Kandidátní listiny pro komunální volby 2022

Čas voleb do zastupitelstev obcí, jejichž termín byl stanoven na pátek 23. a sobotu 24. září, se kvapem blíží, takže v tuto chvíli jsou již uzavřeny seznamy volebních stran i kandidujících osob. Údaje uveřejněné Českým statistickým úřadem potvrzují, že v Bystřici nad Pernštejnem bude v roce 2022 pokračovat trend klesajícího zájmu o politiku, a to minimálně ze strany osob ochotných kandidovat.

V roce 2010 se v našem městě o hlasy ucházelo osm volebních stran: vedle celostátních ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KSČM, SNK Evropští demokraté a Dělnické strany sociální spravedlnosti i místní Sdružení za rozvoj bystřického regionu (SRBR) v čele s Josefem Vojtou a Volba pro Bystřici, kde byl na prvním místě MUDr. Aleš Ptáček. V následujících volbách sice zůstal zachován počet kandidujících subjektů, ale složení se změnilo: vedle stávajících ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KSČM, SNK ED a SRBR na lokální scénu vstoupilo ANO 2011 a objevilo se Hnutí Otevřená radnice (HORA), v němž byl nejvýraznější osobností Vít Novotný. V roce 2018 už počet volebních stran klesl na sedm, když zůstaly ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, SNK ED, SRBR, ANO 2011 a HORA, ale z bystřické politiky se stáhla ODS poté, co v předchozích volbách nepřekročila pětiprocentní uzavírací klauzuli. Přestože místní sdružení občanských demokratů v našem městě stále formálně existuje, ani letos kandidátní listinu nepostavilo a voliči tak budou moci vybírat už jen mezi šesti stranami: KDU-ČSL, KSČM, SNK ED, SRBR, ANO 2011 a Bystřice naše Priorita (BnP).         

Kdo by hledal sociální demokracii, porevoluční stálici bystřické politiky se svého času nejvyšší podporou, našel by ji skrytou pod novou značkou Bystřice naše Priorita. Návaznost BnP na zavedenou stranu se odvíjí od toho, že na kandidátce BnP najdeme z 23 jmen 20 shodných s listinou ČSSD z roku 2018, včetně člena ČSSD starosty Karla Pačisky. Ten se ovšem z tradičního prvního místa přesunul až na třetí pozici, čímž stvrzuje svůj slib, že už pozici v čele samosprávy obhajovat nebude. Za kandidáta BnP/ČSSD na starostu tak lze považovat Emila Ondru, vedoucího provozu Rožná I podniku DIAMO, který byl umístěn na čelo listiny. Důsledkem zanedbatelných personálních změn je nárůst průměrného věku kandidáta od minulých voleb před čtyřmi roky z 53,2 na 54,2 roku. V roce 2010 byl kandidát ČSSD stár průměrně 49,3 roku.

Sesterská volební strana BnP/ČSSD, známá jako Sdružení za rozvoj bystřického regionu (SRBR), obměnila po čtyřech letech také jen dvě jména. Na prvním místě už není Josef Vojta, který se stal tajemníkem úřadu, ale současný místostarosta Martin Horák, s nímž se zřejmě znovu počítá na stejnou pozici, avšak v případě neúspěchu Emila Ondry by mohl aspirovat i na křeslo starosty. Jako tradičně SRBR angažuje na kandidátce vysoký podíl učitelů a lidí napojených existenčně na vzdělávání, kterých je letos opět deset, včetně „hostujícího“ místostarosty. Druhý nejvyšší podíl lidí ze školství, sedm, nasadila spřízněná BnP/ČSSD, která tak oproti předchozím volbám přibrala ještě dva. Průměrný věk kandidáta SRBR se během volebního období zvýšil z 51,2 na 54,7 let. Před dvanácti lety to bylo jen 42,9 roku.

Na kandidátce KSČM najdeme oproti volbám 2018 čtyři nové jména, která ovšem k omlazení sestavy nestačila. Průměrný věk kandidáta vzrostl za čtyři roky z 65,7 na 69,2 let. Před 12 lety jim bylo v průměru 55,9 roku. Vzhledem k vysokému věku kandidátů nepřekvapuje, že z 23 je 20 důchodců, což vede ke vzniku monolitické struktury tvořené lidmi s obdobnými zkušenosti a socioekonomickým postavením a posouvá KSČM do pozice skupiny jednostranně zaměřené na ochranu zájmů seniorů.

Poslední strana současné koalice, KDU-ČSL, nasadila osm nových tváří, a díky tomu, že se nebála angažovat studenty či čerstvé absolventy, průměrný věk kandidátů se jako u jediné strany snížil ze 45 na 44,8 roku. V roce 2010 přitom činil rovných 50 let.

Bez nadsázky personálním veletočem prošlo bystřické ANO 2011, které z 23 vyměnilo celých 18 jmen. Vliv na průměrný věk byl ovšem opačný, než by jeden čekal, neboť ten vzrostl z 39,6 na 53,3 roku. V prvních volbách, jichž se hnutí v roce 2014 účastnilo, přitom nebyl ani 32 let. ANO letos po KSČM nasadilo nejvyšší počet důchodců, a sice osm, což může být odrazem pokračujícího posunu hnutí na pozice uvolněné na celostátní úrovni ČSSD a KSČM, tedy k obhajobě zájmů seniorů.       

I zbývající volební strana, opoziční SNK ED, ve snaze zaujmout voliče vsadila na razantní obměnu týmu, když nově angažovala 13 lidí, přičemž tři z nich (Vít Novotný, Josef Samek a Jiří Augustin) přestoupili z projektu HORA, který nenaplnil očekávání. Z čelních pozic se mírně odsunuli staří harcovníci a na první místo postavili Olgu Königovou. Příchod mladších kádrů zbrzdil růst průměrného věku kandidáta, který se zvýšil ze 49,9 na 50,7 roku. Před 12 lety přitom dosáhl úrovně 47,5 roku.     

Takto tedy vypadají aktuální kontury politické mapy Bystřice nad Pernštejnem, z nichž lze vyčíst několik obecných závěrů. Tím nejvíce nápadným je klesající schopnost tvůrců kandidátních listin přesvědčit dostatečné množství osob, aby souhlasily s kandidaturou. Výsledkem je výše zmíněný trend redukce počtu volebních stran. Subjekty, které by rády své volební zisky zvýšily, tedy ANO 2011, SNK ED a KDU-ČSL, jdou cestou razantních zásahů do složení kandidátek, ovšem převážně při tom sahají po lidech, kteří nejsou všeobecně známí a nikdy se nezapojovali do veřejné politické diskuse. Potenciál těchto nových tváří přivést podstatné množství hlasů je proto omezený.  

Naopak subjekty, které usilují především o udržení moci, tedy BnP, SRBR a KSČM, provádí na kandidátkách zcela minimální změny a sází na to, že co fungovalo dříve, bude fungovat i nyní. Koaličním i opozičním volebním stranám je společná naprostá absence systému přípravy kádrů. Nedokáží najít lidi s talentem k politické práci, které by dosadili do zpočátku méně významných funkcí v komisích, a především jim zajistili informační zázemí a možnost pravidelně komunikovat s občany, aby budovali značku vlastní i stranickou. Všechny opoziční strany už mají dostatek zkušeností, aby chápaly, že vytáhnout před volbami deset patnáct nových jmen z klobouku jednoduše nefunguje. Jestli chtějí převzít moc, musí nabídnout voličům několik tahounů, kteří budou celé volební období pracovat na budoucím úspěchu a vysvětlí veřejnosti, co dělá vládnoucí garnitura špatně a hlavně kudy vede cesta k lepším výsledkům. Ano, musí angažovat lidi schopné konfrontace, a to konfrontace trvalé, ideové, věcné a poctivé. Bez nich nebudou mít voliči důvod dát hlas někomu novému, mladšímu.

Když v roce 2005 ČSSD, SRBR a KSČM přebíraly moc, vedli je třicátníci a čtyřicátníci, z nichž jsou dnes padesátníci a šedesátníci. Od té doby vládnoucí strany prováděly jen minimální obměny kandidátních listin, v důsledku čehož se průměrný věk i zbývajících kandidátů neustále zvyšoval. Vedoucí představitelé bystřické levice nedovolili vedle sebe vyrůst třicátníkům, jimž by nyní předali moc, a tak se ji pokouší převést aspoň na čtyřicátníky a padesátníky, kteří jsou ovšem mentálně stejně staří a ideově prázdní jako oni, protože si cestu na politický vrchol neodpracovali a nic se na ní nemohli naučit. Kvůli ztrnulosti kolice a bojácnosti opozice Bystřice směřuje ke gerontokracii. Vládě starých pro staré, kteří jediní ještě zůstávají, zatímco vzdělaní dvacátníci a třicátníci mizí ve velkých městech.