Komunální volby 2022: výsledky

Nedávno skončené komunální volby opět poskytly velký objem dat, z nichž lze vyčíst některé trendy směřování politiky v Bystřici nad Pernštejnem i města obecně. Během uplynulých čtyř let se počet oprávněných voličů snížil z 6 755 na 6 525. Volební účast se z 52,05% v roce 2014 propadla na 42,48% letos. Voliči, kteří se voleb zúčastnili, disponovali celkem 63 710 hlasy, z nichž stranám rozdali 54 855. Nevyužili tedy 8 855 hlasů, což je téměř 14% a o dva procentní body více než minule. Následující graf ukazuje procentuální zisky volebních stran ve třech posledních komunálních volbách v našem městě:   

1 Zisky volebních stran v komunálních volbách v Bystřici nad Pernštejnem v roce 2014, 2018 a 2022. Údaje v procentech. Zdroj dat: https://www.volby.cz/.

V dalším grafu je vidět, jak se volební výsledky promítly do počtu získaných mandátů:

2 Počty mandátů pro volební strany po volbách v Bystřici nad Pernštejnem v roce 2014, 2018 a 2022. Zdroj dat: https://www.volby.cz/.

V letošních volbách poprvé Sdružení za rozvoj bystřického regionu (SRBR) z prvního místa sesadilo kandidátku ČSSD, resp. nástupnickou Bystřice naše priorita (BnP). BnP ztratila za čtyři roky v procentuálním vyjádření sice „jen“ 8,4 p.b., avšak z hlediska počtu hlasů (každý volič může v Bystřici rozdat 23 hlasů) spadla téměř na polovinu: z 19 148 na 10 106. BnP ztratila jeden mandát a navíc přišla o tři dlouholeté zastupitele: Josefa Soukopa, Petra Hanzlíka a Vladimíra Cisára. Vývoj celé strany kopíroval i sestup starosty Karla Pačisky, jehož letos volilo 835 občanů, zatímco před čtyřmi roky jich bylo ještě 1 655. Roli v tom nepochybně hrálo jeho rozhodnutí již neusilovat o post v čele města, které jej, a tím i stranu, připravilo o část podpory, protože pro některé voliče je zásadní mít „vítěze“, kterým Pačiska už být nemohl. Šťastný nebyl ani výběr Emila Ondry jako lídra, když ten byl zvolen až jako třetí zastupitel za BnP. Některým voličům BnP zjevně Ondrova osoba není sympatická, ale jak se to promítne do jeho ambice stát se uvolněným zastupitelem, se ukáže až na ustavujícím zasedání nového sboru.             

Od oslabeného BnP se hlasy zřejmě přesunuly k sesterskému SRBR, ovšem pouze částečně, neboť jeho podpora se zvýšila jen o 4 p.b. Navíc, ačkoliv SRBR v procentuálním vyjádření posílilo, i u něj se absolutní počet hlasů snížil. Nový mandát získal Petr Paleček, jinak se složení zastupitelského týmu SRBR nezměnilo. Lídr SRBR místostarosta Martin Horák získal nejvíce hlasů ze všech kandidujících osob. Volilo jej 1 180 lidí, téměř 43% z těch, kteří se dostavili k volbám, čímž se přiblížil podílu Karla Pačisky v letech 2014 a 2018, ale je stále daleko od jeho 62% v roce 2010.     

KSČM, tradiční účastník radniční koalice a přidružený subjekt dvoustrany BnP-SRBR, se opět posunula blíže k pětiprocentní uzavírací klauzuli, ale ještě ji překonala a získala jeden mandát. Obsadí jej Alois Bouček, pro kterého hlasovalo 449 lidí, což je nejnižší hodnota ze všech zvolených zastupitelů.  

Jelikož vzestup podpory SRBR nedokázal kompenzovat ztráty BnP a KSČM, součet zisků levicového triumvirátu se oproti roku 2018 snížil z 56,15% na 50,65%. Od roku 2014 pozvolna v každých volbách ztrácí mandáty a letos se tak dostal na těsnou většinu dvanácti v třiadvacetičlenném sboru. Toto rozložení sil, spolu s pevnými vazbami mezi SRBR a BnP, fakticky vylučuje vytvoření jiné koalice než SRBR a BnP s účastí ještě jedné či dvou ze čtyř zbývajících stran. Odcházející a pravděpodobný budoucí starosta sice plánují spolupracovat s KSČM a přizvání čtvrtého subjektu zmiňují pouze jako možnost, nicméně kvůli stabilitě vládnutí je to ve skutečnosti spíše nutnost. Naopak angažmá KSČM s pouhým jedním hlasem nezbytné není a vyloučení komunistů může být podmínkou čtvrté (třetí) koaliční strany.  

Prvním adeptem na spolupráci je KDU-ČSL, která se již účastní stávající koalice. V letošních volbách sice lidovci v procentuálním vyjádření posílili, ale jen o 2 p.b. na 14%, takže jim zůstaly tři mandáty, které obhájili stávající zastupitelé.

O jeden mandát na tři posílilo SNK ED, jemuž se ani přes angažování několika osob z hnutí Otevřená radnice (ORA), které již nekandidovalo, nepodařilo vyprofilovat jako nositel změny. Převážně proto, že čelní pozice na kandidátní listině obsadili lidé s přátelskými vztahy k představitelům vládnoucí garnitury. Obdobně jako BnP i SNK ED přišlo o dlouholetého zastupitele, a to o Zdeňka Mašíka. Na rozdíl od předchozích stran SNK ED zvýšilo zisk nejenom v procentuálním vyjádření, ale i v absolutním počtu hlasů.

Nejvyšší nárůst v procentech (téměř 10 p.b.), mandátech (+3) i počtu hlasů (přes 3 300) však vykázalo ANO 2011, které se stalo druhou nejsilnější stranou na bystřické politické mapě. Jelikož v průběhu volebního období byli zastupitelé ANO 2011 neviditelní, předvolební kampaň prakticky nevedli a program nabízeli mírně řečeno nepřesvědčivý, kořeny jejich úspěchu je nutné hledat v okolnostech, které se jim jednoduše přihodily. Na prvním místě je to skutečnost, že po zmizení ORA zůstalo sice slabou, ale stále nejvýznamnější alternativou levicovému triumvirátu i na něj koaliční spoluprací (KDU-ČSL) nebo osobními vazbami (SNK ED) napojeným subjektům. Vedle protestu proti místním pořádkům však část voličů mohla volbu ANO 2011 chápat také jako vyjádření nesouhlasu s vládou a jejím přístupem k řešení inflace, jak se to snažil stavět předseda hnutí Babiš. Vzhledem k ne příliš přátelským vztahům k levicové většině by bylo překvapením přizvání ANO 2011 do koalice, takže hnutí zřejmě získá čtyři roky, během nichž na sobě mohou anoisté pracovat, získat nutné kompetence a přesvědčit voliče, že jsou způsobilí převzít vládu nad městem.             

Následující graf ukazuje zisky stran přepočtené na všechny oprávněné voliče, tedy včetně těch, kteří nepřišli hlasovat:

3 Výsledek komunálních voleb v Bystřici nad Pernštejnem v roce 2022 přepočtený na všechny oprávněné voliče. Zdroj dat: https://www.volby.cz/.

Rudý podíl voličů, kteří rezignovali na výkon svého práva, už začíná nabývat děsivých rozměrů, zvlášť v kontrastu s titěrným výsekem nejúspěšnějšího SRBR, které si ukusuje jen nějakou desetinu koláče. Levicovou většinu v zastupitelstvu, tvořenou SRBR, BnP a KSČM, dokázala zformovat méně než čtvrtina všech voličů. Z opačného pohledu to znamená, že ji tři čtvrtiny občanů nepodporují, což pro legitimitu vlády nikdy není dobrý výchozí bod. Příčinu masivního nárůstu neúčasti lze spatřovat v tom, že žádná ze stran nedokázala vystupovat jako skutečná alternativa, která by nabídla vizi jiné politiky a jiné Bystřice. Přinejlepším to byly mírné modifikace toho, co už tu je. Ovšem data ukazují, že ani vládnoucí levice nemá přesvědčené stoupence, kteří by ji přišli podpořit. Strany nedokáží motivovat voliče, aby se dostavili hlasovat, a dominantním postojem mezi místními občany je tak stále silnější lhostejnost.   

Pro získání představy, jak volební výsledky ovlivňuje sociodemografické složení obyvatelstva, nabízím srovnání čtyř specifických okrsků. Pod okrsek číslo 2 s volební místností na ZUŠ spadá 546 voličů (oproti 2018 o 40 méně) ze Sídliště I (část ulic Jívová, Višňová, Lipová). Volební okrsek č. 4 má volební místnost v kulturním domě a je určen pro 860 voličů (-29) ze Sídliště II (části ulic Okružní a Hornická). Volební okrsek č. 3 s volební místností v mateřské škole na ulici Zahradní (bývalá ZUŠ) je tvořen převážně starou zástavbou rodinných domů (ulice Pod Kaštany, Kostelní, Ant. Štourače, Voldán…) a má 866 voličů (-12). Volební okrsek č. 14, zahrnující celý Domanín s 248 voliči (-9), je příkladem vesnické místní části.   

Nejprve výsledky z roku 2018:

4 Zisky volebních stran ve vybraných okrscích v Bystřici nad Pernštejnem v roce 2018. Zdroj dat: https://www.volby.cz/.

A letošní výsledky:

5 Zisky volebních stran ve vybraných okrscích v Bystřici nad Pernštejnem v roce 2022. Zdroj dat: https://www.volby.cz/.

V sídlištních okrscích jsme letos svědky masivního přesunu podpory od BnP k SRBR, který ovšem nedokázal zvrátit dlouhodobý trend sestupu vládnoucí levice (BnP, SRBR a KSČM). V okrsku č. 2 na Sídlišti I se její zisk snížil ze 67,6% na 62,93, a to především v důsledku pádu BnP. V okrsku č.4 na Sídlišti II stagnovala na hodnotě 56,11%. SNK ED a KDU-ČSL na sídlištích pokud vůbec posílily, tak jen mírně. Vzhledem k tomu, že letošní výsledky ANO 2011 téměř přesně odpovídají součtu zisků ANO 2011 a silně opoziční ORA v roce 2018 (na Sídlišti I 22,78% a na Sídlišti II 26,83%), lze vyslovit hypotézu, že ANO 2011 je svými voliči chápána jako jediná zbývající protestní strana. Volební účast klesla na Sídlišti I z 39,76% na 32,60% a na Sídlišti II z 46,57% na 36,40%.

V  rodinných domech v okrsku č. 3 se podpora koaliční levice dlouho pohybovala kolem 55%, avšak letos i zde došlo k výraznému pádu na 45,94%, a to jednoznačně kvůli oslabení BnP bez adekvátního posílení SRBR. Mezi domkáři nezavládlo takové nadšení pro ANO 2011 jako na sídlištích a hlasy po zmizelém ORA se rozprostřely rovnoměrněji. Letošní výsledek ANO 2011 zůstal s 16,90% pod součtem zisků ANO 2011 a ORA v roce 2018, který činil 19,62%. KDU-ČSL se v okrsku č. 3 posunula z pozice třetího nejsilnějšího subjektu na druhé místo, a to díky disciplinovanému elektorátu, který lidovce přišel podpořit ve chvíli, kdy se volební účast v okrsku sesunula z 57,86% na 44,46%.

Ve vesnickém okrsku Domanín vládnoucí levice zaznamenala výrazný propad z 51,28% na 38,56%, neboť zde už vůbec nedošlo k přesunu hlasů od BnP k SRBR.  Mírně ztratila i KDU-ČSL, která ale i tak vykázala nadprůměrných 20% a obsadila místo druhé nejsilnější strany. Na první pozici vyskočilo díky převzetí elektorátu SRBR-BnP-KSČM a růstu podpory o 14 p.b. SNK ED. I v Domaníně se volební účast snížila z 59,53% na 48,39.  

Po letošních volbách si sice levicový triumvirát zachoval většinu v zastupitelstvu, leč její pád nejlépe demonstruje skutečnost, že ve srovnání s volbami 2018 ztratila 12 260 hlasů, tedy přes 30%. Lidovci, kteří participovali na koalici, také ztratili 10% hlasů. Naopak opozici i přes nižší volební účast hlasy přibyly: SNK ED o 23% a ANO 2011 o více než 41%. Přitom pro takový výsledek neviditelná opozice nemusela udělat téměř nic. Bystřický volič tedy zoufale hledá alternativu a je otázka, zda dosud nevýrazný budoucí starosta Horák dokáže trend ústupu levice zvrátit.