Lesoňovice bez obchvatu z vůle vlastních obyvatel?

V předchozích letech došlo k sérii několika změn územního plánu města Bystřice nad Pernštejnem, jejichž rozsah byl velmi omezený a zaměřený především na záměry samotného města nebo soukromých investorů, kteří se byli ochotni podílet na nákladech spojených s projektovou přípravou. Požadavky ostatních vlastníků nemovitostí na úpravu využití ploch vznesené v letech 2020 až 2024 byly pouze shromažďovány a až nyní se pozvolna rozbíhá proces jejich posouzení a možného schválení. Zastupitelstvo města totiž na březnovém zasedání odsouhlasilo návrh zadání Změny č. 8 Územního plánu, které představuje výchozí bod komplexnější úpravy.

Zákon vyžaduje, aby se zainteresované osoby s návrhem mohly seznámit, a proto musí být uveřejněn po stanovenou dobu na úřední desce. V tomto případě byl návrh změny vložen do Zprávy o uplatňování Územního plánu, přičemž označení dokumentu na úřední desce nijak nenaznačovalo, že kromě nezajímavé zprávy o naplňování stávajícího plánu by mohl obsahovat i zásadní údaje o jeho budoucí podobě. Zda byl zavádějící název dokumentu zvolen záměrně, nebo se jedná jen o projev standardního šlendriánu, se asi nedozvíme, ale při případném přezkumu souladu Změny č. 8 se zákonem bude jistě podstatnou roli hrát otázka, zda se zainteresované osoby s návrhem mohly seznámit způsobem, který mohly očekávat.

Ani kdyby si dokument otevřely, nedozvěděly by se z něj ovšem zcela zásadní věc, a sice že 12 ze 46 záměrů má být bez podrobnějšího rozpracování okamžitě vyřazeno, což následně i zastupitelstvo odsouhlasilo. Žadatelé o změnu se proti vypuštění svého záměru v této fázi fakticky nemohli bránit, protože celá věc probíhala neveřejně až do zasedání zastupitelstva, kam ovšem neměli důvod přijít, neboť netušili, že je jejich návrh v ohrožení. Neznamená to sice, že by se v pozdějších fázích vyřazené záměry nemohly do dokumentu vrátit, ale to už si vyžádá podstatně větší úsilí. Ve skutečnosti tvůrce návrhu zadání Změny č. 8 předpokládá, že budou vypuštěny ještě další, aniž by však naznačil, které považuje za nejméně průchodné.

Seznam navržených změn je obsažen v tomto dokumentu a pro snazší orientaci doplňuji, že zastupitelé vyřadili na základě doporučení vedoucího stavebního odboru a komise výstavby záměry č. 1,6,14,18,19,27,31,33,37,38,42 a 44. A jaký byl důvod pro jejich škrtnutí? Bylo by s nimi příliš práce. Část dotčených orgány totiž požaduje, aby kvůli některým změnám bylo zpracováno hodnocení dopadů Změny č. 8 na životní prostředí. A to jednak kvůli záboru zemědělské půdy, ale také např. z důvodu navrhování ploch pro bydlení těsně vedle ploch pro průmyslovou výrobu, kde by obtěžování hlukem a emisemi mohlo vést k požadavkům vůči fabrikám a dílnám na dodatečná opatření. Zajímavé je, že ne všechny záměry, které se setkaly s výhradami dotčených orgánů, byly vyřazeny. U některých tedy patrně vyšší náklady a zdržení nevadí…        

Pokud odhlédneme od subjektivní snahy ušetřit si práci, objektivní překážkou pro vymezování nových zastavitelných ploch je, že se v Bystřici málo staví, resp. že se staví méně, než předpokládal platný územní plán. V dobách, kdy se až tolik nehledělo na ochranu zemědělské půdy a přírody a krajiny si samospráva do územního plánu zanesla velkorysé rozvojové plochy, a to i v místních částech a v méně atraktivních lokalitách. Přes 80% z 210 ha vymezených zastavitelných ploch je dodnes volných, přestože část jen formálně. Mezi nezastavěné plochy se totiž počítají všechny, kde zatím nedošlo ke kolaudaci stavby, i když jsou již třeba zasíťované nebo na nich dokonce probíhá výstavba. Z pohledu územního plánu je tak volná např. plocha o výměře přes 5 hektarů pro LIDL a stavebniny DEK, byť druhý jmenovaný má krátce před otevřením.

Vzhledem k tomu, že již stávající územní plán obsahuje dostatečnou výměru zastavitelných ploch, nejsou orgány ochrany přírody a zemědělské půdy ochotny souhlasit s další expanzí zástavby do krajiny. Řešením by mohlo být zařazení nové plochy výměnou za vyřazení některé stávající, což ovšem naráží na přirozený nesouhlas vlastníků, kteří se mohou hrozbě snížení hodnoty svého majetku bránit podáním žaloby. K této problematice se ovšem v posledních letech ustálila rozhodovací praxe soudů, která na určení plochy k zástavbě nahlíží jen jako na jakousi příležitost pro majitele, aby stavbu zahájil. Pakliže ovšem po určitou přiměřenou dobu možnost stavět nevyužije, a dokonce ani nečiní kroky k zahájení stavby, potom lze ze stavebního pozemku učinit opět nestavební, aniž by mu byla samospráva povinna za takový přesun platit jakoukoliv kompenzaci. Tedy to, že je určitá plocha vymezena jako zastavitelná, podle současné judikatury neznamená, že jí musí zůstat navždy. V praxi jsou ovšem komunální politici k výměnám ploch určených k zástavbě zdrženliví, mimo jiné kvůli nebezpečí, že by mohli rozzlobit lidi, které rozzlobit nechtějí.          

Jedním z návrhů na změnu územního plánu puštěných do další fáze je zrušení obchvatu Lesoňovic. Nebo spíše půlobchvatu, protože koridor vybíhá z ostré zatáčky před Lesoňovicemi a do trasy silnice I/19 se vrací ještě před koncem zástavby v úrovni dolní autobusové zastávky, přičemž prochází jedním statkem, který by musel být odstraněn. Obchvat tedy ne dokonalý, ale jako náhrada současného prudkého stoupání do zatáčky patrně funkční. Nadřazený územní plán kraje s přeložkou stále počítá, byť žádá prověření trasy, která byla historicky stanovena v nadbytečné šíři a omezuje více pozemků, než je nutné. Ředitelství silnici a dálnic ve vyjádření k zadání Změny č. 8 deklaruje, že vůli samosprávy plochu pro obchvat zcela zrušit nebude bránit, ale upozorňuje, že by o něm mělo rozhodnout zastupitelstvo, a to s plným vědomím důsledků takového kroku. Nepochybně se tím naráží na skutečnost, že zatímco vyškrtnout nějakou plochu dopravní infrastruktury je snadné, zanést ji do územního plánu zpět je už dnes kvůli odporu dotčených vlastníků a ochranářských spolků krajně obtížné.

Vzhledem k aktuálnímu dopravnímu významu a v kontextu se dnes může zdát obchvat Lesoňovic jako neprosaditelná stavba. Ale za deset let, až ŘSD dokončí dálniční síť a bude si muset najít novou náplň činnosti, budeme možná překvapeni, jaké zdánlivě neprůchodné stavby začnou být budovány.

Vypuštění obchvatu dle vyjádření vedoucího stavebního odboru na zasedání zastupitelstva iniciovali „občané Lesoňovic“ a osadní výbor, a to proto, že svým rozsahem znemožňuje rozvoj místní části. To je trochu chabý argument v situaci, kdy jsou v Lesoňovicích stále vyčleněny hektary volných ploch pro bydlení. Existence koridoru je však jistě nepříjemná majiteli onoho statku, který nedávno jeden trakt zdemoloval a nahradil jej novostavbou pro bydlení. Je záhadou, jak na záměr mohl získat stavební povolení, když podle platného územního plánu je v plochách „Doprava silniční“ povolování staveb s výjimkou navrhovaných staveb dopravní infrastruktury nepřípustné.   

Inu, bystřický stavební úřad stále funguje tak, jak jsme zvyklí...