Rozcestník pro senátní volby

Někteří možná již zaznamenali, že společně s komunálními volbami budou ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou probíhat i volby do Senátu ČR na místo, které dnes zastává Dagmar Zvěřinová. O křeslo senátora se u nás utká úctyhodný počet dvanácti kandidátů, jejichž kompletní seznam je na stránkách Českého statistického úřadu. Sestavil jsem proto rozcestník odkazů, na kterých se volič o kandidátech může dozvědět více.   

Začnu klasickými stranami. Za ČSSD obhajuje mandát Dagmar Zvěřinová, starostka Žďáru nad Sázavou, předsedkyně Svazu vodovodů a kanalizací Žďársko a členka dozorčí rady Vodárenské akciové společnosti. Ku své propagaci si založila webové stránky, na nichž se nic zajímavého nedozvíte. Volební manažeři je po ní asi chtěli, protože si někde přečetli, že jsou důležité, tak si je nechala vytvořit. Názorově je přesvědčenou sociální demokratkou, která věří, že větší utrácení státu je cestou k prosperitě, a že zvyšování minimální mzdy a minimální zaručené mzdy povede k vyšší životní úrovni zaměstnanců a ne k jejich nahrazení stroji. Pro co všechno Zvěřinová hlasovala, je zaznamenáno zde. Naposledy podpořila návrh, aby bylo možné okamžitě, bez předchozí výzvy k nápravě, pokutovat občana, který nenahlásil změnu údajů potřebných pro vyměření „poplatku“ za odpad (např. do 15 dnů neoznámí, že se mu narodilo dítě). Pro ČSSD, tradiční stranu státních zaměstnanců, je velkou výhodou, že je u moci, takže si za peníze daňových poplatníků může kupovat hlasy stovek tisíc státních zaměstnanců. Se senátními a komunálními volbami tedy přímo souvisí listopadové zvyšování jejich platů.

Proto kdo má peněženkou blízko ke štědrému programu ČSSD, nebo mu dělají dobře nové a nové regulace a povinnosti vůči státu, bude volit Dagmar Zvěřinovou. Jen musí přivřít oko nad její otočkou ve věci omezení hazardu, které dlouho odmítala, ale když na podporu regulace ve Žďáru vznikla petice, hodila vinu na Kalouska a navrhla úplný zákaz jako svůj nápad (viz Otevřený dopis starostce města Žďár nad Sázavou, Novinky, srpen 2014, s. 30).   

Za ODS kandiduje Jaroslav Ptáček, taktéž občan Žďáru, tamní zastupitel a ředitel žďárské základní školy. Na internetových stránkách bohužel nenajdeme mnoho o jeho programu, hodnotách a cílech. Sice podporuje nový směr ODS nastavený předsedou Fialou, ale nakolik se ztotožňuje s programem ODS pro senátní a komunální volby, jsem se nedozvěděl. Někomu může být na Ptáčkovi sympatické, že se vzdal obhajoby mandátu zastupitele a kandiduje jen do Senátu. Ostatní berou senátní kandidaturu spíše jako bokovku k té hlavní, komunální.       

KSČM nasadila Petra Stočka, opět Žďáráka. Internetové stánky jsem nenašel, ale vzhledem ke složení volební základny KSČM je ani nepotřebuje. Volební program komunistů osloví ty, kteří jsou přesvědčeni, že se máme špatně a máme se tak proto, že „ti nahoře“ všechno rozkradli. Jinak komunisté těží z faktu, že mohou slibovat cokoliv bez starosti, kde na to vzít, jelikož nepočítají s tím, že by přejmenovanou KSČ někdo přijal do vlády, umožnil jí program realizovat a tím ukázat jeho ekonomickou neúnosnost.   

Kandidátem TOP09-STAN je starosta Krucemburku Jiří Havlíček. Je členem TOP09, do níž přešel z KDU-ČSL. Volební program TOP09 se hodně zaměřuje na zodpovědné hospodaření státu, takže může v Senátu představovat atraktivní protiváhu vládní koalici, která počáteční ambice snižovat deficit státního rozpočtu definitivně hodila za hlavu.  

Za KDU-ČSL usiluje o mandát František Bradáč z Velkého Meziříčí, který tam v letech 1997-2010 zastával funkci starosty. V současnosti je mimo jiné krajským zastupitelem a zastupitelem ve Velkém Meziříčí. Kdo se rozhoduje podle programu strany, měl by číst zde. Pro toho, kdo se zajímá spíše, jakou osobností je kandidát, je tato stránka. 

Kdo by nad volebními lístky dostal chuť na nějakého echtovního populistu, neudělá chybu, když sáhne po Jiřím Nekovářovi z Okamurova Úsvitu, korpulentním hasiči, svazákovi a bývalém komunistovi. Nekovář je přesvědčen, že tahle země je v hnoji a rozkradl ji Klaus, čímž se stává nebezpečným konkurentem komunistického kandidáta. Dalších slov netřeba, program zde.

Josef Mička, kandidát Strany práv občanů SPO (už ne Zemanovců), byl dříve členem ČSSD. V letech 1981 až 1989 řídil Okresní podnik bytového hospodářství (OPBH), pak krátce Okresní průmyslový podnik. Že by jako ředitel významných státních firem byl před změnou režimu členem KSČ, nezmiňuje. Volební program SPO je zde. Stejně jako Úsvit prosazuje přímou volbu starostů a hejtmanů, takže by mohli kandidovat pod společným heslem „Chaos do každé obce, každého kraje“.     

Starosta Víru Ladislav Stalmach kandiduje za hnutí Starostové pro občany, což je volné uskupení bez seriozního programu, jehož smyslem je usnadňovat kandidaturu starostů do vyšších pater veřejné správy. V minulosti spolupracoval se STAN i Stranou Zelených, byl členem ČSSD. Naposledy se Stalmach zviditelnil jako klíčová osobnost petice proti povinnosti obcí uveřejňovat všechny smlouvy. Co se týká programu, mohli jsme se o něm něco dozvědět jen z inzerátu v srpnových Novinkách (s.31), podle kterého se řídí heslem „Neslibuji!“. Zajímavé. Když nic neslibuje a nemá tudíž program, tak podle čeho bychom jej měli volit? Co hodlá prosazovat?

Do souboje o mandát se vypravil i trenér bruslařky Martiny Sáblíkové Petr Novák. Takže kdo chce vyhodit stamiliony českých daňových poplatníků za halu pro rychlobruslení, volí Nováka. Nebo kandiduje kvůli něčemu jinému? Těžko říct, o co mu vlastně jde.

Poslední, kdo stojí za zmínku, je Josef Fendrych za Stranu svobodných občanů. Svobodní jsou volba pro hrstku politických fajnšmekrů, kteří věří v nízké daně, malý stát a svobodu jednotlivce. Pravděpodobnost úspěchu je minimální, ale člověk musí ocenit sveřepost, s níž to zkoušejí znovu a znovu, dokonce i na Vysočině. Proč? Protože tomu VĚŘÍ. A to, že členové věří hodnotám a programu své strany, v Česku opravdu není málo.       

Kampaň před senátními volbami se mi zatím zdá celkem neviditelná. Možná je to tím, že u nás nekandiduje Agrofert se svými bohatými fondy, billboardy a koblihami, které by ostatní strany nutily do drahého marketingového souboje. Možná je to tím, že kandidáti považují naše město za málo významnou periferii a raději soustředí energii a peníze na slibnější místa okresu. A možná jsou ostatní kandidáti tak trochu přesvědčeni, že to má na levicové Vysočině Zvěřinová stejně v kapse, protože po vládě pravice teď vítr fouká doleva. Ať už je to jakkoliv, přemýšlivý volič se stejně rozhoduje podle něčeho jiného, než kolik vyretušovaných billboardů mu postaví před oči, takže mu drahá kampaň nechybí.  

Podle čeho si vybrat, komu dát hlas? Většinový volební systém svádí rozhodovat se podle osobnosti kandidáta. Ale jelikož je Senát zastupitelský sbor, kde je rozhodováno většinou, měli bychom vybírat podle programu strany. Jen tak je volič schopen odhadnout, k jakým legislativním výsledkům jeho volba povede – co bude kandidát podporovat a co naopak odmítat.