Křišťálově čistý II

14.09.2016 23:54

Kdyby mi městský úřad neblokoval žádost o poskytnutí informací neodůvodněnými požadavky na úhradu nákladů (928 Kč za kopie cca deseti dokumentů a jednoho audiozáznamu), asi bych psal o něčem jiném, ale s takovouhle zůstanu u zimního stadionu. Zatímco předchozí článek shrnoval důvody, proč mělo být koncesní řízení zrušeno dávno před uzavřením smlouvy, teď se můžeme podívat na důsledky toho, že se tak nestalo.  

 

Nedílnou součástí uzavřené koncesní smlouvy je položkový rozpočet s výkazem výměr, podle něhož musí dodavatel postupovat. Pokud by chtěl dodat něco jiného, musí po dohodě se zákazníkem (městem) smlouvu změnit dodatkem. Absence skutečné soutěže mezi uchazeči se projevila evidentním předražením některých položek, jemuž jsem se věnoval již dříve. Mimo to však byly do rozpočtu zahrnuty a městem zaplaceny věci, které, jak se posléze ukázalo, nebyly dodány.

 

Z nich asi nejviditelnější je při běžném provozu zimního stadionu rolba. Podle smlouvy měla být elektrická (akumulátorová) a stát 3 mil. Kč. Na ploše se však objevila rolba Olympia Millennium na zemní plyn, samozřejmě lacinější. Se smlouvou konformní postup by spočíval v přijetí příslušného dodatku, který by zahrnoval skutečnou cenu. Rozdíl mezi reálnou a původně dohodnutou cenou by byl úsporou, spadající pod mechanismus „finančního bonusu“. Podstatou tohoto značně problematického ujednání je, že pokud by dodavatel něco nepostavil, nedodal či nevykonal, byly by mu vyplaceny 2/3 sjednané ceny a o zbývající 1/3 by se městu snížily splátky za stadion.

 

Tři miliony na nákup rolby a rovněž náklady na její opravy a výměnu akumulátorů (1,5 mil. během 15 let provozování) byly také zahrnuty do provozních nákladů stadionu, čímž došlo k jejich nadhodnocení. A tyto nadhodnocené náklady (a podhodnocené příjmy) se staly argumentem pro nízké nájemné, které Bystřici platí provozovatel (50 tis. Kč/rok). Město tak náklady na rolbu platí dvakrát: jednou jako kupní cenu v rámci splátek stadionu, podruhé ve formě bezdůvodně nízkého nájemného.

 

Do položkového rozpočtu, a tím také do ceny, se měla promítnout i řada dalších změn projektu. Třeba nahrazení monolitických železobetonových nosných stěn, odlévaných na místě do bednění, prefabrikovanými nosníky a vyzdívkou z cihel. Nebo nahrazení několika stovek m2 extrudovaného polystyrenu o třetinu lacinějším „perimetrem“.     

 

Jako nadsazené se ukázaly i náklady na financování stavby – bankovní úvěr pro dodavatele do doby, než mu město stavbu ve splátkách splatí. Koncesní smlouvou se Bystřice zavázala poslat dodavateli pro tyto účely dohromady 6 mil. Kč. Podle seznamu subdodavatelů ho stálo financování ze strany UniCredit Bank 6,1% z ceny koncese, což při hodnotě zakázky 57,1 mil. Kč bez DPH znamená asi 3,5 mil. Kč. O 2,5 mil. Kč méně, než mu na to město poslalo a pošle.

 

Nepodařila se ani rekultivace staveniště, kde Bystřice zaplatila za parkový trávník a 16 stromů, ne za drnatou velkopěstírnu plevele, který tam teď prosperuje. Celkově vypadá okolí stadionu značně neutěšeně, podstatně hůře než na vizualizacích z dob schvalování koncesního projektu.   

 

Zastupitelé města souhlasem s koncesní smlouvou přiznali dodavateli nárok i na rezervu na vícepráce ve výši 1,16 mil. Kč s DPH. Ze skutečnosti, že se nezměnila celková cena koncesní smlouvy, lze vyvodit, že dodavatel rozpočtovou rezervu vyčerpal. Pokud ji však použil a přitom nedošlo k uzavření smluvního dodatku, který by v položkovém rozpočtu a výkazu výměr specifikoval, na co konkrétně rezervu použil, nemá město v žádném smluvním dokumentu podchyceno, za co vlastně platí, co si koupilo. A tento nedostatek se krom rezervy na vícepráce týká i položek zmíněných výše v článku a dalších, které doznaly úprav. Možná že někdo na městském úřadě rozsah změn zná, ale neprošly schválením v orgánu, který odsouhlasuje koncesní smlouvy i všechny jejich podstatné změny – zastupitelstvem města. Bílá místa a nepřesnosti ve veřejně dostupných dokumentech také samozřejmě znamenají, že je vyloučena kontrola nakládání s veřejnými prostředky ze strany občanů.       

 

A co na to policie? Kdo by očekával, že si obstará znalecký posudek, zda jsou ceny v položkovém rozpočtu obvyklé a zda dílo obsahuje vše, za co město platí, ten by se pletl. Policejní orgán „posoudil“ přiměřenost celkové ceny zimního stadionu podle cenových ukazatelů ve stavebnictví, na které ho navedl autor koncesního projektu. Cenové ukazatele vychází z dostupných údajů o nákladech různých druhů realizovaných staveb, jejichž zprůměrňováním vznikají obvyklé náklady na měrnou jednotku (v našem případě na 1 m3 obestavěného prostoru). Slouží jako velmi hrubá pomůcka pro zjištění rámcové ceny nějakého stavebního díla ve fázi úvah, zda investor na tuto stavbu vůbec bude mít finance. Cenové ukazatele shrnují údaje z jednotlivých stavebních projektů, které se v řadě aspektů liší (od složitosti základových poměrů po třeba kvalitu osvětlovacích těles), a proto výslovně uvádí, že se jedná o materiál pouze informativní.

 

Policejní orgán v usnesení o odložení věci uvedl, že vynásobením obestavěného prostoru bystřického stadionu cenou za m3 podle cenových ukazatelů se dostal k hodnotě vyšší než je v koncesní smlouvě, tudíž zimák nemůže být předražený. Kalkulaci, na niž odkazuje, však nikam do spisu nevložil, takže se nedozvíme, k jakému druhu staveb náš zimní stadion přiřadil, ani jak si poradil se všemi vedlejšími rozpočtovými náklady (rolba, financování, projekt…), které cenové ukazatele vůbec neřeší, tudíž je podle nich nelze posoudit. No ale především, cenové ukazatele vůbec nepočítají s nestandardní samonosnou obloukovou ocelovou konstrukcí haly bez svislé nosné konstrukce, a proto, i kdyby použití cenových ukazatelů o něčem vypovídalo, nebylo by u tohoto typu stavby možné. Otázkou (ne)výhodnosti pronájmu stavby v ceně 67,6 mil. Kč za 50 tis. Kč/rok, kdy výše nájemného nepokrývá ani náklady na budoucí reprodukci (rekonstrukce) majetku, se policejní orgán nezabýval vůbec.     

 

Bohužel brněnské městské státní zastupitelství postup policejního orgánu odsouhlasilo a spokojilo se s komparací ceny koncesní smlouvy s cenovými ukazateli, aniž by trvalo na porovnání položkového rozpočtu s tržními cenami.

 

O dalších podezřelých okolnostech kolem koncesního řízení třeba zase někdy příště.

Zpět

Diskusní téma: Křišťálově čistý II

Datum 16.09.2016

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Žádný křišťál, ale temný černý morion.

Odpovědět

Jak je možné, že ohledně našeho slavného zimáku byly zaplaceny závazné věci, které nakonec nebyly dodány? Vymýšlí se projekty jen proto, a pro srandu králíkům, aby se v budoucnu položky měnily? Kdo rozhoduje a hlasuje o takovýchto podstatných změnách za miliony? Bylo tedy naše chytré město ve finále okradeno a "dodavatel" si namastil kapsy, opět předpokládám za účasti nějakého všimného nebo pro město pseudovýhodného pod rouškami různých závazků?

Ve splátkám a "výhodnosti" úvěrů - každá banka se snaží na tom něco vydělat, ikdyž úrokové sazby jsou nízké, tak 6,1% a 3,5 mega mi připadá stále dost. Proč by to ale naše chytré město mělo zajímat, když tyto procenta z půjčky nad její rámec cáluje z veřejných peněz, daní, nájmů nás všech a případně dotací kraje a státu? Opět se ukazuje, že nemůže být nikdy dobrým hospodářem a mnoho prostředků se zde takto celkem zbytečně prošustruje a vyhodí do luftu.

Skutečně je to nájemné 50 tis. tak směšné (je vůbec obvyklé)? Vždyť tolik ani nestojí pronájem jednoho prťavého městského bytu 1+1 na celý rok... a za pár let se stejně bude muset inovovat. Takže na tom stávající provozovatel jen vydělá a město prodělá. Ale inu co... město levně nabízí ordinace na poliklinice a levně pronajímá kulturák i včetně restaurace Klub, takže mě toto hloupé chování chytrých ani nepřekvapuje.

Hm, bílá místa ve smlouvách? Myslel jsem, že se tajné věci smluv, obchodní tajemství, atd. spíše začerňují. To je mi novinka.

Datum 20.09.2016

Vložil Jaroslav Švestka

Titulek Re: Žádný křišťál, ale temný černý morion.

Odpovědět

Jen aby nedošlo k omylu, těch 6,1% u financování není úroková míra bankovní půjčky. Město krátce po dokončení poslalo dodavateli hned 2 roční splátky, celkem 24,9 mil. Kč. Navíc DPH platilo přímo město, ne dodavatel. Jelikož část z ceny neplatil (DPH) a z ceny stadionu (49,2 mil. Kč bez DPH) dostal obratem přes polovinu od města, objem bankovního finacování byl podstaně nižší než by se mohlo zdát.

Datum 22.09.2016

Vložil Miroslav Veselý

Titulek Re: Re: Žádný křišťál, ale temný černý morion.

Odpovědět

No než nějaká procenta bance, tak spíše by mne velmi zajímalo, na co (jak služby? jaké materiály?) bylo vyčerpáno 100% zde uvedených 1 160 000 Kč z rozpočtové rezervy? Veškeré "vícepráce" a "vícenáklady" totiž musí být nárokovány a doloženy jednotlivými fakturami, které jsou pro nás jak jinak než tajné a ví je jen Jurošová a spol. na finančním odboru města. Je to pěkné, zveřejní se smlouva a rozpočet, ale už se nezveřejní skutečné čerpání. Takže nakonec si myslím, že to bylo takové velkorysé maličké poděkování našeho hloupého města chytrému dodavateli za jeho služby a nějak toto poděkování musí nazvat. Vždyť při stamilionových rozpočtech našeho města i předmětné firmy jde přeci o drobné, přestože by se za tyto peníze dal postavit menší RD. A k zamyšlení je tak směšně nízký roční nájem dodavateli/provozovateli městského majetku. A ještě podivnější je, že to nezajímalo, nezajímá a nebude zajímat žádného našeho zastupitele. K čemu tam vlastně jsou, jako by žádná opozice nebyla... opoziční články uskupení HORA2015/ANO2011 v Bystřicku na zimák a CZV s létem jaksi utichly. Sice nejsou kontrolním orgánem, jako auditoři a ani se jim v tom zřejmě nechce vrtat, protože moc dobře ví, co by následovalo.