Městské grantové programy a jejich vady

Pane Švestko, jste neuvěřitelný dogmatik... jaká je korespondenční adresa města, uvedená v obchodním rejstříku /rejstříku právnických osob/, jakože město samozřejmě má vedle účtu i své IČ? Přeci městský úřad! Kam by se to podle Vás měly papírové písemnosti jako zasílat? Na mars?

Korespondenční adresa úřadu: Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem, Příční 405, 59301 Bystřice nad Pernštejnem.

Korespondenční adresa města: Město Bystřice nad Pernštejnem, Příční 405, 59301 Bystřice nad Pernštejnem.

Pro zjednodušení si to představte, že na stejné adrese bydlí dva příbuzní. Místo stejné, jméno podobné, osoby odlišné.

Opravdu jste dogmatik.

Můžete mi sdělit, KDO řídí město a rozhoduje např. o přidělení dotací a finančních příspěvků? Ano, samosprávný městský úřad, tedy konkrétní městské volené a jmenované osoby, tj. starosta, místostarosta, tajemník, úředníci, radní, zastupitelé... přijde písemnost, adresovaná městu. Kdo ji rozlepí? Zodpovědná osoba na podatelně a pak to postoupí dál, nebo přímo starosta, tajemník, kteří to opět postoupí dál? Tedy pokud přijde třeba žádost o grant na sport, tak to jde přes zmiňovanou komisi rady města, konkrétně přes komisi mládeže a sportu. Finance uvolní zase odbor finanční. Pochopte přeci, že město by bez městského úřadu a jeho zaměstnanců nefungovalo. Ruka ruku přeci myje a to je to, proč funguje korupce.
Korupci je možno charakterizovat jako zneužití postavení, které je spojeno s porušením principu nestrannosti při rozhodování. Je motivováno snahou po materiálním zisku nebo získání jiných výhod. Korupce je projevem chyby v rozhodovacím a řídícím procesu. Součástí korupčního vztahu je vždy ten, kdo rozhoduje, jeho moc odchylovat se od stanovených pravidel, výměna takto vychýleného rozhodnutí za výhodu a nesprávnost, protiprávnost nebo amorálnost takového vztahu výměny. V širším smyslu je účast v korupčním vztahu etickým a mravním selháním jednotlivců. Schopnost instituce korupci potlačovat a bránit se jí je indikátorem kvality vnitřní kultury celého institucionálního systému jako takového a z ní vyplývajících norem chování v příslušných institucích. Výskyt korupce může ohrozit životaschopnost demokratických institucí a tržních ekonomik a zároveň bezpečnost státu, a to jak z hlediska vnitřní, tak i vnější bezpečnosti.
Přestože trestní zákoník nepoužívá samotný pojem „korupce“, je tento negativní společenský jev postihovaný především trestnými činy uvedenými v části druhé hlavy X. trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) nazvané „Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných“. Zejména podle dílu 3 „Úplatkářství“ jde o trestný čin podle:

* § 331 Přijetí úplatku,
* § 332 Podplácení,
* § 333 Nepřímé úplatkářství,
* § 334 Společné ustanovení pak vymezuje pojmy „úplatek“, „úřední osoba“ a „obstarávání věci obecného zájmu“.

Díl 3 trestního zákoníku chrání před různými formami korupce především čistotu veřejného života a nestranné a objektivní obstarávání věcí obecného zájmu osobami, které věci obecného zájmu obstarávají.
Kromě úplatkářství je v právním řádu zakotveno několik dalších skutkových podstat trestných činů, které definují korupční chování.
Protože rozhodující prostor a hlavní nebezpečí korupce leží v oblasti veřejné správy včetně moci zákonodárné a moci soudní, jde především o vybrané činy úředních osob podle části druhé hlavy X. dílu 2 trestního zákoníku „Trestné činy úředních osob“:

* § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby,
* § 330 Maření úkolů úřední osoby z nedbalosti.

K trestným činům, které mají znaky korupčního chování, lze řadit také trestné činy:

* § 180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji,
* § 255 Zneužití informace a postavení v obchodním styku,
* § 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě,
* § 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži,
* § 258 Pletichy proti veřejné dražbě,

případně některé další skutkové podstaty obsažené zejména v hlavě VI. a X. zvláštní části trestního zákoníku.

Město je společenství občanů a jako takové ho nikdo neřídí. Určité orgány města mohou určité záležitosti občanů spravovat.

Především je třeba pochopit, že městskému úřadu se adresují záležitosti spadající pod státní správu. A městu ve věcech samosprávy. Pokud dotace rozděluje orgán samosprávy (zastupitelstvo či rada), mají být písemnosti adresovány městu.

Ale jistě jste už z článku pochopil, že tohle je ta nejméně závažná vada grantových programů.

Máte pravdu, akorát hrstka těch zvolených občanů, v podobě rady a zastupitelů MÁ podstatný vliv na chod města a zejména hospodaření svými rozhodnutími a hlasováními. Zapoměl jste také na to, že ten nejvyšší zastupitel, a to je Pačiska, také sedí na městském úřadě. Tudíž MěÚ je faktickým sídlem starosty města. Slepenec zaměstnanců státní správy a samosprávy je v úzkém spojení. Jeden bez druhého nemůže fungovat. Vyšší moc má samozřejmě samospráva. Takže pokud naši mocipáni schválí nebo odhlasují nějaký záměr či projekt, úředníci jako nástroj mají tu povinnost, veškeré záležitosti okolo toho (např. různá povolení, stavební, soulad s ÚP, posuzování vlivů na ŽP, atd.) vyřídit, včetně konečného zafinancování.

Ano, nejvíce závažná vada grantů je mnou zmíněná korupce a její definice. Chování těch, kteří dotace schvalují (poskytovatel, město) a těch, kterým mají být určeny (příjemce, městská společnost nebo spolek, klub, navázaný na tuto společnost) je v mnohých případech podjaté. Podjatost, jako opak nestrannosti a nezávislosti, je dalším základním rysem korupce.

Dám vám malou otázku. Strop nebo dno požadavku dotace stanovuje kdo? Není špatně, že někdo, kdo to stanovuje, může být v konečném procesu významně navázaný na onoho příjemce? Kdo vybírá a jmenuje členy komise? Vidím tu něco podobného, jako u našeho slavného a milovaného Babiše a jeho svěřenským fondem alias AGROfertem.

Výši dotace navrhuje komise sportu nebo komise kultury. Poskytnutí dotace do 50 tis. Kč schvaluje rada, nad tuto částku zastupitelstvo. Členy komisí volí rada města. Samozřejmě je problém, že se na rozhodování podílí lidé, kteří mohou mít z rozhodnutí prospěch. Proto to také správní řád považuje za zásadní vadu rozhodnutí.

Děkuji za zajímavé info. Vždy jsem si myslel, že kompetence rady města jsou vyšší, než kompetence zastupitelstva. Teď vidím, že je tomu přesně naopak ;-) spíše bych čekal, že velké dotace nad 50 tisíc jsou v dikci rady a zastupitelstvo schvaluje ty nižší.

Rada, na rozdíl od zastupitelstva, není volena občany přímo, a proto nemůže mít větší kompetence. Je volena zastupitelstvem, takže mu je, včetně starosty, podřízena.

Hm, starosta se ale kolikrát vůči zastupitelům (zejména těm opozičním) chová nadřízeně, jak to předvedl loni v otázce fungování kontrolního výboru. Je to zneužití moci a postavení? Co si o tomto myslíte...

Je na zastupitelích, jestli se nechají natlačit do podřízeného postavení.

Pokud dotčení (Bárta, Novotný ml.) odstoupili, tak se vpodstatě vzdali a podlehli... ale toto není řešení, protože tím si tu svoji moc dotyční ještě upevnili.

V tomto konkrétním případě o osudu kontrolního výboru nerozhodnul jen starosta sám, ale tehdejší koaliční většina, dokonce s přispěním části opozice.