Městské společnosti v obchodním rejstříku

Všechny obchodní společnosti registrované v České republice mají povinnost vkládat určité dokumenty o své činnosti do obchodního rejstříku, vedeného rejstříkovými soudy, který je veřejně přístupný na internetu zde. Cílem opatření je umožnit obchodním partnerům zjistit o sobě navzájem klíčové informace, např. kdo je vlastníkem, zda není firma v insolvenci, jaké jsou její finanční poměry apod. V případě společností vlastněných státem, kraji nebo obcemi obchodní rejstřík umožňuje občanům zjistit, jak je hospodařeno s jejich majetkem.

Způsob a rychlost plnění povinnosti vůči obchodnímu rejstříku proto nejsou u městských firem nezajímavou podružností. Tím, co bude občany nejvíce zajímat, jsou asi roční účetní závěrky.  

Účetní závěrka musí být schválena vždy do 30. června následujícího roku. Zákon o účetnictví ve spojení s obchodním zákoníkem ukládá firmám povinnost doručit rejstříkovým soudům účetní závěrku bezodkladně po jejím schválení radou (valnou hromadou). Bezodkladně přeloženo do běžné češtiny znamená ihned, kdy je to technicky možné. Z toho plyne, že nejpozději do poloviny července by měly být v obchodním rejstříku zveřejněny účetní závěrky za předchozí rok. Jak tento požadavek plní firmy s majetkovou účastí města, resp. jejich jednatelé, kteří za to zodpovídají? 

*předmětný zápis ze zasedání rady nebyl dosud zveřejněn

Pokud firma povinnost neplní, finanční úřad jí může ukládat donucovací pokuty do výše 3% hodnoty aktiv, která jsou např. u Bystřické tepelné zhruba 15 mil. Kč. a u Polikliniky Města cca 5 mil. Kč. Případné sankce se tedy pohybují ve statisících. Je pravda, že finanční úřady jsou zaneprázdněny dolováním daní, takže z vlastní iniciativy tuto věc neřeší, nicméně každý může dát podnět k zahájení řízení, kterým se budou muset zabývat.

V zemi, kde jsme si zvykli mít na každý prd právní předpis asi nepřekvapí, že i na případy nezveřejňování účetních závěrek máme paragraf. Konkrétně se jedná o § 254 trestního zákoníku, který praví, že kdo jiného omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona povinen, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Podmínka omezení na právech je v tomto ustanovení téměř nadbytečná, protože každý máme právo nahlížet do obchodního rejstříku, do kterého mají firmy povinnost ukládat údaje, tedy máme právo zjišťovat o nich aktuální a pravdivé informace. Proto omezení na právech nastává při neplnění povinnosti jaksi automaticky.

Pokud by byla finančním úřadem uložena pokuta, vzniká firmě a jejímu vlastníkovi (městu) škoda. Pokud překročí hranici 0,5 mil. Kč, jedná se o škodu značnou a v tomto případě se trestní sazba odnětí svobody zvyšuje na jeden rok až pět let nebo peněžitý trest. U škody pod 0,5 mil. Kč ale nad 25 000 Kč by se mohla uplatnit ustanovení o porušení povinnosti při správě cizího majetku, kde je možné odnětí svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitý trest.      

A navíc samozřejmě na osobě, která škodu způsobila, ji může ten, komu byla způsobena, vymáhat.   

V případě Polikliniky Města došlo i k dalšímu závažnému pochybení. V obchodním rejstříku jsou jako členové dozorčí rady vedeny osoby, které jimi už několik let nejsou a ti, kteří tuto funkci skutečně vykonávají, tam vedeni nejsou. Nepravdivé údaje v rejstříku mohou být důvodem pro zpochybnění všech úkonů, které dozorčí rada vykonala.