Kraj po volbách

Volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu skončily a strany vládní koalice (s výjimkou Pirátů) vypadají vcelku spokojeně. K žádné masivnímu projevu občanské nespokojenosti nedošlo. Celorepubliková průměrná volební účast, která oproti volbám před čtyřmi roky klesla o 5 procentních bodů na 32,9%, dokládá, že mezi voliči není pociťována významná nespokojenost, která by je motivovala k nějaké akci, např. k účasti ve volbách. Ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem, který vedle samotného města zahrnuje i místní části, dosáhla volební účast 31,5%. Relativně slabý pokles o jeden procentní bod souvisí s tím, že účast byla slabá už v předchozích volbách.

Na území celého Kraje Vysočina se k hlasování dostavilo mírně nadprůměrných 36,26% voličů. Nezpochybnitelné vítězství si zde připsalo hnutí ANO 2011 se ziskem 34,77%, které si oproti 18,48% v předchozích volbách výrazně polepšilo. Vlivem nízké volební účasti ovšem stačila ANO k vítězství podpora pouhých 12% všech oprávněných voličů.    

Přestože se nabízí považovat ODS za poraženého těchto voleb, ve skutečnosti volební strana tvořená občanskými demokraty a hnutím Starostové pro Vysočinu (letos doplněná ještě o TOP 09), zlepšila volební výsledek z 13,19% v roce 2020 na letošních 21,7%. Ztráty však zaznamenali její koaliční partneři. Piráti se z místa druhé nejúspěšnější strany s 13,2% zřítili letos tak spektakulárně, že nepřekročili pětiprocentní uzavírací klauzuli a zůstali mimo zastupitelstvo. Nedařilo se ani lidovcům, kteří z 11,96% klesli na 8,73%, ani SOCDEM, kterou místo 11,86% v roce 2020 letos s 5,65% jen necelá tisícovka hlasů dělila od odchodu ze zastupitelstva. Rovněž zisk STAN se snížil z 10,87% na 8,73%.

S výjimkou ANO, která koncentrovalo protestní hlasy, se nedařilo ani opozičním stranám. SPD se sice konečně podařilo v alianci s Trikolórou a PRO překonat uzavírací klauzuli, ale se ziskem 5,5% jen velmi těsně. Komunisté, letos v alianci STAČILO! s národními socialisty a Paroubkovou českou suverenitou, vykázali zlepšení, ale toliko z 5,26% na 6%. 

Ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem ANO vystoupalo dokonce na 41,5% (2020: 19,53%), ale to při nízké volební účasti opět znamená, že pro něj z 6 432 voličů hlasovalo jen 828 lidí. Na druhém místě skončila s 13,33% aliance vedená ODS, která ale i zde ve srovnání s rokem 2020, kdy získala 6,98%, posílila. Vedle Pirátů, kteří spadli z 13,26% na 3,7%, oslabila z 23,54% na 11,32% i SOCDEM. Lidovci s 8,32% prakticky zopakovali výsledek z roku 2020 (8,63%) a STAČILO! zkopírovalo v místních podmínkách celokrajský vývoj, když posílilo z 5,42% na letošních 6,26%. Velké oblibě se stabilně netěší STAN, která ze 7% v roce 2020 oslabila na 5,81%. SPD se spojenci u nás mírně posílila z 5,85% na 6,51%.

Na úrovni jednotlivých okrsků přetrvávají tendence identifikované již v souvislosti s předchozími volbami do různých orgánů: na sídlištích nízká účast a větší zisky levicových a protestních stran, ve vesnických obvodech vyšší volební účast a příklon k systémovým a středovým subjektům a městské oblasti rodinných domů někde uprostřed. Na Sídlišti I v okrsku č. 2 tak v letošním hlasování při účasti 26,39% triumfovalo ANO s 60,73% a téměř vymazalo SOCDEM s 5,75%, která zde přitom byla historicky dominantní. Alianci ODS podpořilo pouhých 5,23% hlasujících.

Naopak v Domaníně, okrsku č. 14, skončil souboj ANO a ODS remízou na hodnotě 25,55%. Solidní výsledek zde zaznamenali také lidovci se 14,44%, ale i SPD s 10%. S 12,22% dosáhla v Domaníně SOCDEM  lepšího zisku než ve své tradiční sídlištní baště, ale i zde si ve srovnání s 18,91% v roce 2020 pohoršila. To vše při účasti 35,43%.     

Ve volebním okrsku č. 3, pod který spadají převážně rodinné domy na Starém městě a v okolí, se hlasování zúčastnilo 32,82% voličů. Ti nejčastěji volili hnutí ANO (31,97%), následované ODS se 17,84%. I zde SOCDEM oslabila: z 22,33% na 13,38%. Lidovci mírně posílili na 13%, naopak STAN zůstává stabilně málo oblíbená a osciluje kolem 5%.    

Za předpokladu, že v Bystřici chodí ke krajským volbám více méně stále stejná skupina voličů, lze z výsledků vyvodit, že voliči Pirátů se po krátkém výletu vrátili většinově k ODS a okrajově ke STAN. Lidovce volí stále stejní lidé, kterých ale pozvolna ubývá, a schopnost strany získat si nové příznivce je slabá. Dominantní tendencí je přechod voličů umírněné levice, kteří tvoří na Bystřicku historicky nejsilnější část elektorátu, od SOCDEM k ANO. Místní voliči v krajských volbách jsou svým charakterem spíše konzervativní, a proto je příliš nezaujala silně protestní uskupení, jako SPD či Přísaha.             

Po volbách 2020 vznikla v krajském zastupitelstvu široká koalice tvořená aliancí kolem ODS, aliancí kolem STAN, Piráty, SOCDEM a KDU-ČSL, která ve 45členném sboru disponovala spolehlivou většinou 32 mandátů. Přestože samotná aliance kolem ODS letos posílila ze 7 na 11 křesel, obnovit dosluhující koalici nebylo možné kvůli ztrátám zbývajících členů. A v okamžiku, kdy ODS vyloučila spolupráci s ANO, SPD i STAČILO!, iniciativa přešla na hnutí ANO s 18 mandáty. To se pragmaticky domluvilo s SPD (2 mandáty) a SOCDEM (3 mandáty) a vytvořilo nejtěsnější většinu 23 křesel. Sociálním demokratům se tak ještě jednou podařilo udržet v krajské radě, byť už jen v pozici juniorního partnera s jedním křeslem pro Jiřího Běhounka a druhým pro „věčného“ (od roku 2008) krajského náměstka Vladimíra Novotného. SPD byla saturována obnovením uvolněného postu předsedy výboru pro bezpečnost. Tuto funkci, placenou jako plný úvazek, v minulosti zastával zástupce KSČM výměnou za tichou podporu koalice vedené ČSSD, a nyní ji přidá k funkci poslance Radek Koten. Pokud by se v budoucnu koaliční většina ukázala pro praktické fungování jako příliš nejistá, nejpravděpodobnější cestou k jejímu posílení by byla opět tichá podpora od STAČILO! výměnou za nějakou placenou funkci se zanedbatelnou pracovní zátěží.    

Koaliční smlouva byla uzavřena, ale dosud není veřejně dostupná. Vzhledem k rychlosti sjednání a k podobě předchozích dohod se však patrně soustředí především na personálie a o tom, jakým směrem bude koalice s nominovaným hejtmanem Martinem Kuklou z ANO kraj směřovat, případnému čtenáři mnoho nepoví. Ostatně s programem se ANO a SPD nenamáhaly ani v předvolební kampani, jak konstatoval předchozí článek, takže čerpat nelze ani z tohoto zdroje. Podstatným a zneklidňujícím zjištěním z nedávných voleb je, že absence programu zaměřeného na konkrétní kraj tak velkému množství voličů nevadí. Jak může skončit země, v níž už politici voličům už ani nic neslibují?