Eden: cesta stále nenalezena

Po měsíčním odkladu způsobeném vládními zákazy se na sobotu 30. května chystá zahájení letošní sezóny v Centru Eden, první po uplynutí pětileté doby udržitelnosti, po kterou bylo město při využívání majetku omezováno podmínkami dotace na projekt nazývaný původně Centrum zelených vědomostí (CZV). Konec udržitelnosti otevřel možnost transformovat Centrum Eden na provoz s nižšími náklady a/nebo vyššími tržbami. Loni touto dobou starosta, a jistě nebyl ve vedení města sám, považoval za nejlepší cestu ke zlepšení hospodaření vybudování ubytovací kapacity. V rozpočtu na letošní rok ovšem nakonec na investice v Centru Eden nebyla alokována ani koruna, čímž byla jakákoliv jeho zásadní proměna přinejmenším odložena.

Momentální představa vládnoucí koalice je provozovat v areálu pro platící návštěvníky nadále naučné expozice a pořádat volnočasové a kulturní akce. Vyšší příjmy si slibuje od komerčního využití pro soukromé (např. svatby) či firemní události. Díky relativně nízkým předpokládaným nákladům na nezbytné vybavení (cca 1 mil. Kč), nebyl nutný souhlas zastupitelstva, a peníze uvolnila koncem dubna svým rozhodnutím rada města. Bohužel atraktivitu lokality pro obdobné akce sráží omezená dostupnost kapacitního ubytování vyššího standardu v Bystřici, když nejbližší takové zařízení se nachází na Skalském Dvoře. A pokud už se někdo ubytuje tam, nemá mnoho důvodů převážet účastníky až do Centra Eden, když mu akci dokáží uspořádat i v místě.

Vedle rozšíření spektra nabízených služeb provádějí pracovníci Centra Eden průběžné obměny a vylepšení interiérů i exteriérů s cílem přilákat nejenom nové hosty, ale přimět i ty dřívější k dalším návštěvám. V této činnosti se soustředí především na připomínání historie, řemesel a tradic, čímž tato složka stále více upozaďuje náhled do budoucnosti, který tvořil nedílnou součást původní koncepce CZV. Exponáty, které před téměř dekádou v době psaní projektu mohly být někým považovány za záblesky budoucnosti, nezadržitelně stárnou a i ony už se nezadržitelně stávají součástí minulosti. V určitý okamžik, a ten nemusí být tak vzdálený, bychom se mohli stát terčem posměchu návštěvníků, kteří prezentované „technologie budoucnosti“ už opustili pro pokročilejší modely a řešení. V souvislosti s rozhodnutím provozovat Centrum Eden nadále jako naučné a kulturní zařízení je tak třeba zodpovědět i otázku, zda ve „futuristické“ části držet tempo s pokrokem a utrácet průběžně za modernizaci exponátů, nebo tuto složku utlumit a nahradit něčím jiným.       

Konec doby udržitelnosti bohužel nepřinesl ani zpřehlednění spletitých finančních a kompetenčních vazeb mezi firmami Eden Servisní, s.r.o. (provozovatel Centra Eden) a EDEN CENTRE, s.r.o. (zemědělská činnost na Farmě Eden), kdy zpočátku kvůli nutnosti oddělit komerční činnosti od dotovaného Centra Eden část výkonů, které souvisely s Centrem Eden (např. provoz Café Ohrada), formálně prováděla zemědělská firma. Navíc část nákladů a výnosů Centra Eden probíhala zcela mimo uvedené firmy přímo na účtu hospodářské činnosti města. Dnes už je možné a žádoucí, aby došlo k účetnímu i personálnímu osamostatnění Centra Eden od zemědělského podnikání i od rozpočtu města. Bez toho nebude možné určit reálné a nezkreslené hospodářské ukazatele jednotlivých činností, efektivně podniky řídit a kontrolovat plnění stanovených cílů. Dosavadní nepřehledné účetnictví funguje jako přirozená obrana vedení firem a představitelů města, a proto asi nelze očekávat, že se jí iniciativně vzdají. Transparentnost hospodaření by však měla být v zájmu zastupitelů, kteří k jejímu prosazení mají dostatek nástrojů, např. v rámci schvalování a potenciálního odmítnutí závěrečného účtu města za rok 2019. Ostražitost je namístě zvláště u transakcí, které jdou až na samu hranu zákona.

To je třeba případ společnosti EDEN CENTRE a půjčky na projekt propagace CZV, o níž jsem podrobněji psal zde. Když měla peníze vrátit, ukázalo se, že je utratila za běžný provoz. Aby zastupitelstvo zachránilo firmu před inslovencí, souhlasilo s rozložením splátek dlužné částky 3,67 mil. Kč na sedm let, do konce roku 2022. Jenže korporaci se s velkými obtížemi podařilo zaplatit jen dvě půlmilionové úhrady a situace se opakovala. Tentokrát byli zastupitelé ještě benevolentnější a červnu 2019 odsouhlasili odklad splátek až do konce roku 2026. Celý dluh má být umořen koncem roku 2030. Za předpokladu, že bude průměrná inflace za období 2016 až 2030 na úrovni 2% ročně, město na této bezúročné pomoci ztratí v důsledku znehodnocení peněz téměř 700 tis. Kč, tedy bezmála 19%. Z pohledu EDEN CENTRE pak bude tato částka představovat další (skrytou) dotaci.

Nestandardní podoby nabývá i záměr provést obměnu zemědělské mechanizace. Traktory a další technika značky Class, pořízené za 3,1 mil. Kč v polovině roku 2013, s předpokládanou životností 12 let, podle současného jednatele trpí častými závadami a je třeba je nahradit. V prosinci 2019 dostal od rady města souhlas provést obnovu v souladu s neveřejnou přílohou (usnesení č. 19-16-23 v zápisu z rady města č. 16/2019). Ačkoliv stroje potřebuje zemědělská firma, příslušná usnesení jsou formulována tak, že není vůbec jasné, kdo je bude platit. Naskytla se totiž možnost čerpat na pořízení jednoho traktoru padesátiprocentní dotaci, ale jen pokud bude příjemcem město. Rada města odsouhlasila 7. dubna podání žádosti o dotaci (viz usnesení č. 20-05-11 v zápisu z rady č. 5/2020), jenže starosta města už posledního března podepsal pojistnou smlouvu na traktor Massey Feguson 7718S v pořizovací hodnotě 2,95 mil. Kč, rok výroby 2020, o němž prohlásil, že je majetkem města. Přitom na takto drahý stroj by muselo proběhnout otevřené zadávací řízení a kupní smlouva by musela být uveřejněna v Registru smluv. Ani jedno se nestalo. Je záhadou, jak může město platit pojistku za traktor, který nevlastní a který kdoví kde je. Navíc celá konstrukce, že Bystřice využije dotační program určený pro obce k získání techniky, kterou předá k využití subjektu, jenž na dotaci nárok nemá, by podezřívavějšímu člověku mohla připomínat přípravu dotačního podvodu.     

Někteří zkušení farmáři říkají, že dnes už nelze kvůli trhu zdeformovanému dotacemi od nuly vybudovat zemědělský podnik střední velikosti, k čemuž od začátku směřovala Farma Eden. Není čas přeorientovat ji od intenzivního zemědělství ke komplexní péči o krajinu, kdy by na svěřených pozemcích formou placených zakázek prováděla pozemkové úpravy a údržbu, obdobně jako třeba TS města pečují o zeleň ve městě?