi zajímat.

Město Bystřice nad Pernštejnem vydalo územní plán v roce 2010. Již v okamžiku vydání ovšem vědělo, že existují požadavky vlastníků pozemků na některé změny, a proto začalo vzápětí připravovat Změnu č.1. Toto je samozřejmě nestandardní postup – územní plán má být dokument dlouhodobý, má dát vlastníkům, stavebníkům a úřadům stabilní vodítko pro hospodaření, plánování a rozhodování.

Návrh Změny č. 1 byl zveřejněn na internetových stránkách města, a každý k němu mohl do 10. září 2012 uplatnit připomínky. Této možnosti jsem využil. Moje připomínky se okrajově vyjadřovaly k vhodnosti některých návrhů, k možným alternativám, ale především upozorňovaly na nedodržení zákonných náležitostí. Zejména chybělo vyhodnocení využití ploch, které jsou již v platném územním plánu určeny pro zástavbu. Stavební zákon totiž prosazuje (byť nepříliš odhodlaně) ochranu volné krajiny před nekontrolovatelným rozrůstáním zástavby, před zbytečnými zábory zemědělské půdy. A proto, pokud jsou při změně platného územního plánu navrhovány nové plochy, musí být  prokázáno, že není možné využít ploch již vymezených. Zde se předpokládá, že pokud jsou nějaké plochy vymezeny, ale není možné je využít (např. majitel na nich chce nadále pěstovat plodiny a nechce je zastavět), tak se tyto plochy „vymění“ za jiné, které budou nově vymezeny.

Druhým zásadním nedostatkem bylo chybějící posouzení souladu Změny č. 1 s cíli a úkoly územního plánování, jak jsou vymezeny ve stavebním zákoně. Zde se předpokládá, že dojde k definování hodnot, které vyžadují ochranu a následně má být prokázáno, že navrhovaná opatření tyto hodnoty chrání, nebo aspoň nepoškozují. Bystřická Změna č. 1 stěží definovala hodnoty, natož aby posuzovala míru jejich ochrany.

Zastupitelstvo města Změnu č. 1 schválilo v září 2012 v podobě, v jaké mu byla předložena, aniž by se mými připomínkami řádně zabývalo. V odůvodnění je pouze uvedeno, že podle vyjádření nadřízeného Krajského úřadu Kraje Vysočina je návrh v pořádku. Z tohoto tvrzení jsem vyšel a pokus zažádat Krajský úřad o přezkoumání Změny č. 1 jsem předem vzdal jako bezpředmětný.

Krajské salto mortale

V připomínkách jsem ovšem také žádal Odbor životního prostředí Krajského úřadu, aby se v souvislosti s územním plánem vyjádřil k otázce ochrany lipového stromořadí podél silnice I/19. Toto stromořadí považuji za významný krajinný prvek, který si zasluhuje ochranu, např. před tím, aby byla jeho celistvost narušena kácením při budování individuálních sjezdů k novým stavbám. Odbor životního prostředí se k mým připomínkám vůbec nevyjádřil, proti čemuž jsem vznesl stížnost. Podle toho, jak jsem interpretoval stavební zákon měl totiž povinnost se vyjádřit. Odbor životního prostředí svůj vlastní postup přezkoumal a konstatoval, že se pochybení nedopustil a problém stromořadí řešit nebude. To nebylo příliš velké překvapení, překvapující spíše bylo, že Krajský úřad začal přezkoumávat proces tvorby a schvalování Změny č. 1. Překvapení spočívalo v tom, že, jak je uvedeno výše, Krajský úřad vydával v procesu tvorby souhlasná stanoviska. 

V konečném rozhodnutí bylo konstatováno, že Změna č. 1 neobsahuje odůvodnění potřeby vymezení nových zastavitelných ploch, ani posouzení, jak byly splněny cíle územního plánování z hlediska ochrany hodnot území. Pokud tyto náležitosti chybí, není možné rozhodnutí přezkoumat. Nepřezkoumatelnost je natolik zásadní vada, že není možná jiná náprava než zrušení Změny č. 1 a absolvování nového procesu tvorby a schvalování změny územního plánu.

Krajský úřad tedy shledal u Změny č. 1 stejné vady, na které jsem upozorňoval v připomínkách. Tehdy bylo možné je vyřešit a vyhnout se zrušení. Místo toho byla zvolena taktika ignorování vad, posvěcená nakonec zastupitelstvem. Nejedená se tedy o spiknutí „profesionálních stěžovatelů“, jak je to interpretováno např. zde: https://www.zdarskevrchy.cz/reportaze/6579-praci-bystricke-radnice-ztezuji-profesionalni-stezovatele , ale o výsledek práce lidí, kteří jsou za to placeni.

A nyní, co zrušení Změny č. 1 znamená pro občany? Pro naprostou většinu z nich vůbec nic. Změna č. 1 obsahovala pouhých 16 lokalit. Nadále v platnosti zůstává územní plán z roku 2010, který řešil celé území Bystřice nad Pernštejnem komplexně. Zastupitelstvo by mělo na zasedání 19. června 2013 schválit opětovné zahájení prací na Změně č. 1.