Náš dopravní handicap

Starší (ex)zaměstnanci Diama už to tady nějak doklepou a to i díky možnosti jít do předčasnýho důchodu, horší je to s těmi mladšími.

"Bystřice nechá zpracovat projektovou dokumentaci a vykoupí všechny potřebné pozemky. Následně dokumentaci daruje kraji, prodá mu za nějakou nižší cenu pozemky, kraj si zajistí dotace a stavby zrealizuje." - to je v tomto městě science-fiction, protože zrovna u Rodkova jsou zemědělci, kteří jen tak svoje pozemky neprodají a nechtějí mít silnicí rozpůlené pole. Město nikomu nic darovat nebude, naopak je mu darováno - viz pozemky Nových Dvorů (CZV), nyní Sokolovna, atd. Bohužel nebydlíme ve VelMezu, kde mají dálnici za humny. Tam s obchvatem jistě uspějí, protože tyto města mají celorepublikovou podporu, a podporuje to i státní ŘSD. Ale o obchvat už několik let také usiluje větší město Žďár nad Sázavou, má připravenou severovýchodní a jihozápadní variantu, ale taky se tam pár let nic neděje a to je tam terén poměrně rovinatý.

Rozemletý asfalt z frézování není recyklát, protože z něho není vyrobeno to původní (balená vozovka), ale je to odpad, volně nasypaný na krajnici a zhutněný. Stačí ale větší slejvák a eroze to pěkně rozemele. U obalovny Colasu při cestě na Zlatkov u lesa Ochozy jsou z tohoto materiálu patrné velké haldy a nikdo to nechce ani do děr na polňačkách.

Možná se to zemědělcům u Rodkova líbit nebude, ale jednou je tam cesta zanesena do územního plánu, takže je možné pozemky vyvlastnit. Ale já si především myslím, že vše je otázka slušného jednání a solidní ceny. Za adekvátní kompenzaci prodají skoro všichni.

VelMez by obchvat nemělo, kdyby jen čekalo. To je právě ten rozdíl. Ti, kteří jsou aktivní a ochotni převzít část nákladů, budou jezdit.

U Žďáru je podle Zásad ÚR kraje schválena jižní a západní trasa.

Odfrézovanému asfaltu se říká recyklát. Stejně jako třeba podrcenému betonu z demolic. V obalovně to přidávají do "nových" směsí, což je běžný postup.

Zanesení cesty do ÚP ještě není definitivním stavebním projektem a může se změnit. O dlouholetých periperiích svědčí problémy hradecké dálnice, kterou blokovala jedna hodně aktivní farmářka.

Ano ti co jsou aktivní, budou jezdit, ale další podmínkou je schválení a podpora dopravním odborem kraje a státním ŘSD.

To že jsou varianty obchvatu okolo ZR schválené, je pěkné. Bystřický ÚP je také schválen, ale obchvat se stejně nebuduje... takže něco jsou dokumenty (kecy) a něco skutečné činy (reálná stavba komunikace).

Recyklát je odpadem stejně jakým je stavební odpad z rozbouraných staveb (cihly, beton, střešní tašky), které se mohou v drtičkách obaloven také dále zpracovávat a dávat znovu do betonu (to je skutečná recyklace), do základových směsí pod vozovky se to nedává - tam jedině makadam z lomového kamene. Recyklací nelze nazvat vyvezení a zhutnění tohoto odpadu z frézování na krajnici silnice při jejím rozšiřování...

Zanesení trasy do územního plánu je dost významný zlom - všechny jiné alternativy jsou tím opuštěny, a zablokovány jsou jen pozemky pod schválenou variantou. Těžko už pak přesuneš trasu na pozemky, kde začaly růst vilky.

Hradeckou dálnici blokovala arogance úředníků a politiků, kvůli které Havránkové "bouchly saze". Dá se tomu vyhnout slušným jednáním a solidní cenou.

Na kraji by to museli odsouhlasit hlavně politici (rada, zastupitelstvo), protože ti rozhodují o tom hlavním - zda to kraj zainvestuje.

Jmenuje se to recyklát a nemá smysl se přít, že se to tak nejmenuje.

Jihozápadní obchvat BnP je v ÚP zanesen již pár let a předpokládám, že se stavět v nejbližší době nebude. Šušká se, že tato výstavba bude až pro další generace a my ve středním věku se toho už nedožijeme. Nadřízeným orgánem dopravního odboru kraje Vysočina je logicky Ministerstvo dopravy ČR, které skrz ŘSD dozděluje dále na jednotlivé kraje prostředky na výstavbu silnic a dálnic, protože silnice nevlastní města, ale kraje a nebo stát. Jejich postavení a uvedení do provozu je dané prioritami, začíná se těmi dostavením nejpotřebnějších úseků dálnic, které odlehčí od dopravy desítek tisíc aut a kamionů denně, a bohužel končí se těmi méně prioritními, kam spadají silnice druhých a třetích tříd. A to méně prioritní je právě případ našeho města, ten obchvat by neměl být silnicí první třídy jako blízká I19, ale až nějaké druhé. Sám vím, že na úseku Žďár nad Sázavou a Jihlava se po převratu plánovaly 4 obchvaty a postaveny jsou za 25 let zatím jen dva, okolo Jamného a Bohdalova. Obchvat potřebuje i Nové Veselí, kde má venkovské sídlo prezident Zeman, ale to ho ještě nemá a bůh ví, jestli ho bude mít. Tam je situace ztížena blízkým rozsáhlým rybníkem a méne vhodnými geologickými poměry, které by si vyžádaly nákladná řešení, protože co je na silnicích nejdražší, jsou mostní a pilotové konstrukce. Vše je tedy běh na velmi dlouhou dobu a trať.

Nepřu se o názvu, ale o účelu, který není v případě rozšiřování krajnic recyklační v pravém slova smyslu. To by museli z recyklátu vyrobit a položit nový asfaltový koberec.

Odbor dopravy krajského úřadu o investicích do silnic nerozhoduje. Silnice II. a III. třídy jsou sveřeny do samosprávné působnosti krajů, takže u nich si kraje (zastupitelé) autonomně rozhodují, do čeho půjdou peníze. Dotace na konkrétní akce posílá Státní fond dopravní infrastruktury a operační programy rozdělující peníze od EU.

V záležitosti napojení na dálnici by bylo ŘSD angažováno, pokud by zahrnovalo i stavbu silnice I. třídy od sjezdu u VelMez ke Křižanovu, která není nezbytně nutná - bez ŘSD se dá obejít. U silnic II. a III. třídy jde o to, čím přesvědčit krajské politiky, aby se rozhodli věc uskutečnit. Jak je vidět, "v pořadníku" jsou desítky staveb, jen čekat nestačí. Je potřeba nabídnout vlastní peníze na spolufinancování.

Díky za objasnění financování silnic, takže princip je vpodstatě stejný, jako u CZV, čerpání z ROP dotačních programů za spoluúčastí obcí a podpory SFDI. A nejde jen o krajské politky ale i místní zastupitele, kteří musí pro tento dopravní záměr tvrdě lobovat a prosazovat ho ve svém volebním programu (resp. ve volebním programu své strany, za kterou do zastupitelstva kandidovali, pokud nebyli nezávislými), a né být jen formální figurkou a loutkou, která si občas jde na usnesení sednout a zahlasovat. Obyčejný občan opět těžko něco dokáže, ikdyž budeš namítat, že vždy může něco ovlivnit prostřednictvím svých volených politických zástupců (tedy pokud vůbec nějaké volil). A další nezanedbatelná věc je v jistém slova smyslu omezený rozpočet obecní kasy (ikdyž u nás se už tak trošku tváří v socanském stylu jako neúsporný, neomezený, rozhazovačný kde se dá), kterou by tento záměr obchvatu při očekávané finanční spoluúčasti obce 10 až 20 % z očekávané ceny záměru docela dosti zatížil, zvláště v této dnešní době, kdy se už naše milá obec zavázala finančně plnit projekty dotačního CZV, stacionáře a jiných nedotačních akcí (např. ZS). Stavby takových projektů totiž nebudou za desítky milionů, ale už za miliardy. Nedávno jsem na úřední desce města našel vyjádření MŽP k posuzování vlivů na ŽP (EIA) na strategii rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v kraji Vysočina (cyklostezky), takže velmi paradoxní a úsměvné je, že na cyklostezky kraje peníze mají a budou mít, ale na daleko potřebnější silnice a obchvaty už moc ne. Vypadá to, že severojižní propojení Bystřice s dálnicí u VelMezu žádného zastupitele tolik nepálí a nepovažují ho za největší dopravní handicap města. Navíc, sám jsi nastínil hlavní problémy - po sjezdu z D1 by musela silnice vést městem VelMez, protože jinou variantu bych si v tom členitém a kopcovitém terénu u VelMezu, dokonce s nejvyšším dálničním mostem v ČR nad řekou Oslavou, nemohl představit a pokud ano, bylo by to dosti nákladné řešení. Další dva členité úseky by byly u Rodkova a Strážku a i tam by musely být řešeny nákladnými přemostěními Nedvědického potoka a Bobrůvky (Loučky).

Pokud by se místní zastupitelé pro napojení na D1 rozhodli, nikdo od nich nečeká, že by lobbovali osobně - jako u ostatních věcí by zaúkolovali radu města, městský úřad a případně nějakou externí firmu, aby to připravili.

"Obyčejní občané" mohou tak dlouho zastupitele otravovat, až začnou něco dělat.

Díky rostoucímu výběru DPH by Bystřice neměla mít nedostatek peněz. Její podíl by nebyl spolufinacování samotné stavby, ale "jen" dokumentace a pozemků. Pokud by to bylo rozloženo do několika let, dalo by se to finacovat bez velkého zadlužení, možná úplně bez něj.

Ony jdou peníze obecně na spoustu zbytečností, ale na to, co je důležité, nejsou. Co čekat v zemi, kterou zachvátila horečka "čerpání" dotací, kde se posuzuje jen to, kolik už "se" vyčerpalo a vůbec se nehodnotí, na co to bylo a kdo si tím pomohl? Je to selhání občanů, že se nedokáží ozvat proti těm desítkám golfových hřišť, kongresových center a celkem zbytečných věcí, v nichž mizí peníze bez užitku pro širší veřejnost.

U VelMez je plánována silnice I. třídy od sjezdu na 146. km D1 ke Křižanovu. A kdyby se spojily obce na trase, hlavně Bystřice, VelMez a Křižanov, třeba by dokázaly prosadit i toto.

V případě plánovaného severojižního propojení by to mělo být věcí politiků jak ve VelMezu, tak i v BnP a dalších obcí "po cestě", tj. Křižanov, atd. Ti by se měli spojit a ve společném zájmu této věci jednat a prosazovat to na kraji i státu. A radní v radě je něco jako zastupitel na vyšší úrovni, nemá o moc víc pravomocí jako řadový zastupitel.

No jo, ale ta silnice I. třídy z VelMezu končí v Křižanově, kde se napojí na stávající silnici Žďár nad Sázavou - Velká Bíteš. Od Křižanova dál k Bystřici to bude s největší pravděpodobností silnice II. třídy s těmi problémy přemostění Nedvědičky a Loučky a obchvatů městyse Strážku a obce Rodkova, protože těžko očekávat, že by silnice probíhala v současné trase, která je pro silnice vyšších tříd nedostačující, hlavně pro nákladní auta a TIR (prudké zatáčky, velké stoupání/klesání).

I ta dokumentace a projektová příprava něco stojí. Na CZV stála hezkých pár melounků. A samotný prodej a vyvlastnění pozemků to je to co by nejdéle trvalo, pak musí přijít geologický průzkum podloží, který např. naprojektuje hloubku uložení pilot u mostních konstrukcí, atd. a teprve potom se může začít dělat skrývka ornice a stavět základové konstrukce. Toto není proces na jeden rok, ale na desítky let.

Tak jednotlivý člen rady nemá pravomoci vůbec žádné. Rada je kolektivní orgán - pravomoci má tento orgán, ne jedinec.

Provoz na Bystřici by nebyl až tak velký, aby ospravedlňoval náklady na silnici I. třídy v celé délce. Ale pokud se silnice II. třídy povede (je rovná jak směrově, tak výškově), může sloužit stejně dobře. Silnice II. třídy může být široká i 9,5 metru, tedy stejně jako I/19 v Bystřici.

Pokud by projekt měl politickou podporu, spolufinacování od zainteresovaných obcí a vlastníci pozemků by dostali slušnou cenu, začít stavět by se mohlo do 4 let.

Zastupitelstvo je taky orgán, i oni rozhodují a hlasují a (ne)schvalují.

Nerozlišuji v tomto první a druhou třídu, ponechme to stranou. Směrodatná je sjízdnost, zejména pro nákladní auta a kamiony sjíždějící z D1 a možná mířící sem do BnP (ještě marně přemýšlím, co by tady dělali, když tu není žádný logistický areál, skladiště ani překladiště), které by se za stávajícího stavu u Strážku šprajcly v zatáčce... je tam velké klesání a to by dělalo problémy i v zimním období a v kalamitách bez řetězu by si neškrtli.

Jo, mohlo... teď je 25 let po převrtatu a v katastru BnP nevzniknul zatím žádný kus nové silnice. Ulice jsou tu rozbombardované i na to nemá město peníze. Až si udělají pořádek s komunikacemi ve městě, můžou přemýšlet o něčem větším mimoměstském. Loni dělali rekonstrukci ul. Na Příkopech, Na Vyhlídce a na Skřipci, kam položili místo kostek asfalt. Aktuálně se dělá na Bratrské. Z informací z aktuálního srpnového Bystřicka mají letos nebo příští rok začít dělat ul.Bočkovu a Farskou, kde jsou taky částečně kostky... ale že Koželužská, kde bydlím, je samá díra, a na konci u potoka se při slejvákách dělají louže a není to odvodněné a oddrenážované, to už je holt nezajímá.

Je to tak a měl jsem být přesnější: "Pokud by se vetšina v zastupitelstvu rozhodla..."

Od té třídy se ale odvíjejí i parametry, které musí silnice splňovat, třeba poloměr směrových oblouků. Můžeme tedy buď vyjmenovávat jednotlivé parametry, nebo je všechny vyjádříme zařazením do nějaké třídy.

Kamiony by dělaly to, že by zásobovaly továrny materiálem a odvážely výrobky. Třeba.

Striktně vzato tu vznikly komunikace v průmyslové zóně nebo na Rovinkách. Nemyslím si, že by naše ulice byly ve špatném stavu, spíše bych si dělal starosti o to, co není vidět - vodovod a kanalizaci. Peněz je dost, ale politické rozhodnutí zastupitelstva bylo dát je jinam (viz článek Hospodaření města 2013: příjmy a výdaje).

Pokud máte na ulici problém, asi by bylo vhodné obrátit se s dotazem na majetkový odbor.

Kamiony jsou v tuto chvíli fiktivní, protože tu žádné továrny nejsou a ty největší, jako Wera Werk, Cormen atd. si poradí i bez obchvatu. Ano, jsou to mimo šířky i poloměry zatáček a taky i míra stoupání a klesání, tedy přes údolí vyšší náspy a mosty a ve svazích a na kopcích hlubší zářezy - vše výrazně prodražuje cenu komunikace.

Ano pardon, Rovinky jsou jediné místo za posledních 25 let, kde vzniklo cca 1 km nových silnic - ulic. Troško málo. Ano město trápí havarijní stav podzemních inženýrských sítí, ale je to věcí i jedné vodárenské společnosti, kde i město má nasáčkováno mnoho jmen.

Kdysi když diskuze ještě fungovala, tak tam takový dotaz byl odbyt s tím, že rekonstrukce budou postupné, a priority co má přednost jiné, tudíž nezbude nic jiného, než trpělivě čekat. Stejně tak, jako se čekalo při výměnách okem a nátěrem fasád.

Možná tu ty továrny nejsou právě kvůli chybějící cestě ;-)

Netvrdil jsem, že stavět silnici na Vysočině by bylo laciné. Ale nejde to odbýt jen tím, že by to bylo drahé. To byla I/19 také, a přesto stojí...

Alternativou k trpělivému čekání je, že se všichni sousedi budou tak dlouho ozývat, až to opraví.

Některé firmy by se obešly bez silnic... viz ÚJP Praha, která chtěla dovážet materiál ke zpracování po železnici, a rovněž podobným způsobem ho i odvážet, proto mají v projektu řešenou vlečku. ASle máš pravdu, takových firem moc není a většina řeší dopravu silniční. A bez ohledu na to zde vznikly Wera-Werk, Cormen, Rathbeger a ostatní...

I/19 stojí právě proto, že v poválečné době řešili propojení našeho města na tehdejší okresní, tedy na Žďár n.S. a z něho se lze na dálnici k exitu Beranov u Jihlavy také dostat... akorát je to pro nás více kilometrů, nikoliv však pro Žďárské. A tam se průmyslová zóna i včetně prodejních areálů (např. Jysk, atd.) rozvíjí podstatně dynamičtěji.

Je nás víc... a už se spojujeme. Dalším ozyvatelem je pan učitel Bárta, který na potřebnost opravy ul.Koželužské apeloval již v dřívější době, kdy jsem tam ještě dávno nebydlel. Zvláštní, v další část této ulice před výjezdy hasičů vozovku rekostruovali bez okolků a nyní je tam zámková dlažba.