Přetahovaná o SATT

Nové Město na Moravě nabízí ke koupi 38procentní podíl ve firmě SATT, a.s., která má v Bystřici stovky zákazníků. Jedná se o zatím poslední dějství procesu, který začal už v 90. letech minulého století, a v němž naše město sehrálo zásadní roli.

Společnost SATT, a.s. byla založena v roce 1995 Fondem národního majetku (FNM) jako nástupnická organizace státního podniku Okresní podnik bytového hospodářství (OPBH), z něhož převzala infrastrukturu centralizovaného zásobování teplem a teplou vodou (některé kotelny a rozvody) ve Žďáru nad Sázavou, Bystřici nad Pernštejnem, Novém Městě na Moravě, Velkém Meziříčí, Velké Bíteši a na Dolní Rožínce. Podle hodnoty infrastruktury v té které obci byl určen její akciový podíl. Dominovalo okresní město s 49%, druhým nejvýznamnějším akcionářem byla Bystřice s 15,9%, Nové Město a Velké Meziříčí měli po 11,5%, následovala Dolní Rožínka s 6,3% a Velká Bíteš s 2,8%. Zbývající 3% si ponechal FNM.

Bezmála nadpoloviční většina odpočátku sváděla žďárské politiky k ovládnutí firmy. Nejprve získáním převahy v orgánech korporace, poté zvýšením akciového podílu. První příležitost se objevila v roce 1997 v souvislosti s přerozdělením 3procentní účasti Fondu národního majetku mezi ostatní akcionáře. Návrh žďárského starosty, aby z oněch 3% akcií každý podílník dostal část odpovídající jeho stávající účasti (tzn. např. Žďár 49% z 3%), však neprošel. Místo toho byly akcie rozděleny rovným dílem a podíl každého akcionáře se zvýšil o 0,5 procentního bodu. Když v roce 1999 SATT opustila Velká Bíteš, celý její podíl 3,3% přešel na Bystřici, která tím posílila na 19,7%.

Přestože Žďár zůstával minoritním akcionářem, podařilo se mu v průběhu času směřovat stále více investičních prostředků na své území, což spokojenost zbývajících podílníků právě nezvyšovalo. V Bystřici se k tomu přidal i vliv biomasové kotelny. Ta vznikla v roce 2001 rekonstrukcí městské uhelné kotelny na Sídlišti II. V našem městě totiž SATT zásoboval z vlastních plynových kotelen a vlastními rozvody Sídliště I a menší sídliště Voldán, zatímco Sídliště II obhospodařovalo město vlastní kotelnou a rozvody. Biomasová kotelna však měla dostatečný výkon, aby po propojení sítí zajistila zásobování teplem všech odběratelů, takže SATT po roce 2001 téměř výhradně pouze přeprodával teplo z městské kotelny a zdroj na Sídlišti I prakticky sestoupil do režimu zálohy. Tehdejší politická reprezentace tak přišla v roce 2005 s nápadem převzít aktivity společnosti v Bystřici a sjednotit centrální zásobování teplem pod městskou firmou Bystřická tepelná. Dokončení procesu nezabránila ani změna vládnoucí koalice, kdy starostu Josefa Novotného nahradil Karel Pačiska.

Podstatou dohody bylo, že se Bystřice vzdá celého akciového podílu v SATT výměnou za veškerou infrastrukturu firmy, která se nacházela na území města, především 2 plynové kotelny, rozvody tepla a síť kabelové televize. Z dokumentů uložených ve Sbírce listin Veřejného rejstříku není jasné, zda Žďár a Bystřice zbývající akcionáře přehlasovali, nebo s transakcí také souhlasili, nicméně v jejím důsledku se vlastnické poměry definitivně zvrátily ve prospěch Žďáru nad Sázavou. Bývalý bystřický podíl se totiž přerozdělil v poměru podle dosavadní váhy akcionáře, takže čím více měl cenných papírů, tím více jich i dostal. Po odchodu našeho města tak v korporaci dominoval Žďár s 61,7%, zatímco Nové Město a Velké Meziříčí měli po 14,9% a Dolní Rožínka 8,5%.

Po odchodu Bystřice už byl téměř všechen majetek SATT lokalizován ve Žďáru, kde také firma realizovala většinu výnosů. Pokud se k tomu připočte převaha zástupců Žďáru v orgánech společnosti, pak nepřekvapí, že se ze SATT stala fakticky žďárská komunální firma, jejíž cíle se shodovaly se záměry žďárských politiků. A ti spíše než výplatu zisků formou dividend preferovali buď co nejvíce volných prostředků proinvestovat (ve Žďáru) nebo je ponechat jako nerozdělený zisk na účtech firmy. Minoritní akcionáři se tak dostali do pozice, kdy na směřování společnosti měli minimální vliv, takže ji nemohli používat k rozvoji svých obcí. A současně majoritní majitel blokoval výplatu podílů na zisku.       

Po více než dekádě došla minoritním akcionářům trpělivost a neperspektivních podílů se rozhodli zbavit. Za tímto účelem je pod vedením Nového Města sloučili do jednoho balíku o 38,3% a ten přednostně nabídli ke koupi Žďáru. Zatímco prodávající vycházel ze znaleckého posudku, který hodnotu celé společnosti stanovil podle hodnoty jejího majetku na 300 mil. Kč, a požadoval minimálně 92,4 mil. Kč, druhá strana nabídla jen 78,5 mil. Kč.

Někdo samozřejmě může odkazovat na skutečnost, že většina infrastruktury se nachází ve Žďáru, kde je také generována převážná část výnosů, takže si minoritní akcionáři víc ani nezaslouží, jenže tento argument je lichý. Všichni jsou podílníci té samé společnosti, která má určitou hodnotu, a ta se mezi akcie dělí rovným dílem bez ohledu na to, kde se vytváří nejvíce zisku.

Přístup žďárských politiků se nesetkal s pozitivní odezvou a zastupitelstvo Nového Města se za účelem dosažení férové ceny rozhodlo vyhlásit veřejnou soutěž o nejvýhodnější nabídku. Bohužel šance na úspěch snižuje dominantní pozice Žďáru, který případnému soukromému akcionáři nedovolí prosadit opatření, jež by vedla ke snížení nákladů, zvýšení zisku a rozvoji perspektivních oborů podnikání. A vzhledem k dividendové politice nelze asi ani rozumně předpokládat, že by stamilionová investice přinášela adekvátní výnosy. Sdružení minoritní akcionáři tak asi dosáhnou nižšího příjmu, než by odpovídalo hodnotě společnosti. V důsledku toho, jak byly po odchodu Bystřice z firmy přerozděleny její akcie.

Samozřejmě jak mnozí vědí z osobní zkušenosti, SATT naše město neopustil a má tu dodnes stovky zákazníků. Co ekonomické možnosti a zájmy Žďáru dovolily, firma od druhé poloviny 90. let rozvíjela druhý pilíř své činnosti, přenos televizního signálu a poskytování datových služeb. A právě v tomto oboru u nás působí stále. Dlužno dodat, že díky vstřícnosti vládnoucí koalice ekonomicky úspěšně. Po převedení firemního majetku na území Bystřice do vlastnictví města byly SATT obratem zpět pronajaty koaxiální metalické sítě pro šíření kabelové televize, zpočátku za částku 750 tis. Kč ročně, která se postupně zvýšila k jednomu milionu. Kvalitativní skok přineslo nedávné rozšíření metalického vedení o optickou síť, jež umožní poskytovat zákazníkům širší nabídku služeb ve vyšší kvalitě. SATT za předplacené nájemné 11,5 mil. Kč získal na sedm let exkluzivitu ve využívání více než 1600 bytových přípojek optických kabelů a 10 let na provoz stávající koaxiální sítě. Za roční nájemné, které je jen o nějakých 60% vyšší, byl firmě udělen monopol na využívání jak předchozí, tak nové technologie, společně umožňujících násobné zvýšení zisků. Poté co SATT opustí minoritní akcionáři, lze očekávat mnohem vstřícnější postoj k vyplácení dividend, čímž se z Bystřice stane kasička pro přilepšování žďárskému rozpočtu.