Tady vidím několik problémů. V katastru obě parcely Jednoty Orel mají deklarované využití jako sportoviště a rekreační plocha, ale pokud je již zmíněný pozemek trvale zarostlý trávou, seče se jen nahodile, a nevyužívá se nikým (tedy ani veřejností) jako sportoviště a rekreační plocha, mělo by to spíše spadat do kategorie trvalého travního porostu. Pak je tam uvedeno tzv. předkupní právo, tudíž Orel nemůže pozemek prodat jen tak kdekomu a koupit ho nemůže kdokoliv. S někým (tedy s městem BnP) musí mít Orel nějakou smlouvu i o tom, že se o to bude náležitě starat. A aby Orel mohl pozemky zasíťovat a zastavět, musel by je nejdříve PRODAT! ;-) Otázkou je, jestli je vůbec Orel chce prodat a to zrovna městu. Pokud jde o živořící sportovní organizaci, vidím to jako jediné východisko z téhle dost prekérní a zablokované situace. Pozemky díky své pozici nabyly za ta léta nějakou přidanou hodnotu. A ty smlouvy mezi Orlem a městem jsou asi nevýhodné a to pro obě strany. Prodlužováním tohoto stavu je agónie nemající řešení, nebo Orel a město nechce toto řešení hledat. Pozemky tak nadále chřadnou a pustnou.
Neveselé vyhlídky jednoho hřiště
22.06.2013 02:14Většina těch dříve narozených bude vědět, kde je v Bystřici „černé hřiště“. Je to proto, že tento plácek Orla byl, především pro fotbal, dlouho naprosto nezastupitelný. Pro ty mladší: černé hřiště je kousek nad hřbitovem, od Sídliště II ho odděluje silnice k náměstí a zarostlá stráň.
Černé hřiště bylo od 40. až do poloviny 70. let minulého století jediným standardním hřištěm pro fotbal v Bystřici. Po zprovoznění stadiónu se fotbalový klub přesunul tam a hřiště sloužilo dál především neorganizovaným fotbalistům. Začátkem 90. let bylo zrekonstruováno a začalo být využíváno častěji. Jeho bolestí ovšem byl povrch – škvára (odtud černé hřiště). Tento nedostatek byl vyřešen na přelomu tisíciletí, kdy bylo zatravněno, čímž vznikla hrací plocha s perfektním pažitem[1]. Hřiště bylo stále v majetku Orla, a tak když zatravnění zaplatilo město, vymínilo si, že plocha bude volně přístupná veřejnosti. Město se také zavázalo provádět údržbu, tzn. sekat trávu.
Brzy se ukázalo, že představy města o údržbě se rozcházejí s potřebami trávníku: období mezi sečeními byla tak dlouhá, že umožňovala plevelům vysemenění. Ač byl tedy po založení trávník prakticky bezvadný, s postupujícím časem v něm stále více převládal plevel. Procesu degradace jistě napomohlo i to, že zatravnění nebylo dotaženo do konce: nebylo vytvořeno žádné umělé zavlažování.
Přerostlý a nepěkný trávník nelákal fotbalisty. A malá oblíbenost hřiště byla argumentem, proč není třeba jej udržovat lépe. Jedno vedlo k druhému a druhé k prvnímu. Klasický bludný kruh…
V roce 2011, po 10 letech, vypršela smlouva mezi městem a Orlem o poskytování hřiště veřejnosti výměnou za údržbu v režii města. Orel požádal radu města o prodloužení smlouvy, ale ta odmítla s tím, že město má už dost vlastních sportovišť. A doporučila Orlu, aby pozemek zastavěl.
Bystřický Orel samozřejmě nemá peníze na to, aby sečení zajišťoval sám. Takže dnes na místě bývalého hřiště najdete regulérní louku s vysokou trávou. Chybí už jen srnky.
Cožpak o to, zastavění je logické: pozemek je velký (7700 m2), v centru (na náměstí 4 minuty pěšky), ale přesto v klidu, naprosto rovný, všechny sítě pár metrů od hranic parcel. Tohle nejsou žádné Rovinky. Pro výstavbu rodinných domů by po zasíťování mohl Orel prodejem získat nejméně 1000 Kč/m2.
Jistě by se našel nějaký developer, který by Orla tohoto „břemene“ zbavil. Jenže, není pro takový pozemek nějaké lepší využití?
Osud černého hřiště demonstruje dva obecnější bystřické trendy: monopolizaci sportovišť v majetku města a rostoucí finanční závislost sportovních organizací na městě. Jeho průvodním jevem je, že dříve bohaté a mocné instituce (Orel a Sokol) počítají každou korunu a jen obtížně udržují majetek. Zatímco SK Bystřice, ASK Bystřice (florbal) a další, kteří nikdy neměli žádný majetek a jejich klíčovou výhodou je, že mají tlačenku na radnici, si užívají velkorysých dotací. Nepovažuji tyto trendy za šťastné, protože činí sportovce závislými na politicích.
———
ZpětDiskusní téma: Neveselé vyhlídky jednoho hřiště
———
Označení v KN je druhotné. Hlavní je územní plán. Současné určení je sice pro sport, ale to se dá změnit.
Je otázka, v čí prospěch předkupní právo je. Může to být město, ale nemusí. Pokud je, určitě je rádo koupí a pak prodá developerovi ;-)
Orel řešení hledal a našel - prodloužení smlouvy s městem. Město odmítlo... A proč odmítlo? Možné vysvětlení je v předchozím odstavci...
———
To, že nebyla tato smlouva (nejspíše o pronájmu pozemků městu s tím, že se o ně bude starat a sekat trávu) prodloužená, ještě neznamená, že je definitivně vypovězená. Nemusí nikterak souviset se smlouvou na předkupní právo. Pravděpodobným předkupitelem je město BnP ale může to být i nějaká nadřízená sportovní organizace, pod kterou Orel dřív spadal a nebo dnes spadá, třeba nějaký svaz nebo asociace tělovýchovy a sportu. Těžko říct, odpověď jistě bude mít jednatel/zástupce Jednoty Orel Bystřice, sídlící na ul. Dr.Veselého. A to že by pozemky rádo koupilo ještě neznamená, že je chce Orel prodat a tím se jich už navždy zbavit, vrácení do předchozího stavu by již nebylo možné. A změna v územním plánu z plochy sportoviště na zástavbu RD je jenom formální a kosmetická.
———
Jak je uvedeno v článku, město hřiště zatravnilo a zavázalo se ho sekat. Jako protihodnotu od Orla dostalo, že bude hřiště neomezeně přístupné veřejnosti. O nájem se tedy nejednalo. A předkupní právo mohlo sloužit městu jako pojistka, aby Orel zrekonstruované hřiště někomu neprodal.
Já netvrdím, že je chce prodat, já se ptám, jaké by bylo nejvhodnější využití těchto pozemků.
———
A to je právě to. Město hřiště seká jen občas a právě to způsobuje horší kvalitu trávy a nadbytek plevelů. Tudíž asi možná neplní svoje závazky ze smlouvy (delší intervaly mezi sečením, nechuť zaměstnanců TS a.s. města - proč by měli pořádně sekat něco, co městu ani nepatří, apod.). Ony se tam ale nekonají jen veřejné akce, jako že si tam jde občas nějaká místní mládež zakopat mičudu... co vím, byl tam také postaven stan cirkusu, a to je komerční využití se vstupným atd. Tudíž Orel nebo v jeho zastoupení město samo muselo tuto plochu cirkusu pronajmout a jistě to nebylo zadarmo. PS: Současné (tedy vesměs nevyužívané) tyto trávou zarostlé a zaplevelené a bodlákem zarostlé pozemky podle mého čistě ryzího a soukromého názoru NEJSOU nejvhodněji využívané. Být mnou nechám to zastavět buď v nejlepším případě rodinnými domky a nebo tam něco kloudného a bystřickými občany velmi potřebného postavit (bohužel TESCO ani zimní stadion a ani CZV by se tam svojí rozlohou nevlezlo, to jsou moc megalomanské projekty a to by se některým lidem bydlícím na ul.Rudolfa Vaška nemuselo zamlouvat - tím vůbec nenarážím na tebe).
———
díš jen pravdu. Nakonec to město koupí a za 100 Kč m2 to prodá někomu spřátelenému. Neuvážený zbytečný rozprodej majetku města je tu na denním pořádku. Se divím, že lidi z Rovinek nechtějí od města vrátit alespoň polovinu ceny za pozemky., když město poralo nyní za 100 m2 v Domanínku, je to jen co by kamenem dohodil...
PS za Tesco by měli Jardovi zdejší obchodníci líbat zadnici, protože jim zachránil živnost a pro město zůstala zachována pracovní místa
———
No on je rozdíl ceny holého zatravněného pozemku bez ničeho a nebo zasíťovaného (připraveného na přípojku vody, elektřiny, plynu, telefonu - internetu - kabelovky atd.). Na Rovinkách stál 1 m2 zasíťovaného pozemku cca 600 Kč, kdežto třeba ve Ždánicích nebo Zlatkově, kde je také monemtální a aktuální výstavba RD, už to byla asi polovička, okolo 300 Kč/m2 ;-) a za TESCO mohou bystřičtí mocipáni líbat zadnici i mě, neboť i já jsem k tomu napsal v připomínkovém řízení svoje, protože tři obchodňáky v trojůhelníku Penny - Albert - Tesco by nedělalo dobrotu, už jen z konkurenčních důvodů. Navíc TESCO by bylo v místech bývalé benzinky a tedy části pzemní spíše vhodného pro sanaci. Ale zbourat starou kotelnu u garáží na sídlišti I. a postavit obchodňáček tam, to už je nezajímá. Radši to pronajímají firmám jako sklady plotů. Ale když se podíváte na střechu z vlnitého plechu, zarostlou mechem a trávou a s vrstvou zetlelého napadaného listí a kusů větví z tehdejších topolů, které beze zbytku vykáceli, to je skvělá bystřická reprezentace a kontrast oproti barvohře paneláků a cihláků na sídlišti... proč to alespoň nevypadá k světu, ale je to takový hnus?
———
Nesmíte to všechno vidět dopředu tak černě, pánové ;-)
Tos popletl, ne zadek, ale ruce :-D Každopádně o nic takového nestojím.
———
Jardo, stojím si za tím zadkem.
K těm pozemkům co jsem psal, jedná se o pozemky v areálu Čemolenu. Tam už sítě jsou a i zpevněné plochy.
Jinak, město chce vykoupit z dražby rozpadající se pekárnu nad farou. Chtějí do toho nákupu dát 500 000 Kč, ale zapomínají, že dole jsou pozůstatky LTO a možná i ekologická zátěž??? Chtějí to zbourat a pozemek prodat k zastavění. Kolik bude muset stát m2, když to budou sanovat.
———
Celý Čemolen je územním plánem určen pro průmyslovou výrobu. Město prodává pozemky pro průmysl za nízkou cenu ve snaze přilákat investory. Takže mi na tom nepřijde nic zvláštního.
Třeba to chtějí zbourat, vyčistit a pozemky vrátit faře, ke které, pokud vím, historicky patřily ;-)
———
———
Přidat nový příspěvek