Přímá volba chaosu

Blíží se komunální volby, a tak se některým stranám zdá, že je třeba rozdmýchat téma, jímž zaujmou voliče. Jedním, které se nabízí, je zavedení přímé volby starostů (a hejtmanů). Jedná se o prvek přímé demokracie, která má podle průzkumů veřejného mínění u českých občanů, projevujících sklony k politickému masochismu, značnou podporu. Jak je řízení měst a obcí uspořádáno v současnosti a jak by vypadalo po „demokratizaci“ přímou volbou starostů?

Dnes občané volí pouze zastupitelstvo (v Bystřici má 23 členů). Zvolení zastupitelé si ze svých řad volí členy rady (7 členů), přičemž jedním z členů rady je starosta, opět zvolený zastupitelstvem. Zastupitelstvo je nejvyšším orgánem obce, legitimita rady a starosty je odvozena od přímo voleného zastupitelstva. Zastupitelstvo se schází zpravidla jen 4x ročně, proto jeho role spočívá v určování obecných linií (schvaluje rozpočet, obecní vyhlášky…), které jako výkonný orgán realizuje rada, zasedající zpravidla každé 3 týdny. Starosta v tomto uspořádání nemá prakticky žádné samostatné pravomoci, je to především podepisovač smluv schválených ostatními orgány, osoba jednající s úřady jménem obce, oddávající na svatbách, apod. V malých obcích, kde není zřízena rada a mají jen zastupitelstvo, starosta vedle zastupování obce navenek má i většinu pravomocí rady, které mu umožňují zajišťovat provoz obce (např. schvaluje nájemní smlouvy, zabezpečuje hospodaření podle schváleného rozpočtu…). 

Současný způsob delegování moci od občanů/voličů tedy probíhá v jedné linii: voliči volí strany, které vytváří koalici, jež má v zastupitelstvu nadpoloviční většinu, a k prosazování koaličního programu si tato koalice volí radu a starostu.   

Pokud by vedle zastupitelstva byl přímo volen i starosta, znamenalo by zásadní změnu v rozložení kompetencí. Z hlediska delegování moci od občanů k voleným reprezentantům by se objevila k linii voliči-zastupitelstvo-rada ještě paralelní nová linie voliči-starosta. Zastupitelstvo by už neukládalo starostovi úkoly jako nadřízený podřízenému, ale oba orgány by spolu musely vycházet jako rovný s rovným.

Jelikož je u nás zhruba 6300 samostatných obcí, je celkem pravděpodobná situace, že by v mnoha z nich přímo zvolený starosta neměl oporu v zastupitelstvu. Strany zvolené do zastupitelstva by mohly utvořit koalici, která by kvůli ideovým a názorový rozdílům záměrně nezahrnovala „domovskou“ stranu starosty (pokud by vůbec nějakou měl). Starosta by tedy prosazoval něco jiného než většina v zastupitelstvu, což by vedlo k paralýze obce. Např. tím, že by zastupitelstvo neschválilo rozpočet navržený starostou, zahrnující jeho priority.

Zatímco dnes má zastupitelstvo možnost kdykoliv starostu (a radní) odvolat, pokud ztratí podporu většiny, po zavedení přímé volby by starosty museli odvolávat občané v referendu. Zastupitelstvo by tak přišlo o současné kontrolní mechanismy vůči starostovi a ten by spadal pod přímou kontrolu občanů. K čemu to asi povede v zemi, kde naprostá většina občanů setrvává v naštvané pasivitě a ze zásady odmítá kontrolovat politiky, protože je přesvědčena, že „já s tím stejně nic nezmůžu“? Nejenom že by starostové značně posílili svoji moc, ale současně by se výrazně omezila jejich kontrola. Proto nepřekvapí, že návrh na zavedení přímé volby starostů nachází největší podporu právě mezi současnými starosty.

Není jasné, jakou roli by měla v tomto uspořádání plnit rada, ale u přímo voleného starosty její existence ztrácí smysl. Lze tedy předpokládat, že by rady byly zrušeny a veškeré jejich pravomoci při operativním řízení obcí by přešly na starosty, včetně třeba schvalování účetních závěrek městských firem, jmenování jejich jednatelů, nebo pronájmů majetku. Obavy vzbuzuje i možnost, že by se starosta stal hlavou nejenom samosprávy, ale i státní správy (stavební úřad, registr vozidel, občanské průkazy…), která dnes stojí mimo samosprávu a zodpovídá za ni tajemník městského úřadu. Budeme schopni vybrat tak velké množství starostů, kteří budou rozumět širokému spektru správních činností a nebudou jen ve slepé důvěře podepisovat, co jim úředníci předloží? Je na místě také připomenout, že pokud na starostu bude v obci kandidovat třeba 15 lidí, vítěz může v jednokolovém většinovém volebním systému získat i jen kolem 10%. Je taková podpora dostatečná vzhledem k moci, která mu bude svěřena?    

Docela se nám v naší zemi rozšířil mýtus, že na úrovni (malých) obcí je vlastně jedno, která strana vládne, protože zde neprobíhá žádná politika a všechny musí zajišťovat pro občany ty samé služby (noční osvětlení, vyvážení popelnic apod.). Jedná se o mystifikační nepravdu, která opomíjí fakt, že se tyto věci dají dělat různě např. vlastními technickými službami, nebo po jejich privatizaci soukromými společnosti na základě otevřené soutěže. A dále že tyto služby pro občany zdaleka nepokrývají všechny činnosti obcí, které se mimo ně pouští i do různých investičních projektů, podnikají a především určují místní daně. Ve všech těchto otázkách je naprosto zásadní ideové a hodnotové zakotvení politika v konkrétním světonázoru – jinak bude k výši daní nebo existenci městských firem přistupovat komunista a jinak liberál, který věří v sílu tržní ekonomiky a nízkých daní.

Proto i na úrovni nejmenších obcí mezi politiky rozdíly jsou a není jedno, který z nich drží moc. A stejně tak není jedno, když zastupitelstvo bude ideově zakotvené jinak než přímo volený starosta.

Případ přímé volby demonstruje slabost mnoha poslanců, kteří tento návrh podporují z obavy, že jinak budou nařčeni, že brání posilování demokracie. Přitom tento institut neznamená více demokracie (vlivu občanů na politiku), ale naopak moc koncentrovanou v jedněch rukách, méně kontroly a více chaosu při bojích starosty se zastupitelstvem. Je smutné, že ti samí poslanci, kteří hlasovali pro změnu ústavy a pak nevěřícně koukali na přímo voleného prezidenta a jeho nikým nevolenou vládu bez důvěry poslanecké sněmovny, se nepoučili a podporují i přímou volbu starostů.