Jízda na hraně

Po vstupu do Evropské unie jsme také v naší zemi udělali neblahou zkušenost s dotacemi, které se tváří jako peníze vzniklé jaksi bezbolestně, bez toho, že by je museli konkrétní lidé nejdříve vydělat a před přerozdělením odvést na daních. Přílišná vzdálenost mezi plátci a příjemci snižuje morální nároky na jejich využívání, což otevírá prostor různým šíbrům, kteří je jednoduše ukradnou za účelem zvětšení svého již tak velkého bohatství, nebo svádí k jejich utrácení za věci s pochybným užitkem pro společnost. Třeba za cyklostezky vedoucí paralelně s málo využívanými silnicemi. Jako má být ta do Domanína, vedoucí podél Domanínského potoka od odbočky k Na Pile k prvním domanínským domům.

Přestože předpokládaná hodnota zakázky je s velkou rezervou pod 6 mil. Kč bez DPH, takže by nebylo nutné zadávat ji v otevřené soutěži, město se možná kvůli dotačním podmínkám rozhodlo ji publikovat. A aby vše proběhlo bez komplikací, najalo si na administraci tendru externí firmu. No, úplně podle plánu to neprobíhá…   

Díky otevřenosti řízení byla projektová dokumentace stavby podrobena veřejné oponentuře stavebními firmami, která odhalila chyby v projektu. Ty jsou při přímém zadání zakázky jednomu dodavateli, nebo při uzavřené „soutěži“ oslovených uchazečů často vyřešeny až po podepsání smlouvy dodatečnými změnami projektu a drahými vícenáklady. V případě cyklostezky do Domanína tak mohly být ty nejzásadnější vady sanovány před zahájením prací.

Hlavní překážkou, na niž uchazeči narazili, bylo, že se profesionálům z poradenské společnosti podařilo vyhlásit zakázku na základě méně podrobné dokumentace pro stavební povolení. Až po upozornění byla dodána detailnější dokumentace pro provedení stavby (DPS), spolu s upraveným soupisem prací a výkazem výměr. Teprve na základě těchto dokladů mohou uchazeči vypracovat věrohodné nabídky, u nichž by nemělo dojít k nepříjemným překvapením spojeným s vícepracemi. Za předpokladu, že je DPS zpracována kvalitně a obsahuje všechny nezbytné náležitosti, což však není případ cyklostezky k Domanínu.

Jedná se přitom o relativně jednoduchou dopravní stavbu, na níž se nachází jediný složitější objekt, a to most přes Domanínský potok, situovaný na začátku zatáčky před obcí. A právě jeho projektová dokumentace vzbuzuje největší rozpaky. Most je navržen jako dřevěný na patkách z nearmovaného betonu. Po zkušenosti s dřevěným „mostem pro rolbu“ u cyklooválu v Lužánkách, který po několika letech shnil a musel být nahrazen, nelze považovat volbu materiálu v našem klimatu za šťastnou. Co hůř, projektant, jímž je Envigest, proslavený již křižovatkou Zahradní-Malá branka-Rud. Vaška, tato rizika podceňuje, když nedokázal ani jasně vymezit, která část má být ze dřeva měkkého a která z tvrdého, natož aby stanovil nejvhodnější strom. Nebyly zohledněny ani námitky uchazečů, že rozpočet nepočítá s žádnou povrchovou úpravou dřeva a s nátěry ocelového spojovacího materiálu, takže město stále poptává most z neupraveného řeziva. Asi netřeba zdůrazňovat, že u dřevěné stavby vystavené permanentní vlhkosti nad potokem je dvojitá impregnace máčením a několik vrstev vrchního nátěru minimum k zajištění aspoň základní trvanlivosti, a že po sestavení není kvůli překrytí materiálu možné tuto ochranu dodatečně aplikovat.       

Pod mostem má zůstat zachován zatravněný břeh potoka bez zpevnění např. rovnanými kameny, které by chránily pilíře před vymletím při zvýšeném průtoku. Dokonce mají být břehy navýšeny hlínou až téměř k trámům mostu a osety trávou. Vzhledem k zastínění konstrukcí lze pochybovat o schopnosti trávy se zde udržet a o stabilitě násypu, který by se mohl sesouvat a zahrazovat vodní tok.

Uchazeči rovněž namítali, že stavbu nelze realizovat způsobem, který předpokládá projektant, a že je třeba rozšířit soupis prací a výkaz výměr. Město, prostřednictvím najatých administrátorů, sice připustilo, že jsou některé položky rozpočtu podceněné, ale odmítlo je dopočítat tak, aby odpovídaly normám a standardním postupům při provádění staveb. Místo toho doporučilo uchazečům, aby si reálné výměry sami spočítali a vyšší náklady promítli do jednotkové ceny výměr podle projektu. Takový postup je v rozporu s požadavkem zákona o zadávání veřejných zakázek, aby dokumentace umožňovala vypracování kompletních a navzájem porovnatelných nabídek, a současně je výslovně zakázáno, aby zadavatel přenášel na uchazeče odpovědnost za její správnost a úplnost. Že se tak v tendru na cyklostezku děje, je možné proto, že při zadávání zakázek malého rozsahu zadavatel nemusí postupovat podle zákona o zadávání zakázek. S výjimkou základních zásad zadávání zakázek. A třeba z takové obecné zásady transparentnosti, tedy průhlednosti, srozumitelnosti a ověřitelnosti jednotlivých kroků, lze také vyvodit nepřijatelnost přenášení odpovědnosti za úplnost dokumentace na uchazeče. Lehkovážný přístup zadavatele k její tvorbě by se nemusel líbit orgánům rozhodujícím o dotaci.

Otevření tendru přirozeně předcházelo schvalování stavby, a i to vzbuzuje pochybnosti. Především není jasné, jak mohla být povolena dopravní stavba procházející celým biokoridorem Domanínského potoka. Podle platného Územního plánu lze biokoridory, tedy přírodní pásy určené pro migraci živočichů, liniovými stavbami pouze křížit, a to v nezbytně nutném rozsahu. V tomto konkrétním biokoridoru byl Územním plánem vymezen koridor pro technickou infrastrukturu – kanalizaci a plynovod – a to na břehu vzdálenějším od silnice, přičemž kanalizace byla nakonec realizována na břehu bližším k silnici. Krajské orgány ochrany přírody a krajiny tedy v minulosti souhlasily s umístěním podzemních sítí, které neomezují funkční využití přírodního pásu. Ze strany města však nikdy nebylo navrženo vymezit zde prostor pro jakoukoliv dopravní stavbu, krajské orgány se k ní nikdy nevyjádřily, nikdy nebyla zanesena do Územního plánu a nepočítá s ní dokonce ani právě projednávaný návrh změny územního plánu.

Je proto záhadou, jak mohly bystřické odbory životního prostředí a územního plánování ve stavebním povolení z června 2019 dojít k závěru, že je záměr v souladu s územněplánovací dokumentací. Bez povšimnutí zůstala i skutečnost, že má dojít k navýšení terénu, místy až o jeden metr, což v případě povodně sníží retenční kapacitu oblasti a zhorší průběh povodně níže po toku, především v Bystřici. A jelikož je předmětná cyklostezka v rozporu s územním plánem, není možné na ni uplatnit výjimku z povinnosti zaplatit za vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, jak citované stavební povolení učinilo.   

Cyklostezka do Domanína však není zdaleka jediný příklad pochybného postupu bystřického městského úřadu a především odboru územního plánování a stavebního řádu. Z poslední doby lze uvést spoluúčast na salámovém zvětšování záměru výrobní haly firmy Cooper Standard. Nebo aktuální stavbu monstrózní haly Wera Werk u vlakového nádraží. Přestože má v důsledku vést mimo jiné k významnému zvýšení kapacity kalírny, nebylo provedeno posouzení vlivu stavby na životní prostředí, čímž byly před veřejností utajeny klíčové informace a rizika projektu. A třeba stavební povolení pro rekonstrukci kanalizace a vodovodu na Rud. Vaška z února 2018 je také nelegální, protože se opírá o územní rozhodnutí, jehož platnost skončila 31.12.2015.    

Činnost bystřického městského úřadu se vyznačuje stále silnější přezíravostí k právům občanů, ignorováním zájmů dotčeních majitelů nemovitostí, ohýbáním zákonů, zvýhodňováním některých subjektů, které popírá princip rovnosti před zákonem, neinformováním. Už je toho příliš.