Hospodaření města 2018: příjmy a výdaje

Téměř na den přesně po roce bude zastupitelstvu 12. června předložen závěrečný účet hospodaření města za uplynulý rok, jehož návrh je k nahlédnutí zde.  

V roce 2018 dosáhly příjmy rozpočtu 230,8 mil. Kč (proti roku 2017 o 1,6 mil. Kč méně) a při výdajích 211,8 mil. Kč (-46,6 mil. Kč) skončil přebytkem 19 mil. Kč, což je ve srovnání s předloňským deficitem výsledek lepší o 45 mil. Kč. Vývoj za posledních sedm let shrnuje následující graf:

1Příjmy, výdaje a výsledek rozpočtů města Bystřice nad Pernštejnem v letech 2012-2018. Částky v milionech Kč. Zdroj dat: závěrečné účty města.

Již v průběhu roku 2018 zastupitelstvo odsouhlasilo vložení 40 mil. Kč do operací u J&T Banky, které mají zhodnocovat volné prostředky. Na tyto účely byl použit právě 19milionový přebytek a zbytek pocházel z bankovních účtů, na nichž jsou uloženy přebytky předchozích let. Další bankovní operací byla splátka úvěru na zateplení panelových domů ve výši 5,1 mil. Kč, z něhož zbývá doplatit jistina 35 mil. Kč.

Původně byl rozpočet schválen se schodkem 8,4 mil. Kč. A přestože skutečné výdaje byly vyšší než předpoklad, do plusu se dostal díky příjmům, jež vzrostly ještě výrazněji. Určitý vliv mělo i prodloužení dokončení některých investic (zateplení bytovek na Černém vršku, revitalizace horního rybníka v Domaníně ad.). Některé plánované akce navíc nebyly uskutečněny (zatím) vůbec, např. projektová dokumentace wellness na fotbalovém stadionu za 2 mil. Kč či přechod přes koleje v průmyslové zóně.  

Pokud jsem na tomto místě před rokem psal, že posilující národní hospodářství a ochota domácností utrácet v roce 2017 vedly k vyššímu výběru daní, o roce 2018 to platí dvojnásob. Následující graf ukazuje vývoj podílu hlavních druhů příjmů (blíže k nim v článku zde). Jedná se jen o vybrané druhy příjmů, proto jejich součet nedává celkové příjmy.

2Vývoj vybraných příjmů rozpočtu města Bystřice nad Pernštejnem v letech 2012-2018. Částky v milionech Kč. Zdroj dat: závěrečné účty města.

I vloni zůstaly zdaleka nejpodstatnějším zdrojem příjmů celostátně vybírané a přerozdělované daně, jejichž podíl se navíc rychle zvyšuje. Vůbec nejdůležitější roli mezi nimi hraje daň z přidané hodnoty, z níž do bystřického rozpočtu loni přiteklo 55,9 mil. Kč, meziročně o 18% (!) více. Ve srovnání s rokem 2016 se příjem z této daně zvýšil dokonce o neuvěřitelnou třetinu!  

Naopak daně z příjmů podnikajících fyzických a právnických osob se zvyšují jen nepatrně nebo dokonce klesají. Z těchto trendů lze usuzovat, že rostoucí mzdy sice zaměstnancům umožňují utrácet více za spotřebu, což se projevuje většími výnosy z DPH, ale zaměstnavatelům snižují zisky, a tím i odvody z jejich příjmových daní. O tom, že se bohatství přelévá od podnikajících osob k zaměstnancům, svědčí i meziroční nárůst výnosu daně z příjmů zaměstnanců o 14%. Klesající zisky podnikajících osob však varují, že současné tempo růstu personálních nákladů je neudržitelné, zaměstnavatelé již brzo nebudou mít kde brát, zvyšování mezd v soukromém sektoru se zásadně zpomalí a s tím se zastaví i příliv daňových příjmů. Nacházíme se tedy přesně v tom okamžiku, kdy by řádný hospodář tvořil rezervy pro hubená léta. Což však není případ Bystřice.    

Z hospodářské činnosti města, která probíhá odděleně od rozpočtu a spadají pod ni podnikatelské aktivity města, především pronájmy movitého a nemovitého majetku, včetně bytů, bylo do rozpočtu převedeno 38,4 mil. Kč. Jedná se o celý zisk hospodářské činnosti za loňský rok po zdanění a také téměř o celou sumu připadající na odpisy dlouhodobého majetku. Z toho je jasné, že se peníze určené na obnovu majetku nehromadí v žádném rezervním fondu, ale průběžně jsou konzumovány v rámci rozpočtu města. 

Nejvýznamnější položku hospodářské činnosti tvoří tradičně bytové hospodářství. Zisk z městských bytů (před zdaněním a odpisy) meziročně klesl o 3 mil. Kč na 32,5 mil. Kč. Nejednalo se však o projev nějakého výpadku na straně příjmů, protože výnos z nájemného zůstal prakticky stejný jako předloni, nýbrž o důsledek rozsáhlého programu obnovy vodovodních a kanalizačních rozvodů v bytových domech. Vloni došlo k jejich rekonstrukci v 21 vchodech za 4,4 mil. Kč.   

Výnosy z pronájmu ostatního nemovitého majetku se sice zvýšily o bezmála půl milionu na 22,3 mil. Kč (opět před odpisy a zdaněním), ale leč jen díky tomu, že při nižších výnosech klesly ještě výrazněji výdaje na údržbu. Z „podnikatelských“ příjmů stojí za pozornost ještě placené parkování, na němž bylo vybráno 760 tis. Kč, z nichž městu zůstalo 353 tis. Kč. Zbývajících 407 tis. Kč stál provoz a podíl firmy City Parking Group. Uvidíme, jestli bude komerční partner tolerovat, že řidiči zaplatili meziročně o nějakých 70 tis. Kč méně, když odpovědnost za kontrolu na sebe vzalo město.  

Tím jsme se dostali k výdajům. Následující graf ukazuje vývoj provozních nákladů na městský úřad, personálních výdajů na zastupitelstvo (zahrnuje i starostu, místostarostu, radu, komise a výbory) a provozních nákladů systému nakládání s odpady (popelnice, kontejnery na tříděný odpad, sběrný dvůr, černé skládky ad.).

3Vývoj vybraných provozních výdajů rozpočtu města Bystřice nad Pernštejnem v letech 2012-2018. Částky v milionech Kč. Zdroj dat: závěrečné účty města.

Z grafu je patrné, že náklady na městský úřad setrvale rostou, a to nejenom v důsledku zvyšování platových tarifů, ale také kvůli přijímání nových zaměstnanců. Provozní výdaje úřadu v přepočtu na jednoho obyvatele se zvýšily z předloňských 4 578 Kč na 4 758 Kč. Na platy úředníků vykonávajících státní správu poslal stát 17,6 mil Kč, tedy jenom o nějakých 600 tis. Kč více než v roce 2017, což neodpovídá růstu platových tarifů schválenému vládou. Akcelerovaly i výdaje na politickou reprezentaci, jež se během sedmi let zdvojnásobily. Zdánlivý pokles nákladů na odpadové hospodářství je dán tím, že rok 2017 zahrnuje nákup kompostérů za 1,2 mil. Kč. Pokud odhlédneme od tohoto mimořádného vlivu, náklady na odpadové hospodářství zůstaly prakticky stejné, což lze, s ohledem na všeobecné zvyšování personálních nákladů, asi považovat za pozitivní.    

Rok 2018 byl na poli investičních výdajů v našem městě spíše ve znamení menších akcí. Nejnákladnější bylo něco, co asi na kvalitě života občané příliš nepocítí: obnova a modernizace hardwarového a softwarového vybavení městského úřadu. Za tento projekt město (včetně roku 2017) zatím zaplatilo 17,2 mil. Kč, přičemž z přislíbené dotace do konce roku 2018 nepřišlo nic. Podstatně viditelnější než vylepšení v kancelářích jsou vždy investice do veřejných prostranství. V loňském roce sice proběhlo několik rekonstrukcí dopravních staveb, např. chodníku na ulici Hornické za 1,6 mil. Kč, parkoviště na Okružní za 2 mil. Kč a v okolí kotelny na Sídlišti I za 2,2 mil. Kč, leč oproti minulým létům se neuskutečnila žádná kompletní rekonstrukce nějaké ulice, tedy včetně třeba veřejného osvětlení a podzemních sítí. Odklon od komplexních řešení k výspravkám povrchů směřuje jen k dalšímu zhoršení už tak špatného stavu technické infrastruktury. Kam vede odsouvání problémů do budoucna a na někoho jiného, o tom mohou přemýšlet řidiči při stání v brněnských kolonách, způsobených kumulací rekonstrukcí, které už dále odložit nešlo.

V oblasti technických sítí stojí za zmínku ještě dokončení optické sítě města, která je lokalizována především na sídlištích, a v letech 2017 a 2018 vyšla celkem na 14 mil. Kč. Razantní pokles výdajů zaznamenalo bytové hospodářství v souvislosti s tím, že už zbývá zateplit jen několik posledních bytovek. Za výměnu oken a balkonů u domů na Černém vršku, která se protáhla ještě do letošního roku, město vloni zaplatilo 3,8 mil. Kč. Došlo také k finančnímu vypořádání výměny oken na bytovém domě Masarykovo nám. 4 (dům se zmrzlinou a trafikou), přičemž akce celkem stála 2,2 mil. Kč. Dlouhodobý záměr každý rok rekonstruovat část bytů na domě s pečovatelskou službou se vloni, snad jen přechodně, nepodařilo uskutečnit.    

Jako tradičně se dostalo i na sportovní infrastrukturu. Na 5,6 mil. Kč vyšlo zatím stále nedokončené centrální dětské hřiště v Lužánkách, s nímž souvisí i výdaj bezmála jednoho milionu na přilehlé parkoviště. Nedokončená je i judárna u druhé základní školy, za kterou město vloni zaplatilo 2,5 mil. Kč. A šatny u tenisových kurtů stály 2,6 mil. Kč.

Vzhledem k odklonu od finančně náročných investic k většímu počtu akcí drobnějšího charakteru je zbytečné je zde všechny zmiňovat. Zvláště když je lze přehledně shrnuté nalézt v návrhu závěrečného účtu.

Každý občan má právo vyjádřit se k závěrečnému účtu buď písemně, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.