Prezidentské volby v našem městě

Volby prezidenta republiky 2018 již znají vítěze, takže se můžeme podívat, jak jsme hlasovali ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem. Statistika nuda je, ale můžeme se z ní o sobě leccos zajímavého dozvědět. Začneme volební účastí:

Graf  1 Počet hlasujících ve volbách prezidenta republiky v letech 2013 a 2018 (zdroj dat: www.volby.cz)

Překvapením letošních voleb je nárůst volební účasti mezi prvním a druhým kolem o 390 tis. voličů, který je obvykle vysvětlován tím, že řada voličů Miloše Zemana považovala jeho postup do druhého kola za jistý, a proto se dostavila jen k druhému hlasování. Především ze srovnání účasti v druhých kolech v letech 2013 a 2018, kdy počet hlasujících narostl o 580 tis., lze usuzovat, že občané považovali letošní volby za důležitější než před pěti lety. Rozhodně to platí o Praze, kde účast v druhém kole poskočila z 63,64% na pozoruhodných 71,12%, což je výrazně nad celorepublikovými 66,6%. Hypotéza o Zemanových voličích, kteří během prvního kola zůstali doma, zřejmě platí i pro naše město.   

Graf  2 Volební účast ve volbách prezidenta republiky ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem v letech 2013 a 2018 (zdroj dat: www.volby.cz)

Jak vidíme v grafu, ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem přilákalo letošní první kolo procentuálně méně voličů než před pěti lety, a o to výraznější pak byl nárůst v kole druhém. A nyní již k výsledkům: 

Pro srovnání výsledky předchozí volby v roce 2013:

Oproti volbám před pěti lety se letos voliči více zkoncentrovali kolem dvou favoritů, na druhou stranu je vítězství Miloše Zemana těsnější. Zatímco před Karlem Schwarzenbergem měl náskok 476 tis. hlasů, Jiřího Drahoše převážil jen o 152 tis. hlasů. Jak to bylo v Bystřici, ukazuje následující graf.

Graf  3 Výsledky volby prezidenta republiky ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem, rok 2018 (zdroj dat: www.volby.cz)

Pro srovnání pět let stará čísla:

Graf  4 Výsledky volby prezidenta republiky ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem, rok 2013 (zdroj dat: www.volby.cz)

Z grafů můžeme vyčíst, že v našem městě by letos Miloš Zeman oproti roku 2013 získal mandát již v prvním kole, což lze částečně přičíst skutečnosti, že před pěti lety jej oslaboval boj o podobné voliče s kandidáty jako Jiří Dientsbier nebo Jan Fischer. Zajímavější je ovšem srovnání druhých kol, z něhož je nesporné, že i ve městě, ze kterého pochází jeho manželka, a které nedávno oblažil „nepředvolební“ návštěvou, přišel Miloš Zeman o významnou část podpory. V roce 2018 mu ve druhém kole odevzdalo hlas 2 964 voličů, zatímco o pět let dříve 3 577, což znamená pokles o 17% a ztrátu 613 hlasů. Jelikož je pro Zemanův elektorát charakteristický vyšší věk, část této ztráty lze přičítat snížení celkového počtu voličů v Bystřici mezi léty 2013 a 2018 o zhruba 250, mimo jiné z důvodu úmrtí.    

Jak se liší volební preference podle socioekonomického složení obyvatel, nám může napovědět pohled na úroveň jednotlivých volebních okrsků. Těch je ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem celkem 15. Již v komentáři k sněmovním volbám 2017 jsem vybral čtyři z nich s určitým specifickým a vyhraněným typem osídlení. Pod okrsek číslo 2 s volební místností na ZUŠ spadá 579 voličů ze Sídliště I (např. část ulic Jívová, Višňová, Lipová). Volební okrsek č. 4 má volební místnost v kulturním domě a je určen pro 892 voličů ze Sídliště II (ulice Okružní a Hornická). Volební okrsek č. 3 s volební místností v mateřské škole na ulici Zahradní (bývalá ZUŠ) je tvořen převážně starou zástavbou rodinných domů (ulice Pod Kaštany, Kostelní, Ant. Štourače, Voldán…) a má 843 voličů. Volební okrsek č. 14, zahrnující celý Domanín s 254 voliči, je příkladem vesnické místní části.

Graf  5 Výsledky voleb prezidenta republiky ve vybraných okrscích v Bystřici nad Pernštejnem, rok 2018, 1. kolo (zdroj dat: www.volby.cz)

Čísla z Bystřice mírně relativizují tvrzení, že Zemana volí hlavně venkov. Ve vesnickém okrsku č. 14 v prvním kole sice také zvítězil, ale podstatně lépe se mu dařilo na Sídlišti II a především na Sídlišti I. Dokonce i mezi domkáři z města získal více, téměř polovinu hlasů. I vzhledem k počtu voličů tak skutečnou oporou Miloše Zemana nejsou vsi, ale spíše sídliště v malých městech. Vyšší zisk Pavla Fischera v Domaníně a v rodinných domcích nepřekvapí, jelikož tam žije více věřících, kteří inklinují k lidovcům, a kterým byl proto P. Fischer blízký. Nejzajímavější je však nepochybně srovnání druhých kol voleb v roce 2013 a 2018:   

Graf  5 Výsledky voleb prezidenta republiky ve vybraných okrscích v Bystřici nad Pernštejnem, rok 2018, 2. kolo (zdroj dat: www.volby.cz)

Graf  6 Výsledky voleb prezidenta republiky ve vybraných okrscích v Bystřici nad Pernštejnem, rok 2013, 2. kolo (zdroj dat: www.volby.cz)

Ačkoliv je Zemanův letošní zisk 81% na Sídlišti I jistě vynikající výsledek, oproti roku 2013 se jedná o propad o 6 procentních bodů. Na Sídlišti II přišel o 10 p.b., mezi domkáři o 8 p.b., ale nejvíce z něj během uplynulých pěti let vystřízlivěli na vesnici, v Domaníně ztratil 17 p.b. Rovněž vidíme, že čím vyšší volební účast, tím nižší byl náskok staronového prezidenta. Srovnání volební účasti v letech 2013 a 2018 ukazuje všude nárůst, s výjimkou Sídliště I, kde už tak podprůměrné číslo ještě kleslo. Z toho lze usuzovat, že jeho disciplinovaní voliči přišli (téměř) všichni, zatímco Jiřímu Drahošovi se podařilo přesvědčit příliš málo lidí o tom, že hlasování je důležité.

Zřejmě nikdo nečekal, že by Miloš Zeman v Bystřici prohrál. S tím, jak naše město stárne a vzdělanější mladí odcházejí do větších měst, stále větší váhu nabývá skupina jeho typických voličů, senioři a lidé s nižším dosaženým vzděláním, kteří v něm spatřují záruku toho, že se hlavně nic ve společnosti nezmění. Z hlediska celé země problém nastává v okamžiku, kdy voliči upřednostňující zachování „smrádku, ale teploučka“ ve volbách získají navrch, k čemuž dochází ze dvou důvodů. Za prvé pokroky ve zdravotní péči vedoucí k prodlužování délky života zvyšují podíl seniorů ve společnosti. A za druhé, čím mladší volič, tím vyšší pravděpodobnost, že k volbám nepřijde. Rostoucí počty dříve narozených tak ve volbách prosazují své zájmy aktivněji než mladší ročníky, což se odráží v tom, jaké síly a s jakou agendou ve volbách vítězí. Ze společnosti se vytrácí dynamika mládí a nahrazuje ji kult konzervace stávajícího stavu, pokud ne rovnou návrat ke starým pořádkům pod novými názvy. Výsledkem je stále tužší centralizace, kontrola a regulace, vydávané za metodu zajištění „jistot“, „klidu a pořádku“ apod. Jak však víme ze zkušenosti s předlistopadovým režimem, z dlouhodobého pohledu se jedná o zaručenou cestu ke stagnaci a nakonec úpadku.

Pokud tedy máme vyjádřit podstatu rozdělení země, jehož projevem je poměr téměř 50:50 mezi prezidentskými kandidáty, potom není teritoriální, není to venkov proti Praze. Je to střet mládí a stáří. Jedná se o konflikt, který není takto přímočaře veřejně definován a vnímán je spíše podvědomě. Vysoká volební účast v Praze, kde oproti zbytku země žije poměrně mladší populace, naznačuje, že skupina lidí, kteří nechtějí o své budoucnosti nechat rozhodovat seniory s diametrálně odlišnými zájmy, roste.

V Bystřici jsou zásadní čísla ze sídlišť, kde stále vítězí programy ochrany před nějakým nebezpečím (Zeman, Okamura), všemocného státu (Babiš) nebo nostalgie (KSČM). Přitom volební účast tam klesá, třeba v loňských parlamentních volbách byla jen kolem 50%. Senioři s vysokou volební účastí si své preference prosazují, naopak mladší ročníky zůstávají stranou, jelikož je nikdo nedokázal přesvědčit, že se volby týkají i jich. Pro výsledek říjnových komunálních voleb v našem městě proto bude rozhodující, zda se objeví někdo, kdo dokáže artikulovat zájmy skupiny 18-45 let, vytrhne ji z letargie a přivede k volebním urnám, nebo znovu zvítězí do křesel vrostlí udržovači stávajících pořádků a vazeb, opírající se o disciplinované seniory. Ve volbách do zastupitelstva v roce 2014 např. v sídlištním okrsku č. 2 hlasovalo jen 45% oprávněných voličů. Množství hlasů absentérů, které tu visí ve vzduchu, je enormní…