Smarthrob

Bystřický hřbitov se dlouhodobě potýká s nedostatkem míst pro ukládání ostatků zemřelých, který je dán omezenými možnostmi rozšíření jeho plochy. Na problém bylo založeno koncem 50. let 20. století, kdy bylo rozhodnuto o poloze hlavní budovy zemědělské školy v rámci areálu, na který byl vyčleněn gigantický prostor mezi hřbitovem a ulicí Luční. Do výstavby školního areálu obehnaného plotem byl hřbitov z jihozápadní strany lemován sady, které v případě potřeby nabízely prostor využitelný k jeho rozšíření. V té době byl však demografický vzestup města spojený s otevřením uranových dolů v úplném počátku, a v záplavě urgentních úkolů spojených s příchodem nových obyvatel patrně nikdo nepomyslel také na jejich poslední věci.

Nedostatečná kapacita hřbitova se ale projevila už záhy, v 70. a 80. letech, kdy došlo k první expanzi, a to na úkor zahrad domů v ulici Dr. Veselého, především za orlovnou. Tehdy se už i na venkov rozšířil pohřeb žehem, který díky nižším prostorovým nárokům umožnil na relativně omezené ploše umístit mnohem více nebožtíků. K dalšímu rozšíření došlo v 90. letech, kdy byla na straně od zemědělské školy zbourána historická masivní hřbitovní zeď a zabrána většina zelené proluky mezi hřbitovem a plotem zemědělské školy, takže zde zůstala už jen pěšina s úzkým pásem trávníku. Ani toto navýšení kapacity nepokrylo poptávku na dlouho, a tak následovala nejradikálnější přístavba, která hranici hřbitova přisunula až k chodníku na ulici Novoměstská a zahrnovala likvidaci zbytku historické hřbitovní zdi i parkového pásu oddělujícího pietní prostor od silnice. Zde se již projevil maximální důraz na efektivitu využití prostoru, takže nad klasickými hroby dominovaly početně urnové a velké množství míst bylo získáno v kolumbárních zdech, v nichž jsou nebožtíci umístěni nad sebou. Zdaleka nejefektivnější jsou však rozptylová loučka a vsypové místo pro popel, které tehdy byly rovněž zřízeny.

Ani nový prostor, využívaný od roku 2007, ale nepřinesl definitivní řešení. Tím by mohlo být jen vybudování nového pohřebiště, pro které byla svého času územním plánem vyčleněna plocha v Lužánkách. Ta však byla vymazána v souvislosti s rozhodnutím politické reprezentace směřovat tuto oblast ke sportovnímu a volnočasovému využití, takže nyní se již se zřízením nového hřbitova nepočítá. Byť nedaleko od stávajícího se nachází jiný vhodný volný prostor, a sice nevyužívané fotbalové „černé hřiště“ ve vlastnictví Orla. Místo úvah nad definitivním řešením se úsilí reprezentantů města stále ubírá k co největšímu vytěžení stávající lokality. Zatím poslední investicí v tomto směru se stalo vybudování kolumbární zdi se 60 místy na straně sousedící se zemědělskou školou.

Opuštění záměru zprovoznit nový hřbitov má racionální základ, který vychází především z očekávaného demografického vývoje. Lidé, kteří do našeho města přišli v souvislosti s provozem uranových dolů, už jsou z valné části po smrti a další místa potřebovat nebudou. Žádný obdobný impuls k imigraci realisticky očekávat nelze a naopak mladí lidé Bystřici opouští kvůli špatným možnostem profesního uplatnění především vysokoškolsky vzdělaných osob kombinovaným s neochotou dojíždět do zaměstnání, resp. tragickou a ostudně neřešenou dopravní (ne)dostupností Brna, jakožto nejbližší lokality nabízející větší množství kvalifikovaných a přijatelně placených pozic. Ve spojení se všeobecně padající porodností není nesmyslný předpoklad, že poptávka po hrobových místech v současných letech kulminuje, v blízké budoucnosti začne klesat a v dlouhodobém výhledu převáží nabídka nad poptávkou. Současné trendy se totiž patrně v delším horizontu projeví především tím, že lidé, kteří se odstěhovali, ztratí zájem o hroby svých předků a po uplynutí nájemní doby již další období nezaplatí. Patrně se to nebude týkat přímo rodičů, ale u prarodičů a ještě vzdálenějších předků takový přístup nebude výjimkou. Péče o vzdálené hroby vzdálených předků bude zvláště náročná pro jedináčky, kteří by se měli sami starat o místa posledního odpočinku příbuzných ze strany matky i otce a bez možnosti podělit se o práci a náklady se sourozenci.  

Pokud je tedy nedostatek pohřebních míst v Bystřici jev dočasný, potom je třeba překlenout jen několik nejbližších let. A tomu má významně napomoci městem nedávno objednané velkokapacitní zařízení na ukládání uren zvané Křišťálový strom vzpomínek EIWA, které starosta Horák zběžně představil v srpnovém Bystřicku a mělo by být instalováno u hřbitovní zdi při ulici Novoměstská, pod svahem s křížem.  

Vizuálně dominantní částí zařízení je imitace stromu vysoká 3 m tvořená kovovou kostrou potaženou „kůrou“ z betonu. Na větvích stromu je zavěšeno 600 skleněných prosvětlených listů, přes něž se společnost Memory Crystal, začínající jako výrobce památečních skleněných předmětů, ke konceptu kolumbária dopracovala. V okolí kmene je pod krytem z umělé trávy v podzemí umístěno 120 nerezových tubusů, do nichž jsou po pěti vkládány urny s popelem zemřelých. Vedle kmene situovaný kámen uzavírá přístup do objemné šachty, která je určena pro nízkonákladové uložení popele dalších až 500 osob. Na prostor o průměru 4 metrů a ploše cca 15 m² tak lze umístit ostatky až 1 100 lidí.

Strom vzpomínek však není jen netečný stavební objekt, ale v duchu doby zahrnuje interaktivní funkce, přičemž některé lze dokonce aktivovat na dálku, bez potřeby fyzicky navštívit hřbitov. Místo tradičního zapalování svíček je tak možné osobně na tabletu či on-line nechat na 24 hodin rozsvítit konkrétní lístek. Do tabletu tvořícího komunikační rozhraní lze také nahrát osobní profil s informacemi o zemřelém. Potřebnou kapacitu uložiště dat si obdobně jako třeba rozsvícení lístku na déle než 24 hodin bude možné od výrobce stromu zaplatit. V budoucnu by měla být doplněna i možnost přehrávání audiozáznamu, tedy např. vzkazu samotného zesnulého. Pokud nepůjde o vsyp do společného uložiště, pozůstalí si od společnosti Memory Crystal, resp. od pohřební služby, budou muset zakoupit skleněný lístek se jménem zemřelého, kterým bude nahrazen prázdný lístek dodaný spolu se stromem. Místo vypískování jména je možné do skla zatavit část popela, případně kombinovat obojí. Nejlevnější varianta bez DPH a případné marže pohřební služby aktuálně stojí 2 090 Kč.     

Rozsah elektronizace a elektrifikace zařízení vysvětluje umístění stromu i úložného zařízení uvnitř altánu z hliníkových profilů a skla, který ovšem celkovému estetickému dojmu nepřidává. Z příloh uzavřené smlouvy lze také vyvodit, že prostor uvnitř altánu musí být temperován. Dokumentace neuvádí odhad spotřeby elektřiny za rok, pouze příkon zhruba 200 W, bez upřesnění zda se jedná o letní či zimní období.  

I přes kompaktní rozměry zařízení a koncentrovaný způsob ukládání uren se nejedná o levnou záležitost. Město se za jeho dodávku a instalaci zavázalo zaplatit 5,37 mil. Kč, takže místo na jednu urnu vychází na téměř 9 000 Kč. Mimo to ovšem bude muset zaplatit ještě výkopové práce, přípojky a úpravu okolí včetně vydláždění. Je také ponecháno na rozhodnutí objednatele, zda zbuduje ochranu zařízení před spodní vodou. Vzhledem k umístění stromu vzpomínek pod svahem a hloubce urnových tubusů téměř 1,5 m je pravděpodobnost poškození zařízení a „utopení“ uren, za které přitom neponese dodavatel žádnou odpovědnost, natolik vysoká, že se provedení drenáže, a tím i dalších výdajů, jeví jako nutnost.  

V tuto chvíli možná málo doceněnou skutečností je, že strom vzpomínek reprezentuje především příklad soudobého elektronického zařízení, které může, stejně jako ostatní elektronika, za několik let nemile překvapit nedostupností náhradních dílů, nutností placených upgradů a závislostí na jednom dodavateli softwaru. Co bude s vaším současným chytrým telefonem za dvacet třicet let? V tomto případě se navíc jedná o autorské dílo, do kterého město, byť formálně majitel, nemůže zasahovat.