Hospodaření města 2017: příjmy a výdaje

Na zasedání ve středu 13. června 2018 bude zastupitelstvu předložen k projednání závěrečný účet města za rok 2017, jehož návrh je uveřejněn zde.

Příjmy rozpočtu vloni dosáhly 232,4 mil. Kč (meziročně +12,6 mil. Kč) a výdaje 258,3 mil. Kč (+82,2 mil. Kč), takže skončil deficitem 25,9 mil. Kč. Oproti předloňskému přebytku 43,7 mil. Kč je tedy výsledek o 68,3 mil. Kč horší. Vývoj za posledních sedm let shrnuje následující graf:

1 Příjmy, výdaje a výsledek rozpočtů města Bystřice nad Pernštejnem v letech 2011-2017. Částky v milionech Kč. Zdroj dat: závěrečné účty města.

Schodek byl pokryt jednak využitím 6,1 mil. Kč z bankovních účtů, na nichž tak na konci roku 2017 zůstalo 88,7 mil. Kč, jednak dočerpáním bankovního úvěru. K poslednímu prosinci mělo město napůjčováno 40 mil. Kč. Mimochodem i letošní rozpočet byl schválen jako deficitní ve výši 8,4 mil. Kč.

Schodek bezmála 26 mil. Kč, což odpovídá 10% výdajů, je vysoký, nicméně nižší než původně schválených 48,5 mil. Kč. Pozitivní posun je výsledkem nižších nákladů u některých investic, nedokončení jiných v roce 2017 a nárůstem příjmů z celostátních daní o 7%. Následující graf uvádí vývoj podílu hlavních druhů příjmů (blíže k nim v článku zde). Jedná se jen o některé druhy příjmů, proto jejich součet nedává celkové příjmy (do celkových příjmů ani do neinvestičních dotací nejsou v roce 2011 zahrnuty sociální dávky, které v té době vyplácelo město).

2 Vývoj vybraných příjmů rozpočtu města Bystřice nad Pernštejnem v letech 2011-2017. Částky v milionech Kč. Zdroj dat: závěrečné účty města.

Solidně rostoucí národní hospodářství a spotřeba domácností zajistily pokračování trendu zvyšování výnosu celostátních daní, který za sedm let vyskočil o více než polovinu (!). Nejvýznamnější z těchto přerozdělovaných daní je DPH, jejíž výnos meziročně stoupnul ze 42,3 mil. Kč na 47,4 mil. Kč, tedy o výrazných 12%. Vývoj bystřického rozpočtu dokládá, že dnes vládnoucím politikům se přihodil ekonomický růst, který veřejnou správu zaplavuje penězi. Bohužel místo snižování daňových sazeb je využívají ke stále většímu utrácení, a to nikoliv za investice, ale za provozní výdaje.

Ve srovnání s rokem 2016 si rozpočet vzal více i z hospodářské činnosti, pod niž spadá „podnikání“ města oddělené od městského rozpočtu, především pronájmy nemovitého majetku, včetně bytů. Výnosy z bytového hospodářství meziročně klesly o 1,6 mil. Kč na 35,6 mil. Kč. Příjmy z nájemného stagnovaly na 45,4 mil. Kč v důsledku neochoty jakkoliv reagovat na celorepublikový trend a valorizovat nájemné blíže k úrovni obvyklého nájemného. Snížení celkových výnosů bylo zapříčiněno hlavně poklesem tržeb za prodej služeb a investicemi do oprav vodoinstalace a kanalizace v šesti vchodech s průměrnými náklady kolem 250 tis. Kč/vchod. Při tempu šest vchodů ročně si můžete zkusit spočítat, za kolik let bude vodoinstalace obnovena kompletně ve všech bytech.

Výnosy z pronájmu ostatního nemovitého majetku se opět (mírně) snížily a dosáhly 21,9 mil. Kč. Po ojedinělém zisku v roce 2016 se do ztráty znovu dostalo školní stravování (-78 tis. Kč), a to především kvůli nákladům na opravy stárnoucího vybavení. Placené parkování na náměstí vyneslo 834 tis. Kč, z nichž 443 tis. Kč získala firma City Parking Group, a městu zůstalo 391 tis. Kč.

Z neinvestičních dotací si nejvíce ukrojila podpora kontroverzní sociálněprávní ochrany dětí, organizace lesního hospodářství a projekty rozvoje základního a mateřského školství. Pozitivní je, že aspoň zatížení místními daněmi (z nemovitostí, odpadní daň, správní poplatky…) se nezvýšilo.

Co se týká výdajů, následující graf ukazuje, jak se vyvíjely provozní náklady na městský úřad, personální výdaje na zastupitelstvo (zahrnuje i starostu, místostarostu a radu) a provozní náklady systému nakládání s odpady (popelnice, kontejnery na tříděný odpad, sběrný dvůr, černé skládky ad.). Pokles provozních nákladů městského úřadu mezi léty 2011 a 2012 aspoň částečně souvisí s převodem administrace sociálních dávek na Úřad práce.

3 Vývoj vybraných provozních výdajů rozpočtu města Bystřice nad Pernštejnem v letech 2011-2017. Částky v milionech Kč. Zdroj dat: závěrečné účty města.

Jak ukazuje graf, náklady na městský úřad stále rostou, a to nejenom v důsledku zvyšování platových tarifů, ale také kvůli přijímání nových zaměstnanců. Provozní výdaje úřadu v přepočtu na jednoho obyvatele se zvýšily z předloňských 4.430 Kč na 4.578 Kč v roce 2017. Na platy úředníků vykonávajících státní správu dorazila dotace 17 mil. Kč. Loňský výrazný růst výdajů na odpadové hospodářství do značné míry souvisí s nákupem kompostérů pro občany za 1,2 mil. Kč. 

V roce 2017 tvořily nejvyšší výdajovou položku náklady na rekonstrukci bytových domů na Sídlišti II ve výši 60 mil. Kč (předpokládaná hodnota zakázky byla původně 81,5 mil. Kč bez DPH!). Vzhledem ke zdržení akce však nebyla přislíbená dotace 14,5 mil. Kč do konce roku 2017 proplacena. Mimo revitalizaci domů na Sídlišti II provedly TS města rekonstrukci dalších bytů v domě s pečovatelskou službou za 2,2 mil. Kč, došlo k výměně dřevěných oken za nevkusná plastová na Masarykově nám. 4 (dům s trafikou) a byly opraveny kanalizační přípojky bytovek na Černém vršku za 0,9 mil., Kč, takže město do bytů vloni přímo z rozpočtu vložilo 63,4 mil. Kč, další opravy v hodnotě 2,1 mil. Kč byly hrazeny přímo z vybraného nájemného.  

Druhou nejnákladnější investiční akci loňského roku představovalo zasíťování zbytku průmyslové zóny u vlakového nádraží s celkovými náklady 25,3 mil. Kč, na které došla dotace 16 mil. Kč. Z infrastrukturních investic stojí za zmínku také parkoviště u Základní umělecké školy za 4,3 mil. Kč, dokončení rekonstrukce ulic Farská a Bočkova za 667 tis. Kč (celkem i s rokem 2016 8,45 mil. Kč) a obnova a rozšíření kanalizace a související úpravy vozovek v Domanínku s celkovými náklady 9,99 mil. Kč. Za výstavbu optické sítě bylo v roce 2017 zaplaceno 7,6 mil. Kč, zbytek bude (byl?) uhrazen letos po předání díla. Rekonstrukce bazénů na koupališti řešící každoroční problém s opadanými kachličkami přišla na 2,13 mil. Kč. Do obnovy rybníků šlo 733 tis. Kč, z toho na Rovinky 591 tis. Kč a do Domanína 121 tis. Kč.

Z jednorázových akcí zaujme ples města, který s náklady 224 tis. Kč a příjmy 67 tis. Kč vyšel městskou kasu na 157 tis. Kč. Podstatně nákladnější však byl filmový festival, jenž čerpal dotaci 350 tis. Kč. Jako upřesnění článku Oslíku, otřes se!, uvádím, že z Grantu trenérů bylo v roce 2017 čerpáno ne 650 tis. Kč, jak předpokládal schválený rozpočet, ale 699 tis. Kč.

Další, jistě zajímavé výdaje čekají na odhalení v návrhu závěrečného účtu.            

Každý občan má právo vyjádřit se k závěrečnému účtu buď písemně, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.