Petice za ticho

V červnovém Bystřicku bylo spolu s doplňujícím textem uveřejněno znění petice, kterou inicioval zastupitel za ANO 2011 Martin Bárta. Čtenář tím byl postaven před otázku, co si o této iniciativě myslet a jak se k ní postavit. Dokument je výtečným materiálem, nad nímž každý může zapřemýšlet, jak se on sám dívá na hranice svobod jednotlivce. Co vše můžeme požadovat po druhých a co jsme sami povinni tolerovat?

Co petenti žádají? Zaprvé důslednou kontrolu dodržování nočního klidu Policií ČR. Zadruhé rozšíření městského sledovacího kamerového systému, a to především do ulic Pod Kaštany a Koželužská. Zatřetí nejasně formulované zlepšení nočního osvětlení v ulicích Pod Kaštany a Koželužská.

Ačkoliv sběr podpisů probíhal primárně v okolí ulic Pod Kaštany a Koželužská, cíle akce jsou v prvním bodě celoměstské. Je tedy třeba upozornit, že pokud připojil podpis někdo,  kdo žije jinde něž v předmětné lokalitě, podpořil represi, která může dopadnout i na něj.

Nočním klidem se dle vyjádření Ministerstva vnitra rozumí určitý pokojný stav, který má umožňovat nerušený odpočinek. Vychází se z toho, že na jeho zachování má společnost zájem, protože noční ticho je předpokladem poklidného občanského soužití. A pokud je něco povýšeno na společenský zájem, je jeho narušení sankcionováno. Doba nočního klidu je vymezena mezi 22. a 6. hodinou. Na rozdíl od hygienických limitů pro dlouhodobý a trvalý hluk především v okolí dopravní infrastruktury, nejsou u nočního klidu stanoveny žádné hodnoty v decibelech, které by byly ještě přípustné. Posouzení co je narušení nočního klidu tak probíhá v každém případě zvlášť, musí vycházet z místních podmínek a je do značné míry   věcí subjektivního názoru.

Pokud je noční klid uznán jako celospolečenský zájem, může být omezen pouze ve prospěch jiného celospolečenského (!) zájmu, jímž podle judikatury Ústavního soudu bude typicky pořádání akcí spojených s udržováním místních tradic a upevňováním mezilidských vazeb. Vzhledem k tomu, že omezování nočního klidu je přípustné pouze výjimečně, nelze očekávat, že by bylo povolováno u z celospolečenského pohledu banálních událostí, např. rodinných oslav. Navíc odchylky z dodržování nočního klidu schvaluje zastupitelstvo obce, které zasedá obvykle jednou za tři měsíce, což vylučuje flexibilní reakci na požadavky občanů a pořadatelů akcí. Pojistkou proti tomu, aby obce povolovaly události postrádající celospolečenský význam, je skutečnost, že každá veřejná vyhláška se zasílá Ministerstvu vnitra, které může iniciovat její zrušení soudem, pokud se domnívá, že je v rozporu se zákonem.      

Do tohoto legislativního prostředí tak přichází nejnovější bystřická petice, která je sice reakcí na místně velmi omezený jev, leč vyzývá k zostřeným kontrolám na celém území města. Vzhledem k neexistenci jasné definice toho, co už je rušení nočního klidu, kdy za něj může být považován třeba i běžný rozhovor nebo štěkající pes, by mělo být už toto samo o sobě důvodem podpis nepřipojit. Bystřice totiž žádný masivní problém s rušením nočního klidu nemá. Prostě nemá. A přivolávat na všechny plošné kontroly kvůli něčemu, co neexistuje, tak to je pro svobodně smýšlejícího člověka zcela za hranou přijatelnosti. 

Další komplikace petice spočívá v tom, že je namířena proti dvěma konkrétním podnikům, i když se tváří, že to tak není. Dokument brojí proti jevům, které mohou způsobovat zákazníci těchto pohostinských zařízení, ale dějí se převážně na veřejných prostranstvích a na majetku třetích osob. Petenti si možná představují, že provozovatelé budou zjednávat pořádek před svými podniky, ale k něčemu takovému nemají žádné oprávnění, snad s výjimkou herny ALA, kde i parkoviště patří majiteli. A už vůbec samozřejmě nemohou sledovat, zda lidé v lokalitě se pohybující nepoškozují něčí majetek.  

Jednoznačně ke zhoršení stavu vedl zákaz kouření uvnitř pohostinských zařízení, který převážnou část života a tím i hluku převedl zevnitř ven. Kupodivu zde se petice za povolení kouření uvnitř nesepisují! Když se provozovatelé Veslo Pub pokusili problém vyřešit otevřením kuřáckého prostoru ve vnitrobloku, začali si sousedé stěžovat na obtěžování kouřem. Všechno toto dohromady vytváří stav, kdy petenty může plně uspokojit jen zavření obou předmětných zařízení, přestože to popírají. A to v situaci, kdy samotná zařízení zdrojem hluku nejsou.

Je také třeba zmínit, že současní obyvatelé lokality se narodili nebo přistěhovali do místa, kde hospoda odjakživa byla (Hostinec pod kaštany). Kam paměť sahá, nejednalo se o „klidovou lokalitu“, jak tvrdí autor petice. Kdo si zde zakoupil nemovitost nedávno, musel být srozuměn s tím, že má v sousedství dvě nebo dokonce už tři hospody. Jistě by zhodnocení jeho majetku zavření podniků prospělo, ale má nyní morální právo žádat změnu situace, o níž věděl a svobodným rozhodnutím se přistěhovat s ní vyjádřil souhlas? Není v takovém případě volání po ohleduplnosti jen zastřeným prosazováním vlastních zájmů bez ohledu na zájmy provozovatelů a návštěvníků hospod? Ano, kupodivu i setkávání a seznamování v pohostinských zařízeních nebo utužování přátelství lze považovat za legitimní zájem.    

Vedle policejních kontrol petice vznáší i požadavek na rozšíření sledovacího kamerového systému. Petentům asi nevadí, že kdosi bude moci mít přehled o tom, co a kdy dělají a kdo je navštěvuje, protože kamery budou zabírat i soukromé nemovitosti. A kdo žije v představě, že od policie žádné informace neunikají, nečetl posledních 25 let noviny. Každopádně s hlavním předmětem petice, hlukem, kamerový systém snímající toliko video bez zvuku asi mnoho nezmůže.

Třetí požadavek, intenzivnější pouliční osvětlení, je také takový divný, protože jakékoliv světlo v noci je z hlediska odpočinku a především stejně rušivý prvek jako hluk. Je překvapující, že hluk vadí a světlo ne… 

Za léta fungování hospod v ulici Pod Kaštany tamní obyvatelé nashromáždili řadu historek o vandalismu a nepříjemnostech. Ačkoliv souhrnné paměti celé ulice a okolí za roky zpátky působí až znepokojivě, pokud na události budeme nahlížet tak, jak se skutečně staly, tedy různým lidem a v dlouhém časovém období, nejedná se o žádnou apokalypsu dopadající na každého po celý čas.

Sice se říká, že škola učí, zatímco vychovávají rodiče, ale vyvolává smíšené pocity, když petici proti nevhodnému a obtěžujícímu chování lidí iniciují učitelé. Kdo jiný má lepší možnost odmala na děti působit, aby se později bavily bez toho, že by při tom obtěžovaly okolí? A co se týká ostatních petentů, kolik z nich nikdy v životě po návštěvě občerstvovacího zařízení nebylo hlučných a neprovedlo nějakou věc, která se nedělá? Nechápejte to prosím jako znevažování osob, které podepsaly. Ale každý by se asi měl zamyslet nad tím, zda po ostatních nechce lepší chování, než jakého byl v jejich věku a situaci schopen on sám.

Co by tedy lidem bydlícím na Starém Městě mohlo pomoci? Snad kdyby se minimálně v pátek a sobotu vydávali příslušníci Policie ČR během noci několikrát na vycházku (ne obvyklou vyjížďku) do okolí tamních pohostinských zařízení. Svou přítomností mohou působit na zklidnění atmosféry a výzvami upozorňovat, že tam žijí lidé, kteří by rádi spali. Pokud vyjdeme z předpokladu, že lidé nejsou většinou hluční z čiré bezohlednosti, ale protože si ve víru zábavy neuvědomí, že působí rušivě, nemuselo by ani dojít na „důsledné vymáhání nočního klidu“ (čti pokutování). Každopádně úplný klid v lokalitě bez zavření podniků nebude. A je tak otázka na zde bydlící občany, jestli jsou ochotni akceptovat kompromis, nebo budou pokračovat v tažení za omezení otvírací doby nebo dokonce úplné zavření podniků.