Městské grantové programy a jejich vady

27.12.2018 23:56

I pro rok 2019 odsouhlasili zastupitelé v rozpočtu prostředky pro městské dotační programy. Nejvyšší částku vyčlenili na subvencování činnosti sportovních a volnočasových organizací, konkrétně 2,2 mil. Kč, což je o 200 tis. Kč více než letos. Na podporu jednorázových sportovních akcí je určeno 100 tis. Kč, kulturních akcí 250 tis. Kč, obnovy fasád na náměstí 150 tis. Kč a na odměny sportovních trenérů 700 tis. Kč. 

Zatímco o objemu vyčleněných peněz rozhoduje zastupitelstvo, podmínky pro jejich rozdělování schválila rada města. Pravidla na rok 2019 byla uveřejněna na úřední desce, ta z let minulých jsou dostupná zde. Nastavení dotačního systému v našem městě však vzbuzuje důvodné pochybnosti o transparentnosti, hospodárnosti a efektivnosti vynakládání veřejných prostředků.

Podrobnější pohled na programové dokumenty odhaluje, že jsou sepsány vágně a bez citu pro exaktní formulace, což otevírá prostor pro různé interpretace. Autor textů se zřejmě nechal inspirovat obdobnými dokumenty jiných samosprávných celků, aniž by ovšem převzaté pasáže propojil do jednoho soudržného celku.

Když začnu u nejštědřeji financovaného programu na podporu sportovních a volnočasových aktivit, uveřejněná pravidla umožňují zaslat žádost o poskytnutí dotace e-mailem, ale současně vyžadují doručení v zalepené obálce. Listina má být adresována městskému úřadu, přestože peníze poskytuje město Bystřice nad Pernštejnem, nikoliv úřad. Chybí i celková částka určená na program. Závažnější jsou ovšem nejasně stanovená kritéria, od jejichž splnění se přitom odvíjí výše subvence pro konkrétní subjekt. Během let se tu sice ustálila určitá interpretace předmětných ustanovení, leč provádět zpětnou kontrolu oprávněnosti přidělení dotace podle nejasných pravidel bude obtížné. Faktická nemožnost důsledné kontroly by přitom byla v rozporu s požadavky zákona o rozpočtových pravidlech.

Přitom důvody ke kontrolám tu jsou. Část dotace z programu na podporu činnosti sportovních a volnočasových spolků je určena i na údržbu majetku, který konkrétní organizace využívá. Dotační podmínky zakazují, aby na jednou dotovaný účel organizace čerpala z rozpočtu města i další prostředky. Například Sportovní klub Bystřice nad Pernštejnem (fotbalisté) mimo peněz z tohoto dotačního titulu však každý rok získává přímo z rozpočtu i finance na údržbu hřišť. Bez kontroly není možné s jistotou říct, zda zde nedochází k financování té samé činnosti dvakrát.

Nedostatky programových dokumentů zachraňují navazující smlouvy o poskytnutí dotace mezi městem a příjemci jen částečně. Nejzávažnější vadou kontraktů v programu podpory činnosti sportovních a volnočasových spolků zůstává chybějící účel, na který jsou prostředky poskytovány, a příjemce v jejich utrácení tak omezuje jen krátký seznam zakázaných výdajů. Čeho však má být za peníze občanů v konkrétním případě dosaženo, je nejasné. Město dokonce po příjemci nepožaduje ani automatické předložení účetních dokladů prokazujících, za co byly peníze vynaloženy a zda souvisely s účelem (který, jak jsem uvedl, však také specifikován není). Příjemce se sice zavazuje předložit kopii daňového přiznání, z něj ovšem potřebné údaje vyčíst nelze. Kdo, jak a zda vůbec kontroluje spolkem uváděné počty členů a jejich věk, od nichž se odvíjí výše dotace, nevyplývá ani ze smluv, ani z programových dokumentů.   

Programové dokumenty svěřují významnou roli komisi sportu a mládeže, která k předloženým žádostem vydává stanoviska, včetně hodnocení splnění podmínek. Komise dokonce radě města předkládá návrh na rozdělení příspěvků z grantu jednotlivým příjemcům. Přitom je obsazena členy největších sportovních spolků, o jejichž objektivitě lze tudíž mít důvodné pochybnosti. Na rozhodování o přidělení dotace se tak fakticky podílí osoby, které mají na tomto rozhodnutí zájem, což je činí podjatými podle § 14 správního řádu. Členové rady města členy komise sportu znají, tudíž vědí, že jsou v této věci podjatí, a proto nikdy neměli komisi sportu a mládeže svěřit úlohu v rozhodování o těchto dotacích. Komisí ovšem problém podjatosti nekončí, neboť úkony v řízení provádějí i členové rady a úředníci, kteří jsou členy sportovních spolků.

Grantový program pro podporu kulturních a společenských událostí opakuje některé z výše uvedených chyb a přidává ještě další. Zásadní problém představují subjektivní hodnotící kritéria, která neumožňují objektivně zhodnotit přínos akce a dovolují zaintresovaným členům komise kultury preferovat vlastní projekty. Analogická situace je u grantového programu na podporu jednorázových akcí na poli sportu a volného času, kde hodnocení provádí komise sportu. V případě programu financování odměn trenérů mládeže základní vada spočívá v tom, že kontrolní pravomoci byly delegovány na komisi sportu a mládeže. Členové komise tak mají ověřovat, zda spolky, jichž jsou navzájem členy, skutečně provedly tolik tréninkových hodin, kolik vykazují. Že tato konstrukce umožňuje postup „já na bráchu, brácha na mne“, a je až ukázkovým příkladem podjatosti, asi netřeba zdůrazňovat.      

V grantovém programu na podporu obnov fasád na Masarykově náměstí zaujme, že subvenci nelze čerpat na plastová okna a dveře. Přitom orgány města při výměně výplní fasádních otvorů plastové výrobky používají. Stalo se tak při letošní rekonstrukci fasády na domě naproti bývalé radnici (s jídelnou MEZ a trafikou) a stejný osud zřejmě čeká v roce 2019 i Vysočan, vzhledem k tomu, že na kompletní výměnu všech oken a dveří je u něj v rozpočtu vyčleněno jen 1,5 mil. Kč. Je to paradoxní situace, že u městských budov politikům nevadí rozšiřovat sídlištní estetiku i do centra města, zatímco na soukromé majitele nemovitostí mají podstatně vyšší nároky. Přitom by to mělo být naopak. Město by mělo jít příkladem.  

Jak jsem podrobněji rozebral v jednom z předchozích článků, objem financí alokovaných v městských dotačních programech se během předchozích osmi let více než zdvojnásobil. Pravidla grantových programů však obdobným vývojem neprošla a v současnosti už vůbec neodpovídají částkám, jež jsou čerpány. Dotační systém neposkytuje dostatečnou záruku, že jsou prostředky města vynakládány účelně a hospodárně a jsou dostatečně chráněny před zneužitím, jak požaduje zákon o obcích. Rozdělování peněz sice probíhá podle podmínek nastavených radou města, ale konečné slovo má kvůli vysokým částkám zastupitelstvo, které schvaluje většinu smluv o poskytnutí dotace. Členové zastupitelstva odpovídají svým majetkem za případnou škodu, kterou způsobí porušením povinností řádného hospodáře. Z odpovědnosti za škodu se přitom nemohou vyvázat tvrzením, že jim určité informace nebyly přeloženy, neboť je jejich povinností si všechny potřebné podklady pro rozhodnutí obstarat a postupovat s přiměřenou mírou jistoty o souladu rozhodnutí se zákonem. Nekoná s péčí řádného hospodáře ten, kdo schválí výsledek dotačního procesu, o jehož vadách vědět mohl a měl. Zvlášť se to týká situace, kdy o podjatosti zainteresovaných osob věděl, protože je osobně zná.             

Zpět

Diskusní téma: Městské grantové programy a jejich vady

Datum 29.12.2018

Vložil Jarouš Smutnej

Titulek MěÚ = adresa města!

Odpovědět

Pane Švestko, jste neuvěřitelný dogmatik... jaká je korespondenční adresa města, uvedená v obchodním rejstříku /rejstříku právnických osob/, jakože město samozřejmě má vedle účtu i své IČ? Přeci městský úřad! Kam by se to podle Vás měly papírové písemnosti jako zasílat? Na mars?

Datum 29.12.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: MěÚ = adresa města!

Odpovědět

Korespondenční adresa úřadu: Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem, Příční 405, 59301 Bystřice nad Pernštejnem.

Korespondenční adresa města: Město Bystřice nad Pernštejnem, Příční 405, 59301 Bystřice nad Pernštejnem.

Pro zjednodušení si to představte, že na stejné adrese bydlí dva příbuzní. Místo stejné, jméno podobné, osoby odlišné.

Datum 29.12.2018

Vložil Jarouš Smutnej

Titulek Re: Re: MěÚ = adresa města!

Odpovědět

Opravdu jste dogmatik.

Můžete mi sdělit, KDO řídí město a rozhoduje např. o přidělení dotací a finančních příspěvků? Ano, samosprávný městský úřad, tedy konkrétní městské volené a jmenované osoby, tj. starosta, místostarosta, tajemník, úředníci, radní, zastupitelé... přijde písemnost, adresovaná městu. Kdo ji rozlepí? Zodpovědná osoba na podatelně a pak to postoupí dál, nebo přímo starosta, tajemník, kteří to opět postoupí dál? Tedy pokud přijde třeba žádost o grant na sport, tak to jde přes zmiňovanou komisi rady města, konkrétně přes komisi mládeže a sportu. Finance uvolní zase odbor finanční. Pochopte přeci, že město by bez městského úřadu a jeho zaměstnanců nefungovalo. Ruka ruku přeci myje a to je to, proč funguje korupce.
Korupci je možno charakterizovat jako zneužití postavení, které je spojeno s porušením principu nestrannosti při rozhodování. Je motivováno snahou po materiálním zisku nebo získání jiných výhod. Korupce je projevem chyby v rozhodovacím a řídícím procesu. Součástí korupčního vztahu je vždy ten, kdo rozhoduje, jeho moc odchylovat se od stanovených pravidel, výměna takto vychýleného rozhodnutí za výhodu a nesprávnost, protiprávnost nebo amorálnost takového vztahu výměny. V širším smyslu je účast v korupčním vztahu etickým a mravním selháním jednotlivců. Schopnost instituce korupci potlačovat a bránit se jí je indikátorem kvality vnitřní kultury celého institucionálního systému jako takového a z ní vyplývajících norem chování v příslušných institucích. Výskyt korupce může ohrozit životaschopnost demokratických institucí a tržních ekonomik a zároveň bezpečnost státu, a to jak z hlediska vnitřní, tak i vnější bezpečnosti.
Přestože trestní zákoník nepoužívá samotný pojem „korupce“, je tento negativní společenský jev postihovaný především trestnými činy uvedenými v části druhé hlavy X. trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) nazvané „Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných“. Zejména podle dílu 3 „Úplatkářství“ jde o trestný čin podle:

* § 331 Přijetí úplatku,
* § 332 Podplácení,
* § 333 Nepřímé úplatkářství,
* § 334 Společné ustanovení pak vymezuje pojmy „úplatek“, „úřední osoba“ a „obstarávání věci obecného zájmu“.

Díl 3 trestního zákoníku chrání před různými formami korupce především čistotu veřejného života a nestranné a objektivní obstarávání věcí obecného zájmu osobami, které věci obecného zájmu obstarávají.
Kromě úplatkářství je v právním řádu zakotveno několik dalších skutkových podstat trestných činů, které definují korupční chování.
Protože rozhodující prostor a hlavní nebezpečí korupce leží v oblasti veřejné správy včetně moci zákonodárné a moci soudní, jde především o vybrané činy úředních osob podle části druhé hlavy X. dílu 2 trestního zákoníku „Trestné činy úředních osob“:

* § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby,
* § 330 Maření úkolů úřední osoby z nedbalosti.

K trestným činům, které mají znaky korupčního chování, lze řadit také trestné činy:

* § 180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji,
* § 255 Zneužití informace a postavení v obchodním styku,
* § 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě,
* § 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži,
* § 258 Pletichy proti veřejné dražbě,

případně některé další skutkové podstaty obsažené zejména v hlavě VI. a X. zvláštní části trestního zákoníku.

Datum 29.12.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: MěÚ = adresa města!

Odpovědět

Město je společenství občanů a jako takové ho nikdo neřídí. Určité orgány města mohou určité záležitosti občanů spravovat.

Především je třeba pochopit, že městskému úřadu se adresují záležitosti spadající pod státní správu. A městu ve věcech samosprávy. Pokud dotace rozděluje orgán samosprávy (zastupitelstvo či rada), mají být písemnosti adresovány městu.

Ale jistě jste už z článku pochopil, že tohle je ta nejméně závažná vada grantových programů.

Datum 30.12.2018

Vložil Jarouš Smutnej

Titulek Re: Re: Re: Re: MěÚ = adresa města!

Odpovědět

Máte pravdu, akorát hrstka těch zvolených občanů, v podobě rady a zastupitelů MÁ podstatný vliv na chod města a zejména hospodaření svými rozhodnutími a hlasováními. Zapoměl jste také na to, že ten nejvyšší zastupitel, a to je Pačiska, také sedí na městském úřadě. Tudíž MěÚ je faktickým sídlem starosty města. Slepenec zaměstnanců státní správy a samosprávy je v úzkém spojení. Jeden bez druhého nemůže fungovat. Vyšší moc má samozřejmě samospráva. Takže pokud naši mocipáni schválí nebo odhlasují nějaký záměr či projekt, úředníci jako nástroj mají tu povinnost, veškeré záležitosti okolo toho (např. různá povolení, stavební, soulad s ÚP, posuzování vlivů na ŽP, atd.) vyřídit, včetně konečného zafinancování.

Ano, nejvíce závažná vada grantů je mnou zmíněná korupce a její definice. Chování těch, kteří dotace schvalují (poskytovatel, město) a těch, kterým mají být určeny (příjemce, městská společnost nebo spolek, klub, navázaný na tuto společnost) je v mnohých případech podjaté. Podjatost, jako opak nestrannosti a nezávislosti, je dalším základním rysem korupce.

Dám vám malou otázku. Strop nebo dno požadavku dotace stanovuje kdo? Není špatně, že někdo, kdo to stanovuje, může být v konečném procesu významně navázaný na onoho příjemce? Kdo vybírá a jmenuje členy komise? Vidím tu něco podobného, jako u našeho slavného a milovaného Babiše a jeho svěřenským fondem alias AGROfertem.

Datum 31.12.2018

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: MěÚ = adresa města!

Odpovědět

Výši dotace navrhuje komise sportu nebo komise kultury. Poskytnutí dotace do 50 tis. Kč schvaluje rada, nad tuto částku zastupitelstvo. Členy komisí volí rada města. Samozřejmě je problém, že se na rozhodování podílí lidé, kteří mohou mít z rozhodnutí prospěch. Proto to také správní řád považuje za zásadní vadu rozhodnutí.

Datum 04.01.2019

Vložil Jarouš Smutnej

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: MěÚ = adresa města!

Odpovědět

Děkuji za zajímavé info. Vždy jsem si myslel, že kompetence rady města jsou vyšší, než kompetence zastupitelstva. Teď vidím, že je tomu přesně naopak ;-) spíše bych čekal, že velké dotace nad 50 tisíc jsou v dikci rady a zastupitelstvo schvaluje ty nižší.

Datum 04.01.2019

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: MěÚ = adresa města!

Odpovědět

Rada, na rozdíl od zastupitelstva, není volena občany přímo, a proto nemůže mít větší kompetence. Je volena zastupitelstvem, takže mu je, včetně starosty, podřízena.

Datum 05.01.2019

Vložil Jarouš Smutnej

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: MěÚ = adresa města!

Odpovědět

Hm, starosta se ale kolikrát vůči zastupitelům (zejména těm opozičním) chová nadřízeně, jak to předvedl loni v otázce fungování kontrolního výboru. Je to zneužití moci a postavení? Co si o tomto myslíte...

Datum 06.01.2019

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: MěÚ = adresa města!

Odpovědět

Je na zastupitelích, jestli se nechají natlačit do podřízeného postavení.

Datum 06.01.2019

Vložil Jarouš Smutnej

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: MěÚ = adresa města!

Odpovědět

Pokud dotčení (Bárta, Novotný ml.) odstoupili, tak se vpodstatě vzdali a podlehli... ale toto není řešení, protože tím si tu svoji moc dotyční ještě upevnili.

Datum 07.01.2019

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: MěÚ = adresa města!

Odpovědět

V tomto konkrétním případě o osudu kontrolního výboru nerozhodnul jen starosta sám, ale tehdejší koaliční většina, dokonce s přispěním části opozice.