Odpady v době nejisté

01.03.2018 23:56

Do konce roku 2023 by mělo odpadové hospodářství v celé naší zemi projít zásadními změnami, které by ho připravily na revoluční změnu – od 1. ledna 2024 má platit zákaz ukládat na skládky směsný komunální odpad. Existují v zásadě dvě možnosti, jak cíl naplnit. První, vytřídit do mrtě směsný odpad je nerealizovatelná kvůli extrémním nákladům na dotřiďování, při němž by pracovníci museli ručně přebrat obsah každého popelářského auta. Takže zbývá možnost druhá, komunální odpad pálit, vlastně energeticky využívat.

K tomu ovšem potřebujeme spalovny, které jsou v ČR čtyři, uvažuje se o páté, z toho na celé Moravě jen jedna, v Brně. Stávající infrastruktura je tedy ke splnění cíle zjevně nedostatečná a snahy o její posílení skončily zatím neúspěšně. Například plán postavit v Jihlavě centrální spalovnu pro celý Kraj Vysočina padnul kvůli odporu tamních obyvatel, hnanému obavami ze znečištění ovzduší. Nabízí se možnost posílit kapacity již existujících zařízení.

A zde nám do hry vstupují neočekávané důsledky voličských preferencí. S tím, jak se voliči odklánějí od klasických světonázorových stran, charakterizovaných určitými programy k politickým sdružením spojeným osobou vůdce, se politika stává stále hůře předvídatelnou. Současný stav společnosti nejlépe vystihuje motto symbolu nové doby, českého prezidenta, že jen idiot nemění názory. Politici s největší volební podporou říkají dnes opak toho, čím se zaklínali včera a nikdo netuší, kam se posunou zítra. Názorová flexibilita dnešních lídrů, opřená o sílu spolustraníků-podřízených, jim umožňuje prosazovat cokoliv a dokonce popírat předchozí vlastní rozhodnutí. Výsledkem je paralýza veřejné správy, neschopné v permanentně se měnících podmínkách dotáhnout do konce jakýkoliv náročnější projekt. Hlavní je makat, vykazovat činnost, ne něco dokončit.

V souvislosti s avizovaným zákazem skládkování se objevují snahy především starostů a hejtmanů již uzákoněný cíl změnit, rozmělnit, posunout. A to v situaci, kdy tu nemáme a z rozhodnutí Zemana a Babiše asi ještě dlouho nebudeme mít vládu s důvěrou sněmovny. Takže netušíme, jaký bude mít program, natož abychom věděli, jak se bude dívat na budoucnost odpadového hospodářství a zda vyjde starostům a hejtmanům vstříc. Čas běží, je třeba investovat miliardy, ale podle čeho se rozhodovat?

Pro nás klíčové rozhodnutí musí udělat v Brně, kde již roky uvažují o navýšení kapacity spalovny zhruba o polovinu. Zatím se nedostali ani k žádosti o posouzení vlivu stavby na životní prostředí a dosud jen zadali přípravu projektu. Jenže jak určí jeho parametry, jak odhadnou množství dostupného paliva, aby nakonec nová linka nezůstala prázdná? Rozhodnutí by jistě usnadnily smlouvy s obcemi o budoucí spolupráci, jenže do jejich uzavírání se v čase nejistoty nikdo nehrne.

Ale předpokládejme, že se nakonec zákaz skládkování nezmění a v Brně spalovnu rozšíří. Bude mít Bystřice o starost méně? Bohužel. Jak jsem psal již výše, brněnská spalovna je jediná na Moravě a už dnes do ní vozí materiál třeba až z Olomouce. Jelikož další nejbližší česká spalovna je až v Praze, lze očekávat, že se v Brně bude snažit udat své odpady celá Morava. To by mělo dva důsledky. Za prvé pokušení využít dominantní pozici ke zvyšování ceny. A za druhé, jako druhá strana stejné mince, boj obcí, aby se do omezené kapacity vešly. Zatímco s prvním rizikem Bystřice asi mnoho nenadělá, druhému se dá vyhnout včasným uzavřením dohody o budoucí spolupráci.

Za účelem adaptace na očekávané změny v odpadovém hospodářství se naše město zapojilo do projektu ISNOV, který má sladit plány obcí v Kraji Vysočina na poli nakládání s odpady. Základem navrhovaného systému je 9 překladišť, v nichž by byl odpad ze svozových vozů překládán a odvážen do spalovny či spaloven. Jedno z překladišť má být v bystřickém areálu TS města a.s. Už několik let je hotová projektová dokumentace, čeká se na vhodnou dotační výzvu.

To vypadá pozitivně, ale jen do chvíle, kdy si uvědomíme, že projekt překladiště vzniknul bez znalosti projektu rozšíření brněnské spalovny. Bystřické zařízení má sloužit k překládce odpadu ze svozových aut do kontejnerů, které mají kamiony dopravovat přes Zvoli, Křižanov, Velkou Bíteš a po DI do Brna. Autoři Studie překladišť volili tuto dlouhou trasu oklikou, aby nemuseli přiznat, že ve skutečnosti by kamiony zahušťovaly dopravu na málo kapacitní, zato kratší trase přes Nedvědici. Přitom s ohledem na zahlcení Brna automobilovou dopravou se může stát, že EIA jako podmínku rozšíření spalovny stanoví transport po železnici. V ten okamžik bude odpad putovat z překladiště v Bystřici do Žďáru, kde bude opět přeložen, tentokrát na vlak, a odtud do Brna. Co se týká manipulačních nákladů, se jedná o zdaleka nejdražší variantu.

Alternativa přitom existuje. V areálu Sagras stojí málo využívaná, dokonce dvoukolejná vlečka. Při umístění překladiště v průmyslové zóně by bylo možné svezený materiál rovnou lisovat do železničních kontejnerů a každé dva tři týdny vypravovat jeden vlak. Přeprava lisovaného odpadu je efektivnější, proto jsou transportní náklady po železnici srovnatelné s cenou silniční dopravy. Podstatně vyšší jsou však náklady investiční, které zahrnují mimo jiné i drtičku a lis. Na druhou stranu by schopnost transportu po železnici zlepšila pozici při jednání s brněnskou spalovnou o ceně, protože kdo dokáže přepravovat na dálku, není závislý na jediném odběrateli. A pokud nedojde na poli spaloven k nečekanému investičnímu boomu, udat svůj směsný odpad bude pro řadu měst obtížné, když současná souhrnná kapacita odpovídá asi třetině množství odpadu produkovaného v ČR. Perspektiva nuceného vývozu do zahraničí, např. do Rakouska, tak vůbec není bláznivou fantazií.

Pro úplnost je vhodné dodat, že aktivita města kolem překladiště není vedena jen snahou zajistit odbyt materiálu od bystřických občanů, ale i úsilím podpořit byznys TS města, které zpracovávají odpady z širokého okolí. Po roce 2023 by do našeho města měla směřovat i část materiálu z okolí Nového Města na Moravě, kde se s překladištěm nepočítá. Podle studií by se do Bystřice mělo svážet ročně kolem 6 400 tun odpadu z okruhu až 20 km. Do překladiště se na každý pracovní den předpokládá příjezd 3 svozových vozidel a odjezd (a návrat) jednoho kamionu do spalovny. V případě přepravy vlakem by souprava o 10 vagonech odjížděla 15x ročně.

Za současného stavu věcí se tak před námi rýsují dvě varianty přípravy na konec skládkování. Buď překladiště v areálu TS města, sice investičně lacinější, ale s ohledem na malou kapacitu českých spaloven a nejasné podmínky pro závoz do brněnské spalovny potenciálně provozně podstatně nákladnější. Nebo přeprava lisovaného odpadu po železnici, po stránce investiční dražší, ale provozně výhodnější v okamžiku, kdy budou chybět spalovnám kapacity. Poradí voliči vůdcovských stran, jak by se měla samospráva rozhodnout v časech, kdy z nejvyšších politických míst klesá na občany této země chaos?                      

Zpět

Diskusní téma: Odpady v době nejisté

Datum 03.03.2018

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Přičemž politici jsou krátkozrací a vidí jen na dobu svého mandátu. Každopádně co by to pro bystřické občany znamenalo? Zcela jistě zvýšení poplatku za svoz odpadů na maximální možnou sazbu a to 1.000 Kč na hlavu ročně. Město by také mělo nějak motivovat ty, co řádně třídí, neb znám mnoho rodin, co do popelnice hází organický odpad, plasty i sklo a tedy odpady netřídí. Proč by ho taky za ten poplatek třídit měli, že. Poplatek nemůže být nikdy motivační.

Datum 04.03.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Vzhledem k tomu, jak dlouho u nás trvá povolit, vysoutěžit a postavit takovou spalovnu, se těch 5 let nezdá až tolik.

Nepřijde mi rozumné finančně motivovat lidi, aby odpad pálili nebo vozili do lesa.

Datum 05.03.2018

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Pokud by odpad pálili, jistě by se to sousedé dozvěděli už jen čichovou zkouškou. Vzhledem k tomu, že se chystají kontroly stavu kotlů na tuhá paliva a emisí v individuálních domácnostech podle další buzerační pseudoekologické vyhlášky a zákona, se většina těchto případů zřejmě odhalí. Že na to ale na ty kontroly nebudou mít lidi, je věc druhá. Ve městě se takhle nikdo neschová.

Záměr stavět spalovny, pokud jsou taková nesmyslná ultimata od EU, spadá jistě pod MŽP. Tam by se měli postarat o to, aby se věc stihla. Ale jak známe např. řízení okolo výběru lokality na ukládání vyhořelého jaderného odpadu, termíny jsou nakonec stanoveny tak, že se stejně nestíhají a posouvají. Ohledně spalovny - nikdo nechce mít v sousedství smrdící provozovnu, což kdyby se obrátil vítr, takže třeba ty lidi v Jihlavě celkem docela lidsky chápu. Divím se, že u naší moravské metropole Brna se to nějak podařilo zrealizovat.

Nepřijde mi rozumné finančně motivovat lidi, aby místo plynu a elektřiny pálili nekvalitní popelnaté a málo výhřevné sirné uhlí (přeci za topení ve finále hodně ušetří, nerozdíl od těch druhých a ekologických), ale bohužel se tak děje. Inu zvrácená pseudoekologická politika našeho státu, jaderných, energetických (ČEZ,EON) a solárních lobby...

Datum 06.03.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Pokud odhlédnu od morálního rozměru, navrhovat zrušení systému, který celkem funguje, jiným, který zvyšuje moc, počty a náklady byrokracie a je postaven na sousedském bonzování, je...nedomyšlené.

Je to starost obcí, aby měly kam dávat odpady občanů, až je nebude možné skládkovat. MŽP určitě žádné sankce neponese.

Spalovny nejsou situovány uprostřed obytných zón, ale v průmyslových zónách, takže zápach asi nikoho netrápí. Výhrady jsou hlavně k emisím a dopravě.

Datum 07.03.2018

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Ale kdo proboha tento nový systém navrhnul i v rámci implementací nesmyslných pseudoekologických (je likvidace odpadů pálením skutečně ekologická?) evropských směrnic do podoby našich vyhlášek a zákonů? Přeci náš zvolený poslanec! Senátor to pak posvětí, prezident podepíše a hotovo. Babiš má proti nárůstu odpadní byrokracie svoji argumentaci - vybere díky nesmyslnému EET přeci víc na daních, proto si pak může víc vyhazovat za další darmožrouty naší země a jejich bobtnání - tedy úředníky, a pseudokontrolory, placené z našich daní.

Není to starost obcí, ale přímo povinnost, stejně jako je mnohde povinnost platit poplatky /jsou i světlé výjimky, třeba Ústí nad Labem a další města/. Každému je ale jasné, že bude propastný rozdíl v nákladech, když se odpad vozí 11 km na Bukov a nebo 70 km do spalovny SAKO Brno Slatina.

Datum 07.03.2018

Vložil Pepek Vyskočil

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Pane Veselý, mýlíte se. Nejkratší vzdálenost z BnP do Slatiny je podle www-mapy.cz 60 km, ale pravda, kolony smrdutých odpadků by v kamionech táhly přímo přes centrum Brna, což si nemyslím, že je správná volba. Trasa popisovaná p.Švestkou přes Křižanov a V.Bíteš je ještě delší (cca 80 km). Radši bych volil cestu po železnici. Ale bůhví, jestli vypravit odpadní vlak a ještě ho v Tišnově nebo Žďáře překládat není nakonec ještě dražší, než najmout převážecí nakláďáky.

Datum 08.03.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Vlak by se nepřekládal, mohl by jet přímo z BnP do Brno-Slatina a pak vlečkou do spalovny. Dražší by to bylo, ale tady ve vzduchu visí otázka, jestli vůbec bude spalovna přijímat odpad dopravený po silnici.

Datum 09.03.2018

Vložil Pepek Vyskočil

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

V současné době jej přijímá bez ohledu na jeho dopravení a nepředpokládám, že by se to mělo změnit. Otázka je však kapacita, která na celou Moravu nebude jistě stačit. Prostě nebudou stíhat odpadky pálit, protože jich bude hodně. To se ví. V současné době je to něco okolo 220 tisíc tun ročně. Jen Brno vyprodukuje nezanedbatelné procento odpadu z této kapacity. Ve hře je tak postavení další spalovny u Karviné, což jste ve svém článku nezmínil.

https://ostrava.idnes.cz/kraj-se-snazi-resit-problem-s-odpadem-zase-se-premysli-o-spalovne-ph6-/ostrava-zpravy.aspx?c=A160419_2240401_ostrava-zpravy_woj

Datum 10.03.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Stejně tak byla ve hře spalovna Jihlava a už není. O Karviné se hlavně nezmiňuje ani Studie překladišť. Naopak jako reálnou možnost zmiňuje dopravu odpadu do Rakouska. Vlakem...

Datum 11.03.2018

Vložil Pepek Vyskoč

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

To je mi ale podivná filozofie států EU. Já jsem naopak slyšel, že mnoho kamionů odpadků, třeba z Německa, má jako konečnou stanici Českou republiku. Pro Němce je cena za tento vývoz a uložení či likvidaci pakatel, ale čecháček si na tom logicky namastí kapsy, takže oboustranně výhodný "obchod". Proč by Rakušáci měli zájem o náš odpad?

Datum 12.03.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Odpad z Německa se k nám vozil nelegálně. Do spaloven v Rakousku by se ten český vozil k legální likvidaci. Rakušané by tím vedle poplatku za spálení získali i palivo, jehož objem jim třeba v důsledku stále lepšího třídění chybí. Nemluvě o tom, že hůře vytříděný český by lépe hořel.

Datum 12.03.2018

Vložil Pepek Vyskočil

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Sice se nelegálně dovážel, ale legálně se likvidoval (ukládal, pálil), jen se dělalo, že nejde o německý ale o český odpad do doby, než to s tím původem prasklo. Dovoz odpadků do Brna bych si představil, ale až do Rakouska těžko, tím by vzrostly ještě více už tak vysoké logistické a dopravní náklady. Vyplatilo by se to pouze, že by nám rakušáci za dovoz odpadků platili, což nepředpokládám, protože stále jde o odpad, nikoliv palivo.

Datum 13.03.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Když nebudou kapacity v ČR, budeme rádi, když nám to i za poplatek za hranicemi spálí. Proto jsem v článku upozorňoval, že spoléhání na transport po silnici se nemusí vyplatit.

Datum 08.03.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Ty navrhuješ motivovat lidi, aby odevzdávali co nejméně komunálního odpadu.

Datum 08.03.2018

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Samozřejmě že ano. Je to princip vyspělé civilizace a postupného třídění všeho, co třídit lze. Možná ještě jedna pozitivní myšlenka, možná skončí monopolní pupeční šňůra technických služeb, protože tyto příslušnou technikou nedisponují. Ono jaksi bez dalších dotací a investičních pobídek kupovat kamion je docela nákladné. Ale jak vidíme, v Bystřici není problém "utopit" pár milionků do nevýdělečných projektů typu CZV. Chci také vidět, komu a za kolik to po 5 letech prodají. Nebo že by byli tak chytří, a ponechali si ztrátové CZV jako byty? Lhůta vypršení závazku se blíží.

Datum 09.03.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Jestli jsou úřednická buzerace a sousedské bonzování pokrok, tak to raději zůstanu zaostalým.

Datum 09.03.2018

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

To jsi mne nepochopil... oním pokrokem jsem myslel důslednější třídění odpadků. Čím méně bude toho směsného (nevytříděného TKO), tím menší náklady na jeho likvidaci by měly být. Úřednická buzerace byla míněna ohledně plynných emisí z kotlů, které budou muset být do určitého data také "homologovány" a to je zase bráno s ohledem na implementaci EU směrnic, které jsou svým způsobem buzerační a tlačí do výměny starých a nevyhovujících kotlů (ano, toto je zaostalost) za nové, úspornější, výkonnější a méně čoudící.

Datum 10.03.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Pochopil jsem tě dokonale. Nárůst byrokracie, sousedské práskání a černé skládky by byly důsledky tvého návrhu motivovat lidi, aby odevzdávali méně SKO.

Datum 11.03.2018

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to ještě daleko... za 5 let

Odpovědět

Nevím, co by sousedské práskání na produkci TKO změnilo. Ti, co platí poplatky a mají popelnice, nemají důvod zakládat černé skládky. Tyto byly, jsou a budou a neovlivní je žádný stav byrokracie odpadového hospodářství případně životního prostředí. Stejně tak těžko říci, kolik kdo ze sídlišť vyprodukuje odpadků, když kontejnery jsou něco jiného, než popelnice z rodinných domků. Co by motivovalo lidi k třídění (a tím pádem k poklesu směsného TKO), by bylo zrušení poplatků a případně naopak zaplacení práce s tříděním, což ale nikde v té naší zemi nefunguje. Třídění funguje na bázi čiré dobrovolnosti. Takže kdo nechce třídit, nemusí.