Čtvrt miliardy v háji

Megalomanský projekt Centra zelených vědomostí (CZV) letos dospěl do stádia, kdy jej lze definitivně zhodnotit jako naprosté fiasko. Vládnoucí koalice má nyní v plánu blamáž s výstavbou a provozem korunovat hanebně nevýhodným pronájmem.

Na počátku CZV byla myšlenka získat unijní dotaci na rekonstrukci zchátralého školního statku a začít jej ekonomicky využívat. K zajištění provozního financování měla sloužit zemědělská výroba, provozovaná na polnostech města, včetně těch získaných bezúplatně od Kraje Vysočina spolu se statkem. Následně přišla srážka s realitou v podobě unijních pravidel pro veřejnou podporu, která neumožňovala dotovanou infrastrukturu komerčně využívat po dobu pěti let, čímž CZV přišlo o jednu nohu finanční stability. Zároveň nebylo možné spojit nekomerční turistickou atrakci s komerčním zemědělstvím, čímž ztratilo CZV i druhou oporu financování. Vznikly dvě formálně oddělené korporace, Eden servisní pro provoz turistické části (Centrum Eden) a EDEN CENTRE na farmaření, a plán na sloučení činností byl odsunut na dobu po konci udržitelnosti projektu. Zanedlouho se ukázalo, že garnitura vládnoucí Bystřici není ani přes několik pokusů schopna zajistit takové řízení zemědělské činnosti, aby generovala zisk a mohla financovat turistický areál. Jediná naděje jak ukončit chod továrny na ztráty, pak už spočívala v komerčním využívání Centra Eden, které bylo zahájeno loni, odkdy začalo být nabízeno pořádání svateb, konferencí a podobných akcí.

Oficiální hospodářské výsledky za rok 2020 sice budou uveřejněny až se závěrečným účtem města, ale ani tato poslední naděje se zřejmě nesplnila, protože začátkem loňského října uzavřelo město smlouvu s advokátní kanceláří, jejímž předmětem byla analýza možností budoucího provozování. Přestože právní firma ještě nedodala závěrečný text s hodnocením všech variant, starosta na zasedání zastupitelstva 17. března 2021 informoval o úmyslu pronajmout nemovitosti a zařízení spadající pod zemědělskou i turistickou činnost jako jeden celek. Důvodem, proč zastupitelům nenabídnul žádnou jinou alternativu, bylo, že se objevil jeden, blíže nespecifikovaný, zájemce. Zastupitelé měli možnost vznést námitky proti tomu, aby bylo výběrové řízení na nájemce zahájeno, což žádný z nich neučinil. Dokonce ani nikdo nepožadoval předložení podrobných informací o parametrech chystané transakce. Jelikož pronájmy spadají do kompetence rady, přišli tím zastupitelé patrně o jedinou možnost zabránit zašantročení mnohamilionových hodnot.

Existence preferovaného zájemce vysvětluje, proč představitelé města nemají zájem, aby se o pronájem ucházel kdokoliv další. Nebyla zahájena žádná celostátní informační kampaň, dokonce nebyl publikován ani inzerát v Bystřicku. Bylo splněno jen zákonem vyžadované informační minimum uveřejněním nenápadného záměru, ztraceného v kupě dalších dokumentů na úřední desce.

Klíčovým prvkem vyhlášeného záměru je provázání pronájmu nemovitostí sloužících diametrálně odlišným činnostem: zemědělství, ustájení koní a provozu turistického areálu. Jedná se o již značně zprofanovaný způsob, jak eliminovat řadu uchazečů, kteří by měli zájem buď o jednu, druhou, nebo třetí činnost, ale provozovat vše neumí či nechtějí.

K zemědělskému využití město nabízí 132 hektarů orné půdy a 47 hektarů luk, k tomu dílny, sklad a kravín využívané momentálně EDEN CENTRE. Obvyklé pachtovné dnes u orné půdy činí 4.000-5.000 Kč/ha, u luk a pastvin 1.500-2.500 Kč/ha, takže jen za zemědělskou půdu by za tržních podmínek Bystřice mohla získat minimálně 600.000 Kč/rok. Pokud vyhlášený záměr stanovuje  nájemné nejenom za zemědělskou část, ale i za vše ostatní pevně danou sumou 700.000 Kč/rok (není uvedeno, zda s DPH), potom je to první důkaz jeho nevýhodnosti. Jestliže (ne)známý zájemce propachtuje tuto půdu za tržní cenu nějakému zemědělskému výrobci, okamžitě získá prostředky na uhrazení celého nájemného a zbytek majetku bude využívat fakticky zdarma. Navíc se město zavazuje ze svých prostředků hradit pojištění celého areálu, včetně vybavení.  

Jak tlumočil starosta na zasedání zastupitelstva, tento zájemce má v úmyslu přebudovat půdní prostory v jednom křídle panského dvora na hotelové ubytování. V době konání zasedání, tedy v polovině března, už dokonce existoval základní projektový návrh. Uveřejněný záměr podmiňuje stavební úpravy souhlasem města, nicméně z postoje starosty je zjevné, že jeho získání proběhne hladce. Mimochodem instalace oken do střechy je definitivní konec hry na záchranu „historicky cenné stavby“, které už ale stejně věřili jen největší zatvrzelci.  

Pokud nájemce provede zhodnocení nemovitosti, potom je obvykle proinvestovaná částka odečítána v průběhu několika let od smluveného nájemného, takže nájemce majiteli platí méně. V tomto případě, kdy je navržené nájemné nízké ve srovnání s předpokládanou výší investice, by několik let nemusel platit vůbec nic, přestože by ze zemědělských nemovitostí realizoval zisk. Navíc, jak ukazuje zkušenost se zimním stadionem, bystřičtí politici nejsou naprosto schopni ohlídat, zda deklarovaná výše investice odpovídá skutečně vynaloženým nákladům, takže nájemci mohou být odečítány zcela fiktivní částky.

Zatímco na straně příjmů uveřejněný záměr otevírá nájemci rozsáhlé možnosti, dovoluje mu i zásadně zredukovat náklady. Především totiž nepožaduje, aby byl turistický areál trvale přístupný veřejnosti a provozován jako muzeum. Zavazuje jej pouze uspořádat „tradiční a zavedené hromadné akce“, které by, vzhledem k zájmu prodejců i veřejnosti a chybějícím požadavkům na kvalitu programu, nemělo být těžké pořádat se ziskem. Nadto starosta zastupitelům řekl, že tyto akce bude město objednávat, což znamená i dotovat.

Pronájem movitého a nemovitého majetku samozřejmě nevyřeší problém s oběma zainteresovanými městskými společnosti, které jsou fakticky plajte a nad vodou je drží jen každoroční mnohamilionové injekce z městského rozpočtu. Eden servisní je na tom účetně o něco lépe, protože většina nákladů na provoz turistického areálu je hrazena přímo z hospodářské činnosti města, a tak společnost nemusí čerpat úvěry. Naopak EDEN CENTRE má stále v evidenci dluh 2,7 mil. Kč vůči městu a v roce 2020 pořízená zemědělská technika zřejmě také nebyla zaplacena hotově.

V uveřejněném záměru lze mezi řádky vyčíst, že činnosti spojené s turistickým areálem, včetně personálu, momentálně přechází z Eden servisní do EDEN CENTRE. Pokud tedy budoucí nájemce využije možnost uvedenou v záměru a odkoupí firmu EDEN CENTRE s cílem získat zásoby (zemědělské komodity, zvířata…) a techniku, dostane navíc i zaměstnance turistické části a především jejich pracovní smlouvy, o které by jinak neměl zájem. Dále bude atraktivitu EDEN CENTRE podstatně snižovat suma závazků, která nemusí převýšit hodnotu majetku. Jestliže nájemce nebude mít zájem převzít EDEN CENTRE včetně dluhů a zaměstnanců, bude mít možnost odkoupit jen samotný majetek. Stejně jako v případě prodeje celé firmy je také zde zásadním momentem určení „ceny obvyklé v místě a čase“ a kontrola nad tím, aby nebyl majetek odprodán pod cenou. I pokud by byly obě podmínky splněny, vyjednávací pozici města bude značně znesnadňovat skutečnost, že prodejní cena nevzejde ze soutěže více zájemců, ale bude stanovena dohodou s jediným uchazečem.   

Pokud bude záměr dotažen do konce v navržené podobě, většina výhod bude na straně nájemce. Město získá jedinou, zbaví se dvou černých děr na peníze. Výhoda však bude zčásti jen optická, protože mu zůstane zodpovědnost za náklady na opravy pronajatých budov nad rámec běžné údržby. Nájemné v předpokládané výši 700.000 Kč/rok může u majetku v pořizovací hodnotě kolem 200.000.000 Kč pokrýt jen zlomek budoucích výdajů. U zemědělských pozemků zase není nijak zajištěna řádná agrotechnická péče, která by bránila snižování bonity, a tím i hodnoty půdy.    

Do konce roku 2019, za který jsou dostupná nejnovější data, bylo v zemědělské a turistické činnosti CZV v investičních i provozních nákladech utopeno nejméně 253.000.000 Kč. Je naprosto evidentní, že za tuto gigantickou částku občané neobdrželi odpovídající hodnotu, že ty peníze byly vyplýtvány. Přesto se občané dosud od žádného ze zastupitelů, kteří věc schválili, nedočkali jakékoliv omluvy. Pokud se někdo nemá potřebu omluvit, potom si neuvědomuje své pochybení a bude dál pokračovat v nastaveném kurzu. Právě takového jednání jsme nyní svědky u uveřejněného záměru, který je očividně koncipován ve prospěch jednoho konkrétního uchazeče, který má navíc zájem převzít klíče od areálu již v červnu, a proto probíhá „výběrové“ řízení pokoutně a v ostrém tempu. Výsledkem má být smluvní závazek omezující všechny budoucí garnitury pětiletou výpovědní lhůtou, která přesahuje čtyřleté funkční období zastupitelstva. Žádné zastupitelstvo, které kontrakt vypoví, se nedočká jeho konce.